dcsimg

Ligularia ( Catalan; Valencian )

provided by wikipedia CA

Ligularia és un gènere de plantes amb flors que pertanyen a la família de les Asteraceae.

Són plantes perennes o plantes aromàtiques que s'assemblen al Senecio. Les ligulàries són plantes herbàcies bastant altes que es produeixen principalment en llocs humits a Europa, Àsia i Àfrica. Algunes d'elles són cultivades com a plantes ornamentals.

Espècies

Referències

  1. «Ligularia» (HTML). Index Nominum Genericorum, 20-02-2006. [Consulta: 21 maig 2008].
  2. Botanic Garden and Botanical Museum Berlin-Dahlem. «Details for: Ligularia» (HTML). Euro+Med PlantBase. [Consulta: 21 maig 2008].
  3. Germplasm Resources Information Network (GRIN). «Genus: Ligularia Cass.» (HTML). Taxonomy for Plants, 04-01-2007. [Consulta: 21 maig 2008].

Enllaços externs

En altres projectes de Wikimedia:
Commons
Commons Modifica l'enllaç a Wikidata
Viquiespècies
Viquiespècies
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autors i editors de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia CA

Ligularia: Brief Summary ( Catalan; Valencian )

provided by wikipedia CA

Ligularia és un gènere de plantes amb flors que pertanyen a la família de les Asteraceae.

Són plantes perennes o plantes aromàtiques que s'assemblen al Senecio. Les ligulàries són plantes herbàcies bastant altes que es produeixen principalment en llocs humits a Europa, Àsia i Àfrica. Algunes d'elles són cultivades com a plantes ornamentals.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autors i editors de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia CA

Popelivka ( Czech )

provided by wikipedia CZ

Popelivka (Ligularia) je rod bylin které jsou považovány za rostliny okrasné květem i listem. Rod je součásti široké čeledi rostlin hvězdnicovitých ve které je zatříděn do podčeledi Asteroideae.

České pojmenování popelivka se dříve používalo pro rostliny řazené do rodu Cineraria, z jehož latinského názvu je český název odvozen (lat. cineraceus = popelavý). Podle současného rozdělení těchto taxonů zůstaly v rodě Cineraria (česky cinerárie) pouze dva druhy (Cineraria multiflora a Cineraria saxifraga) a ostatní druhy byly převedeny zejména do rodů Lingularia (těm český název popelivka zůstal zachován) a Senecio.

Rod tvoří asi 125 druhů z nichž v České republice roste pouze jediný, kriticky ohrožená popelivka sibiřská. Těžiště rozšíření tohoto euroasijského rodu je v Číně a Japonsku, v evropské přírodě se vyskytuje méně často.[1][2]

Ekologie

Rostliny vyžadují vlhké a na živiny bohaté humózní půdy, některé druhy snesou polostín, jiné potřebují ke kvetení plné slunce. Všechny však žádají stanoviště která jsou dostatečně a trvale zásobena vodou, vyhovují jim místa s vysokou hladinu spodní vody. Při dlouhodobém nedostatku vláhy vyrůstají jen krátké neplodné lodyhy, při krátkodobém rostliny svěšují listy.[1]

Popis

Dlouhověké vytrvalé byliny s lodyhou vyrůstající do výše až dvou metrů. Z krátkého oddenku roste trs přízemních listů které mají dlouhé řapíky, jejich čepele jsou nedělené, celokrajné nebo zubaté. Střídavě rostoucí lodyžní listy jsou tvarem podobné přízemním a směrem vzhůru se zmenšují a zkracují se jim řapíky.

Na koncích lodyh rostou na krátkých stopkách květní úbory které bývají uspořádané do chocholíků, hroznů nebo lat. Početnější květy (až 100) nacházející se ve středu úborů jsou oboupohlavné a mají trubkovitou pětilaločnou korunou, méně četné (0 až 15) jazykovité květy rostoucí po obvodu jsou pouze samičí. Květy jsou barvy žluté, oranžové nebo cihlově červené, později hnědnou. Válcovitý až zvonkovitý zákrov je tvořený jednou neb dvěma řadami kopinatých či podlouhlých nazelenalých, načervenalých nebo suše blanitých listenů; mívá ještě drobný vnější zákroveček.

Slámové až nahnědlé nažky se žebry jsou elipsoidní, válcovité nebo vřetenovité, obvykle mají zaoblené konce a jsou lysé. Jejich dvou nebo třířadý trvalý chmýr je nahnědlý nebo načervenalý. Ploidie rodu je x = 30. Rostliny se samovolně množí semeny (nažkami) nebo některé druhy odnožují, v zahradnické praxi dělením starších rostlin.[1][3][4]

Význam

Popelivky se občas prosazují v zahradní a krajinářské tvorbě, kde po dlouhou dobu vynikají svými velkými listy a květy. Vysazují se jako solitéry nebo ve skupinách s nižšími trvalkami okolo vodních ploch.[1]

Reference

  1. a b c d KUŤKOVÁ, Tatiana. Trvalky v zahradní a krajinářské architektuře: Popelivka [online]. Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita, Brno, rev. 2007 [cit. 2015-01-03]. Dostupné online. (česky)
  2. STEVENS, P. F. Angiosperm Phylogeny Website, vers. 13: Asteraceae [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 28.09.2013 [cit. 2015-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Flora of North America: Ligularia [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
  4. LIU, Shangwu; ILLARIONOVA, Irina D. Flora of China: Ligularia [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-01-03]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ

Popelivka: Brief Summary ( Czech )

provided by wikipedia CZ

Popelivka (Ligularia) je rod bylin které jsou považovány za rostliny okrasné květem i listem. Rod je součásti široké čeledi rostlin hvězdnicovitých ve které je zatříděn do podčeledi Asteroideae.

České pojmenování popelivka se dříve používalo pro rostliny řazené do rodu Cineraria, z jehož latinského názvu je český název odvozen (lat. cineraceus = popelavý). Podle současného rozdělení těchto taxonů zůstaly v rodě Cineraria (česky cinerárie) pouze dva druhy (Cineraria multiflora a Cineraria saxifraga) a ostatní druhy byly převedeny zejména do rodů Lingularia (těm český název popelivka zůstal zachován) a Senecio.

Rod tvoří asi 125 druhů z nichž v České republice roste pouze jediný, kriticky ohrožená popelivka sibiřská. Těžiště rozšíření tohoto euroasijského rodu je v Číně a Japonsku, v evropské přírodě se vyskytuje méně často.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ

Койжалбырак ( Kirghiz; Kyrgyz )

provided by wikipedia emerging languages
 src=
Ligularia sibirica.

Койжалбырак (лат. Ligularia) – өсүмдүктөрдүн татаал гүлдүүлөр тукумундагы уруу. Бийикт. 50-150 смге жеткен көп жылдык чөп. Сабагы жоон, тик өйдө өсөт, түктүү же түксүз. Жалбырагы кезектешип жайгашкан, саптуу, жээги тегиз, кээде тишчедей майда тилкелүү; жалпы формасы бөйрөктөй, же сүйрү, уз. 10-25 (30), туурасы 15-45 см. Себетчелери майда же ири (диаметри 10-30 мм). Алар сабактын учунда бирден же бир нечеси биригип калемчедей, шыпыргыдай топ гүлдү түзөт. Желекчелери сары түстө. Себетчедеги тегерек гүлдөрү тилчедей, бир жыныстуу, ортоңку түтүкчөдөй гүлдөрү эки жыныстуу. Гүл ороочтору эки катар. Аталыгы 5, энелиги – 1. Мөмөсү – данча, ал ак, киргил, саргыч, күрөң же кызгылт, үпүчөлүү. Жер жүзүндө 150 түрү белгилүү, алар Чыгыш жана Борбордук Азиянын мелүүн областтарында, Европада таралган. Кыргызстанда бөксөдөн бийик тоодоогу шалбаада, токой, бадал арасында, суу, булак, көл жээгинде, саздакта өсөт. Силос тоют катары маанилүү.

Колдонулган адабияттар

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia жазуучу жана редактор

Койжалбырак: Brief Summary ( Kirghiz; Kyrgyz )

provided by wikipedia emerging languages
 src= Ligularia sibirica.

Койжалбырак (лат. Ligularia) – өсүмдүктөрдүн татаал гүлдүүлөр тукумундагы уруу. Бийикт. 50-150 смге жеткен көп жылдык чөп. Сабагы жоон, тик өйдө өсөт, түктүү же түксүз. Жалбырагы кезектешип жайгашкан, саптуу, жээги тегиз, кээде тишчедей майда тилкелүү; жалпы формасы бөйрөктөй, же сүйрү, уз. 10-25 (30), туурасы 15-45 см. Себетчелери майда же ири (диаметри 10-30 мм). Алар сабактын учунда бирден же бир нечеси биригип калемчедей, шыпыргыдай топ гүлдү түзөт. Желекчелери сары түстө. Себетчедеги тегерек гүлдөрү тилчедей, бир жыныстуу, ортоңку түтүкчөдөй гүлдөрү эки жыныстуу. Гүл ороочтору эки катар. Аталыгы 5, энелиги – 1. Мөмөсү – данча, ал ак, киргил, саргыч, күрөң же кызгылт, үпүчөлүү. Жер жүзүндө 150 түрү белгилүү, алар Чыгыш жана Борбордук Азиянын мелүүн областтарында, Европада таралган. Кыргызстанда бөксөдөн бийик тоодоогу шалбаада, токой, бадал арасында, суу, булак, көл жээгинде, саздакта өсөт. Силос тоют катары маанилүү.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia жазуучу жана редактор

Ligularia

provided by wikipedia EN

’The Rocket’ (L. stenocephala)

Ligularia (leopard plant) is a genus of Old World herbaceous perennial plants in the groundsel tribe within the sunflower family.[3] They have yellow or orange composite flower heads with brown or yellow central disc florets, and are native to damp habitats mostly in central and eastern Asia, with a few species from Europe.[4] There are about 120[5] to 140 species in the genus, and over half are endemic to China.[6] The name Ligularia, from the Latin for "strap", refers to the shape of the ray florets.[7]

Some species and cultivars are cultivated as ornamentals. Ligularia dentata ‘Britt Marie Crawford’[8] Ligularia x hessei (Ligularia dentata x Ligularia wilsoniana) 'Gregynog Gold'[9] and Ligularia przewalskii 'The Rocket'[10] have gained the Royal Horticultural Society's Award of Garden Merit.[11] They are best grown in fertile, moist soil and full sun, with some shade at midday.

Species[2]

References

  1. ^ Tropicos search for Ligularia
  2. ^ a b Flann, C (ed) 2009+ Global Compositae Checklist Archived 2014-11-06 at archive.today
  3. ^ Public Domain This article incorporates text from this source, which is in the public domain. Porter, Noah, ed. (1913). Webster's Dictionary. Springfield, Massachusetts: C. & G. Merriam Co. {{cite encyclopedia}}: Missing or empty |title= (help)
  4. ^ RHS A-Z Encyclopedia of Garden Plants. United Kingdom: Dorling Kindersley. 2008. p. 1136. ISBN 978-1405332965.
  5. ^ Liu, J. Q., et al. (2006). Radiation and diversification within the LigulariaCremanthodiumParasenecio complex (Asteraceae) triggered by uplift of the Qinghai-Tibetan Plateau. Molecular Phylogenetics and Evolution 38(1) 31-49.
  6. ^ Flora of China Vol. 20-21 Page 376 橐吾属 tuo wu shu Ligularia Cass. .
  7. ^ Coombes, A. J. (2012). The A to Z of Plant Names. USA: Timber Press. pp. 312. ISBN 9781604691962.
  8. ^ "RHS Plantfinder - Ligularia 'Britt Marie Crawford'". Retrieved 7 March 2018.
  9. ^ "RHS Plant Selector - Ligularia 'Gregynog Gold'". Retrieved 21 May 2013.
  10. ^ "RHS Plant Selector - Ligularia 'The Rocket'". Retrieved 21 May 2013.
  11. ^ "AGM Plants - Ornamental" (PDF). Royal Horticultural Society. July 2017. p. 60. Retrieved 22 March 2018.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors
original
visit source
partner site
wikipedia EN

Ligularia: Brief Summary

provided by wikipedia EN
’The Rocket’ (L. stenocephala)

Ligularia (leopard plant) is a genus of Old World herbaceous perennial plants in the groundsel tribe within the sunflower family. They have yellow or orange composite flower heads with brown or yellow central disc florets, and are native to damp habitats mostly in central and eastern Asia, with a few species from Europe. There are about 120 to 140 species in the genus, and over half are endemic to China. The name Ligularia, from the Latin for "strap", refers to the shape of the ray florets.

Some species and cultivars are cultivated as ornamentals. Ligularia dentata ‘Britt Marie Crawford’ Ligularia x hessei (Ligularia dentata x Ligularia wilsoniana) 'Gregynog Gold' and Ligularia przewalskii 'The Rocket' have gained the Royal Horticultural Society's Award of Garden Merit. They are best grown in fertile, moist soil and full sun, with some shade at midday.

Species Ligularia abakanica Ligularia achyrotricha Ligularia afghanica Ligularia alatipes Ligularia alpigena Ligularia altaica Ligularia alticola Ligularia altissima Ligularia amplexicaulis Ligularia angusta Ligularia anoleuca Ligularia atkinsonii Ligularia atroviolacea Ligularia biceps Ligularia botryodes Ligularia brassicoides Ligularia bucovinensis Ligularia cacaliiformis Ligularia caloxantha Ligularia calthifolia Ligularia carpatica Ligularia chalybea Ligularia chekiangensis Ligularia chimiliensis Ligularia confertiflora Ligularia coreana Ligularia cremanthodioides Ligularia cuneata Ligularia curvisquama Ligularia cyathiceps Ligularia cymbulifera Ligularia cymosa Ligularia dentata Ligularia dictyoneura Ligularia discoidea Ligularia dolichobotrys Ligularia duciformis Ligularia dux Ligularia eriocaulis Ligularia euryphylla Ligularia fangiana Ligularia fargesii Ligularia fauriei Ligularia fischeri Ligularia franchetiana Ligularia ghatsukupa Ligularia glauca Ligularia heterophylla Ligularia hodgsonii Ligularia hookeri Ligularia hopeiensis Ligularia ianthochaeta Ligularia intermedia Ligularia jacquemontiana Ligularia jaluensis Ligularia jamesii Ligularia japonica Ligularia kaialpina Ligularia kanaitzensis Ligularia kangtingensis Ligularia karataviensis Ligularia kareliniana Ligularia kingiana Ligularia knorringiana Ligularia kojimae Ligularia konkalingensis Ligularia lamarum Ligularia lanipes Ligularia lankongensis Ligularia lapathifolia Ligularia latihastata Ligularia latipes Ligularia leveillei Ligularia liatroides Ligularia lidjiangensis Ligularia limprichtii Ligularia lingiana Ligularia longifolia Ligularia longihastata Ligularia macrodonta Ligularia macrophylla Ligularia melanocephala Ligularia melanothyrsa Ligularia microcardia Ligularia microcephala Ligularia mongolica Ligularia muliensis Ligularia myriocephala Ligularia nanchuanica Ligularia narynensis Ligularia nelumbifolia Ligularia nyingchiensis Ligularia odontomanes Ligularia oligonema Ligularia pachycarpa Ligularia palmatifida Ligularia paradoxa Ligularia parvifolia Ligularia pavlovii Ligularia persica Ligularia petelotii Ligularia petiolaris Ligularia phoenicochaeta Ligularia phyllocolea Ligularia platyglossa Ligularia pleurocaulis Ligularia potaninii Ligularia przewalskii Ligularia pterodonta Ligularia purdomii Ligularia pyrifolia Ligularia retusa Ligularia robusta Ligularia rockiana Ligularia ruficoma Ligularia rumicifolia Ligularia sachalinensis Ligularia sagitta Ligularia schizopetala Ligularia schmidtii Ligularia sibirica Ligularia sichotensis Ligularia songarica Ligularia splendens Ligularia stenocephala Ligularia stenoglossa Ligularia subsagittata Ligularia subspicata Ligularia talassica Ligularia tenuicaulis Ligularia tenuipes Ligularia thomsonii Ligularia thyrsoidea Ligularia tissulaginea Ligularia tongkyukensis Ligularia tongolensis Ligularia transversifolia Ligularia trichocephala Ligularia tsangchanensis Ligularia veitchiana Ligularia vellerea Ligularia villosa Ligularia virgaurea Ligularia vorobievii Ligularia wilsoniana Ligularia xanthotricha Ligularia yoshizoeana Ligularia yunnanensis Ligularia zhouquensis Ligularia alatipes
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors
original
visit source
partner site
wikipedia EN

Ligularia ( Spanish; Castilian )

provided by wikipedia ES

Ligularia es un género de plantas con flores perteneciente a la familia Asteraceae.

Son plantas perennes o plantas aromáticas que se asemejan al Senecio. Las ligularias son plantas herbáceas bastante altas que se producen principalmente en lugares húmedos en Europa, Asia y África. Algunas de ellas son cultivadas como plantas ornamentales.

Especies

Referencias

  1. «Ligularia» (HTML). Index Nominum Genericorum. International Association for Plant Taxonomy. 20 de febrero de 2006. Consultado el 21 de mayo de 2008.
  2. Botanic Garden and Botanical Museum Berlin-Dahlem. «Details for: Ligularia» (HTML). Euro+Med PlantBase. Free University of Berlin. Consultado el 21 de mayo de 2008.
  3. Germplasm Resources Information Network (GRIN) (4 de enero de 2007). «Genus: Ligularia Cass.» (HTML). Taxonomy for Plants. United States Department of Agriculture. Archivado desde el original el 15 de enero de 2009. Consultado el 21 de mayo de 2008. Texto «USDA, Agricultural Research Service» ignorado (ayuda); Texto «ARS, National Genetic Resources Program, National Germplasm Resources Laboratory, Beltsville, Maryland» ignorado (ayuda)

 title=
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autores y editores de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia ES

Ligularia: Brief Summary ( Spanish; Castilian )

provided by wikipedia ES

Ligularia es un género de plantas con flores perteneciente a la familia Asteraceae.

Son plantas perennes o plantas aromáticas que se asemejan al Senecio. Las ligularias son plantas herbáceas bastante altas que se producen principalmente en lugares húmedos en Europa, Asia y África. Algunas de ellas son cultivadas como plantas ornamentales.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autores y editores de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia ES

Kobarpea (perekond) ( Estonian )

provided by wikipedia ET

Kobarpea (Ligularia) on korvõieliste sugukonda kuuluv taimede perekond.

Eestis kasvab üks sellesse perekonda kuuluv pärismaine liik: harilik kobarpea (Ligularia sibirica).

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Vikipeedia autorid ja toimetajad
original
visit source
partner site
wikipedia ET

Nauhukset ( Finnish )

provided by wikipedia FI

Nauhukset (Ligularia) on monivuotisten kasvien suku, johon kuuluu noin 150 lajia. Nauhukset ovat kotoisin Aasiasta, ja monia lajeja ja lajikkeita pidetään koristekasveina. Niillä on tyypillisesti suuret lehdet, tumma, suora varsi ja keltaiset kukat.[1]

Nauhukset kukkivat yleensä loppukesästä: heinäkuusta syyskuuhun. Ne ovat helppohoitoisia, voimakaskasvuisia puutarhakasveja, mutta niitä vaivaavat joskus etanat.[2] Useimmat nauhukset viihtyvät rehevässä maassa varjoisassa paikassa; kallionauhus kestää myös aurinkoa.

Nauhuslajeja

Risteymiä ja lajikkeita

  • Ligularia × hesseisoihtunauhus
  • Ligularia 'Gold Crown' – herttanauhus
  • Ligularia 'Hietala' – lapinnauhus
  • Ligularia 'Julia' – matinnauhus
  • Ligularia 'New Star' – terttunauhus
  • Ligularia × palmatilobanikonnauhus
  • Ligularia 'Romeo' – kuljunnauhus
  • Ligularia 'Striking Yellow' – loistonauhus
  • Ligularia 'Sunbeam' – herttanauhus
  • Ligularia 'The Rocket' – rakettinauhus
  • Ligularia 'Weihenstephan' – komeanauhus
  • Ligularia 'Zepter' – jalovaltikkanauhus

Huiskunauhus (Sinacalia tangutica) on joskus luettu nauhusten sukuun (Ligularia tangutica).[3]

Lähteet

  1. Koillismaa kuvia perennoista
  2. Yhteishyvä
  3. Ella Räty, Pentti Alanko: Viljelykasvien nimistö. Helsinki: Puutarhaliiton julkaisuja, 2004. ISBN 951-8942-57-9.

Aiheesta muualla

Tämä kasveihin liittyvä artikkeli on tynkä. Voit auttaa Wikipediaa laajentamalla artikkelia.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedian tekijät ja toimittajat
original
visit source
partner site
wikipedia FI

Nauhukset: Brief Summary ( Finnish )

provided by wikipedia FI

Nauhukset (Ligularia) on monivuotisten kasvien suku, johon kuuluu noin 150 lajia. Nauhukset ovat kotoisin Aasiasta, ja monia lajeja ja lajikkeita pidetään koristekasveina. Niillä on tyypillisesti suuret lehdet, tumma, suora varsi ja keltaiset kukat.

Nauhukset kukkivat yleensä loppukesästä: heinäkuusta syyskuuhun. Ne ovat helppohoitoisia, voimakaskasvuisia puutarhakasveja, mutta niitä vaivaavat joskus etanat. Useimmat nauhukset viihtyvät rehevässä maassa varjoisassa paikassa; kallionauhus kestää myös aurinkoa.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedian tekijät ja toimittajat
original
visit source
partner site
wikipedia FI

Ligularia ( French )

provided by wikipedia FR

Ligularia est un genre de plantes à fleurs de la famille des Asteraceae. Il en existe environ 120 espèces (Europe occidentale, Asie).

Espèces

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia FR

Ligularia: Brief Summary ( French )

provided by wikipedia FR

Ligularia est un genre de plantes à fleurs de la famille des Asteraceae. Il en existe environ 120 espèces (Europe occidentale, Asie).

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia FR

Jezičnjača ( Croatian )

provided by wikipedia hr Croatian

Jezičnjača (ligularija, lat. Ligularia), veliki biljnik rod glavočika cjevnjača sa preko 150 vrsta[1] trajnica. U Hrvatskoj raste kritično ugrožena sibirska jezičnjača (Ligularia sibirica), poznata i kao zlatna jezičnica[2]

Vrste

  1. Ligularia achyrotricha (Diels) Ling
  2. Ligularia afghanica Pojark.
  3. Ligularia alatipes Hand.-Mazz.
  4. Ligularia alpigena Pojark.
  5. Ligularia altaica DC.
  6. Ligularia alticola Vorosch.
  7. Ligularia altissima Pojark.
  8. Ligularia amplexicaulis DC.
  9. Ligularia angusta (Nakai) Kitam.
  10. Ligularia anoleuca Hand.-Mazz.
  11. Ligularia atkinsonii (C.B.Clarke) S.W.Liu
  12. Ligularia atroviolacea (Franch.) Hand.-Mazz.
  13. Ligularia biceps Kitag.
  14. Ligularia botryodes (C.Winkl.) Hand.-Mazz.
  15. Ligularia brassicoides Hand.-Mazz.
  16. Ligularia caloxantha Hand.-Mazz.
  17. Ligularia calthifolia Maxim.
  18. Ligularia carpatica (Schott, Nyman & Kotschy) Pojark.
  19. Ligularia chalybea S.W.Liu
  20. Ligularia changiana S.W.Liu ex Y.L.Chen & Z.Yu Li
  21. Ligularia chekiangensis Kitam.
  22. Ligularia chimiliensis C.C.Chang
  23. Ligularia confertiflora C.C.Chang
  24. Ligularia cremanthodioides Hand.-Mazz.
  25. Ligularia cuneata S.W.Liu & T.N.Ho
  26. Ligularia curvisquama Hand.-Mazz.
  27. Ligularia cyathiceps Hand.-Mazz.
  28. Ligularia cymbulifera (W.W.Sm.) Hand.-Mazz.
  29. Ligularia cymosa (Hand.-Mazz.) S.W.Liu
  30. Ligularia dentata (A.Gray) Hara
  31. Ligularia dictyoneura (Franch.) Hand.-Mazz.
  32. Ligularia discoidea S.W.Liu
  33. Ligularia dolichobotrys Diels
  34. Ligularia duciformis (C.Winkl.) Hand.-Mazz.
  35. Ligularia dux (C.B.Clarke) Y.Ling
  36. Ligularia eriocaulis M.Zhang & L.S.Xu
  37. Ligularia euryphylla (C.Winkl.) Hand.-Mazz.
  38. Ligularia fangiana Hand.-Mazz.
  39. Ligularia fargesii Diels
  40. Ligularia fauriei Koidz.
  41. Ligularia fischeri Turcz.
  42. Ligularia franchetiana (H.Lév.) Hand.-Mazz.
  43. Ligularia ghatsukupa Kitam.
  44. Ligularia hamiica C.H.An
  45. Ligularia heterophylla Rupr.
  46. Ligularia hodgsonii Hook.f.
  47. Ligularia hookeri (C.B.Clarke) Hand.-Mazz.
  48. Ligularia hopeiensis Nakai
  49. Ligularia ianthochaeta C.C.Chang
  50. Ligularia intermedia Nakai
  51. Ligularia jacquemontiana (Decne.) M.A.Rau
  52. Ligularia jaluensis Kom.
  53. Ligularia jamesii (Hemsl.) Kom.
  54. Ligularia japonica Less.
  55. Ligularia jiajinshanensis Y.S.Chen
  56. Ligularia kaialpina Kitam.
  57. Ligularia kanaitzensis (Franch.) Hand.-Mazz.
  58. Ligularia kantingensis S.W.Liu
  59. Ligularia karataviensis (Lipsch.) Pojark.
  60. Ligularia kareliniana Stschegl.
  61. Ligularia kingiana (W.W.Sm.) R.Mathur
  62. Ligularia knorringiana Pojark.
  63. Ligularia kojimae Kitam.
  64. Ligularia konkalingensis Hand.-Mazz.
  65. Ligularia kunlunshanica C.H.An
  66. Ligularia lamarum (Diels) C.C.Chang
  67. Ligularia lancifera (J.R.Drumm.) R.C.Srivast. & C.Jeffrey
  68. Ligularia lanipes (Vorosch.) Vyschin
  69. Ligularia lankongensis (Franch.) Hand.-Mazz.
  70. Ligularia lapathifolia (Franch.) Hand.-Mazz.
  71. Ligularia latihastata Hand.-Mazz.
  72. Ligularia latiligulata (R.D.Good) Spring.
  73. Ligularia latipes S.W.Liu
  74. Ligularia leveillei (Vaniot) Hand.-Mazz.
  75. Ligularia lhunzensis Y.S.Chen
  76. Ligularia liatroides (C.Winkl.) Hand.-Mazz.
  77. Ligularia lidjiangensis Hand.-Mazz.
  78. Ligularia lingiana S.W.Liu
  79. Ligularia longifolia Hand.-Mazz.
  80. Ligularia longihastata Hand.-Mazz.
  81. Ligularia macrodonta Ling
  82. Ligularia macrophylla DC.
  83. Ligularia × maoniushanensis X.Gong & Y.Z.Pan
  84. Ligularia melanocephala (Franch.) Hand.-Mazz.
  85. Ligularia melanothyrsa Hand.-Mazz.
  86. Ligularia microcardia Hand.-Mazz.
  87. Ligularia microcephala Hand.-Mazz.
  88. Ligularia mongolica DC.
  89. Ligularia mortonii (C.B.Clarke) Hand.-Mazz.
  90. Ligularia muliensis Hand.-Mazz.
  91. Ligularia myriocephala Ling
  92. Ligularia nanchuanica S.W.Liu
  93. Ligularia narynensis O.Fedtsch. & B.Fedtsch.
  94. Ligularia nelumbifolia Hand.-Mazz.
  95. Ligularia nyingchiensis S.W.Liu
  96. Ligularia odontomanes Hand.-Mazz.
  97. Ligularia oligonema Hand.-Mazz.
  98. Ligularia pachycarpa (C.B.Clarke ex Hook.f.) Kitam.
  99. Ligularia paradoxa Hand.-Mazz.
  100. Ligularia parvifolia C.C.Chang
  101. Ligularia pavlovii (Lipsch.) Cretz.
  102. Ligularia petiolaris Hand.-Mazz.
  103. Ligularia phoenicochaeta (Franch.) Hand.-Mazz.
  104. Ligularia phyllocolea Hand.-Mazz.
  105. Ligularia platyglossa (Franch.) Hand.-Mazz.
  106. Ligularia pleurocaulis Hand.-Mazz.
  107. Ligularia potaninii (C.Winkl.) Ling
  108. Ligularia przewalskii Diels
  109. Ligularia pterodonta C.C.Chang
  110. Ligularia pubifolia S.W.Liu
  111. Ligularia purdomii (Turrill) Chitt.
  112. Ligularia pyrifolia S.W.Liu
  113. Ligularia qiaojiaensis Y.S.Chen & H.J.Dong
  114. Ligularia retusa DC.
  115. Ligularia robusta DC.
  116. Ligularia rockiana Hand.-Mazz.
  117. Ligularia ruficoma (Franch.) Hand.-Mazz.
  118. Ligularia rumicifolia (J.R.Drumm.) S.W.Liu
  119. Ligularia sachalinensis Nakai
  120. Ligularia sagitta Mattf. ex Rehder & Kobuski
  121. Ligularia schischkinii (Lipsch.) Rubtz.
  122. Ligularia schmidtii (Maxim.) Makino
  123. Ligularia secunda Y.S.Chen
  124. Ligularia sibirica Cass.
  125. Ligularia sichotensis Pojark.
  126. Ligularia songarica (Fisch.) Y.Ling
  127. Ligularia stenocephala (Maxim.) Matsum. & Koidz.
  128. Ligularia stenoglossa (Franch.) Hand.-Mazz.
  129. Ligularia subsagittata Pojark.
  130. Ligularia subspicata (Bureau & Franch.) Hand.-Mazz.
  131. Ligularia talassica Pojark.
  132. Ligularia tangutorum Pojark.
  133. Ligularia tenuicaulis C.C.Chang
  134. Ligularia tenuipes Diels
  135. Ligularia thomsonii (C.B.Clarke) Pojark.
  136. Ligularia thyrsoidea DC.
  137. Ligularia tianschanica Chang Y.Yang & S.L.Keng
  138. Ligularia tongkyukensis Hand.-Mazz.
  139. Ligularia tongolensis (Franch.) Hand.-Mazz.
  140. Ligularia transversifolia Hand.-Mazz.
  141. Ligularia trichocephala Pojark.
  142. Ligularia tsangchanensis (Franch.) Hand.-Mazz.
  143. Ligularia tulupanica C.H.An
  144. Ligularia veitchiana Greenm.
  145. Ligularia vellerea Hand.-Mazz.
  146. Ligularia virgaurea Mattf. ex Rehder & Kobuski
  147. Ligularia vorobievii Vorosch.
  148. Ligularia wilsoniana Greenm.
  149. Ligularia xanthotricha (Grüning) Ling
  150. Ligularia xinjiangensis Chang Y.Yang & S.L.Keng
  151. Ligularia yoshizoeana (Kitam.) Kitam.
  152. Ligularia yunnanensis (Franch.) C.C.Chang
  153. Ligularia zhengyiana Xin W.Li, Q.Luo & Q.L.Gan
  154. Ligularia zhouquensis W.D.Peng & Z.X.Peng
Logotip Zajedničkog poslužitelja
Na Zajedničkom poslužitelju postoje datoteke vezane uz: Jezičnjača
Logotip Wikivrsta
Wikivrste imaju podatke o: Ligularia

Izvori

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autori i urednici Wikipedije
original
visit source
partner site
wikipedia hr Croatian

Jezičnjača: Brief Summary ( Croatian )

provided by wikipedia hr Croatian

Jezičnjača (ligularija, lat. Ligularia), veliki biljnik rod glavočika cjevnjača sa preko 150 vrsta trajnica. U Hrvatskoj raste kritično ugrožena sibirska jezičnjača (Ligularia sibirica), poznata i kao zlatna jezičnica

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autori i urednici Wikipedije
original
visit source
partner site
wikipedia hr Croatian

Języczka ( Polish )

provided by wikipedia POL
 src=
Języczka syberyjska
 src=
Języczka pomarańczowa (Ligularia dentata)

Języczka (Ligularia Cass.) – rodzaj bylin należących do rodziny astrowatych. Według niektórych ujęć taksonomicznych należy do niego ok. 150 gatunków występujących głównie w Azji Wschodniej, nieliczne tylko w Azji Północnej i Europie[2]. Gatunkiem typowym jest Ligularia sibirica (L.) Cass.[3].

Systematyka

Synonimy[4]

Erythrochaete Siebold & Zucc., Senecillis Gaer

Homonimy taksonomiczne[3]

Ligularia H. A. Duval = Sekika Medikus

Pozycja systematyczna według APweb (aktualizowany system system APG III z 2009)

Angiosperm Phylogeny Website adoptuje podział na podrodziny astrowatych (Asteraceae) opracowany przez Panero i Funk w 2002[5], z późniejszymi uzupełnieniami[6]. Zgodnie z tym ujęciem rodzaj Ligularia należy do plemienia Senecioneae, podrodziny Asteroideae (Juss.) Chev. W systemie APG III astrowate są jedną z kilkunastu rodzin rzędu astrowców (Asterales), wchodzącego w skład kladu astrowych w obrębie dwuliściennych właściwych[1][4].:

Pozycja rodzaju w systemie Reveala (1993-1999)

Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa astrowe (Asteridae Takht.), nadrząd astropodobne (Asteranae Takht.), rząd astrowce (Asterales Lindl), rodzina astrowate (Asteraceae Dumort.), rodzaj języczka (Ligularia Cass.)[7].

Gatunki flory Polski[8]
Gatunki uprawiane w Polsce[8][9]
Lista gatunków[10]

Zastosowanie

Niektóre gatunki ze względu na swój pokrój, bujne ulistnienie i ładne kwiaty są uprawiane jako rośliny ozdobne[2]. Są to rośliny tworzące duże i silnie rozrastające się kępy. Nadają się głównie na wilgotne stanowiska, np. na obrzeża oczek wodnych. Rozmnażą się je przez nasiona wysiewane jesienią lub wiosną, albo przez sadzonki. Dość często żerują na nich ślimaki.

Przypisy

  1. a b Stevens P.F.: Angiosperm Phylogeny Website (ang.). 2001–. [dostęp 2010-04-15].
  2. a b Geoff Burnie i inni: Botanica. Rośliny ogrodowe. Könemann, 2005. ISBN 3-8331-1916-0.
  3. a b Index Nominum Genericorum. [dostęp 2009-02-05].
  4. a b Germplasm Resources Information Network (GRIN). [dostęp 2010-05-27].
  5. Panero J.L., Funk V.A.. Toward a phylogenetic subfamilial classification for the Compositae (Asteraceae). „Proceedings of the Biological Society of Washington”. 115 (4), s. 909–922, 2002. Biological Society of Washington.
  6. B. Baldwin, J.M. Bonifacino, T. Eriksson, V. A. Funk, C.A. Mannheimer, B. Nordenstam, N. Roque, I. Ventosa: Compositeae classification (ang.). Smithsonian National Museum of Natural History. [dostęp 2010-05-24].
  7. Crescent Bloom: Systematyka rodzaju Ligularia (ang.). The Compleat Botanica. [dostęp 2009-02-05].
  8. a b Zbigniew Mirek, Halina Piękoś-Mirkowa, Adam Zając, Maria Zając: Flowering plants and pteridophytes of Poland. A checklist. Krytyczna lista roślin naczyniowych Polski. Instytut Botaniki PAN im. Władysława Szafera w Krakowie, 2002. ISBN 83-85444-83-1.
  9. Ludmiła (red.) Karpowiczowa: Słownik nazw roślin obcego pochodzenia łacińsko-polski i polsko-łaciński. Warszawa: Wydawnictwa Uniwersytetu Warszawskiego, 1973.
  10. Ligularia (ang.). The Plant List. [dostęp 4 grudnia 2015].
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visit source
partner site
wikipedia POL

Języczka: Brief Summary ( Polish )

provided by wikipedia POL
 src= Języczka syberyjska  src= Języczka pomarańczowa (Ligularia dentata)

Języczka (Ligularia Cass.) – rodzaj bylin należących do rodziny astrowatych. Według niektórych ujęć taksonomicznych należy do niego ok. 150 gatunków występujących głównie w Azji Wschodniej, nieliczne tylko w Azji Północnej i Europie. Gatunkiem typowym jest Ligularia sibirica (L.) Cass..

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visit source
partner site
wikipedia POL

Ligularia ( Portuguese )

provided by wikipedia PT

Ligularia é um género botânico pertencente à família Asteraceae[1]. Também conhecida como Planta Leopardo.

Referências

  1. «Ligularia — World Flora Online». www.worldfloraonline.org. Consultado em 19 de agosto de 2020
 title=
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autores e editores de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia PT

Ligularia: Brief Summary ( Portuguese )

provided by wikipedia PT

Ligularia é um género botânico pertencente à família Asteraceae. Também conhecida como Planta Leopardo.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autores e editores de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia PT

Ligularia ( Romanian; Moldavian; Moldovan )

provided by wikipedia RO

Ligularia este un gen de plante din familia Asteraceae, ordinul Asterales.

Răspândire

Caractere morfologice

Specii



Imagini

Note


Bibliografie

  • Milea Preda, Dicționar dendrofloricol, Editura Științifică și Enciclopedică , București, 1989

Legături externe

Commons
Wikimedia Commons conține materiale multimedia legate de Ligularia
Wikispecies
Wikispecies conține informații legate de Ligularia



Floarea soarelui.jpg Acest articol despre asteraceae este un ciot. Puteți ajuta Wikipedia prin completarea lui!
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autori și editori
original
visit source
partner site
wikipedia RO

Ligularia: Brief Summary ( Romanian; Moldavian; Moldovan )

provided by wikipedia RO

Ligularia este un gen de plante din familia Asteraceae, ordinul Asterales.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autori și editori
original
visit source
partner site
wikipedia RO

Klippståndssläktet ( Swedish )

provided by wikipedia SV

Klippståndssläktet (Ligularia) är ett växtsläkte i familjen korgblommiga växter med ca 140 arter från östra Europa och Asien. Flera arter odlas som trädgårdsväxter i Sverige.

Källor

Svensk kulturväxtdatabas


license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia författare och redaktörer
original
visit source
partner site
wikipedia SV

Klippståndssläktet: Brief Summary ( Swedish )

provided by wikipedia SV

Klippståndssläktet (Ligularia) är ett växtsläkte i familjen korgblommiga växter med ca 140 arter från östra Europa och Asien. Flera arter odlas som trädgårdsväxter i Sverige.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia författare och redaktörer
original
visit source
partner site
wikipedia SV

Ligularia ( Vietnamese )

provided by wikipedia VI

Ligularia là một chi thực vật có hoa trong họ Cúc (Asteraceae).[1]

Loài

Chi Ligularia gồm các loài:

Chú thích

  1. ^ The Plant List (2010). Ligularia. Truy cập ngày 25 tháng 9 năm 2013.

Tham khảo


Bài viết tông Vi hoàng này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visit source
partner site
wikipedia VI

Ligularia: Brief Summary ( Vietnamese )

provided by wikipedia VI

Ligularia là một chi thực vật có hoa trong họ Cúc (Asteraceae).

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visit source
partner site
wikipedia VI

Бузульник ( Russian )

provided by wikipedia русскую Википедию
 src=
Ligularia dentata 'Desdemona'Бузульник зубчатый. Характерная для данного сорта фиолетово-красно-коричневая окраска нижней стороны листа.

Виды, которые известны в европейской части России и Западной Сибири в диком или культурном виде, можно условно разделить на три группы — по форме соцветий[6].

  • Первая группа — виды бузульника с щитковидными соцветиями[6]:
    • Бузульник зубчатый (Ligularia dentata) — наиболее известный представитель этой группы. Это многолетник родом из Китая и Японии. Прикорневые листья — мощные, цельные, почковидные, по краю зубчатые, коричневато-зелёные, диаметром 30—40 см. Цветоносы вырастают высотой до полутора метров. Соцветия щитковидные, состоят из оранжево-жёлтых корзинок диаметром около 10 см. Цветение — со второй половины лета до начала осени. Оптимальным освещением для этого вида является рассеянный свет, поэтому рекомендуется сажать растения в тени деревьев и кустарников. Зимостойкость высокая, растение выдерживают морозы до минус 30 °C[5].
      Сорта:
      • Ligularia dentata 'Britt-Marie Crawford' — растение высотой до полутора метров с оранжевыми соцветиями и листьями, имеющими интенсивный свекольно-красный цвет;
      • Ligularia dentata 'Desdemona' — растение высотой около метра с жёлто-оранжевыми соцветиями; выглядит нарядно из-за сильного контраста разных сторон листьев: листовая пластина сверху имеет светло-зелёную окраску с бронзовым отливом, снизу же она намного более тёмная — фиолетово-красно-коричневая; жилки красные;
      • Ligularia dentata 'Othello' — сорт, похожий на предыдущий: высота растения около метра, соцветия жёлто-оранжевые; не до конца распустившиеся листья имеют фиолетово-пурпурную окраску, позже листовая пластина становится сверху тёмно-зелёной с фиолетовым оттенком, а снизу — пурпурной; на просвет красные жилки листа напоминают кровеносные сосуды.
  • Вторая группа — виды бузульника с колосовидными соцветиями[6]:
    • Бузульник Пржевальского (Ligularia przewalskii) — многолетник из северной части Китая. Листья округлые, тёмно-зелёные, глубоковыемчатые, диаметром 30—35 см. Цветоносы тонкие, тёмно-пурпурные (коричневатые), высотой до 2 м. Соцветия удлинённые, кистевидные, светло-жёлтые. Зацветает в июне и цветёт до осени[5].
    • Бузульник сибирский (Ligularia sibirica)typus — единственный представитель рода в Европейской части России. Листья сердцевидные или стреловидные, по краю мелкогородчатые, снизу опушённые. Цветоносы высотой около метра; корзинок в соцветии до 10 штук, цветки тёмно-жёлтые, собраны в продолговатые кисти, время цветения — вторая половина лета, начало осени. Встречается как типовой подвид Ligularia sibirica subsp. sibirica со слабым опушением, так и бузульник Лидии — подвид Ligularia sibirica subsp. lydiae — с густым опушением[7].
    • Бузульник узкоголовчатый (Ligularia stenocephala) — вид из Японии и Восточного Китая. Листья треугольные, зубчатые, с фактурным жилкованием, диаметром 30—35 см. Цветоносы тёмно-пурпурные, высотой до 1,5 м, соцветия жёлтые[5].
    • Среди гибридов с колосовидными соцветиями наиболее известен сорт Ligularia 'The Rocket' с тёмными, прочными цветоносами и стреловидными соцветиями. Растения иногда достигают высоты более двух метров. Листья осенью меняют цвет, становясь пурпурно-малиновыми.
  • Промежуточная группа — с пирамидальными соцветиями[6]:

Виды

Основная статья: Виды рода Бузульник

По информации базы данных The Plant List, род включает 155 видов[8]. Некоторые из них:

Ligularia dentata Desdemona20090702 114.jpg
Ligularia przewalskii.jpg
Слева — Бузульник зубчатый, сорт Desdemona (Ligularia dentata 'Desdemona'). Справа — Бузульник Пржевальского (Ligularia przewalskii).

Примечания

  1. Об условности указания класса двудольных в качестве вышестоящего таксона для описываемой в данной статье группы растений см. раздел «Системы APG» статьи «Двудольные».
  2. Венский кодекс ботанической номенклатуры, Приложение IIIA
  3. Следует иметь в виду, что ботаническое название Hoppea без указания автора может относиться к разных таксонам: см. Hoppea (значения).
  4. 1 2 Илларионова, 2006.
  5. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Ботаника, 2006.
  6. 1 2 3 4 5 6 7 8 Джанаева, 2008.
  7. Иллюстрированный определитель растений Ленинградской области / Под ред. А. Л. Буданцева и Г. П. Яковлева. — М.: Товарищество научных изданий КМК, 2006. — С. 546—547. — 799 с. — 700 экз.ISBN 5-87317-260-9.
  8. Ligularia (англ.). The Plant List. Version 1.1. (2013). Проверено 22 сентября 2016.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Авторы и редакторы Википедии

橐吾属 ( Chinese )

provided by wikipedia 中文维基百科

橐吾属学名Ligularia)是菊科下的一个属,为多年生草本植物。该属共有约150种,分布于欧洲喜马拉雅区至日本[1]

参考文献

  1. ^ 中国种子植物科属词典. 中国数字植物标本馆. (原始内容存档于2012-04-11).

外部链接

小作品圖示这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。
 title=
license
cc-by-sa-3.0
copyright
维基百科作者和编辑

橐吾属: Brief Summary ( Chinese )

provided by wikipedia 中文维基百科

橐吾属(学名:Ligularia)是菊科下的一个属,为多年生草本植物。该属共有约150种,分布于欧洲喜马拉雅区至日本

license
cc-by-sa-3.0
copyright
维基百科作者和编辑

メタカラコウ属 ( Japanese )

provided by wikipedia 日本語
メタカラコウ属 Ligularia stenocephala 0807.JPG
メタカラコウ (Ligularia stenocephala)
分類APG IV : 植物界 Plantae 階級なし : 被子植物 Angiosperms 階級なし : 真正双子葉類 Eudicots 階級なし : キク上類 Superasterids 階級なし : キク類 Asterids 階級なし : キキョウ類 Campanulids : キク目 Asterales : キク科 Asteraceae 亜科 : キク亜科 Asteroideae : メタカラコウ属 Ligularia 学名 Ligularia Cass. 和名 メタカラコウ属 種
  • 本文参照

メタカラコウ属(メタカラコウぞく、学名Ligularia)はキク科の1つ。

特徴[編集]

多年草。ロゼット状の長い葉柄を持った根出葉が発達し、開花時にも残っている。葉の形は、円心形、腎形、卵状長楕円形などで、葉柄の基部は完全に茎をとり巻いて短い鞘をつくる。頭花は大きく、多数つけ、黄色の雌性の舌状花と両性の筒状花で構成され、いずれも種子ができる。総苞は筒状または鐘状。痩果は円柱形で、冠毛の毛はふつう長いが短いのもある。

日本ヒマラヤ東部、中国朝鮮半島シベリア東部などに分布し、約80種ある。

日本の種[編集]

画像[編集]

参考文献[編集]

執筆の途中です この項目は、植物に関連した書きかけの項目です。この項目を加筆・訂正などしてくださる協力者を求めていますプロジェクト:植物Portal:植物)。
 title=
license
cc-by-sa-3.0
copyright
ウィキペディアの著者と編集者
original
visit source
partner site
wikipedia 日本語

メタカラコウ属: Brief Summary ( Japanese )

provided by wikipedia 日本語

メタカラコウ属(メタカラコウぞく、学名:Ligularia)はキク科の1つ。

license
cc-by-sa-3.0
copyright
ウィキペディアの著者と編集者
original
visit source
partner site
wikipedia 日本語

곰취속 ( Korean )

provided by wikipedia 한국어 위키백과

곰취속국화과의 한 속이다.

아메리카를 제외한 유라시아아프리카에 서식하며 여러해살이풀이거나 떨기나무이다. 금방망이속과 비슷하다. 대개 습지에 서식하며 일부 종은 관상식물로 재배된다.

한국에는 다음 아홉 종이 서식한다.

  • 개담배 (Ligularia schmidtii (Maxim.) Makino)
  • 갯취 (Ligularia taquetii (H.Lev. & Vaniot) Nakai)
  • 곤달비 (Ligularia stenocephala (Maxim.) Matsum. & Koidz.)
  • 곰취 (Ligularia fischeri (Ledeb.) Turcz.)
  • 긴잎곰취 (Ligularia jaluensis Kom.)
  • 무산곰취 (Ligularia japonica (Thunb.) Less.)
  • 어리곤달비 (Ligularia intermedia Nakai)
  • 한대리곰취 (Ligularia fischeri var. spiciformis Nakai)
  • 화살곰취 (Ligularia jamesii (Hemsl.) Kom.)
 title=
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia 작가 및 편집자