Anthriscus caucalis, ye una especie de la familia de les apiacees.
Estrémase de Anthriscus cerefolium nel so frutu ovoide d'hasta 3 mm, que suel tar cubiertu de goches ríxides espinoas, y nos sos diminutos pétalos non llamativos. Espaciadamente pelosa, añal, d'hasta 80 cm, de fueyes bi-tripinnaes. Los cabillos allárguense y fáense más gruesos que los radios primarios al fructificar. Floria en primavera y branu.[1]
Zones baldíes, suelos arenosos.
Estendida por Europa, sacante nel norte. Introducida en Norteamérica en California.
Polemanniopsis marlothii describióse por Friedrich August Marschall von Bieberstein y espublizóse en Flora Taurico-Caucasica 1: 230–231. 1808.[2]
Anthriscus: el nome xenéricu puede provenir del griegu anthos (flor) y rischos (sebes) pol llugar onde habita, o bien de antherix (caña) pola forma de la so pistilu.
caucalis: epítetu
Planhigyn blodeuol ydy Gorthyfail gwrychog sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Apiaceae yn y genws Anthriscus. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Anthriscus caucalis a'r enw Saesneg yw Bur chervil. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Gorthyfail Cyffredin, Creithig Gwrychog. Mae'n frodorol o ewrop ac Asia.
Mae'r dail trionglog gyferbyn a'i gilydd ac mae gan y blodau gwynion 5 petal yr un.
Planhigyn blodeuol ydy Gorthyfail gwrychog sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Apiaceae yn y genws Anthriscus. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Anthriscus caucalis a'r enw Saesneg yw Bur chervil. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Gorthyfail Cyffredin, Creithig Gwrychog. Mae'n frodorol o ewrop ac Asia.
Mae'r dail trionglog gyferbyn a'i gilydd ac mae gan y blodau gwynion 5 petal yr un.
Kerblík obecný (Anthriscus caucalis) je jednoletá, poměrně vzácná, planě rostoucí rostlina s drobnými, bílými květy v malých okolíčcích a se zpeřenými listy podobající se listům mrkve. Je jedním ze čtyř druhů rodu kerblík, které rostou v české přírodě.
Poměrně teplomilný druh vyskytující se původně jen v jižních a středních oblastech Evropy, v Malé Asii, v pásmech z obou stran Kavkazu a na severu Afriky. Druhotně byl rozšířen do obou Amerik i na Nový Zéland. V České republice roste vzácně a jen v nejteplejších oblastech, množství kvetoucích jedinců stále klesá.
Druh vyhledává polostinná stanoviště na půdách vlhkých, vápnitých a dostatečně zásobených živinami. Roste na náspech, křovinatých stráních, rumištích a často v těsné blízkosti lidských sídel. Rozkvétá od dubna do června a po odkvětu a dozrání plodů rychle zasychá.
Jednoletá bylina s načervenalou, přímou nebo vystoupavou, dutou lodyhou, vysokou 20 až 70 cm, která vyrůstá z tenkého kořene. Je málo větvená, jemně rýhovaná, není chlupatá a po rozemnutí voní. Přízemní listy (2 až 5) s úzkou, blanitou pochvou jsou řapíkaté, lodyžní listy (3 až 8) jsou přisedlé a jejich čepele jsou vejčitě trojúhelníkovité a 2 až 3krát zpeřené. Lístky jsou vejčité až podlouhlé, peřenosečné, s hrubě zubatými a hrotitými tmavě zelenými úkrojky.
Složený okolík je tvořen třemi až šesti, téměř plochými okolíčky složenými obvykle z pěti oboupohlavných květů. Okolíčky mají stopky holé a nejvýše 2 cm dlouhé. Obal zpravidla chybí, dva až čtyři listeny obalíčků jsou čárkovité. Květy mají kalich tvořený jen několika štětinkami. Zelenavě bílé korunní lístky bývají velké asi 0,7 × 0,5 mm, tyčinky jsou dlouhé 0,4 mm a blizny téměř přisedlé. Ploidie druhu je 2n = 14. Rostliny bývají opylovány nejčastěji samosprašně.
Plody jsou štětinaté, vejčité dvounažky s kratičkým zobánkem. Bývají osténkaté, asi 4 mm dlouhé a 1,5 mm široké, ve zralosti se vybarvují z barvy zelené do šedohnědé až šedočerné. Obsahují po dvou drobných merikarpiích (semenech) spojených plodonošem.
Rostlina patří mezi tzv. fotosenzibilizující rostliny. Obsahuje ve šťávách látky, které po potřísnění pokožky a následném vystavení slunečnímu záření mohou vyvolat bolestivé vyrážky a puchýře podobné spálení. Bývají takto ohrožení nejen lidé, ale i býložravá zvířata, ovce, koně i dobytek. Nedoporučuje se také rostlinu spásat.
Kerblík obecný je konkurenčně slabý druh, který v české přírodě vyrůstá na stále menším a menším počtu lokalit. Pro podporu jeho záchrany byl zařazen v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky“ mezi druhy silně ohrožené (C2t).[1][2][3][4][5]
Kerblík obecný (Anthriscus caucalis) je jednoletá, poměrně vzácná, planě rostoucí rostlina s drobnými, bílými květy v malých okolíčcích a se zpeřenými listy podobající se listům mrkve. Je jedním ze čtyř druhů rodu kerblík, které rostou v české přírodě.
Der Hunds-Kerbel (Anthriscus caucalis)[1] ist eine Pflanzenart aus der Gattung Kerbel (Anthriscus) innerhalb der Familie der Doldenblütler (Apiaceae).
Der Hunds-Kerbel ist eine zierliche, einjährige krautige Pflanze und erreicht Wuchshöhen von 15 bis 80 Zentimetern.[1] Sie bildet dünne Wurzeln. Die Pflanzenteile riechen, wenn man sie zerreibt, stark aromatisch; der Geruch erinnert an Fichtennadeln.[2] Der runde, aufrechte Stängel ist am Grund oft purpurfarben.[1]
Die wechselständig angeordneten Laubblätter sind in Blattscheide und Blattspreite gegliedert. Die Blattscheiden sind hautrandig und zottig behaart. Die dunkelgrüne Blattspreite ist drei- bis vierfach fiederschnittig.[1]
Die doppeldoldigen Blütenstände stehen scheinbar gegenständig und sind drei- bis fünfstrahlig.[1] Eine Hülle fehlt.[1] Die Strahlen sind fast kahl.[1] Die Hüllchen sind ein- bis fünfblättrig.[1] Die relativ kleinen Blüten sind grünlich-weiß. Die Kronblätter sind etwa 0,5 mm lang, kurz ausgerandet, mit sehr kurzem undeutlichem Spitzchen.
Die bei Reife dunkelbraunen bis schwarzen Früchte sind bei einer Länge von 4 bis 5 Millimetern eiförmig, dicht hakig borstig und besitzen einen 1 bis 2 Millimeter langen Schnabel.[1] Der Griffel fehlt fast ganz.[1]
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 18.[3]
Der Hunds-Kerbel ist eine ausgesprochen thermophile Ruderalpflanze und Therophyt[1]. Gebietsweise ist die Art in neuerer Zeit in Ausbreitung (z. B. in Franken), vielleicht infolge des Klimawandels.
Die Blütezeit liegt in den Monaten April bis Juni. Es erfolgt Selbstbestäubung, wobei sich die Staubblätter nach innen biegen.
Die hakenförmigen Früchte ermöglichen eine Klettausbreitung durch Tiere.[1] Nach der Fruchtreife im Juli stirbt die Pflanze ab.
Sein Verbreitungsgebiet reicht von Nordafrika über Europa bis Vorderasien. Der Hunds-Kerbel ist vom Mittelmeerraum nach Norden bis Mitteleuropa verbreitet.[4] Er ist beispielsweise in Großbritannien[4] und Nordamerika Neophyt.
Die Erstveröffentlichung von Anthriscus caucalis erfolgte 1808 durch Friedrich August Marschall von Bieberstein. Synonyme von Anthriscus caucalis M. Bieb. sind beispielsweise: Anthriscus caucalis var. gymnocarpa (Moris) Cannon, Anthriscus caucalis var. neglecta (Boiss. & Reut. ex Lange) P.Silva & Franco, Anthriscus neglecta Boiss. & Reut. ex Lange, Anthriscus scandicinus (Weber) Mansf., Anthriscus vulgaris Pers., Antriscus fetidus Raf.
Für den Hunds-Kerbel bestehen bzw. bestanden, zum Teil auch nur regional, auch die weiteren deutschsprachigen Trivialnamen: Ackerkletten, Ackerpeterlein, Bettel, Bettlersläuse, Drehkraut (Oldenburg), Heckenkerbel, Klettenkörbel (Schlesien), Klettenkörffel (mittelhochdeutsch), Klettenpeterlein (mittelhochdeutsch), wilde Petersilie, Schafkerbel und Zirmet.[5]
Der Hunds-Kerbel (Anthriscus caucalis) ist eine Pflanzenart aus der Gattung Kerbel (Anthriscus) innerhalb der Familie der Doldenblütler (Apiaceae).
Bibeu[1] o Bibleu[2] (Anthriscus caucalis; ancien nom: Anthriscus vulgaris)
Bibeu o Bibleu (Anthriscus caucalis; ancien nom: Anthriscus vulgaris)
Anthriscus caucalis, also burr chervil or bur-chervil, a plant in the family Apiaceae. It is similar in appearance to chervil, the common cooking herb from the same genus. It sends up thin, hollow stems and bears umbels of white flowers. The light green leaves are triangular and made up of many leaflets. The tiny hard fruits, each about 3 millimeters long, are covered in hooked spines. The plant is native to and common in parts of Europe and Asia, and has been introduced elsewhere such as North America.[1]
Anthriscus caucalis, also burr chervil or bur-chervil, a plant in the family Apiaceae. It is similar in appearance to chervil, the common cooking herb from the same genus. It sends up thin, hollow stems and bears umbels of white flowers. The light green leaves are triangular and made up of many leaflets. The tiny hard fruits, each about 3 millimeters long, are covered in hooked spines. The plant is native to and common in parts of Europe and Asia, and has been introduced elsewhere such as North America.
Anthriscus caucalis, es una especie de la familia de las apiáceas.
Se distingue de Anthriscus cerefolium en su fruto ovoide de hasta 3 mm, que suele estar cubierto de cerdas rígidas espinosas, y en sus diminutos pétalos no llamativos. Espaciadamente pelosa, anual, de hasta 80 cm, de hojas bi-tripinnadas. Los cabillos se alargan y se hacen más gruesos que los radios primarios al fructificar. Florece en primavera y verano.[1]
Zonas baldías, suelos arenosos.
Extendida por Europa, excepto en el norte. Introducida en Norteamérica en California.
Polemanniopsis marlothii fue descrita por Friedrich August Marschall von Bieberstein y publicado en Flora Taurico-Caucasica 1: 230–231. 1808.[2]
Anthriscus: el nombre genérico puede provenir del griego anthos (flor) y rischos (setos) por el lugar donde habita, o bien de antherix (caña) por la forma de su pistilo.
caucalis: epíteto
NOTA: Los nombres que presentan enlaces son sinónimos en otras especies:
Anthriscus caucalis
L'anthrisque commun (Anthriscus caucalis) est une plante herbacée annuelle de la famille des Apiaceae.
Le nom scientifique anthriscum désignait le cerfeuil sauvage[1]. La plante porte comme noms vernaculaires l'« Anthrisque des dunes », le « Persil sauvage », le « Cerfeuil hérissé » ou « Cerfeuil vulgaire » (espèce distincte du cerfeuil sauvage, cerfeuil commun, Cerfeuil tubéreux, plantes comestibles, et du Cerfeuil des fous, espèce toxique)[2].
La plante fait 15 à 80 centimètres de haut. Les racines sont grêles. La tige dressée, striée, creuse, glabre ou à poils épars (ce qui la distingue du Cerfeuil sauvage), est souvent violette à la base. Les feuilles luisantes et comestibles sont, au moins les supérieures, composées pennées, avec des lobes régulièrement disposés, nombreux, courts (3 à 8 mm), mucronés. Froissées, elles dégagent une odeur anisée. La base engainante du long pétiole forme un duvet de poils blancs[3].
La période de floraison va de juin à juillet. Les ombelles, généralement latérales et opposées aux feuilles, à 2-7 rayons, sans involucre, sont presque collés à la tige. Les ombellules comportent de 3 à 6 fleurs, avec un involucelle à 4 à 5 bractéoles lancéolées. Les fleurs hermaphrodite ont des sépales non développés et des pétales blancs peu inégaux, de moins de 1 mm. La pollinisation est entomogame, autogame. Le fruit est un akène pyriforme, noirâtre à maturité, de 2,5 à 3,5 mm, couvert d'aiguillons crochus et de petites papilles coniques. La dissémination est épizoochore[3].
Anthriscus caucalis
L'anthrisque commun (Anthriscus caucalis) est une plante herbacée annuelle de la famille des Apiaceae.
Fijne kervel (Anthriscus caucalis) is een eenjarige plant die behoort tot de schermbloemenfamilie (Umbelliferae of Apiaceae). De plant komt van nature voor in Europa, Klein-Azië en Noordwest-Afrika. Fijne kervel lijkt veel op echte kervel (Anthriscus cerefolium), maar heeft een kale stengel, kale schermstralen en haren op de eironde vrucht. De soort staat op de Nederlandse Rode lijst van planten als vrij zeldzaam en stabiel of toegenomen. Het aantal chromosomen is 2n = 14. [1]
De plant wordt 15–80 cm hoog, vormt een penwortel en heeft een geribde, kale, vaak aan de voet paars aangelopen stengel. Ook de schermstralen zijn kaal of hebben zeer weinig haren. De bladeren zijn twee- tot drievoudig geveerd. De aan de rand gewimperde blaadjes zijn getand of diep ingesneden en aan de onderkant behaard.
Fijne kervel bloeit in mei en juni met witte, 2 mm grote bloemen. De bloeiwijze is een scherm met drie tot zeven stralen. Onder de vrucht zit op de bloemsteel een krans van gekromde haren.
De 3–5 mm lange, eironde vrucht is een tweedelige, 3,5 mm lange en 1,5 mm brede splitvrucht met eenzadige deelvruchtjes en heeft korte, gebogen stekelharen, die echter niet op de korte snavel zitten.
De plant komt vooral voor in duinen en verder in grasland of struikgewas op droge, kalkrijke grond.
Fijne kervel (Anthriscus caucalis) is een eenjarige plant die behoort tot de schermbloemenfamilie (Umbelliferae of Apiaceae). De plant komt van nature voor in Europa, Klein-Azië en Noordwest-Afrika. Fijne kervel lijkt veel op echte kervel (Anthriscus cerefolium), maar heeft een kale stengel, kale schermstralen en haren op de eironde vrucht. De soort staat op de Nederlandse Rode lijst van planten als vrij zeldzaam en stabiel of toegenomen. Het aantal chromosomen is 2n = 14.
De plant wordt 15–80 cm hoog, vormt een penwortel en heeft een geribde, kale, vaak aan de voet paars aangelopen stengel. Ook de schermstralen zijn kaal of hebben zeer weinig haren. De bladeren zijn twee- tot drievoudig geveerd. De aan de rand gewimperde blaadjes zijn getand of diep ingesneden en aan de onderkant behaard.
Fijne kervel bloeit in mei en juni met witte, 2 mm grote bloemen. De bloeiwijze is een scherm met drie tot zeven stralen. Onder de vrucht zit op de bloemsteel een krans van gekromde haren.
De 3–5 mm lange, eironde vrucht is een tweedelige, 3,5 mm lange en 1,5 mm brede splitvrucht met eenzadige deelvruchtjes en heeft korte, gebogen stekelharen, die echter niet op de korte snavel zitten.
Plant
Plant
Blad
Bladschede
Bloemen
Vruchten
Herbariumexemplaar met vruchten
De plant komt vooral voor in duinen en verder in grasland of struikgewas op droge, kalkrijke grond.
Krokkjørvel er en ettårig plante som blir 15-80 cm høy. Den blomstrer i mai og juni med hvite blomster på 2 mm.
Krokkjørvel er en ettårig plante som blir 15-80 cm høy. Den blomstrer i mai og juni med hvite blomster på 2 mm.
Trybula pospolita (Anthriscus caucalis M.Bieb.) – gatunek rośliny z rodziny selerowatych. Jako gatunek rodzimy występuje w Europie, zachodniej Azji i północnej Afryce. Ponadto rozprzestrzeniony jako antropofit w Ameryce Północnej i Nowej Zelandii[2][3]. W Polsce rośnie w rozproszeniu na nizinach[4].
Roślina jednoroczna. Rośnie na polach i przydrożach. Kwitnie w maju i czerwcu. Gatunek charakterystyczny zespołu Alliario-Chaerophylletum temuli[6].
Trybula pospolita (Anthriscus caucalis M.Bieb.) – gatunek rośliny z rodziny selerowatych. Jako gatunek rodzimy występuje w Europie, zachodniej Azji i północnej Afryce. Ponadto rozprzestrzeniony jako antropofit w Ameryce Północnej i Nowej Zelandii. W Polsce rośnie w rozproszeniu na nizinach.
Anthriscus caucalis é uma espécie de planta com flor pertencente à família Apiaceae.
A autoridade científica da espécie é M.Bieb., tendo sido publicada em Flora Taurico-Caucasica 1: 230–231. 1808.
O seu nome comum é antriscos.[1]
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente em Portugal Continental e no Arquipélago da Madeira.
Em termos de naturalidade é nativa de Portugal Continental de introduzida no Arquipélago da Madeira.
Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.
Anthriscus caucalis é uma espécie de planta com flor pertencente à família Apiaceae.
A autoridade científica da espécie é M.Bieb., tendo sido publicada em Flora Taurico-Caucasica 1: 230–231. 1808.
O seu nome comum é antriscos.
Taggkörvel (Anthriscus caucalis) är en växtart i familjen flockblommiga växter.
Taggkörvel (Anthriscus caucalis) är en växtart i familjen flockblommiga växter.
Однорічна трав'яниста рослина 15–50 см заввишки. Стебла голі, вгорі гіллясті. Пелюстки зеленувато-білі. Плід вузько яйцевидний, 4–5 мм завдовжки і близько 1.5 мм шириною; щетинки нагорі гачкуваті, при основі плодів у верхній частині квітконоса коронка з білих волосків[2].
Поширений у пн.-зх. Африці, Європі, й у західній Азії[3][4][5].
В Україні зростає на кам'янистих місцях, на узбіччях доріг — у Криму, зрідка[2].
Anthriscus caucalis là một loài thực vật có hoa trong họ Hoa tán. Loài này được M.Bieb. mô tả khoa học đầu tiên năm 1808.[1]
Anthriscus caucalis là một loài thực vật có hoa trong họ Hoa tán. Loài này được M.Bieb. mô tả khoa học đầu tiên năm 1808.