Planhigyn blodeuol lluosflwydd a dyfrol sydd wedi ymledu bron dwy'r byd yw Dyfrllys y gors galchog sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Potamogetonaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Potamogeton coloratus a'r enw Saesneg yw Fen pondweed.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Dyfrllys y Fignen.
Ystyrir y planhigyn hwn (fel eraill o'r teulu)'n hanfodol o fewn y cynefin dyfrol gan ei fod yn cael ei fwyta gan amrywiaeth o anifeiliaid.[2] Mae'n fonocot gyda rhisomau sy'n cropian a changhennau llawn dail. Nid oes gan y blodyn betalau.
Planhigyn blodeuol lluosflwydd a dyfrol sydd wedi ymledu bron dwy'r byd yw Dyfrllys y gors galchog sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Potamogetonaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Potamogeton coloratus a'r enw Saesneg yw Fen pondweed. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Dyfrllys y Fignen.
Ystyrir y planhigyn hwn (fel eraill o'r teulu)'n hanfodol o fewn y cynefin dyfrol gan ei fod yn cael ei fwyta gan amrywiaeth o anifeiliaid. Mae'n fonocot gyda rhisomau sy'n cropian a changhennau llawn dail. Nid oes gan y blodyn betalau.
Rdest zbarvený (Potamogeton coloratus Hornem.) je druh jednoděložné rostliny z čeledi rdestovité (Potamogetonaceae).
Jedná se vodní rostlinu. Patří mezi tzv. širokolisté rdesty, je zde nápadná hetorofylie, jinak vypadají listy ponořené a jinak listy plovoucí na hladině. Lodyha je do 100 cm dlouhá.[2][3] Ponořené listy jsou jednoduché, řapíkaté (řapík dosahuje asi 1/7 až 1/3 délky čepele), střídavé, čepele jsou kopinaté. Plovoucí listy jsou řapíkaté, kopinaté až vejčité, asi 2,2-10 cm dlouhé a maximálně 5 cm široké, 13-17 žilné, čepele jsou blanité, průsvitné, na bázi přechází celkem krátký křídlatý řapík (dosahuje jen 1/6-1/2 délky čepele).[3] Palisty jsou vyvinuty, tvoří blanitý jazýček. Květy jsou v květenstvích, v cca 16-33 mm dlouhých a celkem tenkých klasech. Okvětí není rozlišeno na kalich a korunu, skládá se ze 4 okvětních lístků, většinou nenápadných, zelenavých až hnědavých, někteří autoři je však považují za přívěsky tyčinek. Tyčinky jsou 4, srostlé s okvětím. Gyneceum je apokarpní, složené z 4 plodolistů. Semeník je svrchní. Plodem je zelená cca 1,3-1,9 mm dlouhá nažka, na vrcholu s krátkým zobánkem.[2]
Rdest zbarvený je evropský druh, roste ostrůvkovitě od jižní Skandinávie a Velké Británie na severu přes střední Evropu až po jižní Evropu, málo přesahuje až do severní Afriky.[4]
V ČR v minulosti rostl velmi vzácně ve středním Polabí, ve slatinných minerálně bohatých tůňkách[3]. Poslední lokalitou jeho výskytu byla Hrabanovská černava u Lysé nad Labem, kde byl druh pozorován ještě v roce 1977, poté populace zanikla z důvodu změny hydrologických poměrů na lokalitě. V roce 2009 se však populace samovolně obnovila ze semenné banky poté, co bylo v rámci managementového zásahu v území vykopáno několik nových tůní. Z Hrabanovské černavy byl druh zavlečen do nově vytvořené tůně v národní přírodní památce V jezírkách[5]. Aktuálně je druh v ČR hodnocen jako kriticky ohrožený (kategorie C1t).
Rdest zbarvený (Potamogeton coloratus Hornem.) je druh jednoděložné rostliny z čeledi rdestovité (Potamogetonaceae).
Das Gefärbte Laichkraut (Potamogeton coloratus) ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Laichkräuter (Potamogeton) innerhalb der Familie der Laichkrautgewächse (Potamogetonaceae).
Das Gefärbte Laichkraut ist eine krautige Pflanze. Der Stängel ist 0,3 bis 1 Meter lang und wenig verzweigt. Die untergetauchten Laubblätter sind lanzettlich, in einen kurzen Stiel verschmälert, durchscheinend und rötlich. Die Schwimmblätter sind dünn, meist rötlich, spatenförmig, mit einem feinen Adernetz ausgestattet und haben einen kurzen Stiel.
Die Blütenähre des Gefärbten Laichkrauts ist dünn, der Ährenstiel ist schlank und bis 10, selten bis zu 15 Zentimeter lang.
Die Blütezeit ist von Juni bis September.
Die sehr kleinen Früchte sind 1 bis 1,5 mm lang, stumpf und gekielt. Oft stehen mehr als 100 davon in einer Ähre.
Die Landformen des Gefärbten Laichkrauts sind häufig und sie wurzeln auf schlammigem Boden.
Die Chromosomenzahl der Art ist 2n = 26.[1]
Das Verbreitungsgebiet des Gefärbten Laichkrauts reicht von Europa bis zum Kaukasus und umfasst Nordafrika und die Karibik.[2]
Das Gefärbte Laichkraut gedeiht am besten in unbelasteten und klaren Süßwasser in langsam fließenden Bächen und Gräben, deren Kalkgehalt eher hoch sein sollte, es geht aber auch in Stillgewässer, wenn es flach und sommerwarm ist. Es gedeiht in Wassertiefen von 20–300 Zentimetern. Es kommt vor in Gesellschaft des Potamogetonetum colorati aus dem Verband Ranunculion fluitantis.[1]
Das Gefärbte Laichkraut war in Mitteleuropa nie häufig, und es ist derzeit wegen der Beeinträchtigung seiner potentiellen Standorte in seinem Bestand bedroht. Man schätzt, dass es im 20. Jahrhundert rund 50 % seiner vordem bekannten Standorte in Mitteleuropa verloren hat. Man findet es in Deutschland heute noch sehr selten im Einzugsgebiet des Ober-, Mittel- und Niederrheins, der Aller und der mittleren Weser, der Bode sowie des Lech und der Isar. Vereinzelt kommt es noch vor in Ober- und Niederösterreich, in Tirol und Vorarlberg und in der nordwestlichen Schweiz.
Das Gefärbte Laichkraut (Potamogeton coloratus) ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Laichkräuter (Potamogeton) innerhalb der Familie der Laichkrautgewächse (Potamogetonaceae).
Potamogeton coloratus, the fen pondweed,[2] is an aquatic plant in the genus Potamogeton. It is found in shallow peaty calcareous lakes, ponds and ditches, commonly associated with lowland fens.
Fen pondweed grows from perennial, creeping rhizomes. The leaves are broad, thin and translucent with noticeable reticulate veining.[3] Both floating and submerged leaves are produced but the difference between these is often rather indistinct, rather than the marked dimorphism seen in other pondweeds. Often, the leaves of fen pondweed are simply longer and narrower lower down the stem and shorter and rounder towards its apex; the leaves towards the apex of the stem may be floating but often grow just below the surface, giving the plant a distinctive 'drowned' appearance,[3] as though water levels have recently risen. Submerged leaves are 70–175 mm long and 10–30 mm wide.[3] All leaves have the stalk shorter than the blade, and the submerged leaves are almost sessile.[4] The leaves are typically reddish to brownish in colour.
Flowers are produced in June to July. Like all pondweeds, they are small and greenish, in spikes up to 45 mm long. The fruits of this species are smaller (1.5-1.9 mm long x 1.0-1.3 mm wide) than Broad-leaved pondweed Potamogeton natans and Bog Pondweed Potamogeton polygonifolius.[3][4] Turions are not produced.[3]
Fen pondweed could be confused with other pondweeds, especially bog pondweed P. polygonifolius, to which it is closely related.[5] However, bog pondweed produces completely opaque floating leaves that are very distinct from the submerged leaves; the submerged leaves are longer and die back relatively early in the season. Bog pondweed also lacks the distinctive net-veined appearance. Potamogeton lucens has leaves with a similar net-veined appearance, but is more uniform in its growth habit, has denticulate (finely toothed) leaf margins and stipules with two conspicuous keels.[3]
Potamogeton coloratus is diploid, with 2n=28.[6]
Hybrids have been described with P. berchtoldii (P. × lanceolatus Sm.) and P. gramineus (P. × billupsii Fryer), but both are rare.[3][7]
Fen pondweed was first named by the Danish botanist Jens Wilken Hornemann (1770–1841).[1] The specific epithet means 'coloured', 'dark', or 'tanned'. As this is a fairly distinctive and not very variable species, there are relatively few synonyms.
Potamogeton coloratus is restricted to Europe (Britain, Ireland, Netherlands, Belgium, Denmark, Sweden (Gotland only), France including Corsica, Italy including Sardinia and Sicily, Switzerland, Austria, Hungary, Spain (Balearic Islands) and Portugal),[8] Turkey[9] and extreme North Africa (Morocco, Algeria).[8]
Fen pondweed has rather specialised habitat preferences, occurring predominantly on deep peat with nutrient-poor calcareous water and a strong groundwater influence, such as is commonly found in alkaline fenlands. Within this habitat it occurs predominantly in ponds, ditches and drains, flushes and seeps, and the margins of shallow lakes,[7] in water up to about 1 m deep, often in the company of stoneworts[3] and bladderworts. In central Europe, it forms a distinct community with Chara hispida and the aquatic form of Juncus subnodulosus in oligotrophic, calcium-rich, spring-fed streams[10] and oxbow lakes.[11] It will also grow on marl, sand and clay.[12] In Britain and central Europe[10] it has been lost from many sites due to eutrophication or drainage, and most remaining populations are in nature reserves.[12] However, where it is found it can be abundant, such as on the Anglesey Fens in North Wales. Fen pondweed remains widespread in Ireland.
A study of the genetic diversity of fen pondweed in the managed ditch systems of the Gordano Valley in southwest England showed that genetic diversity increased with distance from the head of the valley. This was interpreted as reflecting population bottlenecks caused by ditch cleaning, and the tendency for dispersal to occur downstream.[13]
Pond snails such as Lymnaea stagnalis may consume fen pondweed, but it is rather unpalatable compared to other aquatic plants.[14]
Globally[7] and in Britain,[15] fen pondweed is considered Least Concern. However, it is a protected feature of several fenland nature reserves in Britain, both in its own right[16] and as a characteristic species of fenland habitat and the Habitats Directive habitats "Hard oligotrophic lakes with Chara" and "Natural eutrophic lakes with Magnopotamion".[17] Effective conservation of this species depends upon protection of its lowland calcareous fenland habitat.
Fen pondweed was formerly extinct in the Czech Republic, but has recently been reestablished from the seed bank following desilting of some of its former habitat.[18] It is considered Endangered in Germany[19] and Switzerland,[20] Vulnerable in the Netherlands[21] and is Near Threatened in Sweden.[7] It is protected in several French administrative regions.[7]
Fen pondweed is not in cultivation, and does not seem particularly easy to grow, reflecting its specialist habitat requirements. It would probably need to be grown in a rather deep, peaty but alkaline substrate.
Potamogeton coloratus, the fen pondweed, is an aquatic plant in the genus Potamogeton. It is found in shallow peaty calcareous lakes, ponds and ditches, commonly associated with lowland fens.
Le Potamot coloré ou Potamot rougeâtre (Potamogeton coloratus) est un potamot des tourbières alcalines[1].
Le potamot coloré est hétérophylle. Ses feuilles, dont la forme rappelle celle des feuilles de plantain, sont immergées, étroites (10 cm x 3 cm), et sont très différentes des feuilles émergées plus larges. Les feuilles submergées mesurent entre 7 et 17,5 cm de long et 1 à 3 cm de large. Leur pétiole est très court.
C'est une plante herbacée qui forme des rhizomes ramifiés et rampants. La tige mesure de 0,3 à 1 mètre de long et est peu ramifiée. Les feuilles submergées sont lancéolées, rétrécies en une tige courte, translucide et rougeâtre. Les feuilles flottantes sont minces, généralement rougeâtres, en forme de pelle, avec un filet veineux fin et une tige courte.
L'épi de la fleur de Potamogeton coloratus est mince. La tige aussi, qui mesure jusqu'à 10, voire rarement 15 centimètres de long. La période de floraison s'étend de juin à septembre.
Les fruits ternes et carénés mesurent de 1 à 1,5 mm de long. Souvent, plus de 100 d'entre eux se retrouvent dans un épi de maïs[2].
On le rencontre dans les eaux stagnantes ou à faible courant et les tourbières. Sa présence en altitude va jusqu'à 500 m[3].
Il apprécie les eaux méso - oligotrophes à mésotrophes des pièces d'eau des marais tourbeux alcalins.
Le potamot rougeâtre est originaire d'Europe et d'Afrique du Nord.
Potamogeton coloratus est connu pour s'hybrider naturellement avec Potamogeton berchtoldii (P. × lanceolatus) et Potamogeton gramineus (P. × billupsii) mais ces hybrides sont rares et il est peu probable que l'hybridation affecte la survie de l'espèce[2].
Le Potamot coloré ou Potamot rougeâtre (Potamogeton coloratus) est un potamot des tourbières alcalines.
Weegbreefonteinkruid (Potamogeton coloratus) is een vaste plant, die behoort tot de fonteinkruidfamilie (Potamogetonaceae). De soort staat op de Nederlandse Rode lijst van planten als een soort die in Nederland zeer zeldzaam en stabiel of toegenomen is. De plant komt van nature voor in Europa, Zuidwest-Azië en Noord-Afrika. Het aantal chromosomen is 2n = 28.[1] In andere publicaties wordt 2n = 26 genoemd.[2]
De plant wordt 30 - 60 cm lang en vormt kruipende, vertakte wortelstokken. De dunne, vaak roodachtige bladschijf is doorschijnend en duidelijk netvormig geaderd. De bladschijf van de drijvende bladeren is 2 - 4 maal zo lang als de bladsteel en bij de bladvoet het breedst. De ondergedoken bladeren zijn 7 - 17,5 cm lang en 1 - 3 cm breed en hebben een zeer korte bladsteel (bijna zittend).
Weegbreefonteinkruid bloeit vanaf mei tot in augustus met groene bloempjes. De bloeiwijze is een tot 10 (15) cm lange aar, waarvan de steel niet verdikt is.
De 1,5 - 2 mm lange en 1 - 1,3 mm brede, stompe en gekielde vrucht is een nootje.
Weegbreefonteinkruid groeit op een zand- of kleibodem in zonnig, stilstaand tot rustig stromend, ondiep, kalkrijk en voedselarm, zoet tot brak water. De plant is zeer gevoelig voor verontreinigingen.
Zie de categorie Potamogeton coloratus van Wikimedia Commons voor mediabestanden over dit onderwerp. Weegbreefonteinkruid (Potamogeton coloratus) is een vaste plant, die behoort tot de fonteinkruidfamilie (Potamogetonaceae). De soort staat op de Nederlandse Rode lijst van planten als een soort die in Nederland zeer zeldzaam en stabiel of toegenomen is. De plant komt van nature voor in Europa, Zuidwest-Azië en Noord-Afrika. Het aantal chromosomen is 2n = 28. In andere publicaties wordt 2n = 26 genoemd.
De plant wordt 30 - 60 cm lang en vormt kruipende, vertakte wortelstokken. De dunne, vaak roodachtige bladschijf is doorschijnend en duidelijk netvormig geaderd. De bladschijf van de drijvende bladeren is 2 - 4 maal zo lang als de bladsteel en bij de bladvoet het breedst. De ondergedoken bladeren zijn 7 - 17,5 cm lang en 1 - 3 cm breed en hebben een zeer korte bladsteel (bijna zittend).
Weegbreefonteinkruid bloeit vanaf mei tot in augustus met groene bloempjes. De bloeiwijze is een tot 10 (15) cm lange aar, waarvan de steel niet verdikt is.
De 1,5 - 2 mm lange en 1 - 1,3 mm brede, stompe en gekielde vrucht is een nootje.
Rdestnica zabarwiona (Potamogeton coloratus) – gatunek byliny należący do rodziny rdestnicowatych (Potamogetonaceae). Występuje w Europie, na Kaukazie, w północno-zachodniej Afryce i na Karaibach[2]. W Polsce gatunek był podany ze Świnoujścia i z Ustki. Prawdopodobnie wyginął.
Rośnie w płytkich wodach, bogatych w węglan wapnia.
Gatunek umieszczony w Polskiej Czerwonej Księdze Roślin (2001, 2014) z kategorią EX (wymarły)[3]. Znajduje się także na polskiej czerwonej liście w kategorii RE (wymarły na obszarze Polski)[4].
Rdestnica zabarwiona (Potamogeton coloratus) – gatunek byliny należący do rodziny rdestnicowatych (Potamogetonaceae). Występuje w Europie, na Kaukazie, w północno-zachodniej Afryce i na Karaibach. W Polsce gatunek był podany ze Świnoujścia i z Ustki. Prawdopodobnie wyginął.
Potamogeton coloratus là một loài thực vật có hoa trong họ Potamogetonaceae. Loài này được Hornem. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1813.[1]
Potamogeton coloratus là một loài thực vật có hoa trong họ Potamogetonaceae. Loài này được Hornem. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1813.
