dcsimg
Image of <i>Ledum glandulosum</i>
Unresolved name

Ledum

Ledum ( Catalan; Valencian )

provided by wikipedia CA

Ledum és un gènere de plantes amb flor dins la família de les ericàcies, inclou 8 espècies d'arbusts de fulla persistent que són originaris de zones temperades fredes i subàrtiques (tundra) de l'hemisferi nord. Es coneixen també com Te del Labrador, ja que se'n fan infusions que s'hi assemblen.

Els estudis genètics recents evidencien que aquestes 8 espècies de Ledum s'han d'incloure en realitat com una secció botànica del gènere Rhododendron i a més, seguint les normes de la taxonomia canvia el nom específic de cadascun.

Espècies

Aquestes espècies dins la secció Ledum del gènere Rhododendron, són:

Híbrids
  • Ledum columbianum = Rhododendron × columbianum (R. groenlandicum × R. neoglandulosum) és un híbrid natural.

Usos

Algunes espècies com L. groenlandicum s'han fet servir com a substitutiu del te Te del Labrador. Altres espècies tenen divers grau de toxicitat com L. glandulosum.

Referències

 src= A Wikimedia Commons hi ha contingut multimèdia relatiu a: Ledum Modifica l'enllaç a Wikidata

1. Kron, Kathleen A. & Judd, Walter S. (1990) Phylogenetic Relationships within the Rhodoreae (Ericaceae) with Specific Comments on the Placement of Ledum Systematic Botany (1990), 1S(1): pp. S7-68

2. Harmaja, Harri (1990) New names and nomenclatural combinations in Rhododendron (Ericaceae) Ann. Bot. Fennici 27:203-204

3. Harmaja, Harri (1991) Taxonomic notes on Rhododendron subsection Ledum (Ledum, Ericaceae), with a key to its species. Ann. Bot. Fennici 28: 171-173.

4. Harmaja, Harri (1999) Rhododendron diversipilosum, comb. nov. (Ericaceae). Ann. Bot. Fennici 35: 263-264

5. Harmaja, Harri (2002) Rhododendron subulatum, comb. nova (Ericaceae). Ann. Bot. Fennici 39: 183-184

6. Kihlman, Bengt A. (2004) Hybrids Between Ledums and Lepidote Rhododendrons. Journal of the American Rhododendron Society 58(2):74-81

7. Fokina, GI. Vopr Virusol, (1991) Experimental phytotherapy of tick-borne encephalitis,

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autors i editors de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia CA

Ledum: Brief Summary ( Catalan; Valencian )

provided by wikipedia CA

Ledum és un gènere de plantes amb flor dins la família de les ericàcies, inclou 8 espècies d'arbusts de fulla persistent que són originaris de zones temperades fredes i subàrtiques (tundra) de l'hemisferi nord. Es coneixen també com Te del Labrador, ja que se'n fan infusions que s'hi assemblen.

Els estudis genètics recents evidencien que aquestes 8 espècies de Ledum s'han d'incloure en realitat com una secció botànica del gènere Rhododendron i a més, seguint les normes de la taxonomia canvia el nom específic de cadascun.

Espècies

Aquestes espècies dins la secció Ledum del gènere Rhododendron, són:

Ledum decumbens = Rhododendron subarcticum Harmaja Ledum glandulosum = Rhododendron neoglandulosum Harmaja Ledum groenlandicum = Rhododendron groenlandicum (Oeder) Kron & Judd Ledum hypoleucum = Rhododendron hypoleucum (Kom.) Harmaja Ledum macrophyllum = Rhododendron tolmachevii Harmaja Ledum palustre = Rhododendron tomentosum Harmaja Ledum palustre var. diversipilosum = Rhododendron diversipilosum (Nakai) Harmaja Ledum subulatum = Rhododendron subulatum (Nakai) Harmaja Híbrids Ledum columbianum = Rhododendron × columbianum (R. groenlandicum × R. neoglandulosum) és un híbrid natural.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autors i editors de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia CA

Rojovník ( Czech )

provided by wikipedia CZ

Rojovník (také medvědí košiláč, (latinsky Rhododendron, nebo dříve Ledum) je skupina druhů rodu pěnišník (Rhododendron) dříve určovaná botaniky jako samostatný rod čeledi vřesovcovité. Nyní je v rodu pěnišník bývalý rod rojovník zaveden jako podsekce (Ledum). Podsekce (Ledum) zahrnuje osm druhů stálezelených keřů s přirozeným výskytem v mírném a subarktickém pásmu severní polokoule, známý také jako Labrador Tea (labradorský čaj). Pěnišníky zařazované do podsekce rojovník (Ledum) často rostou spolu s jedovatými rostlinami, jako jsou mamota bělolistá (Kalmia polifolia) a kyhanka. Některé druhy zařazované do rodu rojovník (např. L. groenlandicum a L.palustre), lze od kyhanky snadno rozlišit podle rzivosti barevných chloupků na spodní straně listů.

Výskyt

Pěnišníky dříve zařazované do rodu rojovník se velice vzácně vyskytují ve vřesovištních společenstvích v ČR v oblastech uchráněných vlivu zemědělství, jako jsou Jeseníky, Lužické hory, Šumava nebo mokřadech na jihu ČR. Velmi hojně se vyskytuje pěnišník R. tomentosum v přirozených společenstvích vyskytuje v Polsku, v národním parku Słowiński Park Narodowy v prostoru po těžbě rašeliny poblíž vesnice Żarnowska, měně často pak kolem města Łeba a Rowy .

Popis

Listy mají čárkovitý nebo čárkovitě kopinatý tvar. Jsou tuhé a celokrajné. Květy jsou bílé, nevelké. Hroznovitá květenství ve shlucích na koncích větví. Kalich pětičetný.

Taxonomie

Botanici sloučili rod Ledum s rodem Rhododendron. Nedávné genetické důkazy ukazují, že druhy dříve zařazované v tomto rodu mají být správně umístěny v rodu rododendron(pěnišník), kde se nyní nachází jako podsekce (Ledum) v rodu (Rhododendron).

Vzhledem k tomu, že některé druhové názvy používané u rojovníku (Ledum) nemohly být použity při zařazení do rodu (Rhododendron) protože stejná druhová jména byla již použita u jiných druhů pěnišníků, musela být přijata zcela nová jména u řady druhů.

Druhy

Druhy rojovníků zařazené vLedum, s jejich přijatými názvy v Rhododendron, jsou:

Kříženec

Přirozený kříženec je :

  • Ledum columbianum = Rhododendron × columbianum (R. groenlandicum × R. neoglandulosum)

Užití

Některé druhy (např. L. groenlandicum) byly používány k výrobě labradorského čaje. Jiné druhy mají různou úroveň toxicity (např. L. glandulosum). Stálezelený L. groenlandicum roste pomaleji, ale své listy drží na větvích celý rok. Uživatelé by měli dbát aby sklizní listů nevyčerpávali příliš rostliny.

Pěnišníky zařazované do podsekce rojovník (Ledum) sloužily jako konzervační činidlo a také při vaření piva.[1]

Pěnišníky zařazované do podsekce rojovník (Ledum) např. Ledum palustre jsou rostlinami pěstovanými ve skalkách a ve skupinách vřesovištních rostlin.

Léčebné účinky

Podle ruské studie z roku 1991, se pomocí pěnišníků zařazovaných do podsekce rojovník (Ledum) podařilo téměř úplně inaktivovat Tick-Borne Enchepalitis Virus, virus který se podle některých podílí v patogenezi Lymské boreliózy.

Látky které jsou v druzích pěnišníků podsekce rojovník (Ledum) obsaženy (ledol a další), vyvolávají agresivitu. Možná byly používány při navozování „berserkovského vzteku“.


 src=
Pěnišník zařazovaný do podsekce rojovník (Ledum), květ

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ledum na anglické Wikipedii.

  1. http://botany.cz/cs/ledum-palustre/

Použité zdroje

Externí odkazy

Vřesovcovité
ArctericaAcrostemonAcrotricheagapetes (Agapetes) • AgaristaAllotropaAndersoniakyhanka (Andromeda) • AnomalanthusAnthopteropsisAnthopterusArachnocalyxplanika (Arbutus) • medvědice (Arctostaphylos)AstrolomaBejariaBrachylomabryant (Bryanthus) • vřes (Calluna) • Calopteryxkasiope (Cassiope) • CavendishiaCeratiolaCeratostemalýkoveček (Chamaedaphne) • zimozelen (Chimaphila) • CoccospermaCoilostigmaComarostaphylisConostephiumCoremaCosteraCraibiodendronCyathodesdabécie (Daboecia) • DemosthenesiaDidonicaDimorphantheraDiogenesiaDiplarcheDiplycosiaDisterigmaDracophyllumšicha (Empetrum)trojplátečka (Elliottia) • Epacrisdatyně (Enkianthus) • pozemník (Epigaea) • EremiaEremiellavřesovec (Erica) • x EricallunaFindlayalibavka (Gaultheria) • borůvkovec (Gaylussacia) • GonocalyxGrisebachiaHarrimanellaHemitomesmamota (Kalmia) • mamotěnka (Kalmiopsis) • KillipiellaLateroporaLedothamnusrojovník (Ledum) • lysolístek (Leiophyllum) • Leptecophyllabělovlas (Leucopogon) • leukothoe (Leucothoe) • Lissantheskalenka (Loiseleuria) • lyonie (Lyonia) • makleánie (Macleania) • Macnabiamenziesie (Menziesia) • Mitrastylusjednokvítek (Moneses) • Monotocahnilák (Monotropa) • MonotropsisMycerinusNagelocarpusNotoporaOreanthesOrnithostaphylosOrthaeahruštice (Orthilia) • kysloun (Oxydendrum) • PellegriniaPentachondraPernettyopsisfylodoce (Phyllodoce) • pieris (Pieris) • PityopusPlatycalyxPleuricosporaPlutarchiaPolyclitaPrionotesPsammisiaPterosporahruštička (Pyrola) • pěnišník (Rhododendron) • pěnišníček (Rhodothamnus) • RicheaRusbyaSarcodesSatyriaScyphogyneSemiramisiaSimocheilusSiphonandraSphyrospermumStokoeanthusdrásala (Styphelia) • SympiezaSyndesmanthusTepuiaThamnusThemistoclesiaTherorhodionthibaudie (Thibaudia) • ThoracospermaTrochocarpaTsusiophyllumUtleyabrusnice (Vaccinium) • WoollsiaXylococcuszenobie (Zenobia)
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ

Rojovník: Brief Summary ( Czech )

provided by wikipedia CZ

Rojovník (také medvědí košiláč, (latinsky Rhododendron, nebo dříve Ledum) je skupina druhů rodu pěnišník (Rhododendron) dříve určovaná botaniky jako samostatný rod čeledi vřesovcovité. Nyní je v rodu pěnišník bývalý rod rojovník zaveden jako podsekce (Ledum). Podsekce (Ledum) zahrnuje osm druhů stálezelených keřů s přirozeným výskytem v mírném a subarktickém pásmu severní polokoule, známý také jako Labrador Tea (labradorský čaj). Pěnišníky zařazované do podsekce rojovník (Ledum) často rostou spolu s jedovatými rostlinami, jako jsou mamota bělolistá (Kalmia polifolia) a kyhanka. Některé druhy zařazované do rodu rojovník (např. L. groenlandicum a L.palustre), lze od kyhanky snadno rozlišit podle rzivosti barevných chloupků na spodní straně listů.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ

Suopursut ( Finnish )

provided by wikipedia FI

Suopursut eli pursut (Ledum) on alppiruusujen (Rhododendron) sukuun kuuluva alasektio (Rhododendron subsect. Ledum). Aikaisemmin suopursut olivat oma sukunsa kanervakasvien (Ericaceae) heimossa, mutta uudemmat geneettiset tutkimukset ovat osoittaneet niiden kuuluvan alppiruusuihin.

Suopursut ovat ainavihreitä pensaita tai varpuja joita kasvaa luonnonvaraisena pohjoisella havumetsävyöhykkeellä. Lajeja on kahdeksan. Joillakin lajeilla on otettu käyttöön uudet tieteelliset lajinimet, koska entiset nimet olivat jo käytössä laajassa alppiruusujen suvussa.

Lajit

Entiset Ledum-suvun lajien nimet ja niiden nykyiset Rhododendron-suvun nimet:

  • Ledum decumbensRhododendron subarcticum
  • Ledum glandulosumRhododendron neoglandulosum
  • Ledum groenlandicumRhododendron groenlandicumlännenpursu (grönlanninpursu)
  • Ledum hypoleucumRhododendron hypoleucumidänpursu
  • Ledum macrophyllumRhododendron tolmachevii
  • Ledum palustreRhododendron tomentosumsuopursu
  • Ledum palustre var. diversipilosumRhododendron diversipilosum
  • Ledum subulatumRhododendron subulatum

Yksi luonnollinen risteytymä tunnetaan:

  • Ledum columbianumRhododendron × columbianum (R. groenlandicum × R. neoglandulosum)

Lähteet

  • Harmaja, H. (1991). Taxonomic notes on Rhododendron subsection Ledum (Ledum, Ericaceae), with a key to its species. Ann. Bot. Fennici 28: 171-173.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedian tekijät ja toimittajat
original
visit source
partner site
wikipedia FI

Suopursut: Brief Summary ( Finnish )

provided by wikipedia FI

Suopursut eli pursut (Ledum) on alppiruusujen (Rhododendron) sukuun kuuluva alasektio (Rhododendron subsect. Ledum). Aikaisemmin suopursut olivat oma sukunsa kanervakasvien (Ericaceae) heimossa, mutta uudemmat geneettiset tutkimukset ovat osoittaneet niiden kuuluvan alppiruusuihin.

Suopursut ovat ainavihreitä pensaita tai varpuja joita kasvaa luonnonvaraisena pohjoisella havumetsävyöhykkeellä. Lajeja on kahdeksan. Joillakin lajeilla on otettu käyttöön uudet tieteelliset lajinimet, koska entiset nimet olivat jo käytössä laajassa alppiruusujen suvussa.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedian tekijät ja toimittajat
original
visit source
partner site
wikipedia FI

Bagno (roślina) ( Polish )

provided by wikipedia POL
Wikisłownik Hasło w Wikisłowniku

Bagno (Ledum) – rodzaj z rodziny wrzosowatych o problematycznej pozycji systematycznej. Obejmuje 3-7 gatunków (w zależności od ujęcia systematycznego) rosnących na obszarach chłodnych i arktycznych półkuli północnej. We florze Polski reprezentowany przez jeden gatunek – bagno zwyczajne. Jest to także gatunek typowy dla rodzaju[2].

Systematyka

Synonim taksonomiczny[2]: Dulia Adans.

Rodzaj od dawna wyodrębniany przez systematyków i w polskiej literaturze nomenklatorycznej wymieniany także w obecnych publikacjach[3]. W latach 90. XX wieku ukazały się jednak prace, z których wynika, że ze względu na filogenezę gatunki klasyfikowane w obrębie tego rodzaju powinny być raczej umieszczone w rodzaju różanecznik Rhododendron i w jego obrębie wydzielone w podsekcję Ledum[4][5][6].

Przy przeklasyfikowaniu do nowego rodzaju, część nazw gatunkowych uległa modyfikacjom:

  • Ledum decumbens (syn. Ledum palustre ssp. decumbens) = Rhododendron subarcticum Harmaja
  • Ledum glandulosum = Rhododendron neoglandulosum Harmaja
  • Ledum groenlandicum = Rhododendron groenlandicum (Oeder) Kron & Judd
  • Ledum hypoleucum = Rhododendron hypoleucum (Kom.) Harmaja
  • Ledum macrophyllum = Rhododendron tolmachevii Harmaja
  • Ledum palustre = Rhododendron tomentosum Harmaja
  • Ledum palustre var. diversipilosum = Rhododendron diversipilosum (Nakai) Harmaja
  • Ledum subulatum = Rhododendron subulatum (Nakai) Harmaja
Pozycja systematyczna według APweb (aktualizowany system system APG III z 2009)

Jako rodzaj Rhododendron należy do podrodziny Ericoideae, rodziny wrzosowatych Ericaceae, która wraz z siostrzaną rodziną Cyrillaceae należą do rzędu wrzosowców, grupy astrowych (asterids) w obrębie dwuliściennych właściwych (eudicots)[1].

Pozycja w systemie Reveala (1993-1999)

Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa ukęślowe (Dilleniidae Takht. ex Reveal & Tahkt.), nadrząd Ericanae Takht., rząd wrzosowce (Ericales Dumort.), podrząd Ericineae Burnett, rodzina wrzosowate (Ericaceae Juss.), podrodzina Ledoideae Alef., plemię Ledeae Rchb.f. in Rchb., rodzaj Ledum L.[7]

Gatunki flory Polski

Przypisy

  1. a b Stevens P.F.: Angiosperm Phylogeny Website (ang.). 2001–. [dostęp 2010-03-13].
  2. a b Index Nominum Genericorum. [dostęp 2009-02-05].
  3. Zbigniew Mirek, Halina Piękoś-Mirkowa, Adam Zając, Maria Zając: Flowering plants and pteridophytes of Poland. A checklist. Krytyczna lista roślin naczyniowych Polski. Instytut Botaniki PAN im. Władysława Szafera w Krakowie, 2002. ISBN 83-85444-83-1.
  4. Kron, Kathleen A. & Judd, Walter S. (1990) Phylogenetic Relationships within the Rhodoreae (Ericaceae) with Specific Comments on the Placement of Ledum Systematic Botany (1990), 1S(1): pp. S7-68
  5. Harmaja, Harri (1990) New names and nomenclatural combinations in Rhododendron (Ericaceae) Ann. Bot. Fennici 27:203-204
  6. Harmaja, Harri (1991) Taxonomic notes on Rhododendron subsection Ledum (Ledum, Ericaceae), with a key to its species. Ann. Bot. Fennici 28: 171-173
  7. Crescent Bloom: Ledum (ang.). The Compleat Botanica. [dostęp 28 grudnia 2008].
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visit source
partner site
wikipedia POL

Bagno (roślina): Brief Summary ( Polish )

provided by wikipedia POL

Bagno (Ledum) – rodzaj z rodziny wrzosowatych o problematycznej pozycji systematycznej. Obejmuje 3-7 gatunków (w zależności od ujęcia systematycznego) rosnących na obszarach chłodnych i arktycznych półkuli północnej. We florze Polski reprezentowany przez jeden gatunek – bagno zwyczajne. Jest to także gatunek typowy dla rodzaju.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visit source
partner site
wikipedia POL

Багно ( Ukrainian )

provided by wikipedia UK
У Вікіпедії є статті про інші значення цього терміна: Багно (значення).

Зміст

Опис

Невеличкі вічнозелені кущі. Гілки і знизу листки вкриті рудуватою повстю; квітки білі, зібрані в зонтиковидні щитки.

Поширення

Відомо 8 видів, поширених в Європі, Північній Азії і Північній Америці. В Україні росте один вид: багно болотяне (багно звичайне) (L. palustre).

Екологія

Росте по вогких лісах, на болотах; має різкий запах; отруйний.

Використання

Використовується в народній медицині як протиревматичний засіб і в побуті як засіб проти шкідливих комах.

Види

Джерела

Erica cinerea, 1796.png Це незавершена стаття про Вересові.
Ви можете допомогти проекту, виправивши або дописавши її.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Автори та редактори Вікіпедії
original
visit source
partner site
wikipedia UK

Багно: Brief Summary ( Ukrainian )

provided by wikipedia UK
У Вікіпедії є статті про інші значення цього терміна: Багно (значення).
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Автори та редактори Вікіпедії
original
visit source
partner site
wikipedia UK

Багульник ( Russian )

provided by wikipedia русскую Википедию
Одно из народных названий багульника — Клоповник; см. другие значения слова Клоповник
Царство: Растения
Подцарство: Зелёные растения
Отдел: Цветковые
Надпорядок: Asteranae
Семейство: Вересковые
Подсемейство: Эриковые
Триба: Rhodoreae
Род: Багульник
Международное научное название

Ledum L., 1753

Типовой вид Wikispecies-logo.svg
Систематика
на Викивидах
Commons-logo.svg
Изображения
на Викискладе
ITIS 23538EOL 38343GRIN g:15121IPNI 14786-1

Багу́льник (лат. Lédum) — род или подрод растений из семейства Вересковые (Ericaceae). В западной литературе некоторые авторы все виды этого рода с 1990-х годов включают в род Рододендрон, в русскоязычной непереводной литературе такой взгляд на классификацию этого рода до настоящего времени (2018 год) не поддерживается.

Произрастает в субарктическом и умеренном поясах Северного полушария.

Насчитывает около десяти видов, четыре из которых распространены на территории России. По данным сайта The Plant List (2013), род Багульник содержит 6 видов[⇨].

Другие названия: клоповник, лесной розмарин, багун. Необходимо иметь в виду, что жители Дальнего Востока России и Сибири часто называют багульником других представителей рододендронов, особенно рододендрон даурский.

 src=
Багульник болотный Ботаническая иллюстрация из книги О. В. Томе Flora von Deutschland, Österreich und der Schweiz, 1885

Ботаническое описание

Багульник представлен кустарниками и кустарничками с вечнозелёными, очерёдными, цельнокрайними, кожистыми, часто с завёрнутым краем, листьями[3]. Лист на солнце, а также к осени приобретает буро-коричневый оттенок, тёмно-зелёный лист только у кустов, растущих в устойчивой тени, а также у ветвей, перезимовавших под снегом. Растение произрастает в хвойных и смешанных, часто лиственничных лесах с повышенной влажностью почвы, а также вдоль ручьёв и на марях, нередко образуя сплошной труднопроходимый ковёр подлеска. В зарослях багульника может расти брусника, плодонося редкими, но крупными ягодами.

Листья и ветви багульника (а особенно цветки, пыльца и семена) издают резкий, специфический одурманивающий запах, что объясняется содержанием в растении эфирного масла сложного состава.

Цветки обоеполые белые, пятимерные, в зонтиковидных или щитковидных соцветиях на концах прошлогодних побегов.

Плод представляет собой пятигнёздную коробочку, раскрывающуюся от основания кверху. Семена очень мелкие, крылатые.

Багульник размножается семенами, в культуре — черенками, отводками, делением кустов и корневыми отпрысками.

Значение и применение

Вместе с дёгтем эфирное багульниковое масло может применяться при обработке кож, его можно использовать в мыловарении и парфюмерии, а также в текстильной промышленности в качестве закрепителя[4].

Запах свежих листьев и ветвей багульника отпугивает кровососущих насекомых, предохраняет меха и шерсть от моли.

Искусственное разведение затруднительно, поскольку необходима безызвестковая почва, а семена надлежит высевать сразу же после сбора в песчаную либо торфянистую почву.

Все виды багульника являются хорошими медоносами, дают небольшой сбор мёда, но багульниковый мёд ядовит (так называемый «пьяный» мёд), его нельзя употреблять в пищу без кипячения[5]. Он может лишь использоваться самими пчелами для развития семей.

Ботаническая классификация

Виды

По информации базы данных The Plant List (2013), род включает 6 видов[6]:

Виды рода Багульник, представленные в России и сопредельных странах, отмечены звёздочками (*).

Ещё несколько видовых названий этого рода имеет в The Plant List (2013) статус unresolved name, то есть относительно этих названий нельзя однозначно сказать, следует ли их использовать как названия самостоятельных видов — либо их следует свести в синонимику других таксонов[6].

Примечания

  1. Об условности указания класса двудольных в качестве вышестоящего таксона для описываемой в данной статье группы растений см. раздел «Системы APG» статьи «Двудольные».
  2. 1 2 Сведения о роде Ledum (англ.) в базе данных Index Nominum Genericorum Международной ассоциации по таксономии растений (IAPT). (Проверено 15 августа 2016)
  3. Багульник / Б. Н. Головкин // Большая российская энциклопедия : [в 35 т.] / гл. ред. Ю. С. Осипов. — М. : Большая российская энциклопедия, 2004—2017.
  4. Дебу К. И. Богульниковое масло // Энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона : в 86 т. (82 т. и 4 доп.). — СПб., 1890—1907.
  5. Абрикосов, Х. Н. и др. Багульник // Словарь-справочник пчеловода / Сост. Н. Ф. Федосов. — М.: Сельхозгиз, 1955. — С. 19.
  6. 1 2 Ledum (англ.). The Plant List. Version 1.1. (2013). Проверено 15 августа 2016.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Авторы и редакторы Википедии

Багульник: Brief Summary ( Russian )

provided by wikipedia русскую Википедию

Багу́льник (лат. Lédum) — род или подрод растений из семейства Вересковые (Ericaceae). В западной литературе некоторые авторы все виды этого рода с 1990-х годов включают в род Рододендрон, в русскоязычной непереводной литературе такой взгляд на классификацию этого рода до настоящего времени (2018 год) не поддерживается.

Произрастает в субарктическом и умеренном поясах Северного полушария.

Насчитывает около десяти видов, четыре из которых распространены на территории России. По данным сайта The Plant List (2013), род Багульник содержит 6 видов.

Другие названия: клоповник, лесной розмарин, багун. Необходимо иметь в виду, что жители Дальнего Востока России и Сибири часто называют багульником других представителей рододендронов, особенно рододендрон даурский.

 src= Багульник болотный Ботаническая иллюстрация из книги О. В. Томе Flora von Deutschland, Österreich und der Schweiz, 1885
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Авторы и редакторы Википедии

喇叭茶亚属 ( Chinese )

provided by wikipedia 中文维基百科

喇叭茶属又名喇叭茶亞属杜香屬杜香亞屬学名Ledum)是杜鹃花科杜鵑花屬下的一个亞属,为常绿灌木植物。分布于北半球寒冷地带。[1]

参考文献

  1. ^ 中国种子植物科属词典. 中国数字植物标本馆. (原始内容存档于2012-04-11).

外部链接

小作品圖示这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。
 title=
license
cc-by-sa-3.0
copyright
维基百科作者和编辑

喇叭茶亚属: Brief Summary ( Chinese )

provided by wikipedia 中文维基百科

喇叭茶属又名喇叭茶亞属、杜香屬、杜香亞屬(学名:Ledum)是杜鹃花科杜鵑花屬下的一个亞属,为常绿灌木植物。分布于北半球寒冷地带。

license
cc-by-sa-3.0
copyright
维基百科作者和编辑