Forestiera[1] (Forestiera), česky též forestierovka,[2] je rod rostlin z čeledi olivovníkovité. Jsou to stromy a keře s jednoduchými vstřícnými listy a málo nápadnými, téměř bezobalnými květy v chudých květenstvích. Květy jsou opylovány větrem. Podem je peckovice. Rod zahrnuje 21 druhů a je rozšířen výhradně v Americe. Největší počet druhů roste v Mexiku a na jihu USA. Hospodářský význam je zcela okrajový. Vzácně jsou některé druhy pěstovány v botanických zahradách či arboretech i v České republice jako sbírkové dřeviny.
Forestiery jsou převážně dvoudomé, opadavé nebo stálezelené stromy a keře s jednoduchými vstřícnými listy. Listy mohou být celokrajné nebo na okraji zoubkaté. Často vyrůstají na zkrácených větévkách. Květy jsou drobné, jednopohlavné (výjimečně oboupohlavné), uspořádané v málokvětých svazečcích nebo výjimečně v hroznech. Květenství vyrůstají v paždí listů nebo na starém dřevě. Kalich je drobný, s krátkou trubkou, nebo chybí. Koruna buď zcela chybí, nebo je složena z 1 až 2 drobných, volných korunních lístků. Tyčinky jsou v počtu 1 až 4, v samičích květech jsou zakrnělé. Semeník samičích květů obsahuje dvě komůrky, v nichž je zpravidla po dvou vajíčkách. Plodem je peckovice, obsahující obvykle jediné semeno.[3][4]
Kvetoucí větévky Forestiera acuminata
Detail květu forestiery novomexické
Plody forestiery novomexické
Rod forestiera zahrnuje 21 druhů. Je rozšířen v USA, Mexiku, Střední Americe, Ekvádoru a na Karibských ostrovech. Centrum rozšíření je v Mexiku a na jihu USA (zejména v Texasu). Z Mexika je uváděno 10 druhů, z toho 6 endemických. V USA roste 8 druhů, z nichž nejdále na sever zasahuje forestiera špičatolistá (po Illinois a Indianu), Forestiera ligustrina (po Kentucky) a forestiera novomexická (po Utah a Nevadu). V Jižní Americe se vyskytuje jediný druh, Forestiera ecuadorensis, který je endemitem Ekvádoru a byl popsán až v roce 2006.[5][6]
Bezobalné, nenápadné květy forestier jsou opylovány větrem.[7] Plody konzumuje celá řada různých druhů ptáků a zvířat.[8] Forestiery jsou ve své domovině hostitelskými rostlinami housenek některých druhů martináčů (Eupackardia calleta, Hemileuca chinatiensis) a lišajů (Sphinx libocedrus, Sphinx lugens).[9]
Housenka martináče Eupackardia calleta
Martináč Eupackardia calleta
Lišaj Sphinx libocedrus
Rod Forestiera je v rámci čeledi Oleaceae řazen do tribu Oleeae a podtribu Oleinae. Nejblíže příbuzným rodem je dle výsledků fylogenetických studií jihoamerický rod Priogymnanthus. Mezi další příbuzné rody náleží např. Olea, Chionanthus, Osmanthus a Phillyrea.[10] Druh Forestiera neomexicana byl od druhu Forestiera pubescens odlišován zejména na základě lysých květenství a listů. Tento znak se však ukázal jako silně variabilní. Obě variety navíc spolu rostou na některých stanovištích společně. Proto byly oba druhy spojeny do druhu F. pubescens.[8]
Některé odolnější druhy jsou spíše výjimečně pěstovány v botanických zahradách jako sbírkové rostliny. Nejčastěji pěstovaným druhem je forestiera novomexická (Forestiera pubescens).[11]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Forestiera ve Wikimedia Commons
Forestiera (Forestiera), česky též forestierovka, je rod rostlin z čeledi olivovníkovité. Jsou to stromy a keře s jednoduchými vstřícnými listy a málo nápadnými, téměř bezobalnými květy v chudých květenstvích. Květy jsou opylovány větrem. Podem je peckovice. Rod zahrnuje 21 druhů a je rozšířen výhradně v Americe. Největší počet druhů roste v Mexiku a na jihu USA. Hospodářský význam je zcela okrajový. Vzácně jsou některé druhy pěstovány v botanických zahradách či arboretech i v České republice jako sbírkové dřeviny.
Die Adelien[1] (Forestiera) sind eine Pflanzengattung innerhalb der Familie der Ölbaumgewächse (Ölbaumgewächse). Die etwa 21 Arten sind in Nord-, Mittel- und Südamerika verbreitet.
Forestiera-Arten bilden sommergrüne, sparrig verzweigte und Ligustern ähnelnde Sträucher. Die Knospen sind kahl und bei einer Länge von 1,5 bis 2 Zentimetern eiförmig.
Die gegenständig angeordneten Laubblätter sind einfach. Der Blattrand ist ganzrandig oder fein gesägt.
Bei Forestiera-Arten liegt Diözie oder Subdiözie vor. Die Blüten stehen in achselständigen Büscheln oder Trauben und erscheinen meist schon vor den Laubblättern. Die Blüten sind grünlich und unscheinbar. Die Blütenhülle ist einfach und besteht aus vier bis sechs Kelchblättern. Es werden zwei bis drei Staubblätter gebildet. Der Fruchtknoten ist zweifächrig.
Als Früchte werden 3 bis 7 Millimeter lange, dunkel purpurfarbene bis schwarze Steinfrüchte gebildet, die ein dünnes, trockenhäutiges Mesokarp aufweisen.[2]
Gattung Forestiera wurde durch Jean Louis Marie Poiret aufgestellt. Der wissenschaftliche Name der Gattung Forestiera ehrt den französischen Botaniker und Arzt André Robert Forestier (1741/46 – 1812).[3] Synonyme für Forestiera Poir. nom. cons. sind: Adelia P.Browne, Bigelovia Sm., Borya Willd., Carpoxis Raf., Geisarina Raf. Nudilus Raf.[4]
Die Gattung Forestiera gehört zur Tribus Oleeae innerhalb der Familie der Ölbaumgewächse (Oleaceae).
Man findet Forestiera-Arten von Nordamerika über Zentralamerika und auf den Westindischen Inseln bis ins nördliche Südamerika.[2]
Zur Gattung Forestiera gehören etwa 21 Arten:[5]
Die Sträucher haben einen geringen Gartenwert und werden nur selten gepflanzt.[2]
Die Adelien (Forestiera) sind eine Pflanzengattung innerhalb der Familie der Ölbaumgewächse (Ölbaumgewächse). Die etwa 21 Arten sind in Nord-, Mittel- und Südamerika verbreitet.
Forestiera is a genus of flowering plants in the olive family, Oleaceae. Members of the genus are often called swampprivets.[3][4] Most are shrubs.
There are about 20 species, native to Mexico, Central America, the West Indies, Ecuador and the southern half of the United States.[2][5] Phylogenetics indicate that Forestiera is sister to Hesperelaea, an extinct North American lineage.[6]
Forestiera is a genus of flowering plants in the olive family, Oleaceae. Members of the genus are often called swampprivets. Most are shrubs.
There are about 20 species, native to Mexico, Central America, the West Indies, Ecuador and the southern half of the United States. Phylogenetics indicate that Forestiera is sister to Hesperelaea, an extinct North American lineage.
Species include:
Forestiera acuminata (Michx.) Poir. – eastern swampprivet - central and southeastern United States Forestiera angustifolia Torr. – narrowleaf forestiera, Texas forestiera, Texas swampprivet - Texas, northeastern Mexico Forestiera cartaginensis Donn. Central America, southern Mexico Forestiera corollata Cornejo & Wallander Guatemala Forestiera durangensis Standl. - Durango Forestiera ecuadorensis Cornejo & Bonifaz - Ecuador Forestiera eggersiana Krug & Urban – inkbush - Puerto Rico, Leeward Islands Forestiera godfreyi L.C. Anders. – Godfrey's swampprivet - Florida, Georgia, South Carolina Forestiera isabelae Hammel & Cornejo - Costa Rica Forestiera ligustrina (Michx.) Poir. – upland swamp-privet - Texas, southeastern United States Forestiera macrocarpa Brandegee - Baja California Sur Forestiera phillyreoides (Benth.) Torr. in W.H.Emory - central and southern Mexico Forestiera pubescens Nutt. – downy forestiera, stretchberry - southwestern United States, northern Mexico Forestiera racemosa S.Watson - Nuevo León Forestiera reticulata Torr. – netleaf swampprivet - western Texas Forestiera rhamnifolia Griseb. – caca ravet - Central America, West Indies, southern Mexico, Isla Socorro Forestiera segregata Krug & Urban – Florida swampprivet - Florida, Georgia, South Carolina, much of West Indies including Puerto Rico, Bahamas, Cayman Islands Forestiera selleana Urb. & Ekman - Hispaniola Forestiera shrevei Standl. – desert olive - Arizona Forestiera tomentosa S.Watson - central and southern MexicoForestiera estas genro de proksimume 20 specioj de florplantoj en la olivo-familio Oleacoj. Membroj de la genro ankaŭ kromnomiĝas marĉligustroj.[1] La plej granda parto estas arbedoj.
Forestiera estas genro de proksimume 20 specioj de florplantoj en la olivo-familio Oleacoj. Membroj de la genro ankaŭ kromnomiĝas marĉligustroj. La plej granda parto estas arbedoj.
Forestiera es un género de plantas con flores con 20 especies pertenecientes a la familia Oleaceae. Originario de América del Norte y Central. La mayoría son arbustos que son conocidos en su lugar de origen con el nombre común de swamp-privets. Tienen pequeñas hojas opuestas, enteras o finamente dentadas, y florecillas amarillentas que nacen en las ramas del año anterior; les siguen pequeñas drupas negras.
Forestiera es un género de plantas con flores con 20 especies pertenecientes a la familia Oleaceae. Originario de América del Norte y Central. La mayoría son arbustos que son conocidos en su lugar de origen con el nombre común de swamp-privets. Tienen pequeñas hojas opuestas, enteras o finamente dentadas, y florecillas amarillentas que nacen en las ramas del año anterior; les siguen pequeñas drupas negras.
Piptolepis Sch. Bip., 1863 è un genere di piante angiosperme dicotiledoni della famiglia delle Asteraceae.[1][2]
Il nome scientifico del genere è stato definito per la prima volta dal botanico Carl Heinrich Schultz (1805-1867) nella pubblicazione " Jahresbericht der Pollichia, eines Naturwissenschaftlichen Vereins der bayerischen Pfalz" ( Jahresber. Pollichia 20-21: 380) del 1863.[3]
Le specie di questa voce sono delle piante con cicli biologici perenni con habitus di tipo ericoide-arbustivo (sono presenti sia habitus subarbustivi che piccolo-arborei). I fusti sono ben ramificati. L'indumento è pubescente (da tomentoso a vellutato) per peli gonfi del tipo stellato a 3 - 5 braccia (l'indumento appare anche granuloso). Gli organi interni di queste piante contengono lattoni sesquiterpenici.[4][5][6][7][8][9]
Le foglie lungo il caule sono disposte in modo alterno e sessile con guaine semi-amplessicauli; possono essere disposte anche a spirale in piccoli gruppi. La forma è intera e per lo più largamente lanceolata con apici arrotondati. I margini generalmente sono interi (sia piatti che revoluti) e la consistenza è coriacea (non in tutte le specie le foglie si presentano di tipo ericoide). Le venature sono pennate o disposte in modo sublongitudinale.
Le infiorescenze, terminali, sono formate da capolini singoli sia sessili che peduncolati. Raramente sono presenti capolini sincefali (di secondo ordine). Le infiorescenze possono essere avvolte in brattee fogliacee. I capolini (sessili o peduncolati più raramente) sono composti da un involucro cilindrico o campanulato formato da 8 - 25 brattee debolmente embricate su 3 - 6 serie che fanno da protezione al ricettacolo sul quale s'inseriscono i fiori tubulosi. Le brattee sono decidue e pubescenti. Il ricettacolo normalmente è areolato, raramente è nudo (senza pagliette) o fimbriato.
I fiori, da 8 a 29 per capolino, sono tetra-ciclici (ossia sono presenti 4 verticilli: calice – corolla – androceo – gineceo) e pentameri (ogni verticillo ha in genere 5 elementi). I fiori sono inoltre ermafroditi e actinomorfi (raramente possono essere zigomorfi).
, [C (5), A (5)], G 2 (infero), achenio[10]
I frutti sono degli acheni con pappo. Gli acheni, a forma cilindrica (raramente prismatica o a spirale), hanno 10 - 12 profonde coste con la superficie sericea e ghiandole puntate. All'interno si può trovare del tessuto di tipo idioblasto e rafidi di tipo subquadrato; raramente è presente il tessuto tipo fitomelanina. Il carpopodium (carpoforo) è poco appariscente. Il pappo, biseriato, è formato da setole appiattite con ampia base (talvolta le setole sono corte specialmente nella serie più esterna).
La distribuzione delle piante di questa voce è relativa al Brasile.[2]
La famiglia di appartenenza di questa voce (Asteraceae o Compositae, nomen conservandum) probabilmente originaria del Sud America, è la più numerosa del mondo vegetale, comprende oltre 23.000 specie distribuite su 1.535 generi[14], oppure 22.750 specie e 1.530 generi secondo altre fonti[15] (una delle checklist più aggiornata elenca fino a 1.679 generi)[16]. La famiglia attualmente (2021) è divisa in 16 sottofamiglie.[1][7][8]
Le specie di questo gruppo appartengono alla sottotribù Lychnophorinae descritta all'interno della tribù Vernonieae Cass. della sottofamiglia Vernonioideae Lindl.. Questa classificazione è stata ottenuta ultimamente con le analisi del DNA delle varie specie del gruppo.[17] Da un punto di vista filogenetico in base alle ultime analisi sul DNA la tribù Vernonieae è risultata divisa in due grandi cladi: Muovo Mondo e Vecchio Mondo. I generi di Lychnophorinae appartengono al clade relativo all'America.[18]
La sottotribù, e quindi i suoi generi, si distingue per i seguenti caratteri:[7]
In precedenza la tribù Vernonieae, e quindi la sottotribù (Lychnophorinae) di questo genere, era descritta all'interno della sottofamiglia Cichorioideae.[8] Nell'ambito della tribù, la sottotribù Lychnophorinae occupa, da un punto di vista filogenetico, una posizione vicina al "core" (si è evoluta tardivamente rispetto alle altre sottotribù) ed è vicina alle sottotribù Vernoninae e Chrestinae.[18] Questo genere monofiletico, nella filogenesi della sottotribù occupa il "core" della sottotribù (è uno degli ultimi generi che si è separato) e insieme ai generi Lychnophora Mart. e Eremanthus Less. forma un "gruppo fratello".[9]
I caratteri distintivi per le specie di questo genere ( Piptolepis) sono:[7]
Questo genere ha 13 specie:[2]
Piptolepis Sch. Bip., 1863 è un genere di piante angiosperme dicotiledoni della famiglia delle Asteraceae.
Forestiera é um gênero botânico da família Oleaceae
Encontrado nos EUA e México, algumas espécies nas Índias ocidentais, América do Sul e Central.
Bigelovia, Carpoxis, Geisarina, Nudilus
Composto por 45 espécies:
Forestiera acuminata Forestiera angustifolia Forestiera arizonica Forestiera autumnalis Forestiera cartaginensis Forestiera cassinoides Forestiera chiapensis Forestiera cuneifolia Forestiera disticha Forestiera durangensis Forestiera eggersiana Forestiera ekmanii Forestiera glauca Forestiera globosa Forestiera godfreyi Forestiera heterophyla Forestiera hondurensis Forestiera jacquiniana Forestiera ligustrina Forestiera macrocarpa Forestiera macroocarpa Forestiera neo Forestiera neo mexicana Forestiera neomexicana Forestiera nitida Forestiera phillyreoides Forestiera pinetorum Forestiera polyandra Forestiera porulosa Forestiera prinoides Forestiera puberula Forestiera pubescens Forestiera racemosa Forestiera rericulata Forestiera reticulata Forestiera retusa Forestiera rhamnifolia Forestiera rotundifolia Forestiera segregata Forestiera selleana Forestiera shrevei Forestiera sphaerocarpa Forestiera texana Forestiera tomentosa Forestiera verrucosa Forestiera wrightiana
Forestiera é um gênero botânico da família Oleaceae
Encontrado nos EUA e México, algumas espécies nas Índias ocidentais, América do Sul e Central.
Forestiera là một chi có khoảng 20 loài thực vật có hoa thuộc họ ôliu, Oleaceae. Các loài thuộc chi được gọi là swampprivets trong tiếng Anh.[3] Đa phần chúng là cây bụi.
Phương tiện liên quan tới Forestiera tại Wikimedia Commons
Dữ liệu liên quan tới Forestiera tại Wikispecies
Bài viết Bộ Hoa môi này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Forestiera là một chi có khoảng 20 loài thực vật có hoa thuộc họ ôliu, Oleaceae. Các loài thuộc chi được gọi là swampprivets trong tiếng Anh. Đa phần chúng là cây bụi.
