Euscorpius je rod lesních evropských štírů patřící do čeledi Euscorpiidae. Největší druh, štír italský (Euscorpius italicus), dorůstá až 5 cm, naopak nejmenší druh, štír německý (Euscorpius germanus), pouhých 1,5 cm. Vyznačují se hnědou barvou, která může být v až černá (např. štír italský) nebo hnědožlutá (Štír baleárský (Euscorpius balearicus). Hlavní potravou jsou mouchy. Lidé se s těmito štíry setkávají nejčastěji na dovolené v Itálii a Chorvatsku, kde se žádní jiní štíři nevyskytují. Jinak se vyskytují v celé subtropické Evropě a v okolních středomořských státech, jako jsou např. Tunisko, Egypt, Alžírsko.
Rod Euscorpius prošel v ohledu taxonomie velkými změnami. Druh E. carpathicus byl rozdělen na několik druhů. Při revizi rodu bylo za druhy označeno několik dalších poddruhů i mimo E. carpathicus. Stále nevyřešený zůstává poddruh Euscorpius "carpathicus" fanzagoi z Francie a Španělska. Z Řecka Euscorpius "carpathicus" aegaeus, Euscorpius "carpathicus" ossae, Euscorpius "carpathicus" scaber. Chovatelům se jednotlivé druhy z E. "complex" carpathicus nedaří rozlišit. Někdy jsou tito štíři prodávaní pod jmény E. krapovini nebo E. parvulus. Žádní takoví však nebyli popsáni.
Štíři rodu Euscorpius jsou vděčnými chovanci a hodí se jako štír pro začátečníka. Chov těchto štírů je především českou specialitou v ostatních částech světa je chován jen vzácně. Pro chov postačí terárium 20 × 20 × 20 cm. Na dno je nutné dát vrstvu rašeliny nebo lépe lignocelu a na ni vrstvu sterilizované hrabanky s listy a kůrou jako úkryty. Dobrá je také mělčí napáječka s kamínky, aby se štír neutopil a rozbitý květináč jako úkryt. Část terária může být sušší a část vlhčí. Jako potrava jsou vhodní menší cvrčci, potemníci, kukly potemníků a mouchy. Toto postačí pro veškeré druhy rodu. Pro drobnost mláďat a občasný kanibalismus není odchov pro začátečníka příliš snadný, ale při dostatku potravy je většinou zvládnut. Jako potrava jsou vhodné nelétavé octomilky, velcí chvostoskoci, drobní cvrčci a v nouzi postačí larvy škůdce jírovce klíněnky, kterou je třeba pracně vytáhnout ze světlých tunelů v listech.
Poblíž obce Nebřich u Slapské přehrady existovala početná kolonie Štíra kýlnatého, pravděpodobně důsledek zavlečení: Taktéž nejbližší lokalita, v Rakousku na suché stráni u města Krems, je považována za důsledek vysazení. Štíři tohoto rodu byli několikrát vysazeni nebo zavlečeni do Česka. V Praze Krči existuje kolonie pravděpodobně Euscorpius tergestinus. Na Moravě, v její nejjižnější části je možný výskyt štíry Euscorpius italicus, který však nebyl nikdy doložen. Bylo nalezeno několik štírů tohoto druhy, ale je možné zavlečení.
Všichni tito štíři jsou pro člověka neškodní a ani nejsou příliš útoční. Bodnutí má na člověka minimální účinky, není téměř bolestivé. Obecně se účinky přirovnávají k bodnutí vosy, ale pravdou je, že jed je velice slabý a stěží jej lze srovnávat s vosou. Štíry rodu Euscorpius lze přenášet bez pomoci pinzety i holou rukou. Štír se nesnaží bodnout a považuje ruku za úkryt, zvláště když je ve stínu. Takto lze přenášet většinu štírů. Neměli bychom však takto přenášet jedovaté nebo agresivní druhy. Setkal jsem se s bodnutím štírem Euscorpius oglasae, kdy se jednalo o nervozní březí samici. Bodnutý pociťoval svědění.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Euscorpius ve Wikimedia Commons
Euscorpius je rod lesních evropských štírů patřící do čeledi Euscorpiidae. Největší druh, štír italský (Euscorpius italicus), dorůstá až 5 cm, naopak nejmenší druh, štír německý (Euscorpius germanus), pouhých 1,5 cm. Vyznačují se hnědou barvou, která může být v až černá (např. štír italský) nebo hnědožlutá (Štír baleárský (Euscorpius balearicus). Hlavní potravou jsou mouchy. Lidé se s těmito štíry setkávají nejčastěji na dovolené v Itálii a Chorvatsku, kde se žádní jiní štíři nevyskytují. Jinak se vyskytují v celé subtropické Evropě a v okolních středomořských státech, jako jsou např. Tunisko, Egypt, Alžírsko.
Euscorpius ist die einzige weitgehend auf Europa beschränkte Gattung der Skorpione (Scorpiones) mit im Jahr 2010 17 anerkannten Arten. Alle Arten der Gattung sind für den Menschen weitgehend harmlos.
Die Arten der Gattung Euscorpius sind relativ klein und erreichen Körperlängen von unter 30 mm bis 50 mm. Von den drei weiteren bisher unstrittig zur Familie Euscorpiidae gestellten Gattungen Plesiochactas, Megacormus und Troglocormus unterscheidet sich Euscorpius durch nur eine Reihe zahnartiger Gebilde sowie paarweise angeordneter Höcker auf den Innenseiten der Finger der Palpenhand. Außerdem ist bei Euscorpius die ventrale Kante des beweglichen Fingers der Cheliceren glatt und der mittlere Kiel auf der Unterseite des Metasomas (Schwanz) ist kaum ausgebildet oder fehlt.[1][2]
Euscorpius ist die einzige weitgehend auf Europa beschränkte Gattung der Skorpione. Von den 17 derzeit anerkannten Arten kommen 13 nur in Europa vor, drei weitere Arten bewohnen neben Teilen Europas auch Nordafrika, zwei Arten (E. italicus und E. mingrelicus) auch Vorderasien. Von E. italicus sind auch Vorkommen im Irak bekannt, ob diese Vorkommen natürlichen Ursprungs sind, ist bisher ungeklärt. In Europa ist die Gattung weitgehend auf den Süden beschränkt. Insgesamt 6 Arten erreichen jedoch mit der Schweiz und Österreich auch Mitteleuropa, eine Art (E. flavicaudis) ist als Neozoon im Süden Englands, Brasilien und Uruguay etabliert.[3][4] Die 6 Arten aus Mitteleuropa sind E. alpha (Schweiz), E. gamma (Österreich), E. germanus (Österreich, Schweiz), E. italicus (Schweiz), E. mingrelicus (Österreich) und E. tergestinus (Österreich, Tschechien).
Die Arten der Gattung bewohnen kühl gemäßigte bis semiaride Landschaften. Wie die meisten Skorpione besiedeln auch die Euscorpius-Arten vorwiegend steinige oder felsige Habitate, wo sie sich tagsüber unter auf dem Boden liegenden Steinen oder unter Totholz aufhalten. Einige Kulturfolger wie E. flavicaudis und E. italicus sind auch häufig an alten Steinmauern oder Hauswänden aus Naturstein anzutreffen.
Von Fet werden derzeit 17 Arten anerkannt[3]:
Da die meisten Euscorpius-Populationen der Balkanhalbinsel bisher kaum untersucht wurden, geht Fet von einer tatsächlich noch deutlich höheren Artenzahl zwischen 22 und 24 aus.[3] Mit Euscorpius lycius wurde im November 2013 eine weitere Art beschrieben, die im Südwesten der Türkei vorkommt.[5]
Die Stiche von Euscorpius sind für den Menschen weitgehend harmlos. Nach Braunwalder können die kleinen Arten wie E. alpha oder E. germanus mit ihrem Stachel nur an wenigen Stellen die menschliche Haut durchdringen, größeren Arten wie E. flavicaudis oder E. italicus gelingt dies jedoch relativ leicht. Die Wirkung der Stiche ist mit der von Bienen- oder Wespenstichen vergleichbar.[6]
Euscorpius ist die einzige weitgehend auf Europa beschränkte Gattung der Skorpione (Scorpiones) mit im Jahr 2010 17 anerkannten Arten. Alle Arten der Gattung sind für den Menschen weitgehend harmlos.
Euscorpius is a genus of scorpions, commonly called small wood-scorpions. It presently contains 65 species and is the type genus of the family Euscorpiidae – long included in the Chactidae[3] – and the subfamily Euscorpiinae.
The most common members belong to the E. carpathicus species complex, which makes up the subgenus Euscorpius.[2] This group is widespread from North Africa and Spain to temperate Eurasia from England and northern France through the Czech Republic to Russia.[3]
The species range in colour from yellow-brown to dark brown. Many are brown with yellow legs and stinger. The largest is E. italicus at 5 cm (2 in), and the smallest is E. germanus at 1.5 cm (0.6 in). The venom of Euscorpius species is generally very weak, with effects similar to a mosquito bite. Some smaller specimens may not even be able to puncture the human skin with their stings.
Euscorpius contains the following sixty-five species:[4]
Euscorpius is a genus of scorpions, commonly called small wood-scorpions. It presently contains 65 species and is the type genus of the family Euscorpiidae – long included in the Chactidae – and the subfamily Euscorpiinae.
The most common members belong to the E. carpathicus species complex, which makes up the subgenus Euscorpius. This group is widespread from North Africa and Spain to temperate Eurasia from England and northern France through the Czech Republic to Russia.
The species range in colour from yellow-brown to dark brown. Many are brown with yellow legs and stinger. The largest is E. italicus at 5 cm (2 in), and the smallest is E. germanus at 1.5 cm (0.6 in). The venom of Euscorpius species is generally very weak, with effects similar to a mosquito bite. Some smaller specimens may not even be able to puncture the human skin with their stings.
Euscorpius est un genre de scorpions de la famille des Euscorpiidae.
Les espèces de ce genre se rencontrent en Europe du Sud, en Afrique du Nord et au Proche-Orient.
Selon The Scorpion Files (19/05/2022)[1] :
Ce genre a été décrit par Thorell en 1876.
Acanthothraustes[2] a été placé en synonymie par Lourenço et Vachon en 1981[3].
Alpiscorpius et Tetratrichobothrius ont été élevés au rang de genre par Kovařík, Štundlová, Fet et Šťáhlavský en 2019[4].
Euscorpius est un genre de scorpions de la famille des Euscorpiidae.
Euscorpius adalah genus dari kalajengking yang biasa disebut sebagai kalajengking kayu kecil. Genus ini memiliki 17 spesies,[2] yang banyak dijumpai adalah Euscorpius carpathicus.[1] Kalajengking dari genus ini tersebar di wilayah Amerika Utara dan Spanyol, juga ditemukan di Inggris, Prancis utara, dan Rusia.[2]
Warna kalajengking dalam genus ini biasanya coklat kekuningan hingga coklat tua. Spesies yang berukuran paling besar adalah Euscorpius italicus yakni 5 cm (2 inci), sedangkan yang terkecil adalah E. germanus panjangnya hanya 1,5 cm (0,6 inci). Bisa/racun dari spesies Euscorpius tergolong lemah, menimbulkan efek seperti gigitan nyamuk. Beberapa spesies yang kecil malah tidak mampu menusuk kulit manusia dengan sengat mereka.
Saat ini sedang diadakan penelitian ulang atas genus ini, sehingga status taksonomi dari spesies di bawah ini bisa berubah.[3]
Euscorpius adalah genus dari kalajengking yang biasa disebut sebagai kalajengking kayu kecil. Genus ini memiliki 17 spesies, yang banyak dijumpai adalah Euscorpius carpathicus. Kalajengking dari genus ini tersebar di wilayah Amerika Utara dan Spanyol, juga ditemukan di Inggris, Prancis utara, dan Rusia.
Warna kalajengking dalam genus ini biasanya coklat kekuningan hingga coklat tua. Spesies yang berukuran paling besar adalah Euscorpius italicus yakni 5 cm (2 inci), sedangkan yang terkecil adalah E. germanus panjangnya hanya 1,5 cm (0,6 inci). Bisa/racun dari spesies Euscorpius tergolong lemah, menimbulkan efek seperti gigitan nyamuk. Beberapa spesies yang kecil malah tidak mampu menusuk kulit manusia dengan sengat mereka.
Euscorpius Thorell, 1876 è un genere di scorpioni della famiglia Euscorpiidae[1].
Possiedono solitamente delle dimensioni ridotte (20-60 mm) e sono caratterizzati da grandi chele e coda piuttosto lunga e sottile. Il telson al termine della coda viene usato quasi prevalentemente a scopo difensivo o per inoculare il veleno nelle prede più grandi.
Come tutti gli scorpioni, gli Euscorpius hanno abitudini notturne e trascorrono il giorno in tane ricavate in crepe, anfratti, legnaie e nascosti sotto i sassi.
Sono piuttosto schivi e si riproducono nella stagione primaverile e in quella estiva.
La puntura (paragonabile a quella di un'ape) è generalmente innocua e, nel peggiore dei casi, provoca un leggero dolore e arrossamento della parte interessata.
Sono diffusi soprattutto nell'Europa mediterranea e si irradiano fino al sud dell'Europa centrale. Alcune specie sono state introdotte al di fuori dell'areale (per esempio in Inghilterra).
Di questo genere fanno parte le seguenti specie:[1]
Di queste, almeno 10 sono presenti in Italia: Euscorpius italicus, Euscorpius flavicaudis, Euscorpius alpha, Euscorpius celanus, Euscorpius gamma, Euscorpius germanicus, Euscorpius concinnus, Euscorpius sicanus, Euscorpius tergestinus ed Euscorpius oglasae.
Euscorpius Thorell, 1876 è un genere di scorpioni della famiglia Euscorpiidae.
Euscorpius is een geslacht van schorpioenen uit de familie van de Euscorpiidae.
Euscorpius is een geslacht van schorpioenen uit de familie van de Euscorpiidae.
Euscorpiidae er en slekt av skorpioner.
Nokså små (gjerne 30-50 mm), middels kraftige skorpioner med kraftige pedipalper (klør). Kroppen er temmelig jevnbred, halen kort og tynn med et temmelig slankt broddsegment (dermed også små giftkjertler).
Disse skorpionene finnes gjerne i tørre, åpne områder, for eksempel maquis.
Ingen av artene er regnet som farlige for mennesker. Stikket fra den utbredte arten Euscorpius flavicauda er beskrevet som "mindre enn et nålestikk".
Slekten finnes i familien Euscorpiidae som er den artsrikeste skorpiongruppen i Europa, der det er funnet 14 arter i denne slekten. Én art har etablert bestander så langt nord som det sørlige England, disse skal være verdens nordligste frittlevende skorpioner. Slekten er utbredt i Sør- og Mellom-Europa og er ellers funnet i Nord-Afrika og i den asiatiske delen av Tyrkia.
Familien Euscorpiidae ble tidligere, og noen ganger ennå, regnet til familien Chactidae.
Euscorpiidae er en slekt av skorpioner.
Euscorpius là một chi bọ cạp trong họ Euscorpiidae và thông thường được gọi là bọ cạp gỗ nhỏ hiện hành chi này có chứa 17 loài bọ cạp[2] và xếp vào tron phân họ Euscorpiinae.
Euscorpius là một chi bọ cạp trong họ Euscorpiidae và thông thường được gọi là bọ cạp gỗ nhỏ hiện hành chi này có chứa 17 loài bọ cạp và xếp vào tron phân họ Euscorpiinae.
Латинское название Euscorpius Thorell, 1876[1] Подроды[2]
Euscorpius (лат.) — род скорпионов из семейства Euscorpiidae. Около 17 видов[3].
Южная и центральная Европа, Грузия, Ирак, Турция, Северная Африка. Также, обнаружен в Дании, Йемене, Норвегии, Уругвае, Швеции (вероятно, интродуцирован)[3][4]. В Европе 14 видов.[2]
Длина от 1 до 5 см. Окраска тела от светло-коричневой до буровато-чёрной. Яд всех представителей рода Euscorpius безопасен, они редко жалят[3][4].
Род Euscorpius был выделен в 1876 году шведским арахнологом Тамерланом Тореллем[1]. Ранее этот таксон относили к семейству Chactidae, в котором включали в состав подсемейства Euscorpiinae. Включает 17 видов [3][4][5].
Euscorpius (лат.) — род скорпионов из семейства Euscorpiidae. Около 17 видов.
