dcsimg

Senna auriculata ( азерски )

добавил wikipedia AZ

Senna auriculata (lat. Senna auriculata) - paxlakimilər fəsiləsinin səna cinsinə aid bitki növü.

İstinadlar

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Vikipediya müəllifləri və redaktorları
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia AZ

Senna auriculata: Brief Summary ( азерски )

добавил wikipedia AZ

Senna auriculata (lat. Senna auriculata) - paxlakimilər fəsiləsinin səna cinsinə aid bitki növü.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Vikipediya müəllifləri və redaktorları
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia AZ

ஆவாரை ( тамилски )

добавил wikipedia emerging languages

ஆவாரை (About this soundஒலிப்பு ), ஆவிரை அல்லது மேகாரி (Cassia auriculata) என்பது ஒரு மருத்துவ மூலிகைப் பயன்பாடுடைய ஒரு தாவரமாகும். இது ஒரு சங்க கால மலராகும்.

தீரும் நோய்கள்

நீரிழிவு, மேக நோய்கள், நீர்கடுப்பு, உள்ளங்கால் எரிச்சல், சிறுநீர் எரிச்சல், வெள்ளைப்படுதல் போன்ற நோய்களுக்கான மருத்துவத்திற்கு பயன்படுகிறது. ஆவாரை இலையை பாசிப்பருப்பு, பூலாங்கிழங்கு ஆகியவற்றுடன் சேர்த்து அரைத்து உடலிற் பூசிக் குளித்துவர உடல் அரிப்பு, உடல் வெப்பம் ஆகியவை குறையும். ”ஆவாரை பூத்திருக்கச் சாவாரைக் காண்பதுண்டோ ?” என்பது சித்த மருத்துவப் பழமொழி.

தைப்பொங்கலில்

 src=
ஆவாரம்பூ

ஆவிரை என்பது இக்காலத்தில் ஆவாரம்பூ என வழங்கப்படுகிறது. தைப்பொங்கல் கொண்டாட்டத்தின்போது காப்புக் கட்டுவதற்கும், மாட்டுப்பொங்கலன்று மாடுகளுக்கு மாலை கட்டுவதற்கும், வீடுகளுக்குத் தோரணம் கட்டுவதற்கும் ஆவாரம்பூவை இக்காலத்திலும் பயன்படுத்துகின்றனர்.

சங்க காலத்தில் மடல்-மா ஏறி வருகையில் பயன்படுத்தப்பட்ட இந்தப் பூ தைப்பொங்கல் விழாவில் பயன்படுத்தப்படும் பூவாக மாறியுள்ளது.

சங்கநூல் குறிப்புகள்

தொல்காப்பியர் இந்த மரவினத்தைக் குறிப்பிடுகிறார். ஆவிரை என்னும் மரப்பெயர் அதன் பகுதிகளைக் குறிக்கும்போது ஆவிரங்கோடு, ஆவிரஞ்செதிள் (பட்டை), ஆவிரந்தோல், ஆவிரம்பூ – என வரும் என்கிறார் [1]

குறிஞ்சிப்பாட்டில் தொகுக்கப்பட்டுள்ள 99 வகையான மலர்களில் ஒன்றாக இது குறிப்பிடப்பட்டுள்ளது.[2]

தலைவியை அவளது பெற்றோர் அவள் விரும்பும் தலைவனுக்குத் தர மறுத்தால் ஊரில் மடலூர்ந்து வந்து பெறப்போவதாக அந்தத் தலைவன் குறிப்பிடுகிறான். பனைமட்டைகளால் குதிரை செய்வானாம். அதற்கு ஆவிரம்பூ மாலை சூட்டுவானாம். இன்னாள் இவ்வாறு வரச்செய்தாள் என எழுதி அதன்மேல் வைத்திருப்பானாம். இதனைப் பார்க்கும் ஊரார் அந்தத் தலைவன்-தலைவியரைக் கூட்டுவிப்பார்களாம்.[3]

மடல்மா மேல் வரும் ஒருவன் அக்குதிரைக்கு மயில்பீலி, பூளாப் பூ, ஆவிரை (ஆவாரம்பூ) ஆகியவற்றைச் சூட்டியிருந்தானாம்.[4]

ஆவிரை மலரையும் எருக்க மலரையும் சேர்த்துக் கட்டிய மாலையை அவன் அணிந்திருந்தானாம்.[5]

காதலர் இருவர் ஆவிரை மலர்மாலை அணிந்துகொண்டு பல ஊர் மன்றங்களில் இன்னிசை முழங்க ஆடினார்களாம்.[6]

ஆவிரை மலர் காடு

அடிக்குறிப்பு

  1. தொல்காப்பியம் 1-284
  2. அடி 71
  3. குறுந்தொகை 173
  4. பொலமலர் ஆவிரை - கலித்தொகை 138
  5. கலித்தொகை 138
  6. அகநானூறு 301
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
விக்கிபீடியா ஆசிரியர்கள் மற்றும் ஆசிரியர்கள்
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia emerging languages

ஆவாரை: Brief Summary ( тамилски )

добавил wikipedia emerging languages

ஆவாரை (About this soundஒலிப்பு ), ஆவிரை அல்லது மேகாரி (Cassia auriculata) என்பது ஒரு மருத்துவ மூலிகைப் பயன்பாடுடைய ஒரு தாவரமாகும். இது ஒரு சங்க கால மலராகும்.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
விக்கிபீடியா ஆசிரியர்கள் மற்றும் ஆசிரியர்கள்
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia emerging languages

తంగేడు ( телушки )

добавил wikipedia emerging languages

తంగేడు ఒక విధమైన ఔషధ మొక్క. దీని వృక్ష శాస్త్రీయ నామం కేషియా ఆరిక్యులేటా. బంజరు భూముల్లో, ముఖ్యంగా చిట్టడవుల్లో ఎక్కువగా పెరుగుతుంది. మొక్క చాలా అందంగా వుండి, బంగారు రంగులో వుండే పూలు గుత్తులుగా, కొమ్మల చివర పెరుగుతూ, తొలకరి వానల అనంతరం దర్శనమిస్తాయి. వీటిని గొబ్బిపూలు అని కూడా అంటారు. ముఖ్యంగా సంక్రాంతి పండుగ వచ్చే మాసంలో, ముగ్గులపై అలంకరించడం, పేడ ముద్దలపై గుచ్చి, గొబ్బెమ్మలుగా పెట్టడం చేస్తూ వుంటారు. ఈ రకమైన ఆచారం వీటికి దైవత్వం ఆపాదించడానికి విధించినదేనని, ఆ మొక్కలోని ఔషధ ప్రాముఖ్యం తెలియజేయడానికే మన పూర్వీకులు ఈ విధమైన ఆచారాలను పాటించారని తెలుస్తుంది.

బాగా పెరిగిన తంగేడు మొక్క రెండు మీటర్ల ఎత్తు వరకు పెరుగుతుంది. బహువార్షికమయినందున, సంవత్సరం పొడవునా దొరుకుతుంది. కణుపునకు ఒకటి వంతున సంయుక్త పత్రాలు ఏర్పడతాయి. పత్రాలు చింతాకుల వలె ఉండి, కొంచెం పెద్దవిగా వుంటాయి. ఫలాలు తప్పిడిగా, పొడవుగా ఏర్పడతాయి. ఈ మొక్కను మెరక తంగేడు, తంగేడు, తుంగేర, గొబ్బిపూలు అని అనేక పేర్లతో పిలుస్తారు. సంస్కృతంలో చరమ రంగ లేక మాయహరి, ఆవర్తకి, పీఠకిలక, తిమిరిహరి అని అనేక నామాలున్నాయి. ఆంగ్లంలో టానర్స్ కాషియా లేక టానర్స్ సెన్నా అని, శాస్త్రీయంగా కేషియా ఆరిక్యులేటా లేక సెన్నా ఆరిక్యులేటా అని పిలుస్తారు. ఇది సీసాల్పినియేసి అనే కుటుంబానికి చెందినది. ఈ మొక్క బెరడులో టాన్లి ఎక్కువగా ఉన్నాయి. మొక్క సమూలంలో బీటా సైటోస్టీరాల్, గ్లైకోసైడ్లు ఉన్నాయి. ఆయుర్వేదంలో మధుర, రూక్ష, పిత్త, వాత కఫ హర గుణాలున్నట్టు పేర్కొన్నారు.

వైద్య ఉపయోగాలు

  • అతిమూత్రవ్యాధి - కాండం మీది బెరడుతో సమంగా, నువ్లు పిండి కలిపి, పూటకు ఒక చెంచాడు, రెండు పూటలా, ఒక మండలం రోజులు తీసుకుంటే, దీర్ఘకాలంగా వున్న అతిమూత్ర వ్యాధి నియంత్రించబడుతుంది.
  • గుండెదడ - విత్తనాలను వేయించి చూర్ణం చేసి కాఫీ గింజలతో కలిపి, కాఫీ చేసుకుని త్రాగితే, గుండె దడ తగ్గడమే కాక, దానితో వచ్చే నీరసం, కళ్ళు తిరగడం తగ్గుతుంది.
  • లేత అకులు గుప్పెడు తీసుకుని, రెండు చిటికెల గవ్వపలుకుల బూడిద కలిపి, టాబ్లెట్స్ లాగా చేసి రోజుకు రెండు కడుపులోకి తీసుకుంటే వీర్యవృద్ధి కలిగి, సంతానం కలుగుతుందని గిరిజన వైద్యం చెబుతోంది.
  • మధుమేహ వ్యాధితో కలిగే అతిమూత్రవ్యాధి నివారణకు, పూమొగ్గలతో తయారు చేసిన కషాయంలో తేనె కలుపుకుని తాగితే మంచిది.
  • పంటి నొప్పి తగ్గడానికి కాండం టూత్ బ్రష్ లాగా చేసి వాడితే మంచిది.
  • కుప్పం దగ్గరి తండాలలో గిరిజనులు, దీర్ఘకాలంగా వున్న తెల్లబట్ట వ్యాధి తగ్గటానికి దీని వేరు బెరడు నూరి, ఆవు మజ్జిగలో కలిపి తీసుకుంటారు.
  • గుప్పెడు పత్రాలు, రెండు శేర్ల నీటిలో వేసి కషాయం కాచి, దాన్లో బాగా కాల్చిన రెండు ఇటుకరాళ్లు వేసి, దాంట్లో నుంచి వచ్చే ఆవిరిని, కణతలకు, ముఖానికి ఆవిరి పడితే పార్శ్వపు తలనొప్పి తగ్గుతుంది.
  • రేచీకటి తగ్గడానికి, పత్రాల రసం తీసి, దానిలో తెల్ల ఉల్లిపాయలు కలిపి నేతితో ఉడికించి, మండలం రోజులు, ఒక మోతాదు తీసుకుంటే, రాత్రిపూట చూపు మెరుగవుతుంది.
  • కడుపు నొప్పితో బాధపడే పిల్లలకు కాండం మీది బెరడుతో కాషాయం కాచి ఇస్తే తక్షణం ఉపశమనం కలుగుతుంది.
  • విరిగిన ఎముకలకు, పట్టుగా తంగేడు ఆకులు వాడ్తారు. విరిగిన లేక బెణికిన ఎముకల భాగం సరిచేసి, తంగేడు పత్రాలు మెత్తగా నూరి, కోడిగుడ్డు తెల్లసొనలో కలిపి, పైన పట్టుగా వేసి కట్టుకడతారు. దీనివలన వాపు తగ్గి పుండు పడకుండా త్వరగా అతుక్కుంటుంది, ఈ రకమైన వైద్యంలో తంగేడుతో కూడా కసింధ అనే మొక్క ఆకు కూడా ఎక్కువగా వాడుతారు.
  • నోటిపూతతో బాధపడుతున్న పిల్లలకు పత్రాలు నూరి మాత్రలుగా చేసి ఇస్తే, వారం రోజులకు పూత, పుండు తగ్గుతుంది.

లక్షణాలు

  • చిన్న పొద.
  • చెవి ఆకారంలో పత్రపుచ్ఛాలతో దీర్ఘచతురస్రాకార పత్రకాలతో ఉన్న సరళ పిచ్ఛాకార సంయుక్త పత్రం.
  • గ్రీవస్థ, అగ్రస్థ సమశిఖి విన్యాసాల్లో అమరిన పసుపురంగు పుష్పాలు.
  • తప్పడగా ఉన్న ద్వివిదారక ఫలాలు.

ఉపయోగాలు

తంగేడు పూల రెమ్మల కషాయం మధుమేహానికి దివ్యౌషదం. పరగడపున 15 రెమ్మలను గ్లాసుదు నీళ్ళతో మరగింఛి ఛల్లార్ఛి సేవింఛాలి. సేవనం తర్వాత ఒక గంట వరకు ఏమీ తినరాదు.

గణాంకాలు

మూలాలు

[1] మందుమొక్క - డా.ఎస్.వేదవతి

గ్యాలరీ

  1. "ఆర్కైవ్ నకలు". మూలం నుండి 2014-07-14 న ఆర్కైవు చేసారు. Retrieved 2015-08-06. Cite web requires |website= (help)
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
వికీపీడియా రచయితలు మరియు సంపాదకులు
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia emerging languages

Senna auriculata ( англиски )

добавил wikipedia EN

Senna auriculata is a leguminous tree in the subfamily Caesalpinioideae. It is commonly known by its local names matura tea tree, avaram or ranawara , (Kannada: ಆವರಿಕೆ āvarike, Marathi: तरवड, Malayalam: ആവര, Sinhala: රණවරා ranawarā,Telugu: తంగేడు taṃgēḍu, Tamil: ஆவாரை āvārai) or the English version avaram senna. It is the State flower of Indian state of Telangana.[1] It occurs in the dry regions of India and Sri Lanka. It is common along the sea coast and the dry zone in Sri Lanka.

A Senna auriculata shrub

Description

[2]

at Sindhrot in Vadodara District of Gujarat, India.

Avaram senna is a much branched shrub with smooth cinnamon brown bark and closely pubescent branchlets.

The leaves are alternate, stipulate, paripinnate compound, very numerous, closely placed, rachis 8.8-12.5 cm long, narrowly furrowed, slender, pubescent, with an erect linear gland between the leaflets of each pair, leaflets 16-24, very shortly stalked 2-2.5 cm long 1-1.3 cm broad, slightly overlapping, oval oblong, obtuse, at both ends, mucronate, glabrous or minutely downy, dull green, paler beneath, stipules very large, reniform-rotund, produced at base on side of next petiole into a filiform point and persistent.

Its flowers are irregular, bisexual, bright yellow and large (nearly 5 cm across), the pedicels glabrous and 2.5 cm long. The racemes are few-flowered, short, erect, crowded in axils of upper leaves so as to form a large terminal inflorescence stamens barren; the ovary is superior, unilocular, with marginal ovules.

The fruit is a short legume, 7.5–11 cm long, 1.5 cm broad, oblong, obtuse, tipped with long style base, flat, thin, papery, undulately crimpled, pilose, pale brown. 12-20 seeds per fruit are carried each in its separate cavity.

Uses

Gardens

Senna auriculata is suitable for landscaping roadways and home gardens. It tolerates drought and dry conditions, but not much cold. The flowers in racemes are also attractive.[3]

Medicinal uses

The plant has been reported to treat hyperglycemia and associated hyperlipidemia[4]

This plant is said to contain a cardiac glucoside (sennapicrin) and sap, leaves and bark yield anthraquinones, while the latter contains tannins.[2]

The root is used in decoctions against fevers, diabetes, diseases of urinary system and constipation. The leaves have laxative properties. The dried flowers and flower buds are used as a substitute for tea in case of diabetes patients. It is also believed to improve the complexion. The powdered seed is also applied to the eye, in case of chronic purulent conjunctivitis. In Africa the bark and seeds are said to give relief in rheumatism, eye diseases, gonorrhea, diabetes and gout.[2]

The plant has been shown to have antibacterial activity in the laboratory.[5]

References

  1. ^ Vijayaraj, Panneerselvam; Muthukumar, Kannan; Sabarirajan, Jayaraja; Nachiappan, Vasanthi (2013-01-01). "Antihyperlipidemic activity of Cassia auriculata flowers in triton WR 1339 induced hyperlipidemic rats". Experimental and Toxicologic Pathology. 65 (1): 135–141. doi:10.1016/j.etp.2011.07.001. ISSN 0940-2993. PMID 21852078.
  2. ^ a b c Jayaweera (1981)
  3. ^ Martin (1983), de Silva (1996)
  4. ^ Vijayaraj, Panneerselvam; Muthukumar, Kannan; Sabarirajan, Jayaraja; Nachiappan, Vasanthi (2013-01-01). "Antihyperlipidemic activity of Cassia auriculata flowers in triton WR 1339 induced hyperlipidemic rats". Experimental and Toxicologic Pathology. 65 (1): 135–141. doi:10.1016/j.etp.2011.07.001. ISSN 0940-2993. PMID 21852078.
  5. ^ Maneemegalai, S. and T. Naveen. (2010).Evaluation of antibacterial activity of flower extracts of Cassia auriculata. Ethnobotanical Leaflets 14 8-20.
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia authors and editors
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia EN

Senna auriculata: Brief Summary ( англиски )

добавил wikipedia EN

Senna auriculata is a leguminous tree in the subfamily Caesalpinioideae. It is commonly known by its local names matura tea tree, avaram or ranawara , (Kannada: ಆವರಿಕೆ āvarike, Marathi: तरवड, Malayalam: ആവര, Sinhala: රණවරා ranawarā,Telugu: తంగేడు taṃgēḍu, Tamil: ஆவாரை āvārai) or the English version avaram senna. It is the State flower of Indian state of Telangana. It occurs in the dry regions of India and Sri Lanka. It is common along the sea coast and the dry zone in Sri Lanka.

A Senna auriculata shrub
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia authors and editors
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia EN

Senna auriculata ( француски )

добавил wikipedia FR

Senna auriculata est une espèce de plantes dicotylédones de la famille des Fabaceae, sous-famille des Caesalpinioideae, originaire de l'Asie du Sud et largement introduite en Afrique tropicale. C'est un arbuste ou petit arbre, aux branches très ramifiées, pouvant atteindre 7 mètres de haut. Cette plante est utilisée en médecine traditionnelle indienne pour traiter diverses affections. Elle aurait notamment des propriétés antipyrétiques, hépatoprotectrices, antidiabétiques, antiperoxidatives et antihyperglycémiques, ainsi qu'une activité microbicide.

Description

Senna auriculata est un arbuste ou petit arbre, très ramifié, aux rameaux pubescents, à feuilles caduques, de 1 à 5 mètres de haut, pouvant atteindre jusqu'à 7,5 mètres[2], avec un tronc de 20 cm de diamètre. L'écorce mince, marron, est lenticellée.

Les feuilles, alternes, glabres à pubescentes, sont composées paripennées, avec un rachis de 8,8 à 12,5 cm de long, étroitement sillonné, pubescent, portant une glande linéaire dressée entre chaque paire de folioles. Le pétiole, de 10 à 14 cm de long, présente à sa base des stipules larges, foliacées, persistantes, réniformes, de 7 à 22 mm de large. Chaque feuille compte de 6 à 13 paires de folioles, se chevauchant légèrement, oblongues à obovales-elliptiques, de 10 à 35 mm de long sur 5 à 12 mm de large, arrondies et mucronées à l’apex[3],[4].

L'inflorescence est formée de grappes corymbiformes, groupant de 2 à 8 fleurs, regroupées en panicules terminales plus ou moins arrondies[2].

Les fleurs sont hermaphrodites, irrégulières, pentamères, assez grandes (près de 5 cm de diamètre), portées par un pédicelle glabre de 2,5 cm de long. Le calice est composé de 5 sépales arrondis au sommet, imbriqués, glabres, concaves, membraneux et inégaux, les deux externes étant beaucoup plus grands que les internes. La corolle comprend 5 pétales, de couleur jaune vif veiné d'orange, libres, inégaux, imbriqués, de 1,5 à 3 cm de long. Les étamines, au nombre de 10, sont libres, les 3 supérieures de plus grande taille sont fertiles, les autres généralement stériles. L'ovaire est supère, uniloculaire, falciforme, d’environ 1,5 cm de long, pédicellé, et porte un style d’environ 1 cm de long[3],[4].

Le fruit est une gousse qui compte de 10 à 20 graines, isolées chacune dans une cavité séparée. Cette gousse, brun clair, brièvement pubescente, indéhiscente, oblongue-linéaire obtuse, aplatie, de 5 à 18 cm de long sur 1 à 2 cm de large, aux valves papyracées, est ondulée transversalement entre les graines. Les graines brun violacé, comprimées, sont ovoïdes-cylindriques, de 7 à 9 mm de long sur 4 à 5 mm de large, et présentent sur chaque face une aréole distincte de 3 à 3,5 sur 0,5 à 0,75 mm[3],[2],[4].

Synonymes

Selon The Plant List (27 septembre 2020)[1]

  • Cassia auriculata L.
  • Cassia densistipulata Taub.

Symbolique

La fleur de Senna auriculata, appelée localement « tangedu », a été choisie comme fleur nationale dans l'État du Telangana (Inde), lors de la création de cet État en 2014[5].

Notes et références

  1. a et b The Plant List (2013). Version 1.1. Published on the Internet; http://www.theplantlist.org/, consulté le 27 septembre 2020
  2. a b et c (en) « Senna auriculata (L.) Roxb. », sur Plants of the World Online (consulté le 27 septembre 2020).
  3. a b et c P.C.M. Jansen, « Senna auriculata (L.) Roxb. », sur PROTA4U, PROTA Network Office Europe (consulté le 27 septembre 2020).
  4. a b et c (en) Guruprasad C. Nille, K.R.C.Reddy, « A Phytopharmacological Review of Plant – Cassia auriculata », International Journal of Pharmaceutical & Biological Archives, vol. 6, no 6,‎ 2015, p. 1–9 (lire en ligne).
  5. (en) « State Symbols », Gouvernement du Telangana (consulté le 27 septembre 2020).

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia FR

Senna auriculata: Brief Summary ( француски )

добавил wikipedia FR

Senna auriculata est une espèce de plantes dicotylédones de la famille des Fabaceae, sous-famille des Caesalpinioideae, originaire de l'Asie du Sud et largement introduite en Afrique tropicale. C'est un arbuste ou petit arbre, aux branches très ramifiées, pouvant atteindre 7 mètres de haut. Cette plante est utilisée en médecine traditionnelle indienne pour traiter diverses affections. Elle aurait notamment des propriétés antipyrétiques, hépatoprotectrices, antidiabétiques, antiperoxidatives et antihyperglycémiques, ainsi qu'une activité microbicide.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia FR

Senna auriculata ( виетнамски )

добавил wikipedia VI

Senna auriculata là một loài thực vật có hoa trong họ Đậu. Loài này được (L.) Roxb. miêu tả khoa học đầu tiên.[1]

Hình ảnh

Chú thích

  1. ^ The Plant List (2010). Senna auriculata. Truy cập ngày 5 tháng 6 năm 2013.

Liên kết ngoài


Hình tượng sơ khai Bài viết về tông thực vật Cassieae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia tác giả và biên tập viên
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia VI

Senna auriculata: Brief Summary ( виетнамски )

добавил wikipedia VI

Senna auriculata là một loài thực vật có hoa trong họ Đậu. Loài này được (L.) Roxb. miêu tả khoa học đầu tiên.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia tác giả và biên tập viên
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia VI

耳叶决明 ( кинески )

добавил wikipedia 中文维基百科
二名法 Cassia auriculata
L.

耳叶决明学名Cassia auriculata)为豆科决明属下的一个种。

参考文献

扩展阅读

小作品圖示这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。
 title=
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
维基百科作者和编辑
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia 中文维基百科

耳叶决明: Brief Summary ( кинески )

добавил wikipedia 中文维基百科

耳叶决明(学名:Cassia auriculata)为豆科决明属下的一个种。

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
维基百科作者和编辑
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia 中文维基百科