dcsimg

Description ( İngilizce )

Flora of Zimbabwe tarafından sağlandı
Trees, shrubs or herbs, sometimes scrambling, usually glabrous and slightly succulent. Stipules 0 (in ours). Leaves simple, alternate, ± entire. Inflorescence a spike or panicle. Sepals 4-5. Petals 0. Stamens 4-many, 1-2-seriate, often on a fleshy disk. Ovary usually superior. Fruits of 1-many, free or connate carpels, fleshy or dry.
lisans
cc-by-nc
telif hakkı
Mark Hyde, Bart Wursten and Petra Ballings
bibliyografik atıf
Hyde, M.A., Wursten, B.T. and Ballings, P. (2002-2014). Phytolaccaceae Flora of Zimbabwe website. Accessed 28 August 2014 at http://www.zimbabweflora.co.zw/speciesdata/family.php?family_id=171
yazar
Mark Hyde
yazar
Bart Wursten
yazar
Petra Ballings

Phytolaccaceae ( Asturyasça )

wikipedia AST tarafından sağlandı

Phytolaccaceae ye una familia de fanerógames perteneciente al orde Caryophyllales. La familia entiende cerca de dieciocho xéneros, totalizando una centena d'especies, llargamente distribuyíes, especialmente nes rexones tropicales y subtropicales d'América.

Descripción

Son árboles, parrotales o yerbes, añales o perennes, dacuando cambiadices o escandentes, glabres o casi glabres; plantes hermafrodites o dioiques. Fueyes alternes, simples, enteres, mayormente mucronadas; peciolaes, estípules pequeñes o ausentes. Inflorescencies espigues, recímanos o panícules terminales, extraaxilares o axilares, bráctees presentes o ausentes, flores actinomorfes; sépalos 4–5, llibres o xuníos na base, inxeríos, xeneralmente persistentes; pétalos (o estaminodios) ausentes o 5, llibres, inxeríos; estames igual en númberu a les partes del periantu o más numberosos, 4–28, filamentos llibres o connaos na base, anteres 2-loculares, dehiscencia llonxitudinal; ovariu súperu o subínfero, con 1–16 carpelos separaos a connaos, 1–16 locular, cada carpelu con un óvulu basal, estigmes casi siempres iguales en númberu a los carpelos, capitaos, penicilaos o inconspicuos, sésiles o sosteníos nun estilu curtiu. Frutos bayes, cápsules, drupes, utrículos, aquenios o sámaras; granes dacuando arilaes (Stegnosperma).[1]

Xéneros

Nueva división

Subfamilia Phytolaccoideae
Subfamilia Rivinioideae
Subfamilia Microteoideae
Subfamilia Agdestioideae
Incertae sedis

Enantes atopábense equí

Sinonimia

Agdestidaceae, Barbeuiaceae, Gisekiaceae, Hilleriaceae, Petiveriaceae, Riviniaceae, Sarcocaceae.

Referencies

  1. «Phytolaccaceae». Tropicos.org. Missouri Botanical Garden: Flora de Nicaragua. Consultáu'l 20 de febreru de 2010.
  2. (1993) Flowering Plants, Dicotyledons: Magnoliid, Hamamelid, and Caryophyllid Families. Springer, 510. ISBN 9783540555094.

Enllaces esternos

Bibliografía

  • Fl. Guat. 24(4): 192–202. 1946; Fl. Pan. 48: 66–79. 1961; P. Wilson. Petiveriaceae. N. Amer. Fl. 21: 257–266. 1932; J. Nowicke. Palynotaxonomic study of the Phytolaccaceae. Ann. Missouri Bot. Gard. 55: 294–363. 1969; W. Burger. Phytolaccaceae. In: Fl. Costaricensis. Fieldiana, Bot., n.s. 13: 199–212. 1983; J. García-Martínez. Phytolaccaceae. Fl. Veracruz 36: 1–41. 1984; G. Rogers. The xenera of Phytolaccaceae in the Southeastern United States. J. Arnold Arbor. 66: 1–37. 1985; G.K. Brown y G.S. Varadarajan. Studies in Caryophyllales I: Re-evaluation of classification of Phytolaccaceae s.l. Syst. Bot. 10: 49–63. 1985.


Cymbidium Clarisse Austin 'Best Pink' Flowers 2000px.JPG Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies.
lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Wikipedia authors and editors
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia AST

Phytolaccaceae: Brief Summary ( Asturyasça )

wikipedia AST tarafından sağlandı

Phytolaccaceae ye una familia de fanerógames perteneciente al orde Caryophyllales. La familia entiende cerca de dieciocho xéneros, totalizando una centena d'especies, llargamente distribuyíes, especialmente nes rexones tropicales y subtropicales d'América.

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Wikipedia authors and editors
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia AST

Çiçəkbaharkimilər ( Azerice )

wikipedia AZ tarafından sağlandı

Çiçəkbaharkimilər (lat. Phytolaccaceae) — ikiləpəlilər sinfinin qərənfilçiçəklilər sırasına aid bitki fəsiləsi.

Təbii yayılması

Botaniki təsviri

Cinsləri

Ekologiyası

Azərbaycanda yayılması

İstifadəsi

Ədəbiyyat

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Vikipediya müəllifləri və redaktorları
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia AZ

Çiçəkbaharkimilər: Brief Summary ( Azerice )

wikipedia AZ tarafından sağlandı

Çiçəkbaharkimilər (lat. Phytolaccaceae) — ikiləpəlilər sinfinin qərənfilçiçəklilər sırasına aid bitki fəsiləsi.

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Vikipediya müəllifləri və redaktorları
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia AZ

Fitolacàcies ( Katalanca; Valensiyaca )

wikipedia CA tarafından sağlandı

Fitolacàcia, Fitolacàcies o Phytolaccaceae és una família de plantes amb flors.

La família consta d'uns 18 gèneres en unes 100 espècies.

Gèneres

  • Agdestis
  • Anisomeria
  • Ercilla
  • Gallesia
  • Gisekia
  • Gyrostemon
  • Hilleria
  • Ledenbergia
  • Microtea
  • Monococcus
  • Nowickea
  • Petiveria
  • Phytolacca
  • Rivina
  • Schindleria
  • Seguieria
  • Stegnosperma, ara en la família Stegnospermataceae.
  • Trichostigma
  • Villamillia

Enllaços externs

 src= A Wikimedia Commons hi ha contingut multimèdia relatiu a: Fitolacàcies Modifica l'enllaç a Wikidata
lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Autors i editors de Wikipedia
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia CA

Fitolacàcies: Brief Summary ( Katalanca; Valensiyaca )

wikipedia CA tarafından sağlandı

Fitolacàcia, Fitolacàcies o Phytolaccaceae és una família de plantes amb flors.

La família consta d'uns 18 gèneres en unes 100 espècies.

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Autors i editors de Wikipedia
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia CA

Líčidlovité ( Çekçe )

wikipedia CZ tarafından sağlandı

Líčidlovité (Phytolaccaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hvozdíkotvaré (Caryophyllales). Jsou to byliny i dřeviny, často s nápadnými bobulovitými plody, pocházející především z tropické Ameriky. V Česku se v zahradách pěstuje líčidlo, jehož bobule jsou používány např. k barvení potravin.

Čeleď prošla s rozvojem molekulární taxonomie četnými změnami a několik rodů bylo postupně přeřazeno do samostatných čeledí. V systému APG IV, vydaném v roce 2016, bylo celkem 9 rodů přeřazeno do nové čeledi Petiveriaceae, čímž se čeleď líčidlovité výrazně zmenšila.

 src=
Stromovitý druh líčidla Phytolacca dioica

Popis

Zástupci líčidlovitých jsou lysé, přímé nebo ovíjivé byliny a polokeře, řidčeji i keře nebo stromy. Listy jsou jednoduché, střídavé, řapíkaté nebo přisedlé, celokrajné, se zpeřenou žilnatinou, bez zřetelných palistů. Rostliny často obsahují rafidy šťavelanu vápenatého. Květy v úžlabních nebo vrcholových hroznech, klasech nebo latách. Květy jsou drobné, pravidelné, oboupohlavné nebo řidčeji jednopohlavné, pětičetné nebo řidčeji čtyřčetné (Agdestis). Okvětí je nerozlišené na kalich a korunu, Tyčinek je 5 až mnoho, v 1 nebo 2 kruzích. Gyneceum je svrchní nebo výjimečně polospodní (Agdestis) tvořené 3 až 16 volnými nebo částečně či zcela srostlými plodolisty. Čnělky jsou krátké a většinou volné, řidčeji srostlé v jedinou čnělku zakončenou bliznovými rameny. V každém plodolistu je jediné vajíčko. Plodem je dužnatá bobule nebo nažka.[1][2][3][4]

Rozšíření

Čeleď líčidlovité zahrnuje v současném taxonomickém pojetí (APG IV) asi 28 druhů v 5 rodech. Největší rod je líčidlo (Phytolacca, asi 21 druhů). Většina druhů roste v Americe, pouze několik druhů rodu líčidlo se vyskytuje v jižní, východní a jihozápadní Asii, subsaharské Africe či na Madagaskaru. Jeden druh je endemit Havaje. Areál v Americe sahá od Kanady až po Chile a Argentinu.[5] V Evropě se žádný druh přirozeně nevyskytuje, v některých oblastech zplaňuje líčidlo americké (Phytolacca americana).[6]

Taxonomie

Čeleď líčidlovité byla v klasické taxonomii stejně jako dnes řazena do řádu hvozdíkotvaré (Caryophyllales). S nástupem molekulárních analýz a fylogenetické taxonomie došlo postupně k četným změnám v pojetí čeledi. V APG II byl vyčleněn rod Gisekia do samostatné čeledi Gisekiaceae a monotypický rod Barbeuia do Barbeuiaceae, v APG III rod Lophiocarpus do Lophiocarpaceae. V systému APG IV, publikovaném v roce 2016, byla vyjmuta celá podčeleď Rivinoideae (celkem 24 druhů v 9 rodech) a přeřazena do samostatné čeledi Petiveriaceae, čímž se čeleď Phytolaccaceae výrazně zmenšila. Také rod Microtea byl přeřazen do samostatné čeledi Microteaceae.[7][8][9] Čeleď je členěna do 2 podčeledí, Phytolacoideae (32 druhů v 5 rodech) a Agdestidoideae (pouze druh Agdestis clematidea), přičemž podčeleď Agdestidoideae je někdy pojímána jako samostatná čeleď, Agdestidaceae.[10][11]

Ekologické interakce

O mechanismech opylování je známo málo. Květy líčidla mají nektária a jsou opylovány hmyzem. Rod Agdestis má zapáchající květy, které jsou navštěvovány mouchami. Dužnaté plody jsou často nápadně zbarvené a jsou roznášeny ptáky.[12]

Zástupci

Význam

Plody různých druhů líčidla, zvláště líčidla amerického jsou používány v potravinářství např. k barvení cukrovinek a vína.[14] Mají však velký obsah saponinů, jsou pro člověka mírně jedovaté a příležitostně byly používány k praní prádla a k hubení měkkýšů.[12] Mladé listy líčidla bývají místně používány jako salát.[14] Líčidlo americké (Phytolacca americana) a líčidlo jedlé (P. esculenta) jsou pěstovány v zahradách jako okrasné rostliny s nápadným plodenstvím.

Přehled rodů

Agdestis, Anisomeria, Ercilla, Nowickea, Phytolacca[10]

Odkazy

Reference

  1. BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VII). Missouri: Timber Press, 2003. ISBN 0-930723-13-X. (anglicky)
  2. REICHE, Karl Friedrich. Estudios criticos sobre la flora de Chile. Santiago de Chile: [s.n.], 1903. (španělsky)
  3. MARTINEZ, Julieta G.; MCDONALD, J. Andrew. Nowickea (Phytolaccaceae), a new genus with two species in Mexico. Brittonia. 1989, čís. 41(4).
  4. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants. Agdestidaceae [online]. Dostupné online. (anglicky)
  5. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
  6. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
  7. BREMER, B. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG II. Botanical Journal of the Linnean Society. 2003, čís. 141.
  8. BREMER, B. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG III. Botanical Journal of the Linnean Society. Říjen 2009, roč. 161, čís. 2. ISSN 1095-8339.
  9. BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online.
  10. a b STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky)
  11. JOHANSSON, Jan Thomas. The Phylogeny of Angiosperms [online]. Dostupné online. (anglicky)
  12. a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.
  13. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
  14. a b VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.

Externí odkazy

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Wikipedia autoři a editory
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia CZ

Líčidlovité: Brief Summary ( Çekçe )

wikipedia CZ tarafından sağlandı

Líčidlovité (Phytolaccaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hvozdíkotvaré (Caryophyllales). Jsou to byliny i dřeviny, často s nápadnými bobulovitými plody, pocházející především z tropické Ameriky. V Česku se v zahradách pěstuje líčidlo, jehož bobule jsou používány např. k barvení potravin.

Čeleď prošla s rozvojem molekulární taxonomie četnými změnami a několik rodů bylo postupně přeřazeno do samostatných čeledí. V systému APG IV, vydaném v roce 2016, bylo celkem 9 rodů přeřazeno do nové čeledi Petiveriaceae, čímž se čeleď líčidlovité výrazně zmenšila.

 src= Stromovitý druh líčidla Phytolacca dioica
lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Wikipedia autoři a editory
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia CZ

Kermesbær-familien ( Danca )

wikipedia DA tarafından sağlandı

Kermesbær-familien (Phytolaccaceae) rummer ca. 18 slægter og omtrent 60 arter mest forekommende i Sydamerika. Bladene er enkle, spredtsiddende og glatte. Blomsterne er små og sidder i tætte aks eller toppe. Her omtales kun den ene slægt, som er repræsenteret ved en art, som dyrkes eller er forvildet i Danmark.

Slægter
Commons-logo.svg
Wikimedia Commons har medier relateret til:
lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Wikipedia-forfattere og redaktører
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia DA

Kermesbeerengewächse ( Almanca )

wikipedia DE tarafından sağlandı

Die Kermesbeerengewächse (Phytolaccaceae) sind eine Familie in der Ordnung der Nelkenartigen (Caryophyllales) innerhalb der Bedecktsamigen Pflanzen. Die etwa 15 Gattungen mit 45 bis 65 Arten sind in tropischen und gemäßigten Gebieten fast weltweit, besonders in der Neotropis, verbreitet.

Beschreibung

Vegetative Merkmale

Es sind oft hohe, einjährige bis ausdauernde krautige Pflanzen oder seltener verholzende Pflanzen: Sträucher, Bäume oder Lianen. Die wechselständig und spiralig angeordneten Laubblätter sind gestielt oder ungestielt. Die einfache Blattspreite kann bei manchen Arten dick und fleischig sein. Der Blattrand ist glatt. Nebenblätter sind nur selten vorhanden (winzige sind beispielsweise bei Seguieria vorhanden).

Generative Merkmale

 src=
Unterfamilie Rivinoideae: Blutbeere (Rivina humilis), blühend und fruchtend

Die Blüten stehen einzeln oder zu vielen in traubigen, ährigen, rispigen oder zymösen Blütenstände zusammen mit Hochblättern. Die meist zwittrigen Blüten sind oft vier- oder fünfzählig. Wenn die Blüten selten eingeschlechtig sind, dann sind die Arten zweihäusig getrenntgeschlechtig (diözisch). Es sind meist vier oder fünf Kelchblätter vorhanden. Kronblätter fehlen. Es sind vier, fünf oder viele (bis 100) fertile Staubblätter vorhanden; die Staubfäden sind oft an ihrer Basis verwachsen. Es sind meist vier bis zwölf (1 bis 16) oberständige Fruchtblätter vorhanden, sie können frei oder zu einem Fruchtknoten verwachsen sein. Je Fruchtblatt ist nur eine Samenanlage in freier zentraler Plazentation vorhanden. Griffel und Narben gibt es gleich viele wie Fruchtblätter.

Es werden ganz unterschiedliche Fruchttypen gebildet: Sind die Fruchtblätter verwachsen, bilden sich Kapselfrüchte oder Beeren, sind die Fruchtblätter frei, können die Früchte einzeln stehen oder zu Sammelfrüchten zusammengefasst sein. Seguieria bildet geflügelte Nussfrüchte (Samara) aus.

Die Chromosomengrundzahl beträgt n = 9.

Inhaltsstoffe

Die Wachse auf der Cuticula sind in Form von Plättchen ausgebildet. Es werden Calciumoxalat-Kristalle als akkumuliert.

Systematik

Innerhalb der Ordnung der Caryophyllales in der Gruppe der betalainhaltigen Familien bilden die Phytolaccaceae mit den Sarcobataceae und Nyctaginaceae eine Klade; diese drei Familien haben gemeinsam, dass sie nur eine einzige basale Samenanlage je Fruchtblatt besitzen.

 src=
Unterfamilie Phytolaccoideae: Phytolacca dioica
 src=
Unterfamilie Rivinoideae: Ledenbergia seguierioides
 src=
Unterfamilie Rivinoideae: Illustration von Petiveria alliacea aus Flore médicale des Antilles, ou, Traité des plantes usuelles, Tafel 374
 src=
Unterfamilie Rivinoideae: Trichostigma peruvianum

Der Familienname Phytolaccaceae wurde 1818 durch Robert Brown in Narrative of an Expedition to Explore the River Zaire, 454 erstveröffentlicht. Typusgattung ist Phytolacca L. Der Name Phytolacca bedeutet direkt übersetzt „Lackpflanze“ und ist aus dem griechischen Wort phyton für Pflanze und italienisch lacca oder mittellateinisch laca für Lack abgeleitet, dies bezieht sich auf die roten Betalainfarbstoffe.

In der Familie der Kermesbeerengewächse (Phytolaccaceae) gibt es drei Unterfamilien mit etwa 15 (bis 18) Gattungen und 45 bis 65 Arten:[1]

  • Unterfamilie Phytolaccoideae Arn. (Syn.: Sarcocaceae Adans.): Sie enthält vier Gattungen mit etwa 31 Arten:
    • Anisomeria Don: Die bis zu sechs Arten kommen in Chile vor.[2]
    • Ercilla Juss.: Die etwa zwei Arten kommen in Chile vor.
    • Nowickea J.Martínez & J.A.McDonald: Die nur zwei Arten kommen nur in Mexiko vor.[3]
    • Kermesbeeren (Phytolacca L.): Die etwa 25 Arten sind hauptsächlich neotropisch verbreitet und kommen in Nordamerika (sechs Arten), Mexiko, auf Karibischen Inseln, in Zentral- sowie Südamerika, Eurasien, Afrika, Australien sowie auf Pazifischen Inseln vor.
  • Unterfamilie Rivinoideae Nowicke (Syn.: Hilleriaceae Nakai, Petiveriaceae C.Agardh, Riviniaceae C.Agardh, Seguieriaceae Nakai): Sie enthält neun Gattungen mit etwa 13 Arten:
    • Gallesia Casar.: Die etwa vier Arten kommen in Peru und Brasilien vor. Sie riechen wie Küchenzwiebeln.
    • Hilleria Vell. (Syn.: Mohlana Mart.): Die bis zu sechs Arten sind in Südamerika verbreitet. Eine Art kommt auch in Afrika, Madagaskar und auf den Maskarenen vor.
    • Ledenbergia Klotzsch ex Moq. (Syn.: Flueckigera Kuntze): Die vier bis sechs Arten sind in der Neotropis verbreitet.
    • Monococcus F.Muell.: Sie enthält nur eine Art:
      • Monococcus echinophorus F.Muell.: Sie kommt auf pazifischen Inseln und in Australien nur in Queensland sowie New South Wales vor.
    • Petiveria L.: Sie enthält nur eine Art:
    • Rivina L.: Sie enthält nur eine Art:
      • Blutbeere (Rivina humilis L.): Sie ist in der Neotropis, auf pazifischen Inseln und in Australien verbreitet.
    • Schindleria H.Walter: Die nur drei Arten kommen in Peru und Bolivien vor.
    • Seguieria Loefl.: Die etwa sechs Arten sind im tropischen Südamerika verbreitet. Sie besitzen Nebenblätter.
    • Trichostigma A.Richard (Syn.: Villamilla Ruiz & Pav.): Die etwa drei Arten sind in der Neotropis verbreitet.
  • Unterfamilie Agdestidoideae Nowicke (Syn.: Agdestidaceae Nakai): Sie enthält nur eine monotypische Gattung:

Bei manchen Autoren wurden außerdem die Arten der Familie der Gisekiaceae mit der einzigen Gattung: Gisekia L. (mit etwa sechs Arten) als eigene Unterfamilie Gisekioideae oder sogar innerhalb der Unterfamilie Rivinioideae in die Familie der Phytolaccaceae eingeordnet.

Auch nicht mehr in diese Familie gehören:[1]

Quellen

Einzelnachweise

  1. a b Phytolaccaceae im Germplasm Resources Information Network (GRIN), USDA, ARS, National Genetic Resources Program. National Germplasm Resources Laboratory, Beltsville, Maryland.
  2. David John Mabberley: Mabberley’s Plant-Book. A portable dictionary of plants, their classification and uses. 3. Auflage, Cambridge University Press 2008, ISBN 978-0-521-82071-4.
  3. Julieta G. Martínez, J. Andrew McDonald: Nowickea (Phytolaccaceae), a new genus with two new species from Mexico. In: Brittonia, Volume 41, Number 4, 1989.

Weblinks

 src=
– Sammlung von Bildern, Videos und Audiodateien
 title=
lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia DE

Kermesbeerengewächse: Brief Summary ( Almanca )

wikipedia DE tarafından sağlandı

Die Kermesbeerengewächse (Phytolaccaceae) sind eine Familie in der Ordnung der Nelkenartigen (Caryophyllales) innerhalb der Bedecktsamigen Pflanzen. Die etwa 15 Gattungen mit 45 bis 65 Arten sind in tropischen und gemäßigten Gebieten fast weltweit, besonders in der Neotropis, verbreitet.

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia DE

Phytolaccaceae ( İngilizce )

wikipedia EN tarafından sağlandı

Phytolaccaceae is a family of flowering plants. Though almost universally recognized by taxonomists, its circumscription has varied. It is also known as the Pokeweed family.

The APG II system, of 2003 (unchanged from the APG system, of 1998), also recognizes this family and assigns it to the order Caryophyllales in the clade core eudicots. The family comprises five genera, totalling 33 known species.[3] It is divided into the subfamilies Agdestioideae and Phytolaccoideae, with the former Rivinioideae in the Takhtajan system,[4] now placed in its own family Petiveriaceae

Genera and species

The Phytolaccaceae includes the following genera:

Former genera

The following genera were previously included in the Phytolaccaceae:[5]

References

  1. ^ "Family: Phytolaccaceae R. Br., nom. cons". Germplasm Resources Information Network. United States Department of Agriculture. 17 January 2003. Archived from the original on 8 October 2012. Retrieved 2 October 2011.
  2. ^ Angiosperm Phylogeny Group (2009). "An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG III". Botanical Journal of the Linnean Society. 161 (2): 105–121. doi:10.1111/j.1095-8339.2009.00996.x.
  3. ^ Christenhusz, M. J. M.; Byng, J. W. (2016). "The number of known plants species in the world and its annual increase". Phytotaxa. 261 (3): 201–217. doi:10.11646/phytotaxa.261.3.1.
  4. ^ Takhtajan, Armen (2009). Flowering Plants (2 ed.). Springer. p. 136. ISBN 978-1-4020-9608-2.
  5. ^ "GRIN genera sometimes placed in Phytolaccaceae". Germplasm Resources Information Network. United States Department of Agriculture. Archived from the original on 18 November 2004. Retrieved 13 October 2015.

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Wikipedia authors and editors
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia EN

Phytolaccaceae: Brief Summary ( İngilizce )

wikipedia EN tarafından sağlandı

Phytolaccaceae is a family of flowering plants. Though almost universally recognized by taxonomists, its circumscription has varied. It is also known as the Pokeweed family.

The APG II system, of 2003 (unchanged from the APG system, of 1998), also recognizes this family and assigns it to the order Caryophyllales in the clade core eudicots. The family comprises five genera, totalling 33 known species. It is divided into the subfamilies Agdestioideae and Phytolaccoideae, with the former Rivinioideae in the Takhtajan system, now placed in its own family Petiveriaceae

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Wikipedia authors and editors
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia EN

Fitolakacoj ( Esperanto )

wikipedia EO tarafından sağlandı

La Fitolakacoj (Phytolaccaceae) estas familio en la ordo de la Kariofilaloj (Caryophyllales) ene de la angiospermoj. La ĉirkaŭ 15 genroj kun 45 ĝis 65 specioj kreskas en la tropikaj kaj moderaj regionoj tutmonde, precipe en la Neotropiso.

Priskribo

Vegetativaj karakterizaĵoj

La taksonoj de tiu familio estas ofte altaj, unujaraj aŭ multjaraj herrbaj plantoj malofte lignaj plantoj: arbustoj, arbojlianoj. La alterne starantaj kaj spirale ordigitaj folioj estas kun petioloj aŭ sen petioloj. La simpla foliplato povas esti ĉe kelkaj specioj dika kaj karnoza. La foliranda estas glata. Stipuloj nur maloftas (etaj ekzemple estas ĉe Seguieria).

Generaj karakerizaĵoj

La floroj staras unuope au multope en grapolaj, spikaj, paniklajcumaj floraroj kune kun brakeoj. La plej ofte duseksaj floroj estas ofte kvar aŭ kvinnombraj. La floroj estas unuseksaj, tiam la specioj estas dioikaj. Plej ofte estas kvar aŭ kvin sepaloj. Petaloj mankas. Ekzistas kvar, kvin aŭ multaj (ĝis 100) fekundaj stamenoj; la filamentoj ofte estas kunkreskintaj je la bazo. Ekzistas plej ofte kvar ĝis 12 (1 ĝis 16) epoginaj karpeloj. Ili povas esti liberaj au kunkreskintaj al unu ovarioj. Po karpelo nur ekzistas unu ovolo en libera centra situo. Pistilo kaj stigmo ekzistas tiom kiom karpeloj.

Formiĝas tre diversaj frukttipoj: se la karpeloj estas kunkreskinta, formiĝas kapsulfruktojberoj, se la karpeloj estas liberaj, la fruktoj povas stari unuope aŭ kunigita en fruktaro. Seguieria formas flugilhavaj nuksfruktoj.

La baza kromosomnombro estas n = 9.

Enhavosubstancoj

La vaksoj sur la kutikulo havas la formon de platetoj. Akumuliĝas kalcioksalato-kristaloj.

Sistematiko

Ene de la ordo de la [[Kariofilaloj]+ en la grupo de la betalenhavaj familioj la Fitolakacoj kune kun la Sarcobataceae kaj Nyctaginaceae formas kladon. Tiuj tri familioj estas komunaj ke ili nu havas unu solan ovolon po karpelo.

La familia nomo Phytolaccaceae estis publikigita unuafoje en la jaro 1818 de Robert Brown en Narrative of an Expedition to Explore the River Zaire, 454 unua publikigo. tipogenro estas Phytolacca L.. La nomo Phytolacca signifas „lakplanto“ kajn konsistas el la greka vorto phyton por planto kaj la itala lacca aŭ mezepoka latina laca por lako. tiu rilatas al la ruĝ betalainkoloraĵo en la beroj.

En la familio de la fitolakacoj (Phytolaccaceae) ekzistas tri subfamilioj kun ĉirkaŭ 15 (ĝis 18) genroj kaj 45 ĝis 65 specioj:[1]

 src=
habito, folioj kaj floraroj de Hilleria latifolia
 src=
Petiveria alliacea, ilustraĵo
 src=
sangobero (Rivina humilis)
  • Subfamilio Phytolaccoideae ARN. (sin.: Sarcocaceae ADANS.): kun kvar genroj kaj ĉirkaŭ 31 specioj:
    • Anisomeria DON: La ses specioj kreskas en Ĉilio.
    • Ercilla JUSS.: La tri specioj kreskas en Ĉilio.
    • Nowickea J.MARTÍNEZ & J.A.MCDONALD: La du specioj kreskas nur en Meksiko .[2]
    • Fitolako (Phytolacca L.): La ĉirkaŭ 25 specioj precipe kreskas en la Nova Mondo kaj troviĝas en Norameriko (ses specioj), Meksikio, Karibaj insuloj, meza kaj suda Ameriko, Eŭrazio, Afriko, Aŭstralio kaj la Pacifikaj insuloj.
  • Unterfamilie Rivinoideae NOWICKE (si.: Hilleriaceae NAKAI, Petiveriaceae C.AGARDH, Riviniaceae C.AGARDH, Seguieriaceae NAKA}): Ĝi havas naŭ genroj kun ĉirkaŭ 13 specioj:
    • Gallesia CASAR.: La ĉirkaŭ kvar specioj hejmiĝas en Peruo kaj Brazilo. Ili odoras kiel kuirejaj cepoj.
    • Hilleria VELL.}} (sin.: Mohlana MART.}}): Kun ĝis ses specioj ili estas divastigita en Sudameriko. unu specio hejmiĝas ankaŭ en Afriko, Madagaskaro kaj sur la Maskarenoj.
    • Ledenbergia KLOTZSCH EX MOQ. (syn.: Flueckigera KUNTZE): La kvar ĝis ses specioj estas divastigita en la Neotropiso.
    • Monococcus F.MUELL.: Ĝi nur havas unu specion:
    • Petiveria L.: Ĝi nur havas unu specion:
    • Rivina L.: Ĝi nur havas unu specion:
      • sangobero (Rivina humilis L.): Ĝi estas disvastigita en la Neotropiso, sur la pacifikaj insuloj kaj en Aŭstralio.
    • Schindleria H.WALTER: La nur tri specioj hejmiĝas en Peruo kaj Bolivior.
    • Seguieria LOEFL.: La ĉirkaŭ ses specioj estas divastigitasj en la tropika Sudameriko. Ili posedas stipulojn.
    • Trichostigma A.RICHARD (Sin.: Villamilla RUIZ & PAV.): La ĉirkaŭ tri specioj trivigas en la Neotropiso.
  • Subfamilio Agdestidoideae NOWICKE}} (sin.: Agdestidaceae NAKAI): Ĝ nur havas unu monotipa genro:

Kelkaj aŭtoroj enordigas la specioj de la familio Gisekiaceae kun la sola genro: Gisekia L. (kun ĉirkaŭ ses specioj) kiel subfamilio Gisekioideae aŭ eĉ ene de la subfamilio Rivinioideae en la familio de la Phytolaccaceae.

Ankaŭ ne plu al la Fitolakacoj apartenas [1]:

Fontoj

Referencoj

  1. 1,0 1,1 Fitolakacoj en Germplasm Resources Information Network (GRIN), USDA, ARS, National Genetic Resources Program. National Germplasm Resources Laboratory, Beltsville, Maryland.
  2. Julieta G. Martínez & J. Andrew McDonald: Nowickea (Phytolaccaceae), a new genus with two new species from Mexico, in Brittonia, Volume 41, Number 4, 1989.

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Vikipedio aŭtoroj kaj redaktantoj
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia EO

Fitolakacoj: Brief Summary ( Esperanto )

wikipedia EO tarafından sağlandı

La Fitolakacoj (Phytolaccaceae) estas familio en la ordo de la Kariofilaloj (Caryophyllales) ene de la angiospermoj. La ĉirkaŭ 15 genroj kun 45 ĝis 65 specioj kreskas en la tropikaj kaj moderaj regionoj tutmonde, precipe en la Neotropiso.

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Vikipedio aŭtoroj kaj redaktantoj
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia EO

Phytolaccaceae ( İspanyolca; Kastilyaca )

wikipedia ES tarafından sağlandı

Phytolaccaceae es una familia de fanerógamas del orden Caryophyllales. Comprende cerca de dieciocho géneros, totalizando una centena de especies, ampliamente distribuidas, especialmente en las regiones tropicales y subtropicales de América.

Descripción

Son árboles, arbustos o hierbas, anuales o perennes, a veces volubles o escandentes, glabras o casi glabras; plantas hermafroditas o dioicas. Hojas alternas, simples, enteras, mayormente mucronadas; pecioladas, estípulas pequeñas o ausentes. Inflorescencias espigas, racimos o panículas terminales, extraaxilares o axilares, brácteas presentes o ausentes, flores actinomorfas; sépalos 4–5, libres o unidos en la base, imbricados, generalmente persistentes; pétalos (o estaminodios) ausentes o 5, libres, imbricados; estambres igual en número a las partes del perianto o más numerosos, 4–28, filamentos libres o connados en la base, anteras 2-loculares, dehiscencia longitudinal; ovario súpero o subínfero, con 1–16 carpelos separados a connados, 1–16 locular, cada carpelo con un óvulo basal, estigmas casi siempre iguales en número a los carpelos, capitados, penicilados o inconspicuos, sésiles o sostenidos en un estilo corto. Frutos bayas, cápsulas, drupas, utrículos, aquenios o sámaras; semillas a veces ariladas (stegnosperma).[1]

Géneros

Nueva división

Subfamilia Phytolaccoideae
Subfamilia Rivinioideae
Subfamilia Microteoideae
Subfamilia Agdestioideae
Incertae sedis

Anteriormente se encontraban aquí

Sinonimia

Agdestidaceae, Barbeuiaceae, Gisekiaceae, Hilleriaceae, Petiveriaceae, Riviniaceae, Sarcocaceae.

Referencias

  1. «Phytolaccaceae». Tropicos.org. Missouri Botanical Garden: Flora de Nicaragua. Consultado el 20 de febrero de 2010.
  2. Klaus Kubitzki; Jens G. Rohwer; Volker Bittrich, ed. (1993). Flowering Plants, Dicotyledons: Magnoliid, Hamamelid, and Caryophyllid Families. Springer. p. 510. ISBN 9783540555094.

Bibliografía

  • Fl. Guat. 24(4): 192–202. 1946; Fl. Pan. 48: 66–79. 1961; P. Wilson. Petiveriaceae. N. Amer. Fl. 21: 257–266. 1932; J. Nowicke. Palynotaxonomic study of the Phytolaccaceae. Ann. Missouri Bot. Gard. 55: 294–363. 1969; W. Burger. Phytolaccaceae. In: Fl. Costaricensis. Fieldiana, Bot., n.s. 13: 199–212. 1983; J. García-Martínez. Phytolaccaceae. Fl. Veracruz 36: 1–41. 1984; G. Rogers. The genera of Phytolaccaceae in the Southeastern United States. J. Arnold Arbor. 66: 1–37. 1985; G.K. Brown y G.S. Varadarajan. Studies in Caryophyllales I: Re-evaluation of classification of Phytolaccaceae s.l. Syst. Bot. 10: 49–63. 1985.

 title=
lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Autores y editores de Wikipedia
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia ES

Phytolaccaceae: Brief Summary ( İspanyolca; Kastilyaca )

wikipedia ES tarafından sağlandı

Phytolaccaceae es una familia de fanerógamas del orden Caryophyllales. Comprende cerca de dieciocho géneros, totalizando una centena de especies, ampliamente distribuidas, especialmente en las regiones tropicales y subtropicales de América.

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Autores y editores de Wikipedia
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia ES

Kermesmarjalised ( Estonyaca )

wikipedia ET tarafından sağlandı

Kermesmarjalised (Phytolaccaceae) on nelgilaadse seltsi kuuluv taimede sugukond.

Perekondi

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Vikipeedia autorid ja toimetajad
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia ET

Kermesmarjalised: Brief Summary ( Estonyaca )

wikipedia ET tarafından sağlandı

Kermesmarjalised (Phytolaccaceae) on nelgilaadse seltsi kuuluv taimede sugukond.

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Vikipeedia autorid ja toimetajad
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia ET

Kermesmarjakasvit ( Fince )

wikipedia FI tarafından sağlandı

Kermesmarjakasvit (Phytolaccaceae) on pieni, noin 30-lajinen kasviheimo koppisiemenisten Caryophyllales-lahkossa.

Tuntomerkit

Kermesmarjakasvit ovat ruohoja, puita tai liaaneja. Lehdet ovat yleensä melko möyheitä, eikä niiden pikkusuonitus ole selvästi erotettavissa. Kukinnot ovat terttumaisia; toisinaan tertut koostuvat viuhkomaisista kukkaryhmistä. Kukat ovat teriöttömiä, ja niissä on paljon enemmän tai vähemmän yhdistyneitä emilehtiä, joissa kussakin on yksi siemenaihe pohjaistukassa. Kullakin emillä on myös oma vartalonsa. Hedelmä on usein marja.[1]

Levinneisyys

Kermesmarjakasvit kasvavat tropiikissa ja lämpimillä alueilla etenkin Amerikan mantereella.[2]

Luokittelu

Kermesmarjakasveihin kuuluu viisi sukua ja 32 lajia. Ne jaetaan kahteen alaheimoon.[3]

  • 1. Phytolaccoideae Arnott
    • Alaheimon kasvit ovat ruohoja, köynnöksiä tai pehmeäpuisia puuvartiskasveja. Niissä syntyy sekundaarisen aineenvaihdunnan tuloksena myrkyllisiä saponiineja puolustukseksi kasvinsyöjiä vastaan. Kukinto on terttu, ja kukissa on tavallisesti viisi kehälehteä, 5–30 hedettä ja 3–17 erillisen tai yhteen kasvaneen emilehden muodostama sikiäin. Siitä kehittyy marja. Siemenessä on valkoinen alkio. Alaheimoon kuuluu neljä sukua ja 31 lajia; lajeista valtaosa (25) on kermesmarjoja (Phytolacca). Alaheimon kotiseutua ovat ennen kaikkea Chile ja Meksiko, Vanhassa maailmassa on vain muutama laji.[4]
  • 2. Agdestidoideae Nowicke
    • Agdestis clematidea on alaheimon ainoa laji. Se on liaani eli puuvartinen köynnös, jonka kukinnon haarat ovat viuhkomaisia. Kukissa on tavallisesti neljä kehälehteä, 12–25 ryhminä sijaitsevaa hedettä ja kolmen tai neljän emilehden muodostama, yhdislehtinen, puoleksi kehänalainen ja väliseinällinen sikiäin. Sen päässä on haaroittunut vartalo. Hedelmä on yksisiemeninen pähkylä, jonka ympärillä on kehälehtien muodostamat siivet. Laji kasvaa Yhdysvaltojen eteläosista Nicaraguaan ulottuvalla ja Karibian alueella.[5]

Kermesmarjakasvien suvut:[6]

Käyttö

Kermesmarjakasveissa on useita lääkekasveja (eräät kermesmarjat ja Agdestis clematidea), joita on käytetty vesikauhun ja kasvainten hoidosta hyönteisten puremien lääkitsemiseen. Tavallisimmin rohdos on peräisin kasvin juuresta. Lännenkermesmarjan (Phytolacca americana) marjoista saadaan punaista väriainetta, ja eräiden kermesmarjojen lehtiä käytetään vihanneksena. Joitakin lajeja viljellään koristekasveina kirkkaanväristen marjaterttujen tai kauniin lehvästön vuoksi.[7]

Lähteet

Viitteet

  1. Stevens 2001, viittaus 2.12.2014
  2. http://www.mobot.org/mobot/research/apweb/maps/phytolaccaceae.gif
  3. Stevens 2001, viittaus 2.12.2014
  4. Stevens 2001, viittaus 2.12.2014
  5. Stevens 2001, viittaus 2.12.2014
  6. http://www.mobot.org/mobot/research/apweb/genera/phytolaccaceaegen.html
  7. Kasvien maailma, osa 4, s.1535

Aiheesta muualla

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Wikipedian tekijät ja toimittajat
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia FI

Kermesmarjakasvit: Brief Summary ( Fince )

wikipedia FI tarafından sağlandı

Kermesmarjakasvit (Phytolaccaceae) on pieni, noin 30-lajinen kasviheimo koppisiemenisten Caryophyllales-lahkossa.

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Wikipedian tekijät ja toimittajat
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia FI

Phytolaccaceae ( Fransızca )

wikipedia FR tarafından sağlandı

Les Phytolaccaceae (Phytolaccacées) sont une famille de plantes dicotylédones ; elle comprend une centaine d'espèces réparties en 8 à 14 genres. Ce sont essentiellement des plantes herbacées ou des arbustes, des arbres, des lianes, annuels ou pérennes, principalement des régions subtropicales à tropicales.

Étymologie

Le nom vient du genre type Phytolacca composé du grec φυτών / fyton, plante, et λάκκα / lakka, laque, sécrétions résineuses écarlates de plusieurs espèces d'insectes, autrefois utilisées comme colorant rouge. Les baies de Phytolacca peuvent aussi être utilisées pour produire un colorant rouge. Phytolacca signifie donc littéralement « laque végétale »[1].

Classification

La classification phylogénétique en sépare les familles des Achatocarpaceae et des Stegnospermataceae, en revanche le genre Agdestis précédemment classé dans les Agdesticaceae y a été incorporé.

La classification phylogénétique APG IV (2016) sépare la famille des Petiveriaceae.

La famille des Microteaceae a été circonscrite en 2009[2].

Liste des genres

Selon Angiosperm Phylogeny Website (2 fév.2017)[3]

Selon NCBI (2 fév. 2017)[4] :

Selon ITIS (2 fév. 2017)[5] :

Selon DELTA Angio (4 mai 2010)[6] :

Liste des genres et espèces

Selon NCBI (4 mai 2010)[7] :

Notes et références

  1. (en) Maarten J M Christenhusz, Michael F Fay et Mark W. Chase, Plants of the World : An Illustrated Encyclopedia of Vascular Plants, Chicago, The University of Chicago Press, 2018, 792 p. (ISBN 978-0-2265-2292-0), p. 459
  2. (en-US) BASTIAN SCHÄFERHOFF, KAI F. MÜLLER et THOMAS BORSCH, « Caryophyllales phylogenetics: disentangling Phytolaccaceae and Molluginaceae and description of Microteaceae as a new isolated family », Willdenowia, vol. 39(2),‎ 2009, p. 209-228 (DOI , lire en ligne)
  3. Stevens, P. F. (2001 onwards). Angiosperm Phylogeny Website. Version 14, July 2017 [and more or less continuously updated since]." will do. http://www.mobot.org/MOBOT/research/APweb/, consulté le 2 fév.2017
  4. NCBI, consulté le 2 fév. 2017
  5. Integrated Taxonomic Information System (ITIS), www.itis.gov, CC0 https://doi.org/10.5066/F7KH0KBK, consulté le 2 fév. 2017
  6. DELTA Angio, consulté le 4 mai 2010
  7. NCBI, consulté le 4 mai 2010

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia FR

Phytolaccaceae: Brief Summary ( Fransızca )

wikipedia FR tarafından sağlandı

Les Phytolaccaceae (Phytolaccacées) sont une famille de plantes dicotylédones ; elle comprend une centaine d'espèces réparties en 8 à 14 genres. Ce sont essentiellement des plantes herbacées ou des arbustes, des arbres, des lianes, annuels ou pérennes, principalement des régions subtropicales à tropicales.

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia FR

Kermesovke ( Hırvatça )

wikipedia hr Croatian tarafından sağlandı

Kermesovke (lat. Phytolaccaceae), biljna porodica u redu klinčićolike, koja se sastoji od 5 rodova, nekada od 13 sa preko 50 vrsta biljaka[1]. najvažniji i najpoznatiji rod je vinobojka, fitolaka ili kermes (Phytolacca), od kojih u Hrvatskoj rastu američki kermes (Phytolacca americana) i Phytolacca acinosa.

Hrvatski nazivi porodicu kermesovke[2] kao i ostale bez sustavnog primjenjivanja da se istakne odgovarajući hijerarhijski stupanj odre­đene sistematske kategorije ovu porodicu nazivaju kermesače (Hr), Schlosser, J.C.K.; Vukotinović, Lj., 1869 3132, kermesi (Hr), Horvatić, S., 1954.[3]; vinobojka[4]

Rodovi

  1. Agdestis Moc. & Sessé ex DC.
  2. Anisomeria D.Don
  3. Ercilla A.Juss.
  4. Nowickea J.Martínez & J.A.McDonald
  5. Phytolacca Tourn. ex L.
Logotip Zajedničkog poslužitelja
Na Zajedničkom poslužitelju postoje datoteke vezane uz: Kermesovke
Logotip Wikivrsta
Wikivrste imaju podatke o: Phytolaccaceae

Izvori

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Autori i urednici Wikipedije

Kermesovke: Brief Summary ( Hırvatça )

wikipedia hr Croatian tarafından sağlandı

Kermesovke (lat. Phytolaccaceae), biljna porodica u redu klinčićolike, koja se sastoji od 5 rodova, nekada od 13 sa preko 50 vrsta biljaka. najvažniji i najpoznatiji rod je vinobojka, fitolaka ili kermes (Phytolacca), od kojih u Hrvatskoj rastu američki kermes (Phytolacca americana) i Phytolacca acinosa.

Hrvatski nazivi porodicu kermesovke kao i ostale bez sustavnog primjenjivanja da se istakne odgovarajući hijerarhijski stupanj odre­đene sistematske kategorije ovu porodicu nazivaju kermesače (Hr), Schlosser, J.C.K.; Vukotinović, Lj., 1869 3132, kermesi (Hr), Horvatić, S., 1954.; vinobojka

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Autori i urednici Wikipedije

Fytolakowe rostliny ( Yukarı Sorbca )

wikipedia HSB tarafından sağlandı

Fytolakowe rostliny (Phytolaccaceae) su swójba symjencowych rostlinow (Spermatophytina).

Wobsahuje sćěhowace rody:

Wotkazy

 src= Commons: Phytolaccaceae – Zběrka wobrazow, widejow a awdiodatajow


Qsicon Lücke.png
Tutón nastawk resp. wotrězk hišće ma wobsahowe mjezoty: faluja podswójby a někotre družiny. Hlej de:Kermesbeerengewächse.
Pomhaj Wikipediju, z tym ty jón rozšěriš a nětko wudospołniš.
lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Wikipedia authors and editors
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia HSB

Fytolakowe rostliny: Brief Summary ( Yukarı Sorbca )

wikipedia HSB tarafından sağlandı

Fytolakowe rostliny (Phytolaccaceae) su swójba symjencowych rostlinow (Spermatophytina).

Wobsahuje sćěhowace rody:

fytolaka (Phytolacca) ameriska fytolaka (Phytolacca americana)
lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Wikipedia authors and editors
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia HSB

Phytolaccaceae ( Endonezce )

wikipedia ID tarafından sağlandı

Phytolaccaceae adalah salah satu suku anggota tumbuhan berbunga. Menurut Sistem klasifikasi APG II suku ini dimasukkan ke dalam bangsa Caryophyllales, klad dikotil inti (core Eudikotil) namun tidak termasuk ke dalam dua kelompok besar, Rosidae dan asteridae.

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Penulis dan editor Wikipedia
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia ID

Phytolaccaceae: Brief Summary ( Endonezce )

wikipedia ID tarafından sağlandı

Phytolaccaceae adalah salah satu suku anggota tumbuhan berbunga. Menurut Sistem klasifikasi APG II suku ini dimasukkan ke dalam bangsa Caryophyllales, klad dikotil inti (core Eudikotil) namun tidak termasuk ke dalam dua kelompok besar, Rosidae dan asteridae.

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Penulis dan editor Wikipedia
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia ID

Fitolakiniai ( Litvanca )

wikipedia LT tarafından sağlandı

Fitolakiniai (lot. Phytolaccaceae) – magnolijūnų (Magnoliophyta) augalų šeima.

Lietuvoje retai sodybų želdiniuose aptinkama:

Gentys

Vikiteka

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Vikipedijos autoriai ir redaktoriai
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia LT

Fitolakiniai: Brief Summary ( Litvanca )

wikipedia LT tarafından sağlandı

Fitolakiniai (lot. Phytolaccaceae) – magnolijūnų (Magnoliophyta) augalų šeima.

Lietuvoje retai sodybų želdiniuose aptinkama:

Fitolaka (Phytolacca)
lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Vikipedijos autoriai ir redaktoriai
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia LT

Karmozijnbesfamilie ( Felemenkçe; Flemish )

wikipedia NL tarafından sağlandı

De karmozijnbesfamilie (Phytolaccaceae) is een familie van kruiden, bomen en heesters. De familie komt voornamelijk voor in tropische en subtropische gebieden.

In België en Nederland komen de oosterse karmozijnbes (Phytolacca esculenta) en de westerse karmozijnbes (Phytolacca americana) voor.

Externe links

Wikimedia Commons Zie de categorie Phytolaccaceae van Wikimedia Commons voor mediabestanden over dit onderwerp.
lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Wikipedia-auteurs en -editors
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia NL

Karmozijnbesfamilie: Brief Summary ( Felemenkçe; Flemish )

wikipedia NL tarafından sağlandı

De karmozijnbesfamilie (Phytolaccaceae) is een familie van kruiden, bomen en heesters. De familie komt voornamelijk voor in tropische en subtropische gebieden.

In België en Nederland komen de oosterse karmozijnbes (Phytolacca esculenta) en de westerse karmozijnbes (Phytolacca americana) voor.

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Wikipedia-auteurs en -editors
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia NL

Kermesbærfamilien ( Norveççe )

wikipedia NO tarafından sağlandı

Kermesbærfamilien er en plantefamilie i nellikordenen, (Caryophyllales), som er en gruppe av basale, egentlige tofrøbladete planter. Den omfatter litt over 100 arter av urter, noen av dem klatrende, fordelt på 18 planteslekter. Plantene vokser i subtropene og tempererte strøk.

Slekter

Eksterne lenker

botanikkstubbDenne botanikkrelaterte artikkelen er foreløpig kort eller mangelfull, og du kan hjelpe Wikipedia ved å utvide den.
Det finnes mer utfyllende artikkel/artikler på .
lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Wikipedia forfattere og redaktører
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia NO

Kermesbærfamilien: Brief Summary ( Norveççe )

wikipedia NO tarafından sağlandı

Kermesbærfamilien er en plantefamilie i nellikordenen, (Caryophyllales), som er en gruppe av basale, egentlige tofrøbladete planter. Den omfatter litt over 100 arter av urter, noen av dem klatrende, fordelt på 18 planteslekter. Plantene vokser i subtropene og tempererte strøk.

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Wikipedia forfattere og redaktører
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia NO

Szkarłatkowate ( Lehçe )

wikipedia POL tarafından sağlandı

Szkarłatkowate, alkiermesowate (Phytolaccaceae) – rodzina roślin należąca do rzędu goździkowców (Caryophyllales). Należą do niej w ujęciu systemu APG IV z 2016 roku 4 rodzaje z 32 gatunkami[1]. Wcześniej do rodziny zaliczano 12[2] do 17[3] rodzajów. Rośliny te zamieszkują głównie kraje tropikalne i subtropikalne. Najbardziej zróżnicowane są w Ameryce Środkowej i południowej Afryce[3].

Morfologia

 src=
Anisomeria coriacea
Pokrój
Rośliny zielne, pnącza i drzewa[1].
Kwiaty
Obupłciowe, zebrane w grona lub wierzchotki. Kwiaty bez płatków, okwiat tworzą 4 lub 5 działek. Pręcików jest od 5 do 30. Słupkowie apokarpiczne tworzy od 3 do 17 wolnych słupków, każdy powstający z jednego owocolistka[1].
Owoce
Jagody u Phytolaccoideae i niełupka u Agdestidoideae[1].

Systematyka

Pozycja systematyczna według APweb (aktualizowany system APG IV z 2016)

Rodzina siostrzana dla Sarcobataceae. W systemie APG IV z 2016 wyodrębniono z niej 9 rodzajów (m.in. Petiveria, Rivina i Trichostigma) w odrębną rodzinę Petiveriaceae[4].

caryophylloids

Rhabdodendraceae




Simmondsiaceaesimondsjowate





Asteropeiaceae



Physenaceae





Macarthuriaceae




Microteaceae





Caryophyllaceaegoździkowate




Achatocarpaceae



Amaranthaceaeszarłatowate






Stegnospermataceae




Limeaceaelibawowate





Lophiocarpaceae




Kewaceae




Barbeuiaceae




Gisekiaceae




Aizoaceaepryszczyrnicowate





Phytolaccaceaeszkarłatkowate



Sarcobataceae





Nyctaginaceaenocnicowate



Petiveriaceae











Molluginaceaeugłastowate




Montiaceaezdrojkowate





Halophytaceae




Basellaceaewyćwiklinkowate



Didiereaceae






Talinaceaeporwinkowate




Anacampserotaceae




Portulacaceaeportulakowate



Cactaceaekaktusowate

















Pozycja w systemie Reveala (1994-1999)

Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch., podklasa goździkowe Takht, nadrząd Caryophyllanae Takht., rząd goździkowce (Caryophyllales Perleb), podrząd Phytolaccineae Engl., rodzina szkarłatkowate Phytolaccaceae (R. Br. in Tuckey)[2].

Podział rodziny i wykaz rodzajów[1]

podrodzina Agdestidoideae Nowicke

podrodzina Phytolaccoideae Arnott

Przypisy

  1. a b c d e f Stevens P.F.: Caryophyllales (ang.). Angiosperm Phylogeny Website, 2001–. [dostęp 2017-12-12].
  2. a b Crescent Bloom: Phytolaccaceae (ang.). The Compleat Botanica. [dostęp 2009-09-18].
  3. a b Dequan Lu & Kai Larsen: Phytolaccaceae R. Brown. W: Flora of China [on-line]. eFloras.org. [dostęp 2017-12-12].
  4. The Angiosperm Phylogeny Group. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. „Botanical Journal of the Linnean Society”. 181, 1, s. 1–20, 2016. DOI: 10.1111/boj.12385.
lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia POL

Szkarłatkowate: Brief Summary ( Lehçe )

wikipedia POL tarafından sağlandı

Szkarłatkowate, alkiermesowate (Phytolaccaceae) – rodzina roślin należąca do rzędu goździkowców (Caryophyllales). Należą do niej w ujęciu systemu APG IV z 2016 roku 4 rodzaje z 32 gatunkami. Wcześniej do rodziny zaliczano 12 do 17 rodzajów. Rośliny te zamieszkują głównie kraje tropikalne i subtropikalne. Najbardziej zróżnicowane są w Ameryce Środkowej i południowej Afryce.

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia POL

Phytolaccaceae ( Portekizce )

wikipedia PT tarafından sağlandı

Phytolaccaceae é uma família de plantas angiospérmicas (plantas com flor - divisão Magnoliophyta), pertencente à ordem Caryophyllales.

A ordem à qual pertence esta família está, por sua vez, incluída na classe Magnoliopsida (Dicotiledóneas): desenvolvem, portanto, embriões com dois ou mais cotilédones.

Gêneros

Segundo o Angiosperm Phylogeny Website esta família é composta pelos seguintes géneros:[1]

Ver também

Referências

  1. "Stevens, P. F. (2001 onwards). Angiosperm Phylogeny Website. Version 12, July 2012 [and more or less continuously updated since]." will do. http://www.mobot.org/MOBOT/research/APweb/.

 title=
lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Autores e editores de Wikipedia
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia PT

Phytolaccaceae: Brief Summary ( Portekizce )

wikipedia PT tarafından sağlandı

Phytolaccaceae é uma família de plantas angiospérmicas (plantas com flor - divisão Magnoliophyta), pertencente à ordem Caryophyllales.

A ordem à qual pertence esta família está, por sua vez, incluída na classe Magnoliopsida (Dicotiledóneas): desenvolvem, portanto, embriões com dois ou mais cotilédones.

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Autores e editores de Wikipedia
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia PT

Kermesbärsväxter ( İsveççe )

wikipedia SV tarafından sağlandı

Kermesbärsväxter (Phytolaccaceae) är en växtfamilj med omkring 15 släkten och omkring 165 arter. Arterna kommer från tropiska och varmtempererade områden, de flesta är från Amerika.

Familjen omfattar ört, lianer och små träd.

Familjen delas in i två undersläkten: Phytolaccoideae, med fyra släkten och Rivinioideae med nio.

Externa länkar

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Wikipedia författare och redaktörer
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia SV

Kermesbärsväxter: Brief Summary ( İsveççe )

wikipedia SV tarafından sağlandı

Kermesbärsväxter (Phytolaccaceae) är en växtfamilj med omkring 15 släkten och omkring 165 arter. Arterna kommer från tropiska och varmtempererade områden, de flesta är från Amerika.

Familjen omfattar ört, lianer och små träd.

Familjen delas in i två undersläkten: Phytolaccoideae, med fyra släkten och Rivinioideae med nio.

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Wikipedia författare och redaktörer
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia SV

Багринові ( Ukraynaca )

wikipedia UK tarafından sağlandı

Опис

Трави (як правило), або дерева, чагарники або ліани. Рослини більш-менш соковиті, або несоковиті. Мезофітні або ксерофітні. Листки прості, чергові, цілісні; прилистки відсутні або крихітні. Суцвіття прикінцеві, пахвові. Квіти дрібні, двостатеві або рідко одностатеві, актиноморфні, рідко зигоморфні. Фрукти м'ясисті або сухі, ягоди або кістянки, рідко капсули. Насіння ниркоподібне або сплюснуте, мале.

Примітки

  1. а б Phytolaccaceae // Ю. Кобів. Словник українських наукових і народних назв судинних рослин (Серія «Словники України»). — Київ : Наукова думка, 2004. — 800 с. — ISBN 966-00-0355-2.
  2. В. М. Меженський, Л. О. Меженська, Б. Є. Якубенко Нетрадиційні ягідні культури.– К. : ЦП «Компринт», 2014. — 119
  3. Медична ботаніка: Навчальний посібник / упорядники: Стадницька Н. Є., Губицька І. І., Новіков В. П., «Львівська політехніка», Львів, 2013

Посилання

Галерея

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Автори та редактори Вікіпедії
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia UK

Họ Thương lục ( Vietnamca )

wikipedia VI tarafından sağlandı

Họ Thương lục (danh pháp khoa học: Phytolaccaceae) là một họ trong thực vật có hoa. Họ này được đa số các nhà phân loại học công nhận, mặc dù với các định nghĩa khác nhau.

Hệ thống APG III năm 2009 (không thay đổi so với hệ thống APG II năm 2003 và hệ thống APG năm 1998), cũng công nhận họ này và đặt nó trong bộ Cẩm chướng (Caryophyllales). Họ này bao gồm khoảng 18 chi với tổng cộng khoảng 65-100 loài, tùy theo hệ thống phân loại. Tuy nhiên, theo định nghĩa mới nhất trong hệ thống APG III năm 2009 thì họ này chỉ chứa 14 chi với 45 loài.

Phân loại

Chuyển họ khác

Hình ảnh

Tham khảo

  1. ^ “Family: Phytolaccaceae R. Br., nom. cons.”. Germplasm Resources Information Network. United States Department of Agriculture. Ngày 17 tháng 1 năm 2003. Truy cập ngày 2 tháng 10 năm 2011.

Liên kết ngoài

 src= Wikispecies có thông tin sinh học về Họ Thương lục  src= Wikimedia Commons có thư viện hình ảnh và phương tiện truyền tải về Họ Thương lục


Hình tượng sơ khai Bài viết liên quan đến bộ Cẩm chướng này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Wikipedia tác giả và biên tập viên
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia VI

Họ Thương lục: Brief Summary ( Vietnamca )

wikipedia VI tarafından sağlandı

Họ Thương lục (danh pháp khoa học: Phytolaccaceae) là một họ trong thực vật có hoa. Họ này được đa số các nhà phân loại học công nhận, mặc dù với các định nghĩa khác nhau.

Hệ thống APG III năm 2009 (không thay đổi so với hệ thống APG II năm 2003 và hệ thống APG năm 1998), cũng công nhận họ này và đặt nó trong bộ Cẩm chướng (Caryophyllales). Họ này bao gồm khoảng 18 chi với tổng cộng khoảng 65-100 loài, tùy theo hệ thống phân loại. Tuy nhiên, theo định nghĩa mới nhất trong hệ thống APG III năm 2009 thì họ này chỉ chứa 14 chi với 45 loài.

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Wikipedia tác giả và biên tập viên
orijinal
kaynağı ziyaret et
ortak site
wikipedia VI

Лаконосовые ( Rusça )

wikipedia русскую Википедию tarafından sağlandı
Царство: Растения
Подцарство: Зелёные растения
Отдел: Цветковые
Надпорядок: Caryophyllanae Takht., 1967
Семейство: Лаконосовые
Международное научное название

Phytolaccaceae R.Br. (1818), nom. cons.

Синонимы
  • Agdestidaceae Nakai (1942) — Агдестисовые
  • Sarcocaceae Raf. (1837)
Роды Wikispecies-logo.svg
Систематика
на Викивидах
Commons-logo.svg
Изображения
на Викискладе
ITIS 19521NCBI 3525EOL 4233IPNI 77126685-1FW 55417

Лаконо́совые, или Лаконо́сные (лат. Phytolaccáceae) — семейство двудольных растений, входящее в порядок Гвоздичноцветные. Включает в себя 18 родов и около 100—110 видов, распространённых в тропических и субтропических областях планеты, в основном в Америке. Среди представителей семейства имеются однолетние и многолетние травы, лианы, кустарники, полукустарники и небольшие деревья.

Биологическое описание

Листья у представителей семейства очередные, цельные и цельнокрайние, как правило голые, часто без прилистников. Цветки собраны в верхоцветные или бокоцветные соцветия, мелкие, двуполые, редко однополые, как правило актиноморфные, в основном с прицветниками. Плодягода, орех, многоорешек или коробочка. Семена мелкие, с большим зародышем.

Использование

Лаконос американский (Phytolacca americana L.) культивировался в Европе, начиная с восемнадцатого века, ради тёмно-красного сока ягод, использовавшегося для окраски вина. Позже выяснилось, что он ядовит и его использование для этой цели было прекращено. В настоящее время этот сок иногда применяют для окраски тканей в тёмно-бордовый цвет. Корень растения используют в лекарственных целях.

Роды

Примечания

  1. Об условности указания класса двудольных в качестве вышестоящего таксона для описываемой в данной статье группы растений см. раздел «Системы APG» статьи «Двудольные».
lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Авторы и редакторы Википедии

Лаконосовые: Brief Summary ( Rusça )

wikipedia русскую Википедию tarafından sağlandı

Лаконо́совые, или Лаконо́сные (лат. Phytolaccáceae) — семейство двудольных растений, входящее в порядок Гвоздичноцветные. Включает в себя 18 родов и около 100—110 видов, распространённых в тропических и субтропических областях планеты, в основном в Америке. Среди представителей семейства имеются однолетние и многолетние травы, лианы, кустарники, полукустарники и небольшие деревья.

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Авторы и редакторы Википедии

商陆科 ( Çince )

wikipedia 中文维基百科 tarafından sağlandı

参见正文

 src= 维基共享资源中相关的多媒体资源:商陆科

商陆科共有15约100,分布在全球的热带和暖温带地区。中国有2属5种,分布在南方。

本科植物乔木灌木草本;单互生,无托叶;两性或单性,辐射对称,花被4-5,花瓣缺;果实浆果蒴果翅果种子球形或肾形。

1998年根据基因亲缘关系分类的APG 分类法将原分在本的部分剔除,单独设立科,2003年经过修订的APG II 分类法维持原分类。

外部链接

 title=
lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
维基百科作者和编辑

商陆科: Brief Summary ( Çince )

wikipedia 中文维基百科 tarafından sağlandı

商陆科共有15约100,分布在全球的热带和暖温带地区。中国有2属5种,分布在南方。

本科植物乔木灌木草本;单互生,无托叶;两性或单性,辐射对称,花被4-5,花瓣缺;果实浆果蒴果翅果种子球形或肾形。

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
维基百科作者和编辑

ヤマゴボウ科 ( Japonca )

wikipedia 日本語 tarafından sağlandı
ヤマゴボウ科 Phytolacca-americana-berries.JPG
ヨウシュヤマゴボウPhytolacca americana
分類APG III 階級なし : 被子植物 Angiosperms 階級なし : 真正双子葉類 Eudicots 階級なし : コア真正双子葉類 Core eudicots : ナデシコ目 Caryophyllales : ヤマゴボウ科 Phytolaccaceae
  • 本文参照
 src=
ジュズサンゴ

ヤマゴボウ科(やまごぼうか、Phytolaccaceae)は、ナデシコ目に属する双子葉植物の一つで、約22属120種がこの科に属する。熱帯アメリカアフリカ南部に多くの種類が野生しており、日本では帰化したものを含めて3種を見ることができる。

主な属[編集]

Gluecksklee.jpg ポータル 植物 Gluecksklee.jpg プロジェクト 植物 執筆の途中です この項目は、植物に関連した書きかけの項目です。この項目を加筆・訂正などしてくださる協力者を求めていますプロジェクト:植物Portal:植物)。
 title=
lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
ウィキペディアの著者と編集者

ヤマゴボウ科: Brief Summary ( Japonca )

wikipedia 日本語 tarafından sağlandı
 src= ジュズサンゴ

ヤマゴボウ科(やまごぼうか、Phytolaccaceae)は、ナデシコ目に属する双子葉植物の一つで、約22属120種がこの科に属する。熱帯アメリカアフリカ南部に多くの種類が野生しており、日本では帰化したものを含めて3種を見ることができる。

lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
ウィキペディアの著者と編集者

자리공과 ( Korece )

wikipedia 한국어 위키백과 tarafından sağlandı

자리공과(---科, 학명: Phytolaccaceae 피톨라카케아이[*])는 석죽목이다.[1][2][3]

열대에서 온대에 걸쳐 널리 분포하며, 약 22속의 120종 정도가 밝혀져 있는데, 한국에서는 자리공·솜자리공 등이 잘 알려져 있다.

초본 또는 목본으로서 잎은 어긋나게 달리며 턱잎은 없다. 꽃은 대부분 양성화지만, 종류에 따라서는 단성화인 것도 있다. 보통 방사대칭인 작은 꽃이 총상 또는 취산꽃차례를 이루면서 달린다. 4-5개의 꽃받침조각이 있으며, 수술은 4개 또는 여러 개가 있고, 수술대는 종종 밑부분에서 합쳐져 있다. 씨방은 상위로, 대부분 2개 또는 다수의 심피가 따로 떨어지거나 합쳐져서 씨방을 이루고 있는데, 그 안의 각 방에는 1개의 밑씨가 들어 있다. 열매는 액과 또는 삭과이다.

하위 분류

각주

  1. Brown, Robert. In: Tuckey, James Hingston. Narrative of an Expedition to Explore the River Zaire 454. 1818.
  2. “Family: Phytolaccaceae R. Br., nom. cons.”. 《Germplasm Resources Information Network》. United States Department of Agriculture. 2003년 1월 17일. 2012년 10월 8일에 원본 문서에서 보존된 문서. 2011년 10월 2일에 확인함.
  3. Angiosperm Phylogeny Group (2009). “An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG III” (PDF). 《Botanical Journal of the Linnean Society》 161 (2): 105–121. doi:10.1111/j.1095-8339.2009.00996.x. 2013년 7월 6일에 확인함.
Heckert GNU white.svgCc.logo.circle.svg 이 문서에는 다음커뮤니케이션(현 카카오)에서 GFDL 또는 CC-SA 라이선스로 배포한 글로벌 세계대백과사전의 내용을 기초로 작성된 글이 포함되어 있습니다.
 title=
lisans
cc-by-sa-3.0
telif hakkı
Wikipedia 작가 및 편집자