Orobinec sítinovitý (Typha laxmannii Lep.) je druh jednoděložné rostliny z čeledi orobincovité.
Jedná se o vytrvalou, cca 70-120 cm vysokou rostlinu s oddenkem. Listy jsou jednoduché, střídavé, přisedlé, uspořádané do 2 řad. Čepele jsou celistvé, čárkovité se souběžnou žilnatinou, jsou velmi úzké, jen 2-4 mm (vzácněji až 7 mm) široké. Květy jsou v květenstvích, hustých tlustých klasech složených z mnoha květů, někdy se tento typ květenství nazývá palice. Jedná se o jednodomé rostliny, květy jsou jednopohlavné, oddělené do zvláštních částí květenství, dole jsou samičí. Jsou to 2 oddělené palice, samičí a samčí, umístěné za sebou, nahoře je samčí, mezi palicemi je mezera. Samičí palice dosahuje poloviční až čtvrtinové délky oproti samčí, na rozdíl od orobince úzkolistého, který má obě palice zhruba stejně dlouhé. Okvětí je zakrnělé, v podobě laločnatých a vidlicovitých chlupů, uspořádaných do nepravidelných přeslenů. Samčí květy obsahují nejčastěji 3 (vzácněji 1-5) tyčinky, nitky jsou na bázi v různé délce srostlé. Pyl se šíří pomocí větru. V samičích květech je gyneceum složené z jednoho plodolistu (monomerické). Semeník je svrchní. Plod je suchý, pukavý, jedná se o měchýřek, který je však velmi drobný a před puknutím vypadá jako nažka. Plody se šíří pomocí větru, létací aparát jsou chlupy okvětí.
Orobinec sítinovitý roste v jihovýchodní Evropě a přilehlé Asii, jako původní je považován podle [1] od Rumunska na jihovýchod až jih, od Maďarska po Německo je považován většinou za nepůvodní.
V ČR je občas pěstován jako okrasná vodní rostlina. Jinak roste vzácně i ve volné přírodě teplejších oblastí. Přesto že je většinou považován za nepůvodní druh flóry ČR, tak je řazen mezi kriticky ohrožené druhy (C1) flóry ČR (třeba Kaplan 2002). Zdá se však, že se v posledních letech spíše šíří. Společenstvo s dominancí orobince sítinového je popsáno jako as. Typhaetum laxmannii ze sv. Phragmition communis.
Orobinec sítinovitý (Typha laxmannii Lep.) je druh jednoděložné rostliny z čeledi orobincovité.
Laxmanns Rohrkolben (Typha laxmannii) ist eine Pflanzen-Art aus der Gattung Rohrkolben (Typha) in der Familie der Rohrkolbengewächse (Typhaceae).
Laxmanns Rohrkolben ist eine 80–130(–210) cm hohe Pflanze mit schmalen, 2–4(–7) mm breiten Blättern. Der Blütenstängel trägt etwa 6–7 Blätter, die die Spitze des Kolbens nur wenig überragen. Der weibliche Abschnitt des Kolbens ist 3–5(–13) cm lang und hat beim Aufblühen nur einen Durchmesser von 4 mm, zur Fruchtzeit aber von 20–25 mm. Die Narbe ist im Gegensatz zum Schmalblättrigen Rohrkolben nicht linear, sondern rhombisch verbreitert. Der Abstand zwischen weiblichem und männlichem Kolbenabschnitt ist 2–4 cm lang. Der männliche Kolbenabschnitt ist ca. 8–10 cm lang und damit fast doppelt bis viermal so lang wie der weibliche. Die Art blüht zwischen Juni und August.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 30.[1]
Die Pflanze ist benannt nach Erich G. Laxmann (1737–1796), einem finnischen Pfarrer in Sibirien, der von dort aus Reisen hauptsächlich zur Erforschung der Fauna des Landes gemacht hat.
Laxmanns Rohrkolben kommt an Fluss- und Seeufern, auch in Ziegeleigruben und Steinbrüchen, in denen Wasser gestaut ist, vor. Das Verbreitungsgebiet der Art reicht von Japan aus bis nach Südost-Europa.[2] Sonst kommt die Pflanze auch verschleppt vor, so in Deutschland in der Pfalz, in Baden-Württemberg, in Bayern, in Sachsen und in Sachsen-Anhalt. Sie ist gelegentlich auch Zierpflanze.
Laxmanns Rohrkolben (Typha laxmannii) ist eine Pflanzen-Art aus der Gattung Rohrkolben (Typha) in der Familie der Rohrkolbengewächse (Typhaceae).
Häsiýeti. Medeni derman ösümligi. Laksmanyň ýekeni – ýekenler maşgalasynyň adybir urugynyň boýy 50-120 santimetre ýetýän köpýyllyk otjumak wekili. Ösümligiň ýapragy gynly, çal ýaşyl reňkli, inçe çyzykly, uzynlyhy 40-70 sm, ini 2,5 – 4 mm
Laksmanyň ýekeni ülkämizde deňiz derejesinden 200-400 metr belentlikde bitýär. Ol medeni oturymlaryň batgalaşan ýerlerinde, derýalaryň we ýaplaryň kenarlarynda, seýrek şaly ekinçiliginde ösmani halaýar. Ösümlik iýun-awgust aýlary gülleýärhem miweleýär. Ol tohumy we porrugy arkaly köpelýär.
Ösümlik diýarymyzda Etrek, Köpetdagetek, Tejen, murgap, Amyderýa we Daşoguz medeni oturymlarda duşýar.
Laksmanyň ýekeni ýurdumyzdaky seýregräk ösümlikleriň hataryna girýär. Ösümligiň dermanlyk maksatlary üçin gory ýeterlik. Bitýän ýerlerinde bol duşýar.
Ösümligiň porrugy, ýäpraklary, şärikli miweleri, tozanlygy dermanlyk çig maly bolup hyzmat edýär. Porrugy ir baharda (mart) ýa-da güýzde (sentýabr), ýapraklaryny we tozlnlygy ösümlik gülleýän döwründe (iyun-iyul), şärikli miwelerini doly bişende (awgust) ýygnamaly. Olary teläriň aşagynda, açyk howada kagyzyň ýa-da galyň matanyň üstünde, umumy kabul edilen usulyýet boýunça ýa-da oňat ýel çekerli jaýda guratmaly hem taýýarlamaly. Porrugyndan taýýar bolan çig mallary mata haltalara, ýaplaryňkyny kagyz haltalara, şärikli miweleri we tozanlygy agzy berk ýapylan aýna gaplara gaplamaly. Çig mallary gury, garaňky, gün şöhlesi göni düşmeýän ýerde saklamaly. Porrugyň ýaramlyk möhleti – 2-3, ýapraklaryňky – 1-2, şärikli wiweleriňki – 2-3, tozanlygyňky – 2-3 ýyl.
Laksmanyň ýekeniniň porrugynda köp mukdarda krahmal, belok, we şeker saklanýar. Ösümligiň gökje baldaklarynda uglewodlar, С witamini bar.
Halk lukmançylygynda ösümligiň ýerasty we ýerüsti bölegi gemostatiki, ýara bitiriji, antiseptiki, diuretiki, sowuklamanyň garşysyna derman serişdesi hökmünde ulanylýar.
Türkmen halk lukmançylygynda ýekeniň porrugyndan, ýapragyndan, şärikli miwelerinden taýýarlanylýan pet bilen jöwher şikeslerde: ýanykda, dürli ýaralarda; böwrek we peşew ýollarynyň keselerinde: sözenekde, peşew ýollarynyş sowuklamasynda; gipowitaminozlarda; garamükrüde; täze döremerde; endokrin ulgamyň sökelliklerinde:söýjikesselde peýdalanylýar. Şeýle-de deri, babasyl kesellerde, içki gulagyň sowuklamasynda, agyz boşlgynyň sökelliklerinde ulanylýar.
Ylmy lukmançylykda ösümligiň antikoagulýant, antibakterial işjeňligi ýüze çykaryldy.
Bezeg, perga beriji we ot-iýmlik ösümlik.
Derman taýýarlanylyşy hem ulanylyşy:
Laksmanyň ýekeniniň 3 nahar çemçe (45 g) owradylan porrugyny 2 bulgur (400 ml) gaýnag suwa atyp, syrçaly gapda pessaý otda 10 minut gaýnatmaly. 1 sagat goýmaly. Soňra süzmeli. Taýýar blan peti her gün 4 wagtyna nahardan 30 minut öň, ¼-1/2 bulgurdan (50-100 ml) içmeli.
Ösümligiň 1 nahar çemçe (15 g) owradylan porrugy 1 bulgur (200 ml) gaýnag suwa atyp, 20 minut goýmaly. Yzysüre hasadan geçirmeli. Emele gelen jöwheri süzüp, günde 3 sapar nahardan öň, ½ bulgurdan (100 ml) kabul etmeli.
Laksmanyň ýekeniniň 1 nahar çemçe (15 g) şärikli miwelerini ½ bulgur (100 ml) zeýtun ýagynyň içine atyp, agzy berk ýapylan aýna gapda 5 gün goýmaly. Arasyndabulap durmaly. Hasadan geçirmeli. Taýýar bolan melhemi babasylda peýdalanmaly.
Typha laxmannii, common name graceful cattail,[3] is a wetland plant species widespread across Europe and Asia.[4][5] Typha laxmannii is not as tall as many of the other species in the genus, rarely more than 130 cm high. A noticeable space separates the staminate (male) flowers from the pistillate (female) ones.[4]
Typha laxmannii, common name graceful cattail, is a wetland plant species widespread across Europe and Asia. Typha laxmannii is not as tall as many of the other species in the genus, rarely more than 130 cm high. A noticeable space separates the staminate (male) flowers from the pistillate (female) ones.
Typha laxmannii est une espèce de roseaux (Typha) de la famille des Typhaceae, nommée ainsi en hommage à Erich Laxmann par Ivan Lepekhin.
Ce roseau mesure de 80 à 130 cm (parfois 210 cm) en moyenne avec des feuilles étroites et longues de 2 à 4 mm (maximum 7 mm). Sa fleur est unisexuée.
Typha laxmannii croît au bord des rivières, des marais, des solontchaks et des lacs des zones de climat tempéré d'Eurasie. On le rencontre fréquemment en Russie au sud de l'Oural et de la Sibérie, ainsi que dans le sud-ouest de la Russie européenne.
Typha laxmannii est une espèce de roseaux (Typha) de la famille des Typhaceae, nommée ainsi en hommage à Erich Laxmann par Ivan Lepekhin.
Laxmanowa rohodź (Typha laxmanii) je rostlina ze swójby rohodźowych rostlinow (Typhaceae).
Laxmanowa rohodź (Typha laxmanii) je rostlina ze swójby rohodźowych rostlinow (Typhaceae).
Typha laxmannii là một loài thực vật có hoa trong họ Typhaceae. Loài này được Lepech. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1801.[3]
Typha laxmannii là một loài thực vật có hoa trong họ Typhaceae. Loài này được Lepech. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1801.
无苞香蒲(学名:Typha laxmannii)是香蒲科香蒲属的植物,为多年生沼生或水生草本。分布于俄罗斯、巴基斯坦及亚洲北部、欧洲等地,生长于海拔500米至1,100米的地区,多生在湖边、湿地、湿润河滩、溪边、静水边、河边及沼泽地,目前尚未由人工引种栽培。
モウコガマ (Typha laxmannii) は、ガマ科ガマ属に分類される植物。
茎は細長く、高さは0.8-1.3m[3]。葉は線形で、長さ50-90cm、幅2-4mm[3]。花茎上部に長さ4-17cmの雄花群がつき、その下につく雌花群都の間には4-6cmの隙間が開いている[3]。花期、果実期は6-9月、染色体数は2n=30[3]。
中国やロシアなどを含むユーラシア大陸やヨーロッパに広く分布する[3]。日本では帰化植物として扱われており、北海道[4]や秋田県[5]、千葉県[6]などで確認されている。一方で、秋田県のモウコガマについては、在来種であるとの指摘もある[7]。
湖沼や湿地、水路、浅い川などに生育する[3]。
モウコガマは他のガマ属植物、特にヒメガマなどと類似するが、次のような点で区別される[3]。