Planhigyn blodeuol bychan yw Brwnera sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Boraginaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Brunnera macrophylla a'r enw Saesneg yw Greater forget-me-not.[1]
Planhigyn blodeuol bychan yw Brwnera sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Boraginaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Brunnera macrophylla a'r enw Saesneg yw Greater forget-me-not.
Pomněnkovec velkolistý (Brunnera macrophylla) je vytrvalá, nízká, modře kvetoucí rostlina vysazována do venkovních květinových záhonů. Je jedním z nejčastěji pěstovaných druhů nevelkého rodu pomněnkovec.
Druh pochází z oblastí okolo Kavkazu a z přilehlého území v Turecku, je považován za kolchidský element. Jeho domovinou jsou opadavé listnaté lesy montánního a subalpínského vegetačního stupně a je vysazován v rozlehlém euroasijském mírném pásu. Ojediněle zplaňuje do volné přírody, v České republice byl prvně pozorován v roce 1965.
Tato nenáročná a dlouhověká rostlina sice preferuje polostín, ale může růst i ve stínu. Nejlépe ji svědčí hluboká humózní nebo hlinitá, nevysychavá půda. Za předpokladu, že má průběžně dostatek vláhy, poroste i na plném slunci. Na vyschnutí reaguje povadlými listy, po zavlažení rychle regeneruje. Rostlina začíná rašit počátkem dubna, na podzim zatahuje a přečká zimu jako hemikryptofyt. Je bez problémů mrazuvzdorná do −40 °C.
Vytrvalá bylina se vzpřímenými lodyhami vysokými 20 až 50 cm. Vyrůstají z tmavého, vřetenovitého kořene s 2 cm hrubým, šupinatým oddenkem dlouhými až 15 cm. Jednoduché, drsně chlupaté lodyhy se větví až v květenstvích. Přízemní listy vyrůstají v trsu a řapíky mají 5 až 25 cm dlouhé. Srdčité čepele jsou na bázi hluboce vykrojené, na vrcholu protáhle do špičky a mohou být veliké až 10 × 13 cm. Tvarově podobné, málo početné, střídavě vyrůstající lodyžní listy jsou drobnější, směrem vzhůru se jejich velikost i délka řapíku zkracuje a stávají se přisedlými. Všechny listy jsou vrásčité a porostlé tuhými chloupky.
Květy s krátkými stopkami bývají 4 mm velké a rostou v řídkých vijanech s dlouhými vřeteny. Oboupohlavné, pětičetné květy mají vytrvalý kalich s kopinatými lístky nahoře zahrocenými. Modrá až modrofialová, široce kolovitá koruna je v ústi korunní trubky žlutá a má bílou šupinatou pakorunku. Tyčinky s prašníky nevyčnívají z korunní trubky a jsou s ní v polovině srostlé. Spodní semeník má jednu čnělku s bliznou. Rostliny kvetou v dubnu a květnu, opylovány jsou hmyzem. Květ vzhledem připomíná květ pomněnky, odtud i jeho české rodové jméno.
Plody jsou tvrdky rozpadávají na čtyři jednosemenné vejčité plůdky podélně vroubkované.
Rostlina se samovolně rozmnožuje semeny a pomoci pupenů na šupinatých oddencích. V zahradnictví se k řízenému množení používají semena vysévána brzy po dozrání, mnohem častěji je však rozmnožována vegetativně, dělením trsů, při kterém se spolehlivě zachovávají vlastnosti mateřské rostliny.
Pomněnkovec velkolistý je řazen mezi trvalky záhonového charakteru, které nejsou náročné na kvalitu půdy, údržbu ani množství slunečního svitu. Používá se v zahradní a krajinářské architektuře hlavně v místech, která jsou různě intenzívně zastíněná a je na nich dostatečně vlhko. Také se vysazuje, i když nepříliš často, okolo zahradních jezírek nebo ve skupinách stínomilných rostlin. Rostliny téměř netrpí nemocemi nebo živočišnými škůdci.
Brzy z jara jsou vítána jeho jemná, modrá květenství připomínající drobné pomněnky a po celé vegetační období je atraktivní svými bazálními listy. Byly také vyšlechtěny mnohé kultivary odlišující se velikosti a vybarvením listů a některé i s bílými květy, např. 'Mr. Morse'.[1][2][3][4][5][6]
Květy
Kultivar 'Jack Frost'
Kultivar 'Variegata'
Kultivar 'Mr. Morse'
Obrázky, zvuky či videa k tématu pomněnkovec velkolistý ve Wikimedia Commons
Pomněnkovec velkolistý (Brunnera macrophylla) je vytrvalá, nízká, modře kvetoucí rostlina vysazována do venkovních květinových záhonů. Je jedním z nejčastěji pěstovaných druhů nevelkého rodu pomněnkovec.
Druh pochází z oblastí okolo Kavkazu a z přilehlého území v Turecku, je považován za kolchidský element. Jeho domovinou jsou opadavé listnaté lesy montánního a subalpínského vegetačního stupně a je vysazován v rozlehlém euroasijském mírném pásu. Ojediněle zplaňuje do volné přírody, v České republice byl prvně pozorován v roce 1965.
Das Großblättrige Kaukasusvergissmeinnicht (Brunnera macrophylla) ist eine Pflanzenart aus der artenarmen Gattung Kaukasusvergissmeinnicht (Brunnera) in der Familie der Raublattgewächse (Boraginaceae). Sie kommt im Kaukasus vor. Der Gattungsname Brunnera ehrt den Schweizer Militärarzt und Naturforscher Samuel Brunner (1790–1844).[1]
Das Großblättrige Kaukasusvergissmeinnicht ist eine ausdauernde krautige Pflanze, die Wuchshöhen von 20 bis meist 40 bis 50 Zentimeter erreicht. Sie bildet ein kurzes Rhizom als Überdauerungsorgan. Die grundständigen Laubblätter sind 20 bis 25 Zentimeter lang gestielt. Ihre einfache, dunkel-grüne Blattspreite ist bei einer Länge von 20 bis 30 Zentimeter eiförmig-herzförmig oder dreieckig-nierenförmig.
Die Blütezeit liegt je nach Standort zwischen April und Juni; sie dauert drei bis vier Wochen. Das Großblättrige Kaukasusvergissmeinnicht bildet einen kurzen, verzweigten Blütenstand mit vielen Blüten. Die zwittrige Blüte ist radiärsymmetrisch und fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Der Kelch ist zur Blütezeit einen Millimeter lang. Die blau gefärbte Krone ist bei einem Durchmesser von drei bis sieben Millimeter radförmig und ähnelt der eines Vergissmeinnichts. Die Kronröhre ist einen Millimeter lang.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 12.[2]
Das Großblättrige Kaukasusvergissmeinnicht hat seine Heimat im Kaukasus von Georgien und in der Türkei[3] in Eichenwäldern, Fichtenwäldern und Berghängen in Höhenlagen von 500 bis 2000 Metern. In Deutschland ist sie zuweilen verwildert aufzufinden; in Alpenregionen Österreichs gilt sie als eingebürgert.[4]
Das Großblättrige Kaukasusvergissmeinnicht wird verbreitet als Zierpflanze in Staudenbeeten und Rabatten genutzt. Die Art ist seit spätestens 1825 in Kultur. Die Sorte 'Hadspen Cream' hat einen cremefarbenen Blattrand, 'Langtrees' hat silberfleckige Blätter, 'Betty Bowring' hat eine weiße Krone, 'Dawson's White' hat einen breit cremeweißen Blattrand.
Das Großblättrige Kaukasusvergissmeinnicht (Brunnera macrophylla) ist eine Pflanzenart aus der artenarmen Gattung Kaukasusvergissmeinnicht (Brunnera) in der Familie der Raublattgewächse (Boraginaceae). Sie kommt im Kaukasus vor. Der Gattungsname Brunnera ehrt den Schweizer Militärarzt und Naturforscher Samuel Brunner (1790–1844).
Brunnera macrophylla, the Siberian bugloss, great forget-me-not,[1] largeleaf brunnera[2] or heartleaf, is a species of flowering plant in the family Boraginaceae, native to the Caucasus. It is a hardy, rhizomatous, herbaceous perennial, that can reach from 12 to 18 inches (30 to 45 cm) in height, and carries basal, simple cordate leaves on slender stems. Sprays of small blue flowers, similar to those seen in the related forget-me-nots, are borne from mid-Spring,[3] and bloom for eight to ten weeks.[4]
The plant is valued as groundcover in shady areas, and has clumps of large heart-shaped leaves of about six inches (15 cm); these usually have white or cream markings, and are present all season. Plants are happy in any shady area that stays relatively moist. It often self-seeds, appearing around the garden in other places. Clumps may be easily divided in early fall.
Brunnera macrophylla may be reflective of the ancient flora of forests around the Black Sea, based on chromosomal genetic evidence.[5]
The Latin specific epithet macrophylla means "larger-leaved".[6]
The variegated cultivars 'Hadspen Cream'[7] and 'Jack Frost'[8] have gained the Royal Horticultural Society's Award of Garden Merit.
Brunnera macrophylla, the Siberian bugloss, great forget-me-not, largeleaf brunnera or heartleaf, is a species of flowering plant in the family Boraginaceae, native to the Caucasus. It is a hardy, rhizomatous, herbaceous perennial, that can reach from 12 to 18 inches (30 to 45 cm) in height, and carries basal, simple cordate leaves on slender stems. Sprays of small blue flowers, similar to those seen in the related forget-me-nots, are borne from mid-Spring, and bloom for eight to ten weeks.
The plant is valued as groundcover in shady areas, and has clumps of large heart-shaped leaves of about six inches (15 cm); these usually have white or cream markings, and are present all season. Plants are happy in any shady area that stays relatively moist. It often self-seeds, appearing around the garden in other places. Clumps may be easily divided in early fall.
Brunnera macrophylla may be reflective of the ancient flora of forests around the Black Sea, based on chromosomal genetic evidence.
The Latin specific epithet macrophylla means "larger-leaved".
The variegated cultivars 'Hadspen Cream' and 'Jack Frost' have gained the Royal Horticultural Society's Award of Garden Merit.
Rotkolemmikki (Brunnera macrophylla) on kookaslehtinen Kaukasukselta lähtöisin oleva kasvi.
Kasvi on korkeudeltaan yleensä noin 30 senttimetriä. Lehdet ovat melko kookkaita, läpimitaltaan joskus yli 15 senttimetriä, muodoltaan munuaismaisia sekä karheapintaisia. Kukat muistuttavat lemmikkiä ja ne ovat taivaansinisiä, ja ne sijaitsevat harvalukuisina terttuina tukevien, haaroittuneiden versojen latvoissa. Se kukkii loppukeväästä huhti-toukokuun aikoihin. Kasvin koristeellinen lehdistö on kaunis vielä, kun kukat ovat jo kuihtuneet.
Kasville kelpaavat yhtä hyvin sekä aurinkoinen ja varjoinen kasvupaikka.
Rotkolemmikki (Brunnera macrophylla) on kookaslehtinen Kaukasukselta lähtöisin oleva kasvi.
La Brunnère à grandes feuilles ou Myosotis du Caucase - Brunnera macrophylla - est une plante de la famille des Boraginacées. Elle est originaire du Caucase.
Nom russe : Бруннера крупнолистная
Il s'agit d'une plante herbacée vivace et rhizomateuse. Elle est un peu rameuse et peut atteindre 30 centimètres de haut. Les feuilles, ovales-lancéolées, à la base de la plante, sont alternes, portées par un long pétiole et de plus grande taille que les feuilles au sommet des tiges.
Les inflorescences sont sans bractée. La corolle de la fleur - bleue, mais quelques variétés horticoles sont blanches - est courte, très semblable à celles des espèces du genre Myosotis. Elle est pentalobée, avec cinq ovaires.
Le tube est court, de longueur comparable à celle du calice. Les anthères sont à l'intérieur du tube sur un court filament. Les grains de pollen, petits, portent une bande équatoriale épineuse.
Les stigmates se terminent par des papilles irrégulières et acérées.
Le nombre de chromosomes est ordinairement de 2 n = 12[1]. Cependant, N. S. Probatova, E. S. Rudyka et S. A. Shatalova trouvent un exemplaire à 48 chromosomes[2].
Cette espèce est originaire du Caucase.
Il s'agit d'une plante de sous-bois ou de lisière forestière.
Cette espèce est publiée une première fois en 1806 par Johannes Michael Friedrich Adams à partir d'un exemplaire collecté dans le Caucase (probablement en Géorgie - Iberie -) et décrit par Apollos Apollossowitsch Mussin-Puschkin : il la place dans le genre Myosotis et son épithète spécifique fait référence à sa principale particularité dans ce genre : la grande taille des feuilles basales[3].
En 1818, Johann Georg Christian Lehmann la déplace dans le genre Anchusa et le renomme Anchusa myosotidiflora : il ne pouvait conserver l'épithète spécifique macrophylla, le nom Anchusa macrophylla ayant déjà été attribué à une espèce marocaine par René Louiche Desfontaines en 1798[4].
En 1851 par Christian von Steven la transfère dans le genre Brunnera sans toutefois revenir à l'épithète donné par Apollos Apollossowitsch Mussin-Puschkin : Brunnera myosotidiflora (Lehm.) Steven[5].
En 1924, Ivan Muray Johnston revient, conformément aux règles d'antériorité, à l'épithète défini par Apollos Apollossowitsch Mussin-Puschkin[6].
Avec le caractère monophylétique du genre, le classement de Brunnera macrophylla est confirmé par les études phylogénétiques de Hartmut H. Hilger, Federico Selvi, Alessio Papini et Massimo Bigazzi (document en référence).
Elle compte donc trois synonymes :
Une variété est répertoriée :
La principale utilisation de la brunnère à grandes feuilles est ornementale.
De nombreuses variétés horticoles ont été créées dont les principales sont :
C'est une plante fleurie de milieux ombragés, sans exigence autre qu'un sol frais. Elle est particulièrement estimable comme couvre-sol. Elle se multiplie facilement par division de rhizome ou par semis.
Floraison au Jardin des Plantes
Variété 'Jack Frost'
Variété 'M. Morse'
Variété 'Variegata'
La Brunnère à grandes feuilles ou Myosotis du Caucase - Brunnera macrophylla - est une plante de la famille des Boraginacées. Elle est originaire du Caucase.
Nom russe : Бруннера крупнолистная
Het Kaukasisch vergeet-mij-nietje of balkanvergeet-mij-nietje (Brunnera macrophylla) is een vaste plant die behoort tot de ruwbladigenfamilie (Boraginaceae). De soort staat op de wachtkamerlijst van Nieuwe planten in Nederland. De plant is in Nederland vanuit siertuinen verwilderd en groeit het beste in de halfschaduw tot schaduw. Van nature komt de plant voor in de Kaukasus.
De plant wordt 30-60 cm hoog. Het zowel van boven als van onderen ruwe, 10-15 cm lange blad is niervormig en heeft lange stelen.
Het Kaukasisch vergeet-mij-nietje bloeit van maart tot juni met lichtblauwe bloemen. De bloeiwijze is pluimvormig.
Er zijn veel cultivars in de handel van Brunnera macrophylla waaronder:
De namen in andere talen kunnen vaak eenvoudig worden opgezocht met de interwiki-links.
Mediabestanden die bij dit onderwerp horen, zijn te vinden op de pagina Brunnera macrophylla op Wikimedia Commons. Het Kaukasisch vergeet-mij-nietje of balkanvergeet-mij-nietje (Brunnera macrophylla) is een vaste plant die behoort tot de ruwbladigenfamilie (Boraginaceae). De soort staat op de wachtkamerlijst van Nieuwe planten in Nederland. De plant is in Nederland vanuit siertuinen verwilderd en groeit het beste in de halfschaduw tot schaduw. Van nature komt de plant voor in de Kaukasus.
De plant wordt 30-60 cm hoog. Het zowel van boven als van onderen ruwe, 10-15 cm lange blad is niervormig en heeft lange stelen.
Het Kaukasisch vergeet-mij-nietje bloeit van maart tot juni met lichtblauwe bloemen. De bloeiwijze is pluimvormig.
Brunnera macrophylla là loài thực vật có hoa trong họ Mồ hôi. Loài này được (Adans.) I.M.Johnst. mô tả khoa học đầu tiên năm 1924.[1]
Brunnera macrophylla là loài thực vật có hoa trong họ Mồ hôi. Loài này được (Adans.) I.M.Johnst. mô tả khoa học đầu tiên năm 1924.
Brunnera macrophylla (Adams) I.M.Johnst. 1924
Синонимы
Брунне́ра крупноли́стная (лат. Brunnéra macrophýlla), или незабу́дочник[2] — вид многолетнего растения рода Бруннера (Brunnera) семейства Бурачниковые (Boraginaceae).
Родовое название лат. Brunnera растение получило в честь швейцарского ботаника и путешественника Самюэля Бруннера (1790—1844), совершившего в 1831 году путешествие в Крым[3]. Видовой эпитет лат. macrophylla, -us, -um ‘крупнолистная’ — от греч. μακρός ‘крупный’ и φύλλον ‘лист’; дан по величине листьев растения.
Многолетнее короткокорневищное травянистое растение. Корневище горизонтальное, толщиной 0,5—1 см, чёрно-бурое, с нитевидными придаточными корнями.
Стебель прямостоячий, до 60 см высотой, обычно одиночный, покрытый короткими редкими волосками, направленными вниз.
Листья вегетативных розеточных побегов 10-20 см шириной на длинных до 40 см, покрытых щетинистыми волосками черешках. Пластинки листьев тонкие, до 12(18) см длиной и такой же ширины, почковидно-сердцевидные, на верхушке коротко заострённые, цельнокрайние, сверху тёмно-зелёные, снизу более светлые, с обеих сторон опушённые мелкими щетинистыми волосками.
Генеративные побеги 10-40 см высотой. Листья на них значительно мельче прикорневых, 3-5 см длиной, 1-3 см шириной, уменьшающиеся к верхушке стебля, самый нижний из них — на коротком черешке, продолговато-яйцевидный, оттянутозаостренный; средние и верхние листья сидячие, продолговатые или ланцетные, острые.
Цветоносы выходят из пазух верхних стеблевых листьев и превышают их. Цветки собраны вначале в улиткообразно свёрнутое соцветие, при полном цветении — рыхло-метельчатое.
Чашечка почти до основания рассечённая на узко-ланцетные доли 2 мм длиной, густо короткощетинистая.
Венчик голубой, в зеве белый, частично сросшийся, трубка едва длиннее чашечки. Отгиб плоский около 4 мм в диаметре, лопасти его округлые или обратнояйцевидные, равные по длине трубке чашечки.
Цветениеː май—июнь.
Плод — орешек до 3 мм длиной, полусогнутый, с острой верхушкой, морщинистый.
Диплоидное число хромосом — 2n = 48[4].
Географическое распространение — Западное Предкавказье, Западное Закавказье, Кахетия[5].
Произрастает в тенистых лесах, иногда на субальпийских лугах. Криптофит, геофит[6].
За пределами своего природного ареала культивируется как декоративное растение и дичает в европейской части России.
Во Флоре средней полосы европейской части России П. Ф. Маевского имеется указание, что нередко для Средней России как широко культивируемое декоративное растение ошибочно указывают кавказский вид бруннеру крупнолистную (Brunnera macrophylla), вместо действительно выращиваемой алтае-саянской бруннеры сибирской — Brunnera sibirica[7].
В культуре с 1825 года[5]. В декоративном цветоводстве бруннера сибирская используется для групповых посадок, бордюров и на каменистых горках[2]. Поскольку к середине лета она теряет декоративность желательно её высаживать в смешанных групповых посадках, декорируя другими декоративно стабильными растениями[8].
Бруннера крупнолистная имеет садовые формы и сорта, которые ценят за пестрые широкосерцевидные листья[9]ː
Locus classicusː Описан с Кавказа (р. Арагви).
Брунне́ра крупноли́стная (лат. Brunnéra macrophýlla), или незабу́дочник — вид многолетнего растения рода Бруннера (Brunnera) семейства Бурачниковые (Boraginaceae).
.jpg)
