Ligularia és un gènere de plantes amb flors que pertanyen a la família de les Asteraceae.
Són plantes perennes o plantes aromàtiques que s'assemblen al Senecio. Les ligulàries són plantes herbàcies bastant altes que es produeixen principalment en llocs humits a Europa, Àsia i Àfrica. Algunes d'elles són cultivades com a plantes ornamentals.
Ligularia és un gènere de plantes amb flors que pertanyen a la família de les Asteraceae.
Són plantes perennes o plantes aromàtiques que s'assemblen al Senecio. Les ligulàries són plantes herbàcies bastant altes que es produeixen principalment en llocs humits a Europa, Àsia i Àfrica. Algunes d'elles són cultivades com a plantes ornamentals.
Popelivka (Ligularia) je rod bylin které jsou považovány za rostliny okrasné květem i listem. Rod je součásti široké čeledi rostlin hvězdnicovitých ve které je zatříděn do podčeledi Asteroideae.
České pojmenování popelivka se dříve používalo pro rostliny řazené do rodu Cineraria, z jehož latinského názvu je český název odvozen (lat. cineraceus = popelavý). Podle současného rozdělení těchto taxonů zůstaly v rodě Cineraria (česky cinerárie) pouze dva druhy (Cineraria multiflora a Cineraria saxifraga) a ostatní druhy byly převedeny zejména do rodů Lingularia (těm český název popelivka zůstal zachován) a Senecio.
Rod tvoří asi 125 druhů z nichž v České republice roste pouze jediný, kriticky ohrožená popelivka sibiřská. Těžiště rozšíření tohoto euroasijského rodu je v Číně a Japonsku, v evropské přírodě se vyskytuje méně často.[1][2]
Rostliny vyžadují vlhké a na živiny bohaté humózní půdy, některé druhy snesou polostín, jiné potřebují ke kvetení plné slunce. Všechny však žádají stanoviště která jsou dostatečně a trvale zásobena vodou, vyhovují jim místa s vysokou hladinu spodní vody. Při dlouhodobém nedostatku vláhy vyrůstají jen krátké neplodné lodyhy, při krátkodobém rostliny svěšují listy.[1]
Dlouhověké vytrvalé byliny s lodyhou vyrůstající do výše až dvou metrů. Z krátkého oddenku roste trs přízemních listů které mají dlouhé řapíky, jejich čepele jsou nedělené, celokrajné nebo zubaté. Střídavě rostoucí lodyžní listy jsou tvarem podobné přízemním a směrem vzhůru se zmenšují a zkracují se jim řapíky.
Na koncích lodyh rostou na krátkých stopkách květní úbory které bývají uspořádané do chocholíků, hroznů nebo lat. Početnější květy (až 100) nacházející se ve středu úborů jsou oboupohlavné a mají trubkovitou pětilaločnou korunou, méně četné (0 až 15) jazykovité květy rostoucí po obvodu jsou pouze samičí. Květy jsou barvy žluté, oranžové nebo cihlově červené, později hnědnou. Válcovitý až zvonkovitý zákrov je tvořený jednou neb dvěma řadami kopinatých či podlouhlých nazelenalých, načervenalých nebo suše blanitých listenů; mívá ještě drobný vnější zákroveček.
Slámové až nahnědlé nažky se žebry jsou elipsoidní, válcovité nebo vřetenovité, obvykle mají zaoblené konce a jsou lysé. Jejich dvou nebo třířadý trvalý chmýr je nahnědlý nebo načervenalý. Ploidie rodu je x = 30. Rostliny se samovolně množí semeny (nažkami) nebo některé druhy odnožují, v zahradnické praxi dělením starších rostlin.[1][3][4]
Popelivky se občas prosazují v zahradní a krajinářské tvorbě, kde po dlouhou dobu vynikají svými velkými listy a květy. Vysazují se jako solitéry nebo ve skupinách s nižšími trvalkami okolo vodních ploch.[1]
Popelivka (Ligularia) je rod bylin které jsou považovány za rostliny okrasné květem i listem. Rod je součásti široké čeledi rostlin hvězdnicovitých ve které je zatříděn do podčeledi Asteroideae.
České pojmenování popelivka se dříve používalo pro rostliny řazené do rodu Cineraria, z jehož latinského názvu je český název odvozen (lat. cineraceus = popelavý). Podle současného rozdělení těchto taxonů zůstaly v rodě Cineraria (česky cinerárie) pouze dva druhy (Cineraria multiflora a Cineraria saxifraga) a ostatní druhy byly převedeny zejména do rodů Lingularia (těm český název popelivka zůstal zachován) a Senecio.
Rod tvoří asi 125 druhů z nichž v České republice roste pouze jediný, kriticky ohrožená popelivka sibiřská. Těžiště rozšíření tohoto euroasijského rodu je v Číně a Japonsku, v evropské přírodě se vyskytuje méně často.
Койжалбырак (лат. Ligularia) – өсүмдүктөрдүн татаал гүлдүүлөр тукумундагы уруу. Бийикт. 50-150 смге жеткен көп жылдык чөп. Сабагы жоон, тик өйдө өсөт, түктүү же түксүз. Жалбырагы кезектешип жайгашкан, саптуу, жээги тегиз, кээде тишчедей майда тилкелүү; жалпы формасы бөйрөктөй, же сүйрү, уз. 10-25 (30), туурасы 15-45 см. Себетчелери майда же ири (диаметри 10-30 мм). Алар сабактын учунда бирден же бир нечеси биригип калемчедей, шыпыргыдай топ гүлдү түзөт. Желекчелери сары түстө. Себетчедеги тегерек гүлдөрү тилчедей, бир жыныстуу, ортоңку түтүкчөдөй гүлдөрү эки жыныстуу. Гүл ороочтору эки катар. Аталыгы 5, энелиги – 1. Мөмөсү – данча, ал ак, киргил, саргыч, күрөң же кызгылт, үпүчөлүү. Жер жүзүндө 150 түрү белгилүү, алар Чыгыш жана Борбордук Азиянын мелүүн областтарында, Европада таралган. Кыргызстанда бөксөдөн бийик тоодоогу шалбаада, токой, бадал арасында, суу, булак, көл жээгинде, саздакта өсөт. Силос тоют катары маанилүү.
Койжалбырак (лат. Ligularia) – өсүмдүктөрдүн татаал гүлдүүлөр тукумундагы уруу. Бийикт. 50-150 смге жеткен көп жылдык чөп. Сабагы жоон, тик өйдө өсөт, түктүү же түксүз. Жалбырагы кезектешип жайгашкан, саптуу, жээги тегиз, кээде тишчедей майда тилкелүү; жалпы формасы бөйрөктөй, же сүйрү, уз. 10-25 (30), туурасы 15-45 см. Себетчелери майда же ири (диаметри 10-30 мм). Алар сабактын учунда бирден же бир нечеси биригип калемчедей, шыпыргыдай топ гүлдү түзөт. Желекчелери сары түстө. Себетчедеги тегерек гүлдөрү тилчедей, бир жыныстуу, ортоңку түтүкчөдөй гүлдөрү эки жыныстуу. Гүл ороочтору эки катар. Аталыгы 5, энелиги – 1. Мөмөсү – данча, ал ак, киргил, саргыч, күрөң же кызгылт, үпүчөлүү. Жер жүзүндө 150 түрү белгилүү, алар Чыгыш жана Борбордук Азиянын мелүүн областтарында, Европада таралган. Кыргызстанда бөксөдөн бийик тоодоогу шалбаада, токой, бадал арасында, суу, булак, көл жээгинде, саздакта өсөт. Силос тоют катары маанилүү.
Ligularia (leopard plant) is a genus of Old World herbaceous perennial plants in the groundsel tribe within the sunflower family.[3] They have yellow or orange composite flower heads with brown or yellow central disc florets, and are native to damp habitats mostly in central and eastern Asia, with a few species from Europe.[4] There are about 120[5] to 140 species in the genus, and over half are endemic to China.[6] The name Ligularia, from the Latin for "strap", refers to the shape of the ray florets.[7]
Some species and cultivars are cultivated as ornamentals. Ligularia dentata ‘Britt Marie Crawford’[8] Ligularia x hessei (Ligularia dentata x Ligularia wilsoniana) 'Gregynog Gold'[9] and Ligularia przewalskii 'The Rocket'[10] have gained the Royal Horticultural Society's Award of Garden Merit.[11] They are best grown in fertile, moist soil and full sun, with some shade at midday.
{{cite encyclopedia}}
: Missing or empty |title=
(help) Ligularia (leopard plant) is a genus of Old World herbaceous perennial plants in the groundsel tribe within the sunflower family. They have yellow or orange composite flower heads with brown or yellow central disc florets, and are native to damp habitats mostly in central and eastern Asia, with a few species from Europe. There are about 120 to 140 species in the genus, and over half are endemic to China. The name Ligularia, from the Latin for "strap", refers to the shape of the ray florets.
Some species and cultivars are cultivated as ornamentals. Ligularia dentata ‘Britt Marie Crawford’ Ligularia x hessei (Ligularia dentata x Ligularia wilsoniana) 'Gregynog Gold' and Ligularia przewalskii 'The Rocket' have gained the Royal Horticultural Society's Award of Garden Merit. They are best grown in fertile, moist soil and full sun, with some shade at midday.
Species Ligularia abakanica Ligularia achyrotricha Ligularia afghanica Ligularia alatipes Ligularia alpigena Ligularia altaica Ligularia alticola Ligularia altissima Ligularia amplexicaulis Ligularia angusta Ligularia anoleuca Ligularia atkinsonii Ligularia atroviolacea Ligularia biceps Ligularia botryodes Ligularia brassicoides Ligularia bucovinensis Ligularia cacaliiformis Ligularia caloxantha Ligularia calthifolia Ligularia carpatica Ligularia chalybea Ligularia chekiangensis Ligularia chimiliensis Ligularia confertiflora Ligularia coreana Ligularia cremanthodioides Ligularia cuneata Ligularia curvisquama Ligularia cyathiceps Ligularia cymbulifera Ligularia cymosa Ligularia dentata Ligularia dictyoneura Ligularia discoidea Ligularia dolichobotrys Ligularia duciformis Ligularia dux Ligularia eriocaulis Ligularia euryphylla Ligularia fangiana Ligularia fargesii Ligularia fauriei Ligularia fischeri Ligularia franchetiana Ligularia ghatsukupa Ligularia glauca Ligularia heterophylla Ligularia hodgsonii Ligularia hookeri Ligularia hopeiensis Ligularia ianthochaeta Ligularia intermedia Ligularia jacquemontiana Ligularia jaluensis Ligularia jamesii Ligularia japonica Ligularia kaialpina Ligularia kanaitzensis Ligularia kangtingensis Ligularia karataviensis Ligularia kareliniana Ligularia kingiana Ligularia knorringiana Ligularia kojimae Ligularia konkalingensis Ligularia lamarum Ligularia lanipes Ligularia lankongensis Ligularia lapathifolia Ligularia latihastata Ligularia latipes Ligularia leveillei Ligularia liatroides Ligularia lidjiangensis Ligularia limprichtii Ligularia lingiana Ligularia longifolia Ligularia longihastata Ligularia macrodonta Ligularia macrophylla Ligularia melanocephala Ligularia melanothyrsa Ligularia microcardia Ligularia microcephala Ligularia mongolica Ligularia muliensis Ligularia myriocephala Ligularia nanchuanica Ligularia narynensis Ligularia nelumbifolia Ligularia nyingchiensis Ligularia odontomanes Ligularia oligonema Ligularia pachycarpa Ligularia palmatifida Ligularia paradoxa Ligularia parvifolia Ligularia pavlovii Ligularia persica Ligularia petelotii Ligularia petiolaris Ligularia phoenicochaeta Ligularia phyllocolea Ligularia platyglossa Ligularia pleurocaulis Ligularia potaninii Ligularia przewalskii Ligularia pterodonta Ligularia purdomii Ligularia pyrifolia Ligularia retusa Ligularia robusta Ligularia rockiana Ligularia ruficoma Ligularia rumicifolia Ligularia sachalinensis Ligularia sagitta Ligularia schizopetala Ligularia schmidtii Ligularia sibirica Ligularia sichotensis Ligularia songarica Ligularia splendens Ligularia stenocephala Ligularia stenoglossa Ligularia subsagittata Ligularia subspicata Ligularia talassica Ligularia tenuicaulis Ligularia tenuipes Ligularia thomsonii Ligularia thyrsoidea Ligularia tissulaginea Ligularia tongkyukensis Ligularia tongolensis Ligularia transversifolia Ligularia trichocephala Ligularia tsangchanensis Ligularia veitchiana Ligularia vellerea Ligularia villosa Ligularia virgaurea Ligularia vorobievii Ligularia wilsoniana Ligularia xanthotricha Ligularia yoshizoeana Ligularia yunnanensis Ligularia zhouquensis Ligularia alatipesLigularia es un género de plantas con flores perteneciente a la familia Asteraceae.
Son plantas perennes o plantas aromáticas que se asemejan al Senecio. Las ligularias son plantas herbáceas bastante altas que se producen principalmente en lugares húmedos en Europa, Asia y África. Algunas de ellas son cultivadas como plantas ornamentales.
Ligularia es un género de plantas con flores perteneciente a la familia Asteraceae.
Son plantas perennes o plantas aromáticas que se asemejan al Senecio. Las ligularias son plantas herbáceas bastante altas que se producen principalmente en lugares húmedos en Europa, Asia y África. Algunas de ellas son cultivadas como plantas ornamentales.
Kobarpea (Ligularia) on korvõieliste sugukonda kuuluv taimede perekond.
Eestis kasvab üks sellesse perekonda kuuluv pärismaine liik: harilik kobarpea (Ligularia sibirica).
Nauhukset (Ligularia) on monivuotisten kasvien suku, johon kuuluu noin 150 lajia. Nauhukset ovat kotoisin Aasiasta, ja monia lajeja ja lajikkeita pidetään koristekasveina. Niillä on tyypillisesti suuret lehdet, tumma, suora varsi ja keltaiset kukat.[1]
Nauhukset kukkivat yleensä loppukesästä: heinäkuusta syyskuuhun. Ne ovat helppohoitoisia, voimakaskasvuisia puutarhakasveja, mutta niitä vaivaavat joskus etanat.[2] Useimmat nauhukset viihtyvät rehevässä maassa varjoisassa paikassa; kallionauhus kestää myös aurinkoa.
Huiskunauhus (Sinacalia tangutica) on joskus luettu nauhusten sukuun (Ligularia tangutica).[3]
Nauhukset (Ligularia) on monivuotisten kasvien suku, johon kuuluu noin 150 lajia. Nauhukset ovat kotoisin Aasiasta, ja monia lajeja ja lajikkeita pidetään koristekasveina. Niillä on tyypillisesti suuret lehdet, tumma, suora varsi ja keltaiset kukat.
Nauhukset kukkivat yleensä loppukesästä: heinäkuusta syyskuuhun. Ne ovat helppohoitoisia, voimakaskasvuisia puutarhakasveja, mutta niitä vaivaavat joskus etanat. Useimmat nauhukset viihtyvät rehevässä maassa varjoisassa paikassa; kallionauhus kestää myös aurinkoa.
Ligularia est un genre de plantes à fleurs de la famille des Asteraceae. Il en existe environ 120 espèces (Europe occidentale, Asie).
Ligularia est un genre de plantes à fleurs de la famille des Asteraceae. Il en existe environ 120 espèces (Europe occidentale, Asie).
Jezičnjača (ligularija, lat. Ligularia), veliki biljnik rod glavočika cjevnjača sa preko 150 vrsta[1] trajnica. U Hrvatskoj raste kritično ugrožena sibirska jezičnjača (Ligularia sibirica), poznata i kao zlatna jezičnica[2]
Jezičnjača (ligularija, lat. Ligularia), veliki biljnik rod glavočika cjevnjača sa preko 150 vrsta trajnica. U Hrvatskoj raste kritično ugrožena sibirska jezičnjača (Ligularia sibirica), poznata i kao zlatna jezičnica
Języczka (Ligularia Cass.) – rodzaj bylin należących do rodziny astrowatych. Według niektórych ujęć taksonomicznych należy do niego ok. 150 gatunków występujących głównie w Azji Wschodniej, nieliczne tylko w Azji Północnej i Europie[2]. Gatunkiem typowym jest Ligularia sibirica (L.) Cass.[3].
Erythrochaete Siebold & Zucc., Senecillis Gaer
Ligularia H. A. Duval = Sekika Medikus
Angiosperm Phylogeny Website adoptuje podział na podrodziny astrowatych (Asteraceae) opracowany przez Panero i Funk w 2002[5], z późniejszymi uzupełnieniami[6]. Zgodnie z tym ujęciem rodzaj Ligularia należy do plemienia Senecioneae, podrodziny Asteroideae (Juss.) Chev. W systemie APG III astrowate są jedną z kilkunastu rodzin rzędu astrowców (Asterales), wchodzącego w skład kladu astrowych w obrębie dwuliściennych właściwych[1][4].:
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa astrowe (Asteridae Takht.), nadrząd astropodobne (Asteranae Takht.), rząd astrowce (Asterales Lindl), rodzina astrowate (Asteraceae Dumort.), rodzaj języczka (Ligularia Cass.)[7].
Niektóre gatunki ze względu na swój pokrój, bujne ulistnienie i ładne kwiaty są uprawiane jako rośliny ozdobne[2]. Są to rośliny tworzące duże i silnie rozrastające się kępy. Nadają się głównie na wilgotne stanowiska, np. na obrzeża oczek wodnych. Rozmnażą się je przez nasiona wysiewane jesienią lub wiosną, albo przez sadzonki. Dość często żerują na nich ślimaki.
Języczka (Ligularia Cass.) – rodzaj bylin należących do rodziny astrowatych. Według niektórych ujęć taksonomicznych należy do niego ok. 150 gatunków występujących głównie w Azji Wschodniej, nieliczne tylko w Azji Północnej i Europie. Gatunkiem typowym jest Ligularia sibirica (L.) Cass..
Ligularia é um género botânico pertencente à família Asteraceae[1]. Também conhecida como Planta Leopardo.
Ligularia é um género botânico pertencente à família Asteraceae. Também conhecida como Planta Leopardo.
Ligularia este un gen de plante din familia Asteraceae, ordinul Asterales.
Klippståndssläktet (Ligularia) är ett växtsläkte i familjen korgblommiga växter med ca 140 arter från östra Europa och Asien. Flera arter odlas som trädgårdsväxter i Sverige.
Klippståndssläktet (Ligularia) är ett växtsläkte i familjen korgblommiga växter med ca 140 arter från östra Europa och Asien. Flera arter odlas som trädgårdsväxter i Sverige.
Ligularia là một chi thực vật có hoa trong họ Cúc (Asteraceae).[1]
Chi Ligularia gồm các loài:
Ligularia là một chi thực vật có hoa trong họ Cúc (Asteraceae).
Виды, которые известны в европейской части России и Западной Сибири в диком или культурном виде, можно условно разделить на три группы — по форме соцветий[6].
По информации базы данных The Plant List, род включает 155 видов[8]. Некоторые из них:
橐吾属(学名:Ligularia)是菊科下的一个属,为多年生草本植物。该属共有约150种,分布于欧洲、喜马拉雅区至日本。[1]
メタカラコウ属(メタカラコウぞく、学名:Ligularia)はキク科の属の1つ。
多年草。ロゼット状の長い葉柄を持った根出葉が発達し、開花時にも残っている。葉の形は、円心形、腎形、卵状長楕円形などで、葉柄の基部は完全に茎をとり巻いて短い鞘をつくる。頭花は大きく、多数つけ、黄色の雌性の舌状花と両性の筒状花で構成され、いずれも種子ができる。総苞は筒状または鐘状。痩果は円柱形で、冠毛の毛はふつう長いが短いのもある。
日本、ヒマラヤ東部、中国、朝鮮半島、シベリア東部などに分布し、約80種ある。
곰취속은 국화과의 한 속이다.
아메리카를 제외한 유라시아와 아프리카에 서식하며 여러해살이풀이거나 떨기나무이다. 금방망이속과 비슷하다. 대개 습지에 서식하며 일부 종은 관상식물로 재배된다.
한국에는 다음 아홉 종이 서식한다.