Ceiba chodatii je strom z rodu vlnovec pocházející z jihoamerické oblasti Gran Chaco a vysazovaný v subtropických oblastech jako parková dřevina. Stejně jako příbuzný druh Ceiba speciosa je známý pod lidovým označením palo borracho, což ve španělštině znamená „opilý klacek“. Získal je pro soudkovitý tvar kmene.
Strom dorůstá výšky mezi deseti až dvaceti metry. Protože v původní vlasti stromu panují dlouhá období sucha, umožňuje nápadně rozšířený kmen zadržovat vodu. Dřevo je měkké a lehké, domorodci z něj vyrábějí čluny. Kmen je pokryt velkými ostrými trny. Strom kvete od února do května, květy jsou smetanově bílé až nažloutlé s červenými skvrnami a velké až 15 cm. Plodem je asi 15 cm dlouhá tobolka obsahující vlákno, které má obdobné využití jako kapok. Ze semen se dá lisovat olej.
Druh byl dříve řazen do rodu Chorisia, roku 1998 jeho taxonomické zařazení chilský botanik Pierfelice Ravenna změnil. Druhové jméno dostal podle bývalého ředitele botanické zahrady v Ženevě Roberta Chodata.
Ceiba chodatii je strom z rodu vlnovec pocházející z jihoamerické oblasti Gran Chaco a vysazovaný v subtropických oblastech jako parková dřevina. Stejně jako příbuzný druh Ceiba speciosa je známý pod lidovým označením palo borracho, což ve španělštině znamená „opilý klacek“. Získal je pro soudkovitý tvar kmene.
Strom dorůstá výšky mezi deseti až dvaceti metry. Protože v původní vlasti stromu panují dlouhá období sucha, umožňuje nápadně rozšířený kmen zadržovat vodu. Dřevo je měkké a lehké, domorodci z něj vyrábějí čluny. Kmen je pokryt velkými ostrými trny. Strom kvete od února do května, květy jsou smetanově bílé až nažloutlé s červenými skvrnami a velké až 15 cm. Plodem je asi 15 cm dlouhá tobolka obsahující vlákno, které má obdobné využití jako kapok. Ze semen se dá lisovat olej.
Druh byl dříve řazen do rodu Chorisia, roku 1998 jeho taxonomické zařazení chilský botanik Pierfelice Ravenna změnil. Druhové jméno dostal podle bývalého ředitele botanické zahrady v Ženevě Roberta Chodata.
Ceiba chodatii, the floss silk tree, is a species of deciduous tree native to the tropical and subtropical forests of South America. It has a bottle-shaped swollen trunk in which water is stored for the dry season and is known locally as palo borracho.
Ceiba chodatii is a medium-sized deciduous tree with a tall, stout, bare trunk. It grows to about 12 metres (39 ft) tall, has a number of thick branches at the top of the swollen trunk and has a rounded crown. The bark is smooth with vertical ridges and horizontal wrinkles. It contains chlorophyll and is green when young and able to photosynthesize, but turns grey with age. It is covered with thick, woody conical spines. The alternate leaves are palmate with five lobes and serrated edges. The flowers are large, solitary and creamy white with a few purple flecks. They are up to 15 centimetres (5.9 in) long with yellow-green calyces and funnel-shaped corollas with five fleshy, hairy petals joined at the base. The fruit is a large, oblong green capsule. When ripe it splits open to reveal black seeds surrounded by a mass of white fibres resembling cotton.[2]
Ceiba chodatii is native to the forests of Bolivia, the Chaco region of Paraguay and the Piedmont Mountains of western Argentina where it is found in seasonally dry woodlands. It flowers between February and May.[2]
The flowers open at dusk and are probably pollinated by sphingid moths. Other members of the genus are pollinated by bats but this seems unlikely for Ceiba chodatii as the flowers produce little nectar. Hummingbirds also visit the flowers but do not touch the anthers or stigma. Self-pollination does not occur in this species because of a late-acting form of self-incompatibility.[2]
The bottle-shaped trunk is swollen with water being retained by the tree for use in the dry season.[3] The indigenous people of the Chaco make use of this water for their cattle and the timber is used to make canoes and articles for daily use. Fibres from the trunk are woven into ropes and extracts from the bark are used for tanning and as a dye.[3]
The dry chaco where this tree is found has dense spiny woodlands consisting of low trees and an understorey of Aspidosperma, Astronium, Schinopsis, Ceiba, and Bulnesia. The ground is clad in thorny plants, some with microphylls and others with no leaves and cacti such as Cereus and Stetsonia. Some plants such as Jacaratia accumulate water in tubercles.[3]
Ceiba chodatii, the floss silk tree, is a species of deciduous tree native to the tropical and subtropical forests of South America. It has a bottle-shaped swollen trunk in which water is stored for the dry season and is known locally as palo borracho.
El palo borracho de flor blanca (Ceiba chodatii), también llamado yuchán, es una especie de árbol deciduo de la subfamilia Bombacoideae, nativo de las selvas tropicales y subtropicales de Sudamérica. Erróneamente, durante décadas se conoció a este taxón con el nombre de una especie del Perú: Ceiba insignis (Chorisia insignis).[1]
Es un árbol mediano, corpulento, fuste abultado; alcanza de 5-23 m de altura, ramificado con ramas gruesas en el extremo del fuste, copa abierta, redondeada. Hojas alternas, caducas, palmaticompuestas, con cinco folíolos, bordes aserrados, obovados, de 5-10 x 2,5-5 cm; pecíolo largo, de 6-12 cm de largo. Ramas primarias disminuyen su diámetro en el extremo; las secundarias, gruesas, cortas. Corteza lisa, verdosa a grisácea (según edad), con estrías verticales, y arrugas horizontales. Presenta gruesos aguijones cónicos leñosos.
Inflorescencia con flores perfectas, solitarias, grandes, blancas cremosas, de 8-15 cm de largo; cáliz acampanado verde amarillento, y corola de cinco pétalos unidos en la base, con estrías púrpuras; cinco estambres, largos, unidos, ovario súpero. Fruto cápsula grande, oblonga, verdosa; al madurar se abre por cinco valvas, y en su interior una fibra blanca semejante al algodón, que rodea semillas negras.
Se da en suelos permeables, con napa profunda, y en bosques de transición entre Chaco y Yungas, con ambientes más secos. En el Chaco serrano con Schinopsis marginata. El frío es un factor limitante en su rango.
Es endémica de Argentina, Bolivia y Paraguay; en el Chaco subhúmedo, norte del Chaco semiárido y el Chaco serrano, en Yungas.
Ceiba chodatii fue descrita por (Hassl.) Ravenna y publicado en Onira 3(15): 44. 1998.[2]
El género Chorisia está dedicado a J.L.Choris, artista y viajero con el naturalista Kotzebue.
chodatii: epíteto otorgado en honor del botánico suizo Robert Chodat.
Tiene varios nombres comunes locales: palo borracho, árbol botella, samu'û. Pertenece a la misma familia del baobab y del kapok. Otra especie del género Ceiba, Ceiba speciosa, también recibe el mismo nombre común.
El palo borracho de flor blanca (Ceiba chodatii), también llamado yuchán, es una especie de árbol deciduo de la subfamilia Bombacoideae, nativo de las selvas tropicales y subtropicales de Sudamérica. Erróneamente, durante décadas se conoció a este taxón con el nombre de una especie del Perú: Ceiba insignis (Chorisia insignis).
Ceiba chodatii là một loài thực vật có hoa trong họ Cẩm quỳ. Loài này được (Hassl.) Ravenna mô tả khoa học đầu tiên năm 1998.[1]
Ceiba chodatii là một loài thực vật có hoa trong họ Cẩm quỳ. Loài này được (Hassl.) Ravenna mô tả khoa học đầu tiên năm 1998.