Kontryhel pastvinný (Alchemilla monticola) je nízká, plazivá, vytrvalá, planě rostoucí rostlina, jeden z 27 druhů rodu kontryhel rostoucích v české přírodě. Samotný rod je tvořen počtem druhů blížícím se k tisícovce. V České republice je kontryhel pastvinný nejhojnějším, představuje asi tři čtvrtiny všech nalézaných kontryhelů.[1][2]
Bylina je rozšířena téměř ve všech evropských státech (vyjma oblastí okolo Středozemního moře a dalekého severu) a přes Rusko, Malou Asií a Kavkaz až na Sibiř. Druhotně se dostala i na ruský Dálný východ a do Ameriky na Aljašku a do východních oblastí Kanady a Spojených států. V ČR je nejhojnější ve středních polohách, odkud vystupuje do hor do nadmořské výšky až 2000 m.[1][3][4]
Tento v Česku hojný druh najdeme na vlhkých i sušších loukách a pastvinách, v lesních lemech, příkopech podél cest a často také na místech narušovaných lidskou činností. Na kvalitu půdy a množství živin není náročný, k růstu si vybírá místa travnatá, osluněná i zastíněná.
Kontryhele jsou zajímavé kapičkami vody objevujícími se v proláklinách listů. Nejsou to kapky deště ani rosy, ale přes průduchy vyloučená přebytečná voda z listů.[1][3][5]
Vytrvalá, šedozeleně zbarvená bylina dorůstající do výšky 10 až 30 cm. Roste z při povrchu uloženého oddenku pokrytého zbytky odumřelých listů. Z oddenku vyrůstá přízemní růžice vzpřímených řapíkatých, okrouhle ledvinovitých, slabě zvlněných nebo plochých, oboustranně hustě chlupatých listů. Jsou do třetiny laločnaté a jejich polovejčité až poloeliptické laloky mají na bázi celokrajné zářezy a výše po obou stranách šest až devět stejných, tupě zašpičatělých zubů. Z listové růžice také raší květonosné lodyhy střídavě porostlé sice menšími, ale vzhledově stejnými listy s řapíky a drobnými, u báze bledými palisty. Na řapících všech listů rostou kolmo odstálé chlupy.
Z úžlabí lodyžních listů šikmo vzhůru vedou stopky květenství. Čtyřčetné, nažloutlé květy velké jen 5 mm jsou uspořádané v malých, kompaktních klubkách vytvářejících vijany. Stopky květů i květenství jsou lysé. Češule květu je vřetenovitě obvejčitá a v dolní polovině řídce chlupatá. Kalíšek je výrazně užší a kratší než světle žlutý kalich se čtyřmi lístky. Květ nemá vyvinutou korunu a čtyři jeho tyčinky nemají prašníky s pylem. Spodní semeník je vytvořen z jednoho plodolistu. Plodem je nažka.
Kontryhel pastvinný je, stejně jako ostatní druhy kontryhele, apomiktickou rostlinou, z vajíčka v semeníku se vyvine plod bez opylení. To vede ke stavu, že i malé zděděné rozdíly jsou u potomků vždy zachovány a tak vznikla spousta druhů (někdy nazývaných "mikrodruhy") s velmi malým odlišením. Mají uzavřenou reprodukci a nejsou schopné se křížit.[1][3][5][6][7]
V minulosti byly kontryhele používané k léčbě ran nebo jiných neduhů kůže, stejně jako při průjmech, menstruačních problémech nebo při zánětech spojivek. Přikládaly se drcené listy na rány, dělal se výluh z čerstvých rostlin nebo ze sušených listů a oddenků se vařil léčivý čaj.[3][6]
Kontryhel pastvinný (Alchemilla monticola) je nízká, plazivá, vytrvalá, planě rostoucí rostlina, jeden z 27 druhů rodu kontryhel rostoucích v české přírodě. Samotný rod je tvořen počtem druhů blížícím se k tisícovce. V České republice je kontryhel pastvinný nejhojnějším, představuje asi tři čtvrtiny všech nalézaných kontryhelů.
Der Bergwiesen-Frauenmantel (Alchemilla monticola) ist eine Pflanzenart aus der Gattung Frauenmantel (Alchemilla) innerhalb der Familie der Rosengewächse (Rosaceae). Sie ist in den gemäßigten bis borealen Gebieten Eurasiens verbreitet.
Der Bergwiesen-Frauenmantel ist eine krautige Pflanze, die Wuchshöhen von 5 bis 30, selten bis zu 50 Zentimetern erreicht. Die oberirdischen Pflanzenteile sind abstehend behaart (Indument). Die Stängel sind oft bis in den Blütenstand behaart. Die Grundblätter sind bis 10 Zentimeter breit, flach, meist kreisförmig mit enger Basalbucht, sieben- oder neun-, selten elflappig und beiderseits dicht behaart. Die Blattstiele sind 0,5 bis 1 Millimeter, an Endblättern bis zu 4 Millimeter lang. Die Blattlappen sind rundlich bis elliptisch-eiförmig. Der Blattrand besitzt ziemlich selten gleich lange Zähne. Die grundständigen Nebenblätter sind am Grunde weiß.
Die Blütezeit reicht von Mai bis Oktober. Der zusammengesetzte Blütenstand ist reichblütig, die Teilblütenstände sind meist dicht kugelig. Die Blütenstiele und Kelchblätter sind in der Regel zerstreut behaart, aber gelegentlich auch kahl. Die Blüten besitzen Durchmesser von bis zu 4 Millimetern. Der Kelchbecher ist elliptisch und nach oben etwas verschmälert.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 101, 103-109, 110.[1]
Der Bergwiesen-Frauenmantel ist in den gemäßigten bis borealen Gebieten von Mittel-, Nord- und Osteuropa weitverbreitet. Sein Verbreitungsgebiet erstreckt sich nach Osten bis ins westliche Sibirien, im Süden ist er mehr in den Gebirgen bis zu den Pyrenäen und dem Apennin zu finden.
Der Bergwiesen-Frauenmantel gedeiht auf submontanen bis alpinen, selten auch planaren bis kollinen Höhenstufen. Er besiedelt mäßig trockene bis sickernasse Wiesen, Weiden und Ruderalstellen (Weg- und Straßenränder).
In Deutschland ist der Bergwiesen-Frauenmantel die häufigste Art der Gattung Frauenmantel. Neben dem Gelbgrünen Frauenmantel (Alchemilla xanthochlora) ist er die häufigste Alchemilla-Art in großen Teilen Mitteleuropas.
Die Erstbeschreibung von Alchemilla monticola erfolgte 1838 durch Philipp Maximilian Opiz in Berchtold und Opiz: Oekonomisch-technische Flora Böhmens, Band 2, 1, S. 13. Synonyme für Alchemilla monticola Opiz sind Alchemilla gracilis Opiz, Alchemilla hungarica Soó, Alchemilla pascualis S.E.Fröhner non Juz., Alchemilla pastoralis Buser, Alchemilla intermedia subsp. sooi, Alchemilla palmata subsp. pastoralis (Buser) Soó & Palitz nom. illeg., Alchemilla vulgaris subsp. pastoralis (Buser) Murb., Alchemilla vulgaris subsp. palmata (Gilib.) Gams. Alchemilla monticola gehört zur Sektion Plicatae aus der Gattung Alchemilla.
Der Bergwiesen-Frauenmantel (Alchemilla monticola) ist eine Pflanzenart aus der Gattung Frauenmantel (Alchemilla) innerhalb der Familie der Rosengewächse (Rosaceae). Sie ist in den gemäßigten bis borealen Gebieten Eurasiens verbreitet.
Bòżé zelé (Alchemilla monticola Opiz) – to je ôrt z rodzëznë różowatëch (Rosaceae). Òno rosce m. jin. na Kaszëbach.
Bòżé zelé (Alchemilla monticola Opiz) – to je ôrt z rodzëznë różowatëch (Rosaceae). Òno rosce m. jin. na Kaszëbach.
Alchemilla monticola, also called hairy lady's mantle, is a species of plant belonging to the family Rosaceae.[1]
It is native range extends from Europe to Siberia and Central China.[1]
Alchemilla monticola, also called hairy lady's mantle, is a species of plant belonging to the family Rosaceae.
It is native range extends from Europe to Siberia and Central China.
Karjus-kortsleht (Alchemilla monticola) on roosõieliste sugukonda kuuluv taimeliik.
Taim on kantud Eesti ohustatud liikide punasesse nimestikku.[1]
Karjus-kortsleht (Alchemilla monticola) on roosõieliste sugukonda kuuluv taimeliik.
Taim on kantud Eesti ohustatud liikide punasesse nimestikku.
Laidunpoimulehti (Alchemilla monticola) on ruusukasvien heimoon kuuluva monivuotinen ruohovartinen kasvi. Se on Suomen yleisimpiä poimulehtilajeja. Poimulehti erittää lehdillään nestepisaroita, joilla on uskottu olevan myyttisiä voimia.[1]
Laidunpoimulehti voi kasvaa 40 cm korkeaksi. Sen karvoja ja lehtivarsia peittävät suorina törröttävät karvat. Lehtivarret ovat ruskehtavat, lehdet sinivihreät. Piparkakkureunaisissa lehdissä on 15–19 hammaspykälää.[2]
Laidunpoimulehteä tavataan Keski- ja Itä-Euroopassa sekä Skandinavian eteläosissa suunnilleen Vaasan korkeudelle asti, paikoin pohjoisempanakin.[2]
Laidunpoimulehti kasvaa nimensä mukaisesti laitumilla, sekä niityillä ja muualla kulttuuriympäristössä.[2]
Laidunpoimulehti (Alchemilla monticola) on ruusukasvien heimoon kuuluva monivuotinen ruohovartinen kasvi. Se on Suomen yleisimpiä poimulehtilajeja. Poimulehti erittää lehdillään nestepisaroita, joilla on uskottu olevan myyttisiä voimia.
Bergvrouwenmantel (Alchemilla monticola) is een overblijvende plant (hemikryptofyt), die behoort tot de rozenfamilie (Rosaceae). Bergvrouwenmantel staat op de Nederlandse Rode lijst van planten als zeer zeldzaam en zeer sterk afgenomen. Het aantal chromosomen is 2n = 101-104, 106-110.[1]
De plant wordt 8–30 cm hoog en vormt wortelstokken. De stengel en ronde, grijsgroene, gekartelde bladeren zijn dicht behaard met rechte afstaande haren. Op de jonge bladstelen staan de haren schuin omhoog. De bladeren aan de stengel zijn meestal duidelijk gelobd. De bloemstelen zijn onbehaard of hebben alleen aan de voet enkele, verspreide haren. De steunblaadjes van de rozetbladeren verdrogen niet spoedig.
Bergvrouwenmantel bloeit van mei tot de herfst met 2–4 mm grote, geelgroene bloemen, die in een gedrongen bijscherm zijn gerangschikt. Een bloem bestaat uit vier kelkbladen, vier bijkelkbladen en vier meeldraden. De kelkbuis is behaard. De kelkbladen zijn korter tot iets langer dan de kelkbuis en staan na de bloei schuin omhoog. De bijkelkbladen zijn veel kleiner dan de kelkbladen.
De vrucht is een eenzadige, 1,5 mm lange en 1 mm brede dopvrucht.
De plant komt voor op vochtige tot vrij natte, grazige grond.
Bergvrouwenmantel (Alchemilla monticola) is een overblijvende plant (hemikryptofyt), die behoort tot de rozenfamilie (Rosaceae). Bergvrouwenmantel staat op de Nederlandse Rode lijst van planten als zeer zeldzaam en zeer sterk afgenomen. Het aantal chromosomen is 2n = 101-104, 106-110.
De plant wordt 8–30 cm hoog en vormt wortelstokken. De stengel en ronde, grijsgroene, gekartelde bladeren zijn dicht behaard met rechte afstaande haren. Op de jonge bladstelen staan de haren schuin omhoog. De bladeren aan de stengel zijn meestal duidelijk gelobd. De bloemstelen zijn onbehaard of hebben alleen aan de voet enkele, verspreide haren. De steunblaadjes van de rozetbladeren verdrogen niet spoedig.
Bergvrouwenmantel bloeit van mei tot de herfst met 2–4 mm grote, geelgroene bloemen, die in een gedrongen bijscherm zijn gerangschikt. Een bloem bestaat uit vier kelkbladen, vier bijkelkbladen en vier meeldraden. De kelkbuis is behaard. De kelkbladen zijn korter tot iets langer dan de kelkbuis en staan na de bloei schuin omhoog. De bijkelkbladen zijn veel kleiner dan de kelkbladen.
De vrucht is een eenzadige, 1,5 mm lange en 1 mm brede dopvrucht.
Plant
Stengel
Blad
Achterkant blad
Bloemen
Bloemen
Vruchten
Herbarium
De plant komt voor op vochtige tot vrij natte, grazige grond.
Przywrotnik pasterski (Alchemilla monticola Opiz) – gatunek rośliny wieloletniej z rodziny różowatych. Główny obszar występowania obejmuje Europę[2]. W Polsce występuje na obszarze całego kraju[3].
Bylina, hemikryptofit. Występuje na skraju lasów, w przydrożnych rowach i łąkach. Kwitnie od maja do września. Gatunek charakterystyczny łąk z zespołu Gladiolo-Agrostietum[4].
Roślina lecznicza zawierająca garbniki. Ziele stosowane jest przy leczeniu schorzeń wątroby, nerek oraz przy leczeniu chorób artretycznych.
Przywrotnik pasterski (Alchemilla monticola Opiz) – gatunek rośliny wieloletniej z rodziny różowatych. Główny obszar występowania obejmuje Europę. W Polsce występuje na obszarze całego kraju.
Alchemilla vulgaris pastoralis é uma espécie de rosácea do gênero Alchemilla, pertencente à família Rosaceae.[1]
Alchemilla vulgaris pastoralis é uma espécie de rosácea do gênero Alchemilla, pertencente à família Rosaceae.
Betesdaggkåpa (Alchemilla monticola) är en ganska småväxt ört inom släktet daggkåpor.
Denna art hänförs till specialnivån för apomixis med benämningen sektion, i taxon placerad mellan släkte och art.
Förväxlingsart glansdaggkåpa, Alchemilla micans.
Se vidare daggkåpa.
Följande synonymer har ogiltigförklarats:[1]
Betesdaggkåpa (Alchemilla monticola) är en ganska småväxt ört inom släktet daggkåpor.
Denna art hänförs till specialnivån för apomixis med benämningen sektion, i taxon placerad mellan släkte och art.
Förväxlingsart glansdaggkåpa, Alchemilla micans.
Se vidare daggkåpa.
Стебла 20-50 см заввишки.
Листки з округлими лопатями, у кількості 9-11, надрізи між ними короткі, кожна лопать з 7-9 короткими гострими зубцями.
В Україні поширений на Поліссі та на півночі лісостепу, росте на луках та узліссях.
Alchemilla monticola là loài thực vật có hoa trong họ Hoa hồng. Loài này được Opiz mô tả khoa học đầu tiên năm 1838.[1]
Alchemilla monticola là loài thực vật có hoa trong họ Hoa hồng. Loài này được Opiz mô tả khoa học đầu tiên năm 1838.