Hvězdovka trojitá (Geastrum triplex)[1] je saprotrofní břichatkovitá houba z čeledi hvězdovkovitých. Patří k nejmohutnějším českým hvězdovkám, které mohou dorůstat až do rozměrů přesahujících 10 centimetrů. Vyskytuje se na zastíněných lokalitách bohatých humusem.[1]
Synonyma
- české názvy
- hvězdice trojdílná[2]
- hvězdovka trojitá[3]
Vzhled
![src=]()
Dospělá plodnice s typicky vyvinutým límcem
Makroskopický
Plodnice v mládí cibulovité, v dospělosti se vnější okrovka (exoperidie) rozevírá ve 4-7 cípů (ramen) a dosahuje 50 až 130 milimetrů šířky.[1] Středová část ramen se obvykle vylamuje a vytváří límec kolem centrální plodné části - endoperidie.[1] Ta je kulovitá nebo trochu zploštělá, 20-40 milimetrů široká, zbarvená je šedobéžově až okrově hnědě a k exoperidii přisedá bez krčku. Ústí je kuželovité, ohraničené. [1]
Mikroskopický
Výtrusy jsou kulovité, dosahují 4,5 - 5,5 μm a povrch mají krytý 0,5 μm vysokými bradavkami.[1]
Výskyt
Hvězdovka trojitá roste ve skupinách, spíše v teplejších oblastech především pod listnatými stromy (dub, jasan, buk, habr, javor, lípa), vzácněji i pod jehličnany (staré smrky), kde bývá doprovázena mařinkou vonnou a kopytníkem evropským.[3][1] Vyskytuje se v lesích roklích, v prohlubních kolem pařezů, někdy i v dutých stromech nebo přímo na tlejícím dřevě.[3][1] Objevuje se i na synantropních stanovištích jako starých zahradách, starých parcích bohatých humusem, na rumištích.[3] Preferuje zastíněná místa se silnou vrstvou humusu, preferuje vápenité nebo jiné alkalické podloží.[1][3]
Rozšíření
Je známá z Evropy (včetně Velké Británie) a dále ze Severní a Jižní Ameriky, Asie (Indie) a Austrálie (včetně Tasmánie a Nového Zélandu).[3]
V rámci chráněných území České republiky byly publikovány nálezy hvězdovky trojité mimo jiné z následujících lokalit:
Záměna
Rozměrné plodnice, stanoviště (stinné lokality se silnou vrstvou humusu) a typický límec oddělující vnitřní okrovku a ramena činí z hvězdovky trojité prakticky nezaměnitelný druh. Z větších hvězdovek na podobných stanovištích mohou růst následující druhy:
-
hvězdovka červenavá (Geastrum rufescens) – obvykle postrádá límeček, načervenalá či narezavělá vnější okrovka
-
hvězdovka vlasohlavá (Geastrum melanocephalum) – rozvitá plodnice je pokrytá vrstvou hnědočerného vlášení s výtrusy
Ochrana
První doložený nález z oblasti České republiky objevil český mykolog Albert Pilát roku 1933 mezi v mykologickém herbáři Národního muzea v Praze mezi neurčenými položkami sbíranými E. Bayerem v okolí Chotěboře. Tento nález nebyl datovaný. Protože za celou první třetinu 20. století nebyl z Čech známý žádný jiný nález, považoval tuto houbu Albert Pilát za „dosti vzácnou“.[2] Václav Jan Staněk uvádí, že do poloviny 20. století byla považována za velmi vzácnou a teprve v průběhu 50. let došlo k objevení většího počtu stabilních lokalit.[3] V současnosti není považována za vzácnou, spíš roztroušeně se vyskytující[1] či nehojnou.[6]
Odkazy
Reference
-
↑ a b c d e f g h i j BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. Kapitola Geastrum triplex, s. 180.
-
↑ a b c PILÁT, Albert. Geaster triplex Jungh., - hvězdice trojdílná v Čechách. In: SMOTLACHA, František. Časopis československých houbařů. Praha: Československá mykologická společnost, 1933. Ročník / číslo XIII. / 1. S. 33-37.
-
↑ a b c d e f g STANĚK, Václav Jan. 4. čeleď Geastraceae – hvězdovkovité. In: Albert Pilát. Flora ČSR, Gasteromycetes, houby - břichatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1958. Kapitola 21. Geastrum triplex Jung. – hvězdovka trojitá, s. 476-480.
-
↑ VÁVROVÁ, Zdeňka. Mykofloristická studie vybraných lesních celků jihozápadní části Bílých Karpat. Brno, 2010 [cit. 2015-02-24]. 90 s. diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Petr Hrouda. s. 69, 79. Dostupné online.
-
↑ BUREL, Jiří; JINDŘICH, Oldřich. Zpráva o prováděném mykologickém průzkumu na území NPR Koda - druhá doplněná verze [online]. Praha: 2009.
-
↑ a b c d MACKOVČIN, P.; SEDLÁČEK, M. Chráněná území ČR XII. - Praha. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2005. S. 304.
-
↑ LEPŠOVÁ, Anna. Za podzimními houbami do Českého ráje. In: Živa. Praha: Nakladatelství Academia, 2006. Dostupné online. ISSN 0044-4812. Číslo 5. S. 223.
-
↑ Vygoron - občanské sdružení. Plán péče o přírodní památku Doubravka na období 2011-2020 [online]. usteckykraj-priroda.cz, 2013 [cit. 2015-02-24]. Dostupné online.
-
↑ ZÍBAROVÁ, Lucie. Mykologický průzkum vybraných lokalit v rámci EVL Doupovské hory, závěrečná zpráva (příloha 1) [online]. Brno: AMEC, 2013-11 [cit. 2015-02-24].
-
↑ KOHLÍK, Václav. Plán péče pro PR Chuchelský háj na období 2010-2019 [online]. envis.praha-mesto.cz, 2008 [cit. 2014-02-24]. Dostupné online.
-
↑ HOLEC, Jan. Zajímavé a vzácné houby Národního parku České Švýcarsko. In: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa CHKO Labské pískovce. Labské pískovce - historie, příroda a ochrana území. Děčín: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa CHKO Labské pískovce, 2008. Dostupné online. ISBN 978-80-87051-27-6.
Literatura
- PILÁT, Albert. Geaster triplex Jungh., - hvězdice trojdílná v Čechách. In: SMOTLACHA, František. Časopis československých houbařů. Praha: Československá mykologická společnost, 1933. Ročník / číslo XIII. / 1. S. 33-37.
- STANĚK, Václav Jan. 4. čeleď Geastraceae – hvězdovkovité. In: Albert Pilát. Flora ČSR, Gasteromycetes, houby - břichatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1958. Kapitola 21. Geastrum triplex Jung. – hvězdovka trojitá, s. 476-480.
- BAIER, Jiří. Hvězdovky - ozdoba lesů. In: Živa. Praha: Nakladatelství Academia, 2004. Dostupné online. ISSN 0044-4812. Číslo 5. S. 203.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu hvězdovka trojitá ve Wikimedia Commons
.JPG)
