Perception Channels: tactile ; chemical
Other Physical Features: endothermic ; bilateral symmetry
Key Reproductive Features: gonochoric/gonochoristic/dioecious (sexes separate); sexual
Morjkimilər (lat. Odobenidae) — Yırtıcılar dəstəsindən heyvan fəsiləsi[1][2][2]. Hazırda morjlar yalnız arktika qurşağında yayılmışlar[2].
Morjkimilər fəsiləsinə müasir dönəmdə yalnlz bir cins və bir növ daxildir. Digər növlər isə arxeoloji qazıntılar nəticəsində aşkarlanmışdır[3]:
Morjkimilər (lat. Odobenidae) — Yırtıcılar dəstəsindən heyvan fəsiləsi. Hazırda morjlar yalnız arktika qurşağında yayılmışlar.
Mrožovití (Odobenidae) je čeleď čítající jediný druh mrože a to mrože ledního (Odobenus rosmarus), který se vyskytuje v Severním ledovém oceánu a příležitostně na severu Atlantského oceánu. Jejich špičáky jsou změněné v dlouhé kly, kterými vyhrabává potravu. Živí se měkkýši, korýši a rybami.
Jediný druh mrože připomíná lachtany, protože dovede zadní ploutvovité končetiny při pohybu na souši podsunout pod tělo. Nepohybuje se však tak rychle a obratně jako lachtani a často se jen plazí.
V přírodě mu zatím nehrozí nebezpečí vyhubení.
Kromě mrože ledního se do čeledi řadí ještě několik vymřelých zvířat rozdělovaných do skupin (podčeledí nebo tribů) Desmatophocinae, Kamtschatarctinae, Imagotariinae, Dusignathinae a Odobeninae. Je známo asi 17 fosilních rodů mrožovitých a tři fosilní druhy rodu Odobenus (O. huxleyi, O. koninckii, O. mandanoensis)[1][2]. Mrožovití jsou známi od miocénu.
Mrožovití (Odobenidae) je čeleď čítající jediný druh mrože a to mrože ledního (Odobenus rosmarus), který se vyskytuje v Severním ledovém oceánu a příležitostně na severu Atlantského oceánu. Jejich špičáky jsou změněné v dlouhé kly, kterými vyhrabává potravu. Živí se měkkýši, korýši a rybami.
Jediný druh mrože připomíná lachtany, protože dovede zadní ploutvovité končetiny při pohybu na souši podsunout pod tělo. Nepohybuje se však tak rychle a obratně jako lachtani a často se jen plazí.
V přírodě mu zatím nehrozí nebezpečí vyhubení.
Odobenidae es un familia de Caniformia, Pinnipedia.
Odobenidae (lopët e detit) është një familje e këmbëlopatatëve (Pinnipedia). E vetmja specie e gjallë e kësaj familje është trikeku.[1]
Të gjithë gjinitë janë të zhdukura, përveç gjinisë Odobenus.[2]
Odobenidae (lopët e detit) është një familje e këmbëlopatatëve (Pinnipedia). E vetmja specie e gjallë e kësaj familje është trikeku.
Суужолборстор (лат. Odobenidae) — деңизде жашоочу желиндүү айбандардын бир тукуму, буларга суужолборс (лат. Odobenus rosmarus), Атлантика суужолборсу (O. r. rosmarus), Тынч океан суужолборсу (O. r. divergens) жана башка түрлөр кирет.
Суужолборстор (лат. Odobenidae) — деңизде жашоочу желиндүү айбандардын бир тукуму, буларга суужолборс (лат. Odobenus rosmarus), Атлантика суужолборсу (O. r. rosmarus), Тынч океан суужолборсу (O. r. divergens) жана башка түрлөр кирет.
Odobenidae is a family of pinnipeds, of which the only extant species is the walrus (Odobenus rosmarus). In the past, however, the group was much more diverse, and includes more than a dozen fossil genera.
All genera, except Odobenus, are extinct.[1]
In re-analyzing Pelagiarctos, Boessenecker et al. (2013) proposed the phylogenetic relationships of Odobenidae as follows (this analysis excluded Archaeodobenus, Titanotaria, Nanodobenus, and Pliopedia; and included Enaliarctos, Pteronarctos, Allodesmus, Desmatophoca, Callorhinus, Monachus, and Erignathus):[3]
Desmatophocidae Otariidae Phocidae ImagotariinaePrototaria primigenia †
Proneotherium regenningi †
Neotherium mirum †
Kamtschatarctos sinelnikovae †
Pseudotaria muramotoi †
Pelagiarctos sp. †
Imagotaria downsi †
Pontolis magnus †
DusignathinaeDusignathus santacruzensis †
Gomphotaria pugnax †
Dusignathus seftoni †
OdobeninaeAivukus cedrosensis †
Protodobenus japonicus †
Odobenidae is a family of pinnipeds, of which the only extant species is the walrus (Odobenus rosmarus). In the past, however, the group was much more diverse, and includes more than a dozen fossil genera.
Los odobénidos (Odobenidae) son una familia de pinípedos. La única especie viviente es la morsa, Odobenus rosmarus. En el pasado geológico, este grupo fue mucho más diverso, e incluía más de diez géneros ahora extintos.
Familia Odobenidae†
Cladograma según Boessenecker & Churchill de 2013:[1]
Odobenidae Dusignathinae OdobeninaeLos odobénidos (Odobenidae) son una familia de pinípedos. La única especie viviente es la morsa, Odobenus rosmarus. En el pasado geológico, este grupo fue mucho más diverso, e incluía más de diez géneros ahora extintos.
Les odobénidés (Odobenidae) forment une famille de pinnipèdes. Celle-ci ne comporte qu'un seul genre encore vivant, Odobenus, lui-même ne comportant qu'une seule espèce actuelle : le morse, bien que cette dernière appellation puisse désigner chacun des membres de la famille.
La famille était vraisemblablement autrefois divisée en les 5 sous-familles suivantes : † Desmatophocinae, † Kamtschatarctinae, † Imagotariinae, † Dusignathinae et Odobeninae, mais l'appartenance de celles-ci à la famille des odobenidés reste incertaine face aux otariidés et phocidés.
La phylogénie de la famille serait la suivante[1] :
o Odobenidae ├?─ † Oriensarctos └──+──o † Desmatophocinae │ ├─ † Desmatophoca oregonensis Condon, 1906 │ └──o † Allodesmus │ ├─ † A. kernensis │ └── † A. packardi └──o Odobeninae ├?─ † Kamtschatarctos sinelnikovae ├?─ † Pelagiarctos thomasi Barnes, 1987 ├──+── † Proneotherium repenningi Barnes, in Kohno, Barnes & Hirota, 1995 │ └──o † Prototaria Takeyama & Ozama, 1984 │ ├─ † P. primigena Takeyama & Ozama, 1984 │ └─ † P. planicephala Kohno, 1994 └──+?─ † Neotherium mirum └──+── † Imagotaria downsi └──+──o Odobenini │ ├─ † Aivukus │ ├─ † Prorosmarus │ ├? † Pseudotaria muramotoi Kohno, 2006 │ ├─ † Alachtherium │ ├─ † Trichecodon │ └──o Odobenus rosmarus │ ├─ O. r. rosmarus │ ├─ O. r. divergens │ └─ O. r. orientalis = O. r. laptevi └──o † Dusignathini ├─ † Valenictus chulavistensis ├─ † Pliopedia ├─ † Dusignathus ├─ † Pontolis magnus (True, 1905) └─ † Gomphotaria pugnax
Il existe également le genre Ontocetus, initialement nommé Alachtherium.
Les odobénidés (Odobenidae) forment une famille de pinnipèdes. Celle-ci ne comporte qu'un seul genre encore vivant, Odobenus, lui-même ne comportant qu'une seule espèce actuelle : le morse, bien que cette dernière appellation puisse désigner chacun des membres de la famille.
Gli odobenidi (Odobenidae Allen, 1880) sono una famiglia di pinnipedi. L'unica specie sopravvissuta è il tricheco. In passato, tuttavia, il gruppo è stato molto variegato e include più di una dozzina di generi fossili.
Tutti i generi, ad eccezione di Odobenus, sono estinti.[1]
Nel rianalizzare Pelagiarctos, Boessenecker et al. (2013) hanno proposto le relazioni filogenetiche di Odobenidae come segue (questa analisi esclude Archaeodobenus, Titanotaria, Nanodobenus e Pliopedia; e include Enaliarctos, Pteronarctos, Allodesmus, Desmatophoca, Callorhinus, Monachus, e Erignathus):[3]
Desmatophocidae Otariidae Phocidae ImagotariinaePrototaria primigenia †
Proneotherium regenningi †
Neotherium mirum †
Kamtschatarctos sinelnikovae †
Pseudotaria muramotoi †
Pelagiarctos sp. †
Imagotaria downsi †
Pontolis magnus †
DusignathinaeDusignathus santacruzensis †
Gomphotaria pugnax †
Dusignathus seftoni †
OdobeninaeAivukus cedrosensis †
Protodobenus japonicus †
Gli odobenidi (Odobenidae Allen, 1880) sono una famiglia di pinnipedi. L'unica specie sopravvissuta è il tricheco. In passato, tuttavia, il gruppo è stato molto variegato e include più di una dozzina di generi fossili.
Odobenidae sunt familia Pinnipediorum, cui sola species exstans est Odobenus rosmarus. Familia autem olim fuit diversior, et plus quam decem genera fossilia comprehendit.
Omnia genera, Odobeno excepto, sunt exstincta.
Odobenidae sunt familia Pinnipediorum, cui sola species exstans est Odobenus rosmarus. Familia autem olim fuit diversior, et plus quam decem genera fossilia comprehendit.
De walrussen (Odobenidae) vormen een familie van zeeroofdieren uit de orde der roofdieren (Carnivora). Tegenwoordig is er nog één soort, de walrus (Odobenus rosmarus).
Er zijn walrusfossielen bekend uit het Mioceen. Zo'n twintig miljoen jaar geleden ontstonden de walrussen in de Noordelijke Grote Oceaan. In het Mioceen en het daarop volgende Plioceen kwamen meerdere soorten voor binnen de familie der Odobenidae. Het was toen de talrijkste zeeroofdierenfamilie in de Grote Oceaan, de enige plaats waar de familie te vinden was. Deze dieren leken qua uiterlijk waarschijnlijk veel op de hedendaagse oorrobben. Net als de hedendaagse walrus aten deze dieren ongewervelde bodemdieren als schelpdieren, maar sommige soorten waren echte viseters.
In het Laat-Mioceen, toen er een zeestraat lag op de plek waar nu Panama en Costa Rica liggen, vestigden enkele soorten zich in de Atlantische Oceaan. Deze soorten hadden allemaal slagtanden en aten bodemdieren. Hier ontstonden meerdere soorten, terwijl de meeste soorten in de Grote Oceaan uitstierven.
Vroeger werd altijd gedacht dat de hedendaagse walrus een afstammeling was van de Atlantische lijn, en de Pacifische lijn uitstierf. De vondst van een fossiele walrus van het geslacht Odobenus bij Japan duidt er echter op dat dit geslacht al in het midden van het Pleistoceen in de westelijke Grote Oceaan voorkwam, en waarschijnlijk afstamt van de Pacifische lijn.
De walrussen (Odobenidae) vormen een familie van zeeroofdieren uit de orde der roofdieren (Carnivora). Tegenwoordig is er nog één soort, de walrus (Odobenus rosmarus).
Er zijn walrusfossielen bekend uit het Mioceen. Zo'n twintig miljoen jaar geleden ontstonden de walrussen in de Noordelijke Grote Oceaan. In het Mioceen en het daarop volgende Plioceen kwamen meerdere soorten voor binnen de familie der Odobenidae. Het was toen de talrijkste zeeroofdierenfamilie in de Grote Oceaan, de enige plaats waar de familie te vinden was. Deze dieren leken qua uiterlijk waarschijnlijk veel op de hedendaagse oorrobben. Net als de hedendaagse walrus aten deze dieren ongewervelde bodemdieren als schelpdieren, maar sommige soorten waren echte viseters.
In het Laat-Mioceen, toen er een zeestraat lag op de plek waar nu Panama en Costa Rica liggen, vestigden enkele soorten zich in de Atlantische Oceaan. Deze soorten hadden allemaal slagtanden en aten bodemdieren. Hier ontstonden meerdere soorten, terwijl de meeste soorten in de Grote Oceaan uitstierven.
Vroeger werd altijd gedacht dat de hedendaagse walrus een afstammeling was van de Atlantische lijn, en de Pacifische lijn uitstierf. De vondst van een fossiele walrus van het geslacht Odobenus bij Japan duidt er echter op dat dit geslacht al in het midden van het Pleistoceen in de westelijke Grote Oceaan voorkwam, en waarschijnlijk afstamt van de Pacifische lijn.
Morsowate[2] (Odobenidae) – rodzina dużych, drapieżnych ssaków morskich, zaliczanych wraz z uchatkami i fokami do ssaków płetwonogich (Pinnipedia).
W przeszłości była to rodzina szeroko rozprzestrzeniona i liczna w gatunki. Ze środkowego miocenu Ameryki (ok. 14 mln lat temu) znane są szczątki kopalne około 30 gatunków i podgatunków ssaków podobnych do morsa (Odobenus rosmarus) – jedynego przedstawiciela rodzaju Odobenus Brisson, 1762 i jedynego współcześnie żyjącego reprezentanta rodziny[3]. Mors spotykany jest w okołobiegunowych morzach Arktyki. Wymarłe gatunki amerykańskie zaliczane są do kilku (od dwóch do czterech – w zależności od autora) podrodzin. Najczęściej wymieniane są Imagotariinae, Dusignathinae i Odobeninae. Z Hokkaido opisano Pseudotaria muramotoi[4]
Jak wszystkie płetwonogie, również morsowate mają giętkie, opływowe ciało chronione przed zimnem grubą warstwą tłuszczu. Wszystkie kończyny są przekształcone w płetwy, ogon zredukowany, górne kły tworzą potężne ciosy, szczególnie duże u samców. Zęby policzkowe o uproszczonej budowie, tępe.
Podobnie jak u fok, u morsowatych nie występują małżowiny uszne, a jądra znajdują się pod skórą brzucha. Natomiast w odróżnieniu od fok, a podobnie jak u uchatek, tylne kończyny morsowatych mogą zginać się pod tułów, co umożliwia im poruszanie się na lądzie.
Wyniki badań molekularnych sugerują, że morsy są bliżej spokrewnione z uchatkami, niż z fokami.
Do rodziny morsowatych należą jeden współcześnie występujący rodzaj[5][2]:
oraz wymarłe:
Morsowate (Odobenidae) – rodzina dużych, drapieżnych ssaków morskich, zaliczanych wraz z uchatkami i fokami do ssaków płetwonogich (Pinnipedia).
Họ Moóc hay họ Hải mã (danh pháp khoa học: Odobenidae) là một họ trong siêu họ (hoặc nhóm không phân hạng) gọi chung là động vật chân vây (Pinnipedia) của bộ Ăn thịt (Carnivora). Họ này chỉ có 1 loài còn sinh tồn là hải mã (hay moóc).
Tất cả các chi đều tuyệt chủng trừ Odobenus.
Họ Moóc hay họ Hải mã (danh pháp khoa học: Odobenidae) là một họ trong siêu họ (hoặc nhóm không phân hạng) gọi chung là động vật chân vây (Pinnipedia) của bộ Ăn thịt (Carnivora). Họ này chỉ có 1 loài còn sinh tồn là hải mã (hay moóc).
Odobenidae
Allen, 1880
Моржовые (лат. Odobenidae) — семейство морских млекопитающих. Ранее его относили к отряду ластоногих (Pinnipedia), однако в последнее время моржовых наряду с настоящими и ушастыми тюленями относят к отряду хищных[1][2], выделяя вместе с ушастыми тюленями (Otariidae) в надсемейство Otarioidea[3]. Ископаемые представители семейства известны с раннего неогена (примерно 20,5 млн лет назад)[2][3]. В настоящее время существует только один вид — морж, распространенный циркумполярно в арктических морях[2].
В семействе моржовых один современный род c одним видом и несколько древних ископаемых родов[3]:
Скелет моржа
Gomphotaria pugnax, реконструкция
Pliopedia pacifica, реконструкция
Imagotaria downsi, реконструкция
Archaeodobenus akamatsui, реконструкция
Голова Protodobenus japonicus, реконструкция
Голова Aivukus cedrosensis, реконструкция
Моржовые (лат. Odobenidae) — семейство морских млекопитающих. Ранее его относили к отряду ластоногих (Pinnipedia), однако в последнее время моржовых наряду с настоящими и ушастыми тюленями относят к отряду хищных, выделяя вместе с ушастыми тюленями (Otariidae) в надсемейство Otarioidea. Ископаемые представители семейства известны с раннего неогена (примерно 20,5 млн лет назад). В настоящее время существует только один вид — морж, распространенный циркумполярно в арктических морях.