Zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata) je brouk z čeledi vrubounovitých, v Česku je nejhojnějším druhem zlatohlávka. Barevně je velmi proměnlivý, krovky mívá kovově zelené, zlatozelené, fialové, načervenalé nebo bronzové.
Dospělý zlatohlávek měří 14 – 20 mm.[1] Má kovové zbarvení, které vzniká odrazem levotočivého kruhově polarizovaného světla od krovek brouka. Při pohledu přes kruhově polarizační filtr, který propouští jen pravotočivě polarizované světlo, se bude brouk jevit jako bezbarvý.[2] Zlatohlávek má štítek (scutellum) nápadně trojúhelníkovitého tvaru a na krovkách několik nepravidelných příčných proužků a skvrn bílé barvy. Spodní strana brouka je měděně zbarvená. Stejně jako ostatní zlatohlávci i zlatohlávek zlatý létá se zavřenými krovkami. Spodní blanitá křídla vysouvá podélnou štěrbinou v krovkách. Občas se docela maskovaně zahrabou do země v případě nebezpečí.
Larva zlatohlávka má tvar písmene C, má velmi malou hlavu i končetiny a jsou podobné ponravě chrousta.
Larvy zlatohlávka zlatého žijí v trouchnivějícím dřevě, v pařezech, v tlejícím listí, na hnojištích či v kompostech, kde se krmí organickým materiálem a kde též přezimují. Kuklí se v červnu nebo v červenci. Dospělí brouci vylétávají na konci jara, páří se, samičky nakladou vajíčka do hnijícího organického materiálu a hynou.
Zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata) je brouk z čeledi vrubounovitých, v Česku je nejhojnějším druhem zlatohlávka. Barevně je velmi proměnlivý, krovky mívá kovově zelené, zlatozelené, fialové, načervenalé nebo bronzové.