Fytoftorové odumírání (tzv. "dieback") je závažné onemocnění nadzemních částí dřevin způsobené některými druhy r. Phytophthora (Eukaryota: Chromalveolata: Stramenopila: Oomycetes) – zejména P. ramorum, P. kernoviae, P. nicotianae, P. plurivora, P. cactorum a dalšími, které jsou schopny se šířit vzduchem[1][2]. Tyto patogeny mohou rovněž způsobovat kořenové hniloby.
Jedním z nejvíce nebezpečných druhů této skupiny vzduchem se šířících fytoftor je Phytophthora ramorum, která způsobuje závažná onemocnění dřevin, např. náhlé odumření dubů "sudden oak death" v Severní Americe či náhlé odumření modřínů "sudden larch death" v západní Evropě. Mimoto napadá celou řadu dalších dřevin včetně okrasných jako jsou např. pěnišník, kalina, pieris, ze kterých byla v ČR rovněž izolována (vybrané izoláty jsou uloženy v České sbírce fytopatogenních oomycetů).
Phytophthora ramorum patří mezi karanténní škodlivé organismy, který se přes přísná rostlinolékařská opatření postupně šíří Evropou.Charakteristické výtoky pigmentů na borce prozrazují místo nekrotizace vodivých a korových pletiv
P. ramorum byla popsána v USA v roce 1995, kde způsobila hromadné odumírání porostů dubů (Lithocarpus densiflorus a dalších)[3]. V Evropě, kam byl patogen zavlečen nezávisle, byl zaznamenán v r. 1993 a šířil se zprvu zejména ve školkařských a zahradnických provozech[4]. V roce 2009 bylo ve Spojeném království a později i v Irsku identifikováno hromadné odumírání lesních porostů modřínu (zejména modřínu japonského) vyvolané tímto druhem[5]. Dodnes byla P. ramorum zjištěna ve 20 evropských zemích včetně ČR, kde má nyní ovšem status eradikovaného druhu [1]. Původ tohoto patogenu dodnes zůstává neznámý.
Na amerických dubech (Lithocarpus densiflorus, Quercus agrifolia, Q. kelloggii) a dalších stromovitých dřevinách (z evropských např. na buku lesním) se napadení projevuje usycháním nových výhonů, žloutnutím a usycháním olistění, na kmenech a větvích se objevují nekrózy vodivých pletiv a kůry a na povrchu borky nad
nekrózami lze nalézt červenavé až černé výtoky pigmentů. Napadené dřeviny mohou odumřít během několika let[4]. Z epidemiologického hlediska je významné napadání podrostových stálezelených křovin jako je např. Umbellularia californica, na jejichž listech se vytváří velké množství infekčního inokula[3].
Na modřínech (modřín japonský, m. opadavý) způsobuje patogen nekrózy jehlic, usychání větví či jejich částí, nekrózy kůry kmene a charakteristické silné výtoky pryskyřice v místech napadení. V okolí poškozených modřínových výsadeb může dojít i k napadení celé řady dalších dřevin jako jsou buk, kaštanovník, bříza, douglaska a další[5].
Na stálezelených okrasných keřích v Evropě a rovněž v ČR patogen způsobuje skvrnitosti listů s typickým difúzním okrajem, vadnutí a usychání pupenů, výhonů a větví a odumírání hostitelů. Symptomy jsou stejné jako projevy napadení, které způsobují další, mnohem běžnější druhy r. Phytophthora, např. P. plurivora či P. cactorum[1]. Patogen způsobuje rovněž hniloby kořenů a krčků svých hostitelů.
P. ramorum je heterothalický organismus se dvěma pohlavními (párovacími) geograficky více či méně oddělenými typy (v Evropě převažuje typ A1[4]), tzn. že za běžných podmínek se pohlavně nerozmnožuje. Patogen se na dlouhé vzdálenosti šíří spolu s infikovaným rostlinným materiálem nebo substrátem ve formě aktivně rostoucího mycelia nebo chlamydospor.
Z epidemiologického hlediska je velmi významný fakt, že patogen vytváří opadavá sporangia, která se mohou šířit větrem i na relativně dlouhé vzdálenosti. Po dopadu na hostitele buď sporangium klíčí přímo, nebo se za vhodných poměrů (v kapce vody) z něj uvolní zoospory, které hostitele infikují[6]. patogen se samozřejmě může šířit i půdními kapilárami ve formě volně plovoucích zoospor podobně jako tzv. půdní fytoftory.
Ochrana rostlin je stejná jako v případě napadení jinými patogeny r. Phytophthora, přičemž velmi významná je prevence. P. ramorum jako významný škodlivý organismus[7] podléhá od r. 2002 v EU regulaci dle rozhodnutí Komise 2002/757/ES. V České republice se na něj konkrétně vztahuje rozhodnutí SRS 006995/2007 nařizující mimořádná rostlinolékařská opatření.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fytoftorové odumírání ve Wikimedia Commons
Fytoftorové odumírání (tzv. "dieback") je závažné onemocnění nadzemních částí dřevin způsobené některými druhy r. Phytophthora (Eukaryota: Chromalveolata: Stramenopila: Oomycetes) – zejména P. ramorum, P. kernoviae, P. nicotianae, P. plurivora, P. cactorum a dalšími, které jsou schopny se šířit vzduchem. Tyto patogeny mohou rovněž způsobovat kořenové hniloby.
Jedním z nejvíce nebezpečných druhů této skupiny vzduchem se šířících fytoftor je Phytophthora ramorum, která způsobuje závažná onemocnění dřevin, např. náhlé odumření dubů "sudden oak death" v Severní Americe či náhlé odumření modřínů "sudden larch death" v západní Evropě. Mimoto napadá celou řadu dalších dřevin včetně okrasných jako jsou např. pěnišník, kalina, pieris, ze kterých byla v ČR rovněž izolována (vybrané izoláty jsou uloženy v České sbírce fytopatogenních oomycetů).
Phytophthora ramorum patří mezi karanténní škodlivé organismy, který se přes přísná rostlinolékařská opatření postupně šíří Evropou.Charakteristické výtoky pigmentů na borce prozrazují místo nekrotizace vodivých a korových pletiv
