Myosotis alpestris F. W. Schmidt

Miosotis alpestre (Myosotis alpestris) és una planta herbàcia perenne de la família de les boraginàcies que creix en petits manats. És la flor del comtat de Westmorland, al Regne Unit, i la flor de l'estat d'Alaska.

Morfologia

És una planta amb tendència cespitosa. Les seves flors són de color blau intens amb coll groc inclòs en la part superior d'una tija curta i poc o gens ramificada. Té les fulles fosques, ovals i amb el revers pilós. L'època de floració s'estén entre l'abril i el setembre.

Ecologia

Creix en llocs oberts i rocosos a les muntanyes d'aquesta zona. Floreix en ple estiu amb altres varietats del mateix gènere. Pertany a una de les poques famílies de plantes que mostren flors de color blau vertader. Pot créixer en l'estatge alpí amb aigua de neu fosa, però prefereix l'herba mullada, els prats frescals i els pedruscalls ombrívols i innivats entre els 1.500 i els 2.800 m. A Catalunya es pot trobar freqüentment als Pirineus.^[1]

Referències

Planhigyn blodeuol bychan yw Sgorpionllys y mynydd sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Boraginaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Myosotis alpestris a'r enw Saesneg yw Alpine forget-me-not.^[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Ysgorpionllys y creigiau.

Gweler hefyd

• Geiriadur rhywogaethau Gwefan Llên Natur

Cyfeiriadau

Mae gan Gomin Wikimedia
gyfryngau sy'n berthnasol i:

Sgorpionllys y mynydd

Pomněnka alpská (Myosotis alpestris) je vysokohorským druhem pomněnek, který roste v horách Evropy, Asie a Severní Ameriky, a to ve výškách 1300 až 3000 m n. m. Rychle rostoucí dvouletá až víceletá rostlina vhodná pro záhonové výsadby, na obruby i do okenních truhlíků. Dobře roste na výsluní i v polostínu, vyžaduje však humózní, mírně vlhkou půdu.

Odkazy

Související články

• Pomněnka lesní Myosotis sylvatica
• Pomněnka bahenní Myosotis palustris, Myosotis scorpioides

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pomněnka alpská ve Wikimedia Commons
• Galerie pomněnka alpská ve Wikimedia Commons

Das Alpen-Vergissmeinnicht (Myosotis alpestris) ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Vergissmeinnicht (Myosotis) innerhalb der Familie der Raublattgewächse (Boraginaceae).

Beschreibung

Illustration aus Atlas der Alpenflora, 1882, Tafel 348

Habitus, Laubblätter und Blütenstände am Naturstandort

In diesem Artikel oder Abschnitt fehlen noch folgende wichtige Informationen:

die meisten Merkmale sind nur marginal oder gar nicht beschrieben

Hilf der Wikipedia, indem du sie recherchierst und

Vegetative Merkmale

Das Alpen-Vergissmeinnicht ist eine ausdauernde krautige Pflanze, die Wuchshöhen von 10 bis 15 Zentimetern erreicht. Die Grundblätter stehen in Rosetten.

Generative Merkmale

Blütezeit ist vorwiegend Juni bis August. Die Blüten sind bis zu 9 mm breit und hell- bis intensiv blau mit gelben Schlundschuppen.

Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 24 oder 48, seltener 20, 70 oder 72.^[1]

Verwechslungsmöglichkeiten

Das Alpen-Vergissmeinnicht wird oft mit dem Himmelsherold verwechselt, der in etwa die gleiche Blütezeit aufweist. Unterschied: Der Himmelsherold kommt erst ab Höhenlagen von 2000 Metern vor und besitzt zahlreiche sehr kleine Blattrosetten, die einen polsterförmigen Eindruck vermitteln.

Ökologie

Die kurze Kronröhre gewährt auch kurzrüsseligen Insekten Zugang zum Nektar. Bestäuber sind Zweiflügler, Bienen und Schmetterlinge.^[2]

Die Blüten sind beim Aufblühen fliederfarben, später himmelblau. Dieser Farbumschlag ist typisch für die Familie der Raublattgewächse. Dies kommt dadurch zustande, dass der Blütenfarbstoff Anthocyan ähnlich wie Lackmus reagiert: Im anfänglich sauren Zellsaft färbt er die Blüten rötlich, im später alkalischen Zellsaft schlägt er nach blau um.^[2]

Vorkommen

Myosotis alpestris gedeiht in den Gebirgen Europas, der Türkei, Armeniens und Georgiens.^[3]

Häufige Standorte für Myosotis alpestris sind feuchte Flächen, Rasen, Schutt- oder Blockfluren in Höhenlagen von 1300 bis 3000 Metern. Das Alpen-Vergissmeinnicht wächst sowohl auf silikatischen als auch kalkhaltigen Böden. Es gedeiht in Mitteleuropa vor allem in Pflanzengesellschaften der Ordnung Seslerietalia albicantis, kommt aber auch in Gesellschaften der Klassen Salicetea herbaceae oder Thlaspietea rotundifolii sowie der Verbände Adenostylion oder Rumicion alpini vor.^[1]

Aus Myosotis alpestris sind zahlreiche Gartenformen entstanden, die sehr leicht verwildern.

Systematik

Die Erstveröffentlichung von Myosotis alpestris erfolgte durch Franz Willibald Schmidt.^[4]

Von Myosotis alpestris wurden Unterarten beschrieben (Auswahl):^[4]

• Myosotis alpestris F.W.Schmidt subsp. alpestris
• Myosotis alpestris subsp. pyrenaeorum (Blaise & Kerguélen) Valdés: Sie kommt in Spanien und Frankreich vor.^[4]

Literatur

• Xaver Finkenzeller, Jürke Grau: Alpenblumen. Erkennen und bestimmen (= Steinbachs Naturführer). Mosaik, München 2002, ISBN 3-576-11482-3.
• Manfred A. Fischer, Wolfgang Adler, Karl Oswald: Exkursionsflora für Österreich, Liechtenstein und Südtirol. 2., verbesserte und erweiterte Auflage. Land Oberösterreich, Biologiezentrum der Oberösterreichischen Landesmuseen, Linz 2005, ISBN 3-85474-140-5.
• Henning Haeupler, Thomas Muer: Bildatlas der Farn- und Blütenpflanzen Deutschlands. Hrsg.: Bundesamt für Naturschutz (= Die Farn- und Blütenpflanzen Deutschlands. Band 2). Eugen Ulmer, Stuttgart (Hohenheim) 2000, ISBN 3-8001-3364-4.

Einzelnachweise

1. ↑ ^{a b} Erich Oberdorfer: Pflanzensoziologische Exkursionsflora für Deutschland und angrenzende Gebiete. Unter Mitarbeit von Angelika Schwabe und Theo Müller. 8., stark überarbeitete und ergänzte Auflage. Eugen Ulmer, Stuttgart (Hohenheim) 2001, ISBN 3-8001-3131-5, S. 782.
2. ↑ ^{a b} Ruprecht Düll, Herfried Kutzelnigg: Taschenlexikon der Pflanzen Deutschlands und angrenzender Länder. Die häufigsten mitteleuropäischen Arten im Porträt. 7., korrigierte und erweiterte Auflage. Quelle & Meyer, Wiebelsheim 2011, ISBN 978-3-494-01424-1.
3. ↑ Myosotis im Germplasm Resources Information Network (GRIN), USDA, ARS, National Genetic Resources Program. National Germplasm Resources Laboratory, Beltsville, Maryland. Abgerufen am 19. Juli 2020.
4. ↑ ^{a b c} Benito Valdés (2011): Boraginaceae. Datenblatt Myosotis alpestris In: Euro+Med Plantbase - the information resource for Euro-Mediterranean plant diversity. Berlin 2011.

Alpske njezabyńki (Myosotis alpestris) su družyna swójźby boretšowych rostlinow (Boraginaceae).

Wopis

Zwětšego ako jadnolětnu abo dwójolětnu rostlinu kultiwěrowana rostlina wutwóri kupy z wusokosću a šyrokosću wót 10 až do 15 cm.

Kijaški rozetowych łopjenow su jasnje wót jajojte-pódłujkich łopjeńcow wótsajźone.

Kwitu wokoło kóńca nalěta a pódlěśu. Kwiśonki su swětłomódre, rožojte abo běłe z cremežołtym wóckom.

Stojnišćo

Rostu na górskich łukach a wótsypkowych zagonach.

Rozšyrjenje

Rostlina jo w górnych srjejźneje a pódpołdnjoweje Europy rozšyrjona a we wusokosćach wót něźi 1600-3000 m wustupujo.

Nožki

1. ↑ Starosta: Dolnoserbsko-nimski słownik, Niedersorbisch-deutsches Wörterbuch, Bautzen 1999, ISBN 3-7420-1096-4, bok 280
2. ↑ W internetowem słowniku: Vergißmeinnicht

Žrědła

• Botanica, Einjährige und mehrjährige Pflanzen, Über 2000 Pflanzenporträts, ISBN 978-3-8331-4469-1, bok 571 (nim.)
• Schauer - Caspari: Pflanzenführer für unterwegs, ISBN 978-3-8354-0354-3, 2. nakład, 2008, bok 294 (nim.)

Myosotis alpestris or alpine forget-me-not is a herbaceous perennial plant in the flowering plant family Boraginaceae.

The alpine forget-me-not is the county flower of Westmorland in the United Kingdom and the state flower of Alaska in the United States.^[1] It grows well throughout Alaska in open, rocky places high in the mountains, flowering in midsummer. It is also found throughout the Himalaya range at elevations of 3,000–4,300 m (9,800–14,100 ft).^[2] Native habitats include moist mountainous areas on wooded slopes and grassy meadows.^[3]

References

Aed-lõosilm ehk meelislill ehk meelespea (Myosotis alpestris) on kaheaastane taim kareleheliste sugukonnast lõosilma perekonnast.

Nimi

Aed-lõosilma nimi erinevates keeltes:

• ladina keeles Myosotis alpestris 'alpi-hiirekõrv'
• inglise keeles wood forget-me-not 'mets-ära-unusta-mind', alpine forget-me-not 'alpiinne ära-unusta-mind'
• saksa keeles Alpen-Vergissmeinnicht 'alpi-äraunustamind', Blau-Mäuseöhrlein 'sini-hiirekõrvake'
• hollandi keeles alpenvergeet-mij-nietje
• prantsuse keeles myosotis des Alpes
• hispaania keeles nomeolvides 'äraunustamind'
• itaalia keeles nontiscordardimè alpino, nontiscordardimè dei boschi
• rootsi keeles alpin fjällförgätmigej 'alpiiinne ära-unusta mind'
• horvaadi keeles potočnica mješavina
• poola keeles niezapominajka alpejska
• sloveeni keeles planinska spominčica
• jaapani keeles ノハラワスレナグサ nohara-wasurena-gusa
• soome keeles alppilemmikki
• vene keeles Незабудка альпийская
• leedu keeles alpinė neužmirštuolė

Ladinakeelne nimi pärineb F. W. Schmidtilt (1794). Alternatiivne ladinakeelne nimi on Myosotis sylvatica ssp. alpestris Gams (bonnier, 1926).

Kirjeldus

Kasvab 5 kuni 25 cm kõrguseks, Jaapanis 30 kuni 50 cm kõrguseks. Sageli kasvab tihedate põõsastena. Lehed on ovaalsed ja mõlajad, alumine pool on karvane. Õiekroon on ratasjas, läbimõõt 6-9 mm. Õied on tasased. Õied on intensiivselt eresinised, mõnikord valkjad. Võivad olla ka valged, punakasvioletsed või roosad. Õitseb kevadel ja suvel (aprill kuni september).

Levila ja kasvukoht

Euroopas kasvab looduslikult Alpides, Apenniinides, Stara planinal ja Püreneedes (alpiinne kasvukoht), Väike-Aasias rohumaal ja metsas. Kasvab ka Alaskal, Jaapanis kõikjal sage. Mägedes kasvab 1500–2800 m kõrgusel.

Kasutamine

Aianduses loetakse aed-lõosilma püsikuks või kaheaastaseks taimeks. Kevadise aia kaunistamiseks pannakse aed-lõosilmad kokku kirikakarde, aedkannikeste, nurmenukkude ja sibullilledega. Kasvab varjus või poolvarjus, niiskuselembene, eelistab viljakat mulda. Külmakindluse klass on 3A kuni 9A.

Külvatakse kevadel või juunist augustini poolvarju, jaotatakse pärast õitsemist. Raske lõimisega muldadel istutatakse kevadel, mujal võib istutada ka sügisel. Isutamisel peaks taimevahe olema 15 cm. Hooldamine seisneb äraõitsenud õite eemaldamises.

Sordid

• 'Indigo' on helesiniste õitega
• 'Victoria' on sügavsiniste õitega
• 'Victoria rosea' on roosade õitega
• 'Bobo Mix'
• 'Blue Bird'
• 'Blue Boy'
• 'Riyal Bleu'

Kultuur

Aed-lõosilm on Alaska osariigi sümbol.

Välislingid

• Aed-lõosilm andmebaasis eElurikkus

• Foto
• Sort "Royal Bleu"; kääbus
• Foto
• Foto

Le myosotis des Alpes (Myosotis alpestris) est une plante herbacée de la famille des Boraginaceae.

Description

Le myosotis des Alpes mesure 5 à 30 cm de haut. Il a des feuilles elliptiques à oblongues-lancéolées, les radicales se rétrécissant progressivement en pétiole. Les méricarpes de 2 à 2,5 mm de long sont plus larges dans le milieu. Cette plante à fleurs bleues fleurit de juin à août^[1].

Habitats

Fréquent dans les sous-bois de hêtraie sapinière, pelouses maigres, éboulis stabilisés, pâturages maigres des Alpes, du Sud du Jura et des Pyrénées. Altitudes : 1 400 à 3 100 mètres, dans les montagnes sud-européennes^[1].

Confusions

Attention à ne pas confondre le myosotis alpestre avec :

• le Myosotis alpestris des horticulteurs (ou des bois) qui est un Myosotis sylvatica ;

• Myosotis alpestris auct. non F.W.Schmidt qui est un Myosotis asiatica.

Généralités

Le nom « ne-m'oubliez-pas » que l'on donne particulièrement au myosotis des Alpes^[2] remonte au moins au XVI^e siècle. Le poète sud-tyrolien Hans Vintler (en), mort en 1419, mentionne le « ne-m'oubliez-pas » à plusieurs reprises dans ses poésies.

Notes et références

Alpska njezapomnička (Myosotis alpestris) je družina swójby wódrakowych rostlinow (Boraginaceae).

Wopis

Zwjetša jako jednolětnu abo dwulětnu rostlinu kultiwowana rostlina wutwori kupy z wysokosću a šěrokosću wot 10 hač do 15 cm.

Stołpiki rozetowych łopjenow su jasnje wot jejkojće-dołhojtych łopjeńcow wotsadźene.

Kćěje wokoło kónca nalěta a podlěću. Kćenja su swětłomódre, róžojte abo běłe z cremežołtym wóčkom.

Stejnišćo

Rosće na hórskich łukach a zasypkowych zahonach.

Rozšěrjenje

Rostlina je w hornich srjedźneje a južneje Europy rozšěrjena a we wysokosćach wot něhdźe 1600-3000 m wustupuje.

Nóžki

1. ↑ Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 305.
2. ↑ W internetowym słowniku: Vergißmeinnicht

Žórła

• Botanica, Einjährige und mehrjährige Pflanzen, Über 2000 Pflanzenporträts, ISBN 978-3-8331-4469-1, strona 571 (němsce)
• Schauer - Caspari: Pflanzenführer für unterwegs, ISBN 978-3-8354-0354-3, 2. nakład, 2008, strona 294 (němsce)

Eksterne wotkazy

Hlej wotpowědne dataje we Wikimedia Commons:
Alpska njezapomnička

Alpska njezapomnička. W: FloraWeb.de. (němsce)

Il nontiscordardimé alpino (Myosotis alpestris F.W.Schmidt, 1794) è una pianta erbacea perenne appartenente alla famiglia delle Boraginacee.^[1]

Descrizione

La pianta ha un fusto eretto che raggiunge circa 30 cm di altezza, ha le foglie piccole e ispide, mentre i fiori possono essere celesti, blu, bianco, rosa e raramente gialli (Il centro del fiore è giallo). Predilige le zone molto soleggiate.

Distribuzione e habitat

La pianta è originaria dell'Asia temperata e dell'Europa.^[1]

Tassonomia

Sono state descritte due sottospecie e una varietà:^[1]

• Myosotis alpestris var. albicans (Riedl) Y.J.Nasir
• Myosotis alpestris subsp. mrkvickana (Velen.) Strid
• Myosotis alpestris subsp. suaveolens (Waldst. & Kit. ex Willd.) Strid

Galleria d'immagini

Note

Het Alpenvergeet-mij-nietje (Myosotis alpestris) is een soort uit de ruwbladigenfamilie (Boraginaceae).

Het zijn tot 10-15 cm hoge, een- of tweejarige planten. De onderste bladeren zijn rozetvormig gerangschikt. De bloemen zijn tot 9 mm breed en licht tot intensief blauw met geel.

Het Alpenvergeet-mij-nietje komt voor in de gebergten van Europa, Azië en Noord-Amerika. Als standplaatsen gelden vochtige vlakten en weiden tussen de 1300 en 3000 m hoogte. De soort groeit op zowel silicaat- als kalkhoudende grond.

Mediabestanden die bij dit onderwerp horen, zijn te vinden op de pagina Myosotis alpestris op Wikimedia Commons.

Mediabestanden die bij dit onderwerp horen, zijn te vinden op de pagina Myosotis op Wikimedia Commons.

Vos an lenga piemontèisa Për amprende a dovré 'l sistema dle parlà locaj ch'a varda sì.

A l'é na pianta ch'a viv sempre e sempevërda, con gamba drita, completament peilosa. A l'ha le feuje 'd sota linear-spatolà, peilose da sota e da dzora. Le feuje basaj a son a rosëtta, nopà le feuje dla gamba a ven-o na vira pi cite. Le fior a son celest ciair con ël sénter giaun, a l'han la forma 'd na cita ciòca con ij pétaj piat e a son spess.

Ambient

A chërs ant le valëtte, ant le pasture, dzor le ròche, ant ij pra e ant ij pòst ùmid.

Fioridura

Da avril a luj.

Particolarità

Ël nòm a riva dal grech muos ch'a veul dì del giari e da ous ch'a veul dì orija. Tut ansem a veul dì orija 'd giari për la forma 'd soe feuje e dij sò pétaj.

• Le fior

• Un bocc

Arferiment bibliogràfich për chi a veul fé dj'arserche pì ancreuse

• Myosotis alpestris F.W.Schmidt, 1794

Aiuto per
la lettura Ayuda para
la lectura Help for
Reading Rintré ant
la Piòla Contaté
j'Aministrator Lìber për
Amprende Coression
ortogràfica Tastadura
piemontèisa Portaj
e Proget Agiut pr'ij
Contributor Travajòt
sempi

Niezapominajka alpejska^[3] (Myosotis alpestris) – gatunek rośliny z rodziny ogórecznikowatych. Zwyczajowe nazwy: niezabudka, żabie oczka^[4]. Występuje w górskich obszarach Europy i Turcji^[5]. W Polsce występuje głównie w Tatrach, gdzie jest dość częsta. Ciemnoniebieski kolor kwiatów, zwłaszcza jeżeli roślinki tworzą większe skupienie, z daleka rzuca się w oczy na tle zielonej trawy czy skał. Poza Tatrami jest bardzo rzadka, znane jest tylko jedno stanowisko w Karkonoszach^[6]. Jest też uprawiana jako roślina ozdobna^[7].

Morfologia

Łodygi

Wyrastają w kępkach, osiągając wysokość do 25 cm. W gorszych warunkach środowiskowych są dużo niższe. Okrągłe na przekroju poprzecznym łodygi, ulistnione są naprzemianlegle, nie rozgałęziają się i całe są delikatnie owłosione^[4][8].

Liście

Dolne liście na łodydze mają ogonek liściowy (wytworzony ze zwężonej blaszki liściowej), górne i środkowe liście są siedzące. Liście mają lancetowaty, wydłużony kształt, są całobrzegie i owłosione^[8].

Kwiaty

Kwiaty, o średnicy 6–11 mm, zebrane są w kwiatostan – sierpik, wyrastający na szczycie łodygi. Kwiatostan jest dość ciasny. Wyrastające na grubych szypułkach, ciemnobłękitne lub ciemnoszafirowe kwiaty, mają zrosłopłatkową koronę z 5 okrągłymi ząbkami. Czasami, rzadko, trafiają się kwiaty białe. Wewnątrz korony, w jej gardzieli znajduje się 5 białych osklepek. Rurka kwiatowa jest krótka, pręciki wyrastają poniżej gardzieli. Pojedynczy słupek ma szyjkę i okrągławe znamię. kielich jest zrosłodziałkowy z wyciętymi 5 ząbkami i cały owłosiony^[8][4].

Owoc

Złożone po 4 szt, kulistojajowate, czarne i błyszczące rozłupki o długości około 2 mm^[6].

Biologia i ekologia

• Bylina. Kwiaty kwitną w miesiącach czerwiec – lipiec i zapylane są przez owady^[4].
• Siedlisko: jest rośliną górską. Rośnie na wysokościach od 1200 do 2450 m n.p.m., głównie w piętrze kosówki i piętrze hal. Spotkać ją można przeważnie w nasłonecznionych miejscach, na półkach skalnych, szczelinach skał, na stromych zboczach. Rośnie zarówno na podłożu wapiennym, jak i granitowym^[4]

Zobacz też: Rośliny tatrzańskie.

Zastosowanie

Czasami uprawiana jako roślina ozdobna, może być uprawiana w strefach 4-10. Zwykle uprawiana jest jako roślina dwuletnia. Nadaje się szczególnie na rabaty, na obwódki, do pojemników. Nie ma specjalnych wymagań co do gleby. Lubi miejsca słoneczne^[7].

Przypisy

Alpförgätmigej är en art i familjen strävbladiga växter. Det är en 10–15 cm hög och flerårig ört. Blommorna är runt 9 mm breda och ljust till intensivt blå.

Utbredning

Arten förekommer i bergsområden av Europa, Asien och Nordamerika. Den föredrar blötta ängar och steniga marker som ligger mellan 1300 och 3000 meter över havet. Alpförgätmigej växer på marker med silikat eller kalksten.

Denna växtartikel saknar väsentlig information. Du kan hjälpa till genom att tillföra sådan.

Lưu ly miền núi (danh pháp hai phần: Myosotis alpestris) có các tên khác là: Hoa lưu ly, Lưu ly thảo, Đừng quên tôi, là loài cây thuộc họ Mồ hôi (Boraginaceae).

Đặc điểm chung

Cây cỏ, mọc hằng năm, cao 15–30 cm, thân phân nhánh ở phần trên, có lông mềm, lá có phiến thon hẹp, hình muỗng, dài 5–8 cm, rộng đến 1,5 cm, gân bên mảnh.

Cụm hoa là 1-2 xim bọ cạp ngắn hay dài ở ngọn thân, đài có lông, tràng màu hồng hoặc màu lam, rời, thơm, có ống dài bằng các thùy. Nhị đính ở họng tràng. Quả bế tư (có 4 mảnh).

Sinh thái

Chỉ thích hợp với khí hậu vùng núi khô lạnh. Ra hoa từ tháng 4 đến tháng 6.

Phân bố

Chủ yếu ở châu Âu, được nhập về một số nước châu Á. Việt Nam chủ yếu trồng ở Đà Lạt.

Công dụng

Trồng làm cảnh là chủ yếu. Có thể trồng làm viền hoa công viên.

Chú thích

Tham khảo

• 1 Распространение
• 2 Биологическое описание
• 3 Примечания
• 4 Литература
• 5 Ссылки