Les cymodoceacees (nome científicu Cymodoceaceae) son una familia de plantes marines monocotiledónees, de climes más o menos templaos, cuantimás presentes n'Australia. La familia ta ruinamente estudiada y quiciabes tenga de ser fundida con Ruppiaceae, familia de la que ye malo d'estremar. La familia ye reconocida por sistemes de clasificación modernos como'l sistema de clasificación APG III (2009[3]) y el APWeb (2001 d'equí p'arriba[2]). Les fueyes de la familia son serrulaes na punta, la inflorescencia ye un visu, les flores solitaries o en grupos zarraos por bráctees, nun tienen periantu, cuando les plantes son dioicas, les flores masculines tienen dos estames con filamentu, y les femenines dos carpelos.
Xuntu con Posidoniaceae, Zosteraceae y Hydrocharitaceae formen praderíes marines qu'alluguen complexos ecosistemes oceánicos, por ello son llamaes "camperes marines".
Son yerbes perennes, glabres, creciendo somorguiaes n'agües marines; tarmos dimorfos, los inferiores monopódicos y rizomatosos con tarmos curtios y erectos nos nuedos, los erectos con 1–poques fueyes; plantes dioiques. Fueyes alternes o subopuestas, estremaes en llámina y vaina; vaina más persistente que la llámina, dexando un repulgu circular al esprendese, axustada, biauriculada, con 3–dellos nervios paralelos y con escames membranacees infravaginales nes axilas, ápiz obtusu, agudu o 2–3-dentáu. Inflorescencia cimosa o de flores solitaries, ensin espata; periantu ausente; flores estaminaes subsésiles o pedunculaes, formaes de 2 anteres, éstes connaes dorsalmente siquier en parte del so llargor y xuníes a los pedúnculos nel mesmu nivel o en niveles distintos, 4-loculares y con dehiscencia llonxitudinal, polen filamentoso; flores pistilaes sésiles o subsésiles, formaes de 2 carpelos llibres, cada unu con un estilu dacuando estremáu en 2–3 estigmes, óvulu 1 por carpelu, pendilexu. Frutu como aqueniu con pericarpo lapiloso, o como drupa con endocarpu lapiloso y mesocarpo carnosu; granes solitaries.[4]
La familia foi reconocida pol APG III (2009[3]), el Linear APG III (2009[1]) asignó-y el númberu de familia 42. La familia yá fuera reconocida pol APG II (2003[5]).
Llista de xéneros sensu APWeb[2] (visitáu en xineru del 2009):
Les cymodoceacees (nome científicu Cymodoceaceae) son una familia de plantes marines monocotiledónees, de climes más o menos templaos, cuantimás presentes n'Australia. La familia ta ruinamente estudiada y quiciabes tenga de ser fundida con Ruppiaceae, familia de la que ye malo d'estremar. La familia ye reconocida por sistemes de clasificación modernos como'l sistema de clasificación APG III (2009) y el APWeb (2001 d'equí p'arriba). Les fueyes de la familia son serrulaes na punta, la inflorescencia ye un visu, les flores solitaries o en grupos zarraos por bráctees, nun tienen periantu, cuando les plantes son dioicas, les flores masculines tienen dos estames con filamentu, y les femenines dos carpelos.
Xuntu con Posidoniaceae, Zosteraceae y Hydrocharitaceae formen praderíes marines qu'alluguen complexos ecosistemes oceánicos, por ello son llamaes "camperes marines".
Cymodoceaceae és una família de plantes amb flors monocotiledònies que només inclou espècies marines.[2] Molts taxonomistes no reconeixen aquesta família, però si que ho fa el sistema de classificació APG II de 2003. Aquesta família té 5 gèneres i un tota de 16 espècies de plantes marines que es troben en mars tropicals.
El nom del clade és una referència a la nimfa Cimòdoce, coneguda com a Cymodoce en grec antic.[3] Segons AP-Website és dubtós que la família Ruppiaceae sigui prou diferent per mantenir-la a banda: les plantes en les tres famílies Cymodoceaceae, Posidoniaceae i Ruppiaceae formen un grup monofilètic.
Cymodoceaceae és una família de plantes amb flors monocotiledònies que només inclou espècies marines. Molts taxonomistes no reconeixen aquesta família, però si que ho fa el sistema de classificació APG II de 2003. Aquesta família té 5 gèneres i un tota de 16 espècies de plantes marines que es troben en mars tropicals.
El nom del clade és una referència a la nimfa Cimòdoce, coneguda com a Cymodoce en grec antic. Segons AP-Website és dubtós que la família Ruppiaceae sigui prou diferent per mantenir-la a banda: les plantes en les tres famílies Cymodoceaceae, Posidoniaceae i Ruppiaceae formen un grup monofilètic.
Cymodoceaceae je čeleď jednoděložných rostlin z řádu žabníkotvaré (Alismatales). Je to jedna ze tří čeledí mořských rostlin, které jsou označovány souhrnným názvem mořské trávy. Jsou to ponořené, ve dně kořenící, dvoudomé byliny s čárkovitými nebo šídlovitými, dvouřadě uspořádanými listy. Některé druhy mají dřevnaté oddenky. Květy jsou velmi nenápadné, bezobalné, ukryté mezi listeny. Pyl se přenáší vodou. Rostliny se vegetativně rozrůstají a vytvářejí rozsáhlé porosty, "podmořské louky". Čeleď zahrnuje 17 druhů v 5 rodech a je rozšířena při mořských pobřežích tropů a subtropů téměř celého světa. Druh Cymodocea nodosa se jako jediný evropský zástupce vyskytuje v celém Středomoří.
Zástupci čeledi Cymodoceaceae jsou vytrvalé mořské byliny s plazivými oddenky. Oddenek je buď bylinný a monopodiálně větvený (Cymodocea, Halodule, Syringodium), nebo dřevnatý a větvený sympodiálně (Amphibolis, Thalassodendron). Rostliny koření ve dně a rostou celé pod hladinou. Listy jsou střídavé, dvouřadě uspořádané, jednoduché, přisedlé, na bázi s listovou pochvou. Mezi bází listu a pochvou je ligula. Čepele listů jsou celokrajné, čárkovité až šídlovité, ploché nebo s okrouhlým průřezem. Žilnatina je souběžně trojžilná až vícežilná. V pokožce chybějí průduchy.
Rostliny jsou dvoudomé, s jednopohlavnými květy. Květy jsou malé, bezobalné, stopkaté až přisedlé, jednotlivé nebo ve vrcholíkovitých květenstvích (Syringodium), ukryté v listenech připomínajících listy. V samčích květech jsou 2 tyčinky. Gyneceum samičích květů je apokarpní, svrchní, složené ze 2 volných plodolistů. Každý plodolist obsahuje jediné vajíčko a na vrcholu vybíhá v krátkou nebo dlouhou (Halodule), jednoduchou nebo větvenou čnělkovou část. Plody jsou nepukavé, jednosemenné, s tvrdým perikarpem nebo s tvrdým endokarpem a dužnatým, laločnatým exokarpem (Amphibolis), případně se jedná o nepravý plod, jehož vnější vrstva je tvořena zdužnatělým listenem (Thalassodendron).[1][2] Interpretace plodů není jednoznačná a v různých zdrojích bývají označovány za oříšky, nažky či peckovice.[3][4][5]
Čeleď Cymodoceaceae zahrnuje 17 druhů v 5 rodech. Zástupci čeledi jsou široce rozšířeni v tropických a subtropických mořích. Ve Středomoří a Austrálii některé druhy přesahují i do teplých oblastí mírného pásu. V Evropě roste pouze druh Cymodocea nodosa, který je rozšířen při pobřežích v celém Středomoří a roste i na Kanárských ostrovech. Rody Halodule a Syringodium jsou rozšířeny v tropech Starého i Nového světa, rody Cymodocea a Thalassodendron se vyskytují pouze ve Starém světě. Rod Amphibolis je svým výskytem omezen na jižní a západní Austrálii a Tasmánii.[1][6]
Pyl je přenášen vodou (hydrogamie), a to buď na hladině nebo pod ní. Samičí květy jsou zcela ukryty mezi listeny, z nichž vyčnívají pouze dlouhé blizny. Pylová zrna mají podobu vláken a mají lepkavý, avšak vodoodpudivý povrch. Zajímavý způsob opylování byl popsán u rodu Halodule. Při odlivu, když je nízká hladina moře, se z prašníků uvolňují vlákna pylu, která se spolu sdružují do řídkých, rozměrných shluků, které plovou na hladině jako vory a svým vzhledem připomínají sněhové vločky. Samičí rostliny mají dlouze vláknité blizny, které rovněž vzplývají po hladině. Při kontaktu těchto útvarů pak dochází k opylení.[1][7][8] Podobný způsob opylování má i Amphibolis antarctica, u tohoto druhu se však z rostlin za odlivu synchronně oddělují celé samčí květy, které vyplouvají na hladinu a zde se z nich teprve uvolňuje vláknitý pyl. Samičí květy vyrůstají na dlouhých, poddajných výhonech a dostávají se tak rovněž snadno k hladině. Jiný mechanismus opylování je vyvinut u rodu Syringodium. Tyto rostliny mají květy uspořádané v dvouřadých, postupně rozkvétajících květenstvích, orientovaných kolmo k hladině. Na rozdíl od předchozích rodů není pyl nadnášen a volně plave ve vodě, kde se sdružuje do shluků či pásů.[9]
Rostliny se rozrůstají vegetativně prostřednictvím výhonů a vytvářejí tak celé porosty ("podmořské louky"). Semena rostlin čeledi Cymodoceaceae jsou poměrně těžká, klesají ke dnu a nešíří se proto obvykle na velké vzdálenosti.[10] Semena středomořského druhu Cymodocea nodosa prodělávají dormantní stádium o délce 7 až 8 měsíců a klíčí až při teplotách vody nad 18° C. Naopak semena tropického druhu Cymodocea rotundata mohou klíčit kdykoliv v průběhu celého roku. Semena rodu Halodule mají dlouhou dormanci, trvající několik let. U rodů Amphibolis a Thalassodendron nemají plody dužnaté oplodí a semena klíčí přímo na mateřské rostlině bezprostředně po dozrání. Mladé rostliny se pak oddělují až po 7 až 12 měsících.[1] V kořenové oblasti rostlin bývají kolonie symbiotických bakterií, které se podílejí na příjmu živin a možná i na fixaci dusíku.[1]
Všichni zástupci čeledi obsahují sulfonované fenolické sloučeniny. Má se za to, že obsah těchto látek souvisí s přizpůsobením mořskému prostředí.[1]
Čeleď Cymodoceaceae je morfologicky jednoznačně vymezená a rovněž jednotlivé rody této čeledi jsou dobře definované. Náleží do skupiny mořských čeledí řádu Alismatales, označovaných jako "mořské trávy". Patří mezi ně čeledi Cymodoceaceae, Zosteraceae a Posidoniaceae. Ve starších taxonomických systémech byla čeleď Cymodoceaceae řazena zpravidla do řádu Najadales (Cronquist, Dahlgren) či samostatného řádu Cymodoceales (Tachtadžjan) v rámci podtřídy Alismatidae.
Jedná se o poměrně starou čeleď. Fosilní pozůstatky rodu Cymodocea jsou známy z uloženin eocénního a miocénního stáří.[2] Z Holandska byl popsán druh †Thalassotaenia debeyi, pocházející z období křídy. Je považován za jednoho z předků dnešní skupiny "mořských trav". Z žijících rostlin tyto fosílie nejvíce připomínají rod Amphibolis a Thalassodendron z čeledi Cymodoceaceae a také rod Posidonia z čeledi Posidoniaceae. Protože však některé znaky těmto žijícím rostlinám neodpovídají, je možné, že se jedná o samostatnou, dnes již vyhynulou linii mořských trav.[11]
Amphibolis, Cymodocea, Halodule, Syringodium, Thalassodendron[6]
Cymodoceaceae je čeleď jednoděložných rostlin z řádu žabníkotvaré (Alismatales). Je to jedna ze tří čeledí mořských rostlin, které jsou označovány souhrnným názvem mořské trávy. Jsou to ponořené, ve dně kořenící, dvoudomé byliny s čárkovitými nebo šídlovitými, dvouřadě uspořádanými listy. Některé druhy mají dřevnaté oddenky. Květy jsou velmi nenápadné, bezobalné, ukryté mezi listeny. Pyl se přenáší vodou. Rostliny se vegetativně rozrůstají a vytvářejí rozsáhlé porosty, "podmořské louky". Čeleď zahrnuje 17 druhů v 5 rodech a je rozšířena při mořských pobřežích tropů a subtropů téměř celého světa. Druh Cymodocea nodosa se jako jediný evropský zástupce vyskytuje v celém Středomoří.
Die Tanggrasgewächse (Cymodoceaceae) sind eine Pflanzenfamilie in der Ordnung der Froschlöffelartigen (Alismatales) innerhalb der Einkeimblättrigen Pflanzen (Monokotyledonen). Sie gedeihen in tropischen bis warm-gemäßigten Meeren rund um die Welt, ein Schwerpunkt sind die Meere rund um Australien. Sie wachsen wie Teppiche auf sandigem bis schlickigem Meeresgrund. Die Arten dieser Familie werden, wie Arten in verschiedenen Gattungen und Familien in der Ordnung der Froschlöffelartigen auch „Seegras“ genannt.
Es sind ausdauernde, krautige Pflanzen. Sie wachsen unter Wasser (submers) und besitzen ein kriechendes, schlankes Rhizom mit Wurzeln, mit denen sie im Meeresgrund verankert sind. Die Stängel sind relativ kurz.[1]
Die wechselständig und zweizeilig oder spiralig bis fast gegenständig angeordneten oder an den Nodien zusammenstehenden Laubblätter sind ungestielt. Es ist eine erkennbare Blattscheide vorhanden. Die einfache, längliche und meist linealische Blattspreite ist parallelnervig mit auffälligem Hauptnerv.[1]
Sie sind meist zweihäusig getrenntgeschlechtig (diözisch). Anders als bei der Mehrheit der Froschlöffelartigen ist an den zymösen Blütenständen keine Spatha (einzelnes Hochblatt) vorhanden. Bei einigen Arten stehen die Blüten einzeln.
Die relativ kleinen, stark reduzierten Blüten sind immer eingeschlechtig. Blütenhüllblätter sind keine vorhanden. In den gestielten, männlichen Blüten befinden sich zwei, ein oder drei Staubblätter ohne Staubfäden und manchmal drei Schuppen. In den ungestielten, weiblichen Blüten können reduzierte Blütenhüllblätter vorhanden sein, die als der freie Segmente oder becherförmig ausgebildet sind. Die zwei freien (apokarpen), oberständigen Fruchtblätter enthalten jeweils nur eine hängende Samenanlage. Die zwei Griffel enden jeweils in einer fadenförmigen Narbe.[1] Die Bestäubung erfolgt über das Wasser.[2]
Die Früchte können unterschiedlich gestaltet sein (nussförmig), enthalten immer nur einen einzigen Samen. Die Samen enthalten kein Endosperm.[1]
Die Chromosomengrundzahl beträgt x = 7.
Die Familie Cymodoceaceae wurde 1895 von Sydney Howard Vines[3] aufgestellt. Typusgattung ist Cymodocea K.D.Koenig.[4]
Die Familie Cymodoceaceae enthält nur sechs Gattungen mit etwa 16 Arten:[5][6]
Die Tanggrasgewächse (Cymodoceaceae) sind eine Pflanzenfamilie in der Ordnung der Froschlöffelartigen (Alismatales) innerhalb der Einkeimblättrigen Pflanzen (Monokotyledonen). Sie gedeihen in tropischen bis warm-gemäßigten Meeren rund um die Welt, ein Schwerpunkt sind die Meere rund um Australien. Sie wachsen wie Teppiche auf sandigem bis schlickigem Meeresgrund. Die Arten dieser Familie werden, wie Arten in verschiedenen Gattungen und Familien in der Ordnung der Froschlöffelartigen auch „Seegras“ genannt.
Cymodoceaceae is a family of flowering plants, sometimes known as the "manatee-grass family", which includes only marine species.[2]
The 2016 APG IV does recognize Cymodoceaceae and places it in the order Alismatales, in the clade monocots. The family includes five genera, totaling 17 species [3] occurring in tropical seas and oceans (so-called seagrasses). According to the AP-Website it is doubtful if the family Ruppiaceae is distinct enough to be kept apart. The inclusion of the sole genus Ruppia in Ruppiaceae in Cymodoceaceae is being considered. The plants in the three families Cymodoceaceae, Posidoniaceae and Ruppiaceae form a monophyletic group.
CymodoceaceaeIts fossil record shows that Cymodoceaceae was established in its current Indo-West Pacific distribution by the early Eocene and perhaps even during the late Paleocene.[4] Fossils of Thalassodendron auriculalopris den Hartog and Cymodocea floridana den Hartog (both extant) were also found in west-central Florida and date back to the late middle Eucene.[5] Their age and lack of diversity speaks to an extremely slow rate of evolution within the Cymodoceaceae.[6]
Marine grasses families: Zosteraceae, Cymodoceaceae, Ruppiaceae and Posidoniaceae. Related families: Potamogetonaceae, Zannichelliaceae (not consistently).
Cymodoceaceae is one of four families to have developed filamentous pollen, along with Ruppiaceae, Zosteraceae, and Posidonaceae.[7] The pollen is assembled as long and thin grains rather than spheres, which increases its surface area when floating on the water. In addition, the pollen can more easily form pollen rafts, enabling distribution over a large surface area of water. The pollen is epihydrophilous (pollen distributed on the surface of the water) or hypohydrophilous (pollen distributed below the surface of the water) depending on the genera. There are three different methods used. Species in Halodule and Cymodocea release pollen at low tide, where it floats and assembles into snowflake-like pollen rafts which then hopefully make contact with the stigmas when the tide starts coming back in.[8] Amphibolis and Thalassodendron have pollen that is carried up to and then released upon the surface of the water by abscisent male flowers. Syringodium has pollen grains that are approximately the same density as seawater and form small clumps which move beneath the surface by submarine currents to the stigmas of female flowers.[8] This return to hypohydrophily is interpreted as a reversal to the ancestral state.
All species in Cymodoceaceae are dioecious. Although this occurs in about 75% of the seagrasses, it is a feature found in less than 5% of all angiosperms.[9] There are two leading theories regarding the prevalence of dioecy in Cymodoceaceae. The construction and reception of pollen rafts are bulky operations. To have either perfect flowers or bear both male and female flowers on one plant could interfere with successful fertilization. The other theory is it would ensure cross-pollination in an environment that would make self-pollination much more likely, a process that would limit the gene pool and make plants more susceptible to variable conditions or disease.
Two genera have viviparous seedlings. The seeds of Amphibolis and Thalassodendron lack seed coats and do not store starch or other important nutrients. They instead latch onto the parent plant immediately after germination.[10] The seedling develops a footing tissue from the hypocotyl, which attaches to the parents through transfer cells. The seedlings develop leafy shoots over the course of 7–12 months before being released. Amphibolis seedlings develop a grappling apparatus which serves to anchor the seedling to a substrate once released whereas the seedlings of Thalassodendron are released from an enveloping bract. As the external wall of the footing tissue in the seeds is apoplastic, the seedlings can be considered parasitic on and also cytoplasmically isolated from the maternal tissue.[11]
Its fossil record shows that Cymodoceaceae was established in its current Indo-West Pacific distribution by the early Eocene and perhaps even during the late Paleocene. Fossils of Thalassodendron auriculalopris den Hartog and Cymodocea floridana den Hartog (both extant) were also found in west-central Florida and date back to the late middle Eucene. Their age and lack of diversity speaks to an extremely slow rate of evolution within the Cymodoceaceae.
Las cymodoceáceas (nombre científico Cymodoceaceae) son una familia de plantas marinas monocotiledóneas, de climas más o menos templados, en especial presentes en Australia. La familia está pobremente estudiada y quizás deba ser fusionada con Ruppiaceae, familia de la que es difícil de distinguir. La familia es reconocida por sistemas de clasificación modernos como el sistema de clasificación APG III (2009[3]) y el APWeb (2001 en adelante[2]). Las hojas de la familia son serruladas en la punta, la inflorescencia es una cima, las flores solitarias o en grupos encerrados por brácteas, no tienen perianto, cuando las plantas son dioicas, las flores masculinas poseen dos estambres con filamento, y las femeninas dos carpelos.
Junto con Posidoniaceae, Zosteraceae e Hydrocharitaceae forman praderas marinas que albergan complejos ecosistemas oceánicos, por ello son llamadas "pastos marinos".
Son hierbas perennes, glabras, creciendo inmersas en aguas marinas; tallos dimorfos, los inferiores monopódicos y rizomatosos con tallos cortos y erectos en los nudos, los erectos con 1–pocas hojas; plantas dioicas. Hojas alternas o subopuestas, divididas en lámina y vaina; vaina más persistente que la lámina, dejando una cicatriz circular al desprenderse, estipulada, biauriculada, con 3–varios nervios paralelos y con escamas membranáceas infravaginales en las axilas, ápice obtuso, agudo o 2–3-dentado. Inflorescencia cimosa o de flores solitarias, sin espata; perianto ausente; flores estaminadas subsésiles o pedunculadas, formadas de 2 anteras, éstas connadas dorsalmente al menos en parte de su longitud y unidas a los pedúnculos en el mismo nivel o en niveles diferentes, 4-loculares y con dehiscencia longitudinal, polen filamentoso; flores pistiladas sésiles o subsésiles, formadas de 2 carpelos libres, cada uno con un estilo ocasionalmente dividido en 2–3 estigmas, óvulo 1 por carpelo, péndulo. Fruto como aquenio con pericarpo lapiloso, o como drupa con endocarpo lapiloso y mesocarpo carnoso; semillas solitarias.[4]
La familia fue reconocida por el APG III (2009[3]), el Linear APG III (2009[1]) le asignó el número de familia 42. La familia ya había sido reconocida por el APG II (2003[5]).
Lista de géneros sensu APWeb[2] (visitado en enero del 2009):
Las cymodoceáceas (nombre científico Cymodoceaceae) son una familia de plantas marinas monocotiledóneas, de climas más o menos templados, en especial presentes en Australia. La familia está pobremente estudiada y quizás deba ser fusionada con Ruppiaceae, familia de la que es difícil de distinguir. La familia es reconocida por sistemas de clasificación modernos como el sistema de clasificación APG III (2009) y el APWeb (2001 en adelante). Las hojas de la familia son serruladas en la punta, la inflorescencia es una cima, las flores solitarias o en grupos encerrados por brácteas, no tienen perianto, cuando las plantas son dioicas, las flores masculinas poseen dos estambres con filamento, y las femeninas dos carpelos.
Junto con Posidoniaceae, Zosteraceae e Hydrocharitaceae forman praderas marinas que albergan complejos ecosistemas oceánicos, por ello son llamadas "pastos marinos".
Cymodoceaeceae on pieni yksisirkkaisheimo, joka kuuluu lahkoon Alismatales. Siinä on viisi sukua ja 16 lajia, jotka kasvavat merissä lämpimillä ja trooppisilla alueilla, erityisesti Australiassa. [1]
Heimon lajit kasvavat yleensä haarajatkoisesti eli sympodiaalisesti, ja niiden juuret ovat tavallisesti haarattomia. Juurakossa on keskuslieriö. Kasveilla on kärjestään sahaiset lehdet, jotka sijaitsevat kahdessa rivissä. Kukat ovat yksineuvoisia ja sijaitsevat joko yksi- tai kaksikotisesti. Kukinto on viuhkomainen ja sijaitsee suojuslehden sisällä tai kukat ovat yksittäin. Kukat ovat kehättömiä. Hedekukassa on kaksi yhteen kasvanutta hedettä, emikukissa kaksi erillistä emiä, joilla on pitkät ja usein haaroittuvat vartalot. Myös luotti on pitkä. Hedelmä on pähkylä tai pieni luumarja, jossa on yksi, harvemmin kaksi siementä. Siementaimen juuressa on juurikarvatupsu. [2]
Suvussa Halodule nilan siiviläputkissa on paksut ja helmiäishohtoiset soluseinät. Suvussa Syringodium lehtilapa on liereä ja heteen kärkilisäkkeet puuttuvat. Suvuissa Amphibolis ja Cymodocea siemenet itävät jo emokasvissa (vivipaarisuus).[3]
Cymodoceaeceae on pieni yksisirkkaisheimo, joka kuuluu lahkoon Alismatales. Siinä on viisi sukua ja 16 lajia, jotka kasvavat merissä lämpimillä ja trooppisilla alueilla, erityisesti Australiassa.
Les Cymodoceaceae sont une famille de plantes monocotylédones qui comprend moins de vingt espèces réparties en 4-5 genres. Ce sont des plantes herbacées aquatiques marines, pérennes, rhizomateuses des zones subtropicales à tropicales. Leur rhizome est rampant, herbacé et monopodial, ou ligneux et sympodial[1].
Le vient du genre Cymodocea qui dérive du grec « Cymodocé » (divinité marine qui fait partie des Néréides), pour qualifier une plante qui vit dans la mer[2].
Selon World Checklist of Selected Plant Families (WCSP) (15 avr. 2010)[3], Angiosperm Phylogeny Website (16 mai 2010)[4] et NCBI (15 avr. 2010)[5] :
Selon DELTA Angio (15 avr. 2010)[6] :
Selon ITIS (15 avr. 2010)[7] :
Les Cymodoceaceae sont une famille de plantes monocotylédones qui comprend moins de vingt espèces réparties en 4-5 genres. Ce sont des plantes herbacées aquatiques marines, pérennes, rhizomateuses des zones subtropicales à tropicales. Leur rhizome est rampant, herbacé et monopodial, ou ligneux et sympodial.
Cymodoceaceae, porodica vodenog bilja iz reda žabočunolike koja je ime dobila po rodu morska resa (Cymodocea), a sastoji se od pet rodova [1] od kojih su sve vrste, a ima ih 17, morske.
Jedini predstavnik ove porodice u Hrvatskoj je čvorasta morska resa (Cymodocea nodosa)[2]
Cymodoceaceae, porodica vodenog bilja iz reda žabočunolike koja je ime dobila po rodu morska resa (Cymodocea), a sastoji se od pet rodova od kojih su sve vrste, a ima ih 17, morske.
Jedini predstavnik ove porodice u Hrvatskoj je čvorasta morska resa (Cymodocea nodosa)
Cymodoceaceae adalah salah satu suku anggota tumbuhan berbunga. Menurut Sistem klasifikasi APG II suku ini dimasukkan ke dalam bangsa Alismatales, klad Monokotil.
Cymodoceaceae adalah salah satu suku anggota tumbuhan berbunga. Menurut Sistem klasifikasi APG II suku ini dimasukkan ke dalam bangsa Alismatales, klad Monokotil.
Cymodoceaceae Vines è una famiglia di piante acquatiche dell'ordine Alismatales.[1]
Comprende i seguenti generi:[1]
Cymodoceaceae Vines è una famiglia di piante acquatiche dell'ordine Alismatales.
Cymodoceaceae is een botanische naam, voor een familie van eenzaadlobbigen. Een familie onder deze naam wordt de laatste decennia vrij algemeen erkend door systemen voor plantentaxonomie, en ook door het APG-systeem (1998) en het APG II-systeem (2003).
De familie komt voor in subtropische en tropische gebieden, met name in het Caraïbisch gebied, de kusten van Afrika, de Indische Oceaan, de Grote Oceaan en de zeeën van China tot Oost-Australië.
De familie telt 16 soorten in 5 geslachten:
In het Cronquist systeem (1981) werd de familie geplaatst in de orde Najadales.
Cymodoceaceae is een botanische naam, voor een familie van eenzaadlobbigen. Een familie onder deze naam wordt de laatste decennia vrij algemeen erkend door systemen voor plantentaxonomie, en ook door het APG-systeem (1998) en het APG II-systeem (2003).
De familie komt voor in subtropische en tropische gebieden, met name in het Caraïbisch gebied, de kusten van Afrika, de Indische Oceaan, de Grote Oceaan en de zeeën van China tot Oost-Australië.
De familie telt 16 soorten in 5 geslachten:
Cymodocea Amphibolis Halodule Syringodium Kütz., 1860 ThalassodendronIn het Cronquist systeem (1981) werd de familie geplaatst in de orde Najadales.
Cymodoceaceae er en plantefamilie i ordenen Alismatales. Den har ikke fått noe norsk navn, og ingen arter vokser naturlig i nordisk flora.
Familien omfatter 16 arter med sjøgras. De er altså blomsterplanter som er tilpasset et liv i havet. Utbredelsen omfatter det indopasifiske området, sørkysten av Australia, vestkysten av Afrika, Mexicogolfen og Det karibiske hav. I Middelhavet finnes arten Cymodocea nodosa.
Cymodoceaceae er en plantefamilie i ordenen Alismatales. Den har ikke fått noe norsk navn, og ingen arter vokser naturlig i nordisk flora.
Familien omfatter 16 arter med sjøgras. De er altså blomsterplanter som er tilpasset et liv i havet. Utbredelsen omfatter det indopasifiske området, sørkysten av Australia, vestkysten av Afrika, Mexicogolfen og Det karibiske hav. I Middelhavet finnes arten Cymodocea nodosa.
Bałwanicowate (Cymodoceaceae Vines) – rodzina roślin jednoliściennych z rzędu żabieńcowców (Alismatales). Należy tu 5 rodzajów z 16 gatunkami. Są to hydrofity występujące w wodach przybrzeżnych mórz i oceanów w strefie tropikalnej, rzadziej umiarkowanej. W Europie występują przy brzegach Morza Śródziemnego[1]. Rodzajem typowym jest bałwanica (Cymodocea K. D. König)[2]. Rośliny jedno- lub dwupienne o liściach wstęgowatych, na szczycie drobno ząbkowanych. Kwiaty zebrane w wierzchotkowate kwiatostany, z kwiatami tworzącymi skupienia podparte podsadkami lub wolno rosnącymi. Słupki z długimi szyjkami, często rozgałęzionymi i z wydłużonymi znamionami[1].
Rupiowate należą do rzędu żabieńcowców i zajmują w jego drzewie filogenetycznym następującą pozycję[1]:
żabieńcowceobrazkowate Araceae
kosatkowate Tofieldiaceae
żabiściekowate Hydrocharitaceae
łączniowate Butomaceae
żabieńcowate Alismataceae
bagnicowate Scheuchzeriaceae
onowodkowate Aponogetonaceae
świbkowate Juncaginaceae
posidoniowate Posidoniaceae
rupiowate Ruppiaceae
bałwanicowate Cymodoceaceae
zosterowate Zosteraceae
rdestnicowate Potamogetonaceae
Bałwanicowate (Cymodoceaceae Vines) – rodzina roślin jednoliściennych z rzędu żabieńcowców (Alismatales). Należy tu 5 rodzajów z 16 gatunkami. Są to hydrofity występujące w wodach przybrzeżnych mórz i oceanów w strefie tropikalnej, rzadziej umiarkowanej. W Europie występują przy brzegach Morza Śródziemnego. Rodzajem typowym jest bałwanica (Cymodocea K. D. König). Rośliny jedno- lub dwupienne o liściach wstęgowatych, na szczycie drobno ząbkowanych. Kwiaty zebrane w wierzchotkowate kwiatostany, z kwiatami tworzącymi skupienia podparte podsadkami lub wolno rosnącymi. Słupki z długimi szyjkami, często rozgałęzionymi i z wydłużonymi znamionami.
Cymodoceaceae é uma família de plantas pertencente à ordem Alismatales.
Cymodoceaceae é uma família de plantas pertencente à ordem Alismatales.
Họ Cỏ kiệu (danh pháp khoa học: Cymodoceaceae) là một họ thực vật có hoa. Nhiều nhà phân loại học công nhận họ này.
Hệ thống APG II năm 2003 (không thay đổi từ hệ thống APG năm 1998), cũng công nhận họ này và đặt nó trong bộ Trạch tả (Alismatales) của nhánh monocots=[thực vật một lá mầm]. Theo APG II, họ này có khoảng 16 loài cỏ biển phân bổ trong 5 chi, sinh sống trong khu vực biển thuộc vùng nhiệt đới.
Cũng theo website của APG thì người ta nghi vấn về việc họ Cỏ kim (Ruppiaceae) có đủ khác biệt để coi là một họ tách biệt hay không, tuy nhiên người ta nhận thấy các loài trong các họ Cymodoceaceae, Posidoniaceae và Ruppiaceae tạo thành một nhóm đơn ngành.
Cây phát sinh chủng loài dưới đây lấy theo APG II, với họ Maundiaceae vẫn nằm trong họ Juncaginaceae còn họ Limnocharitaceae vẫn đứng độc lập.
Alismatales
Alismataceae s.l.
Alismataceae s.s.
Cymodoceaceae
Họ Cỏ kiệu (danh pháp khoa học: Cymodoceaceae) là một họ thực vật có hoa. Nhiều nhà phân loại học công nhận họ này.
Hệ thống APG II năm 2003 (không thay đổi từ hệ thống APG năm 1998), cũng công nhận họ này và đặt nó trong bộ Trạch tả (Alismatales) của nhánh monocots=[thực vật một lá mầm]. Theo APG II, họ này có khoảng 16 loài cỏ biển phân bổ trong 5 chi, sinh sống trong khu vực biển thuộc vùng nhiệt đới.
Cũng theo website của APG thì người ta nghi vấn về việc họ Cỏ kim (Ruppiaceae) có đủ khác biệt để coi là một họ tách biệt hay không, tuy nhiên người ta nhận thấy các loài trong các họ Cymodoceaceae, Posidoniaceae và Ruppiaceae tạo thành một nhóm đơn ngành.
Cymodoceaceae N.Taylor
Типовой род РодыЦимодоце́евые (лат. Cymodoceáceae) — семейство цветковых растений, состоящее из пяти родов и около пятнадцати видов; близко к дзанникеллиевым и нередко объединяется с ними. Однако, в отличие от дзанникеллиевых, обитающих в пресных или слабо солоноватых водоёмах, цимодоцеевые встречаются только в водах морей и океанов и, наряду со взморниковыми, посидониевыми и некоторыми родами семейства Водокрасовые, принадлежат к так называемым «морским травам», напоминающим по облику скорее водоросли, чем цветковые растения.
По информации базы данных The Plant List (на июль 2016) семейство включает 5 родов и 16 видов[2]:
Цимодоце́евые (лат. Cymodoceáceae) — семейство цветковых растений, состоящее из пяти родов и около пятнадцати видов; близко к дзанникеллиевым и нередко объединяется с ними. Однако, в отличие от дзанникеллиевых, обитающих в пресных или слабо солоноватых водоёмах, цимодоцеевые встречаются только в водах морей и океанов и, наряду со взморниковыми, посидониевыми и некоторыми родами семейства Водокрасовые, принадлежат к так называемым «морским травам», напоминающим по облику скорее водоросли, чем цветковые растения.
参见正文
丝粉藻科共有5属16种,都是生活在暖温带到热带海洋中的咸水生植物,在澳洲附近尤其繁盛。中国南方海域有3属几种分布。
1981年的克朗奎斯特分类法将其列入茨藻目,1998年根据基因亲缘关系分类的APG 分类法认为应该归入泽泻目。
키모도케아과(Cymodoceaceae)는 속씨식물의 과 중 하나이다. "바다소 풀"로도 불리며, 분류학자들 다수가 이 과를 인정하는 것은 아니다. 2003년의 APG II 분류 체계(1998년의 APG 분류 체계와 다르지 않음)는 이 과를 속씨식물군 내의 택사목으로 분류하였다. 이 과는 열대 바다와 대양에 서식하는 전체 5개 속, 16종의 해양 식물을 포함하고 있다.
AP-웹사이트에 의하면, 줄말과와 얼마나 구별되는지 의심스럽다. 키모도케아과, 포시도니아과, 줄말과의 이 3과 식물들은 단계통군을 형성한다.
키모도케아과(Cymodoceaceae)는 속씨식물의 과 중 하나이다. "바다소 풀"로도 불리며, 분류학자들 다수가 이 과를 인정하는 것은 아니다. 2003년의 APG II 분류 체계(1998년의 APG 분류 체계와 다르지 않음)는 이 과를 속씨식물군 내의 택사목으로 분류하였다. 이 과는 열대 바다와 대양에 서식하는 전체 5개 속, 16종의 해양 식물을 포함하고 있다.
AP-웹사이트에 의하면, 줄말과와 얼마나 구별되는지 의심스럽다. 키모도케아과, 포시도니아과, 줄말과의 이 3과 식물들은 단계통군을 형성한다.