Pabourovec jestřábníkový (Lemonia dumi) je noční motýl z čeledi pabourovcovitých, vyskytující se mimo jiné i na území České republiky. Je to pozdní druh, který létá až na podzim.[1][2][3] Kvůli své ekologické zranitelnosti byl zařazen do Červeného seznamu bezobratlých ČR jakožto druh ohrožený.[4]
Druh se vyskytuje především v Evropě, na severu zasahuje do jižní Skandinávie a na východě až k Uralu. Lze se s ním setkat také v Malé Asii. Nevyskytuje se v jižní Itálii, na Pyrenejském poloostrově a na Britských ostrovech.
V České republice se vyskytuje především na jihu Moravy, ojediněle byl zaznamenán v jižních a severních Čechách, v Českém krasu, na Pardubicku a také na severní Moravě.[4]
V krajině se objevuje jen ostrůvkovitě. Na stanovišti vyžaduje vlhké a bohatě zarostlé lesní louky, zachované v původním, nenarušeném stavu, ideálně stráně v blízkosti lesních potoků nebo bažin. Preferuje přitom plochy s jižní orientací.[2][3]
Délka předního křídla je 25–30 mm. Oba páry křídel jsou poloprůsvitné, základní barvou je tmavě hnědá. Přes přední i zadní křídla se táhne výrazná žlutá příčka, žluté jsou také třásně při vnějším okraji křídel. Přední křídlo je žluté při kořeni, v přední třetině se navíc nachází žlutá skvrna. Hruď a hlava jsou žlutohnědé s rudým nádechem, zadeček je žlutě a černě kroužkovaný, mohutný (zejména u samiček) a huňatý. Pohlaví motýlů lze rozpoznat také podle tykadel, která jsou u samic krátce, u samců pak dlouze hřebenitá.[2]
Vajíčka jsou efektně zbarvena. Na béžovém podkladu jsou jemně černě tečkovaná, v rovníkové krajině se nachází tmavě hnědá páska a nahoře uprostřed tmavohnědá skvrna. Jsou svrchu zploštělá, přisedlá k podkladu.[2]
Housenky mají černou barvu a jsou pokryté hustým porostem krátkých i dlouhých černých chloupků, mezi kterými jsou krátké chloupky zbarvené rezavě. Hlava je tmavá, černě mramorovaná. Před kuklením dorůstají housenky 6–8 cm.[2][3]
Kukla je tmavohnědá až černohnědá a má poměrně dlouhý zadeček.[2]
Během roku vytváří jen jednu generaci. Dospělci se v přírodě objevují až na podzim, počátkem září, kdy ostatních motýlů už létá jen málo.[3] Podle počasí (pabourovci vyžadují teplé a slunečné podzimní dny s teplotou nad 10°C) mohou létat až do konce října či začátku listopadu. V ČR vrcholí jejich výskyt obvykle ve druhé dekádě října.[4] Samci létají přes den, jakmile se dostatečně oteplí. Přemisťují se houpavě klikatým, prudkým letem. Samice vyletují později než samci, zpravidla až po páření; létají těžkopádně, neochotně a jen na krátké vzdálenosti. Do vegetace kladou vajíčka ve skupinkách po 5–20 kusech, celkem ale jen 45–60 vajíček, zřídkakdy více.[2] Motýli nemají vyvinuté ústní ústrojí, nepřijímají tedy potravu a po spáření a vykladení hynou (často žijí jen 1–3 dny).[4][5]
Housenky žijí od května do června na pampelišce a jestřábníku. Jsou aktivní v noci a požírají listy, ale i květy rostlin. Kuklí se přímo v zemi, aniž by si vytvářely kokon nebo podzemní komůrku.[2][5]
Přezimujícím stádiem jsou vajíčka, která přečkávají zimu přilepena na uschlé vegetaci. Pro přežití druhu je tedy zásadní zachování této vegetace na lokalitách.[2][4]
Pabourovec jestřábníkový (Lemonia dumi) je noční motýl z čeledi pabourovcovitých, vyskytující se mimo jiné i na území České republiky. Je to pozdní druh, který létá až na podzim. Kvůli své ekologické zranitelnosti byl zařazen do Červeného seznamu bezobratlých ČR jakožto druh ohrožený.
Der Habichtskrautspinner (Lemonia dumi) ist ein Schmetterling aus der Familie der Wiesenspinner.
Die Flügelspannweite der Falter variiert zwischen 45 und 65 Millimetern. Die Männchen sind kleiner als die Weibchen. Der Körper ist behaart. Die Flügel sind braun, beim Weibchen deutlich heller, mit lehmgelber Mittelbinde, Saum und Diskoidalfleck. Die Fühler sind beim Männchen lang und dicht gekämmt, beim Weibchen kurz gekämmt. Die Raupen werden bis zu 70 Millimeter lang und sind erwachsen dick und walzig von dunkelbrauner Farbe, leicht violett, spärlich gelbbraun behaart mit länglichen samtschwarzen Flecken zu beiden Seiten.
Sie kommen in Mitteleuropa verbreitet, allerdings sehr lokal, vor, bevorzugt auf trockenen, sonnigen, ungedüngten Wiesen, seltener auch auf feuchten Wiesen und sind inzwischen sehr selten geworden.
Die Männchen fliegen am Tage auf der Suche nach den Weibchen. Der Flug findet bevorzugt zwischen 10 und 14 Uhr bei Sonnenschein über offenen, trockenen Wiesen statt und ist sehr schnell und unstet. Die Weibchen sitzen tagsüber nahe am Boden und senden Pheromone aus, um die Männchen anzulocken. Die Lebensdauer der Imagines ist sehr kurz.
Die Habichtskrautspinner fliegen überwiegend im Oktober und November, oftmals nach den ersten Nachtfrösten, die Raupen leben von Mai bis Juli.
Die Raupen ernähren sich hauptsächlich von den Blättern von Habichtskraut und Löwenzahn.
Die Weibchen legen nach der Paarung die Eier vorzugsweise an mehreren kurzhalmigen, trockenen Stängeln ab. Die Eier sind weißlich mit dunklem Mittelfleck und überwintern. Die Raupen leben einzeln am Boden und verpuppen sich in der Erde. Die Puppen sind dunkelbraun mit zwei länglichen Auswüchsen am Rücken hinter dem Thorakalschild. Zuweilen überliegen sie.
Die Art gilt als stark gefährdet und ist in Kategorie 2 der Roten Liste gefährdeter Arten Deutschlands eingestuft. Insbesondere wegen starker Düngung der Wiesen geht der benötigte Biotop Magerwiese immer mehr verloren.
Der Habichtskrautspinner (Lemonia dumi) ist ein Schmetterling aus der Familie der Wiesenspinner.
Lemonia dumi is a species of moth of the family Brahmaeidae (older classifications placed it in Lemoniidae).[1] It is found in scattered populations in Central Europe.
The wingspan is 45–65 mm. The moth flies from October to November depending on the location.
The larvae feed on Hieracium and Taraxacum species.
Lemonia dumi is a species of moth of the family Brahmaeidae (older classifications placed it in Lemoniidae). It is found in scattered populations in Central Europe.
The wingspan is 45–65 mm. The moth flies from October to November depending on the location.
Maitiaiskehrääjä (Lemonia dumi) on loppusyksyn perhoslaji. Suomen lajiston uhanalaisarvioinnissa 2010 laji on luokiteltu silmälläpidettäväksi (NT).[1].
Maitiaiskehrääjä on keskikokoinen, ruskea ja karvainen perhoslaji. Siipien pohjaväri on tasaisen ruskea tai harmaanruskea ja siipi on harvan suomutuksensa vuoksi läpikuultava. Sekä etu- että takasiiven poikki kulkee selvästi erottuva keltainen poikkiraita, minkä lisäksi etusiivessä on keltainen diskoidaalitäplä. Keltaista väriä on myös siipien tyvissä ja ulkoreunoissa. Lepäävä perhonen pitää siipiään kattolaskuisesti ruumiin sivuilla. Ruumis on kellertävän karvoituksen peittämä ja tuntosarvet ovat etenkin koirailla tuuhean sulkamaiset. Siipiväli 25–40 mm, naaraat ovat selvästi koiraita kookkaampia.[2][3][4]
Maitiaiskehrääjää tavataan lähes koko Euroopassa, mutta populaatiot ovat paikoittaisia ja erillään toisistaan. Idässä elinalue jatkuu Turkkiin ja Etelä-Siperiaan.[5] Suomessa laji on aikaisemmin esiintynyt laajemmin, mutta nykyisin lajia esiintyy vain paikoittain pienillä alueilla Pohjois-Pohjanmaalla sekä Hankoniemellä.[2] Aikuiset perhoset lentävät parin viikon ajan lokakuun alusta lokakuun puoleen väliin[6]
Kuivien, avoimien niittyjen laji, joka on kuitenkin esiintymiseltään aina erittäin paikoittainen. Joskus sitä tavataan myös kosteammilla paikoilla, joilla on multava maaperä sekä rannoilla. Yksittäisellä paikalla perhosten lukumäärä saattaa kuitenkin olla suuri. Aikuiset perhoset aloittavat lentonsa syksyllä, vasta ensimmäisten hallaöiden jälkeen. Yöperhosmaisesta ulkonäöstään huolimatta maitiaiskehrääjä lentää päivällä ja on aktiivisin aurinkoisina aamupäivinä. Koiraat aloittavat lennon aikaisemmin ja liikkuvat huomattavasti naaraita enemmän. Lento on nopeaa ja tapahtuu muutaman metrin korkeudella munivan naaraan tehdessä nopeita pudottautumisia kasvillisuuden sekaan. Aikuinen perhonen kuolee usein jo samana päivänä jona se on kuoriutunut kotelostaan, mutta pariutumattoman naaraan tiedetään eläneen jopa kymmenen päivän ajan, joskin sen feromonituotanto loppuu aikaisemmin.[5]
Parittelu kestää joitakin kymmeniä minuutteja ja sen jälkeen naaras munii 200–300 munaa parinkymmenen munan ryhminä kuiville heinänkorsille. Munaryhmien koko pienenee muninnan edetessä ja naaras kuolee pian viimeisten munien laskemisen jälkeen. Muna talvehtii ja toukat kuoriutuvat toukokuussa. Ne ovat aktiivisia öisin piileskellen päivät matalalla kasvillisuudessa ja nousevat illan tullen syömään kukintoja. Toukka saattaa myös oleskella maassa auringonpaisteessa. Ennen koteloitumista kesä-heinäkuun vaihteessa toukka hieroo itseensä tuottamaansa eritettä ja koteloituu maahan, pystysuoraan koloon jopa 10 cm syvyyteen. Kotelovaihe kestää noin kolme kuukautta. Aikuiset perhoset kuoriutuvat aikaisin aamulla.[5]
Hyvin paikoittaisen esiintymisensä vuoksi maitiaiskehrääjä on monissa Euroopan maissa uhanalaisimpia perhoslajeja.[5]
Toukka syö monia mykerökukkaisia, erityisesti sarjakeltanoa (Hieracium umbellatum). Aikuinen perhonen ei nauti ravintoa.
Maitiaiskehrääjä (Lemonia dumi) on loppusyksyn perhoslaji. Suomen lajiston uhanalaisarvioinnissa 2010 laji on luokiteltu silmälläpidettäväksi (NT)..
Lemonia dumi
Le Bombyx des buissons ou Brune du pissenlit (Lemonia dumi) est une espèce d'insectes lépidoptères (papillons) appartenant à la famille des Brahmaeidae.
Lemonia dumi
Le Bombyx des buissons ou Brune du pissenlit (Lemonia dumi) est une espèce d'insectes lépidoptères (papillons) appartenant à la famille des Brahmaeidae.
Répartition : de l’Ouest de l’Europe aux monts Oural, absent de Grande-Bretagne. Envergure du mâle : de 21 à 25 mm. Période de vol : de septembre à novembre, en une génération. Habitat : lieux incultes. Plantes-hôtes : surtout Taraxacum (pissenlits) et Hieracium (épervières).De herfstspinner (Lemonia dumi) is een vlinder uit de familie van de herfstspinners (Brahmaeidae).
De vlinder heeft een voorvleugellengte van 25 tot 34 millimeter bij de mannetjes, en 33 tot 40 millimeter bij de vrouwtjes. De vleugels zijn donkerbruin met een gele band, en een gele achterrand. Op de voorvleugel bevinden zich bovendien twee gele stippen.
De herfstspinner heeft allerlei lage kruidachtige planten als waardplanten. Met name biggenkruid, muizenoor en paardenbloem worden vaak door de rups gegeten. De soort overwintert als ei.
De soort komt voor in een groot deel van Europa. De habitat bestaat uit droge, warme gebieden.
In Nederland wordt de vlinder alleen op de Veluwe nog gevonden en is zeer zeldzaam. In België is de soort ook zeer zeldzaam, mogelijk uitgestorven, en alleen bekend uit het zuiden. De soort vliegt van oktober tot halverwege november.
De herfstspinner (Lemonia dumi) is een vlinder uit de familie van de herfstspinners (Brahmaeidae).
Lemonia dumi é uma espécie de insetos lepidópteros, mais especificamente de traças, pertencente à família Brahmaeidae.[1]
A autoridade científica da espécie é Linnaeus, tendo sido descrita no ano de 1761.
Trata-se de uma espécie presente no território português.
Lemonia dumi é uma espécie de insetos lepidópteros, mais especificamente de traças, pertencente à família Brahmaeidae.
A autoridade científica da espécie é Linnaeus, tendo sido descrita no ano de 1761.
Trata-se de uma espécie presente no território português.
Lemonia dumi là một loài bướm đêm thuộc họ Lemoniidae. Nó được tìm thấy ở scattered populations Trung Âu.
Sải cánh dài 45–65 mm. The moth gặp ở tháng 10 đến tháng 11 tùy theo địa điểm.
Ấu trùng ăn Hieracium và Taraxacum.
Phương tiện liên quan tới Lemonia dumi tại Wikimedia Commons
Lemonia dumi là một loài bướm đêm thuộc họ Lemoniidae. Nó được tìm thấy ở scattered populations Trung Âu.
Sải cánh dài 45–65 mm. The moth gặp ở tháng 10 đến tháng 11 tùy theo địa điểm.