Loubenka pochybná (Thladiantha dubia) je popínavá, dvoudomá, vytrvalá bylina pocházející z jihovýchodní Číny. Je jedním z asi 25 druhů rodu loubenka, které téměř výhradně pocházejí z východní Asie. Postupně počala být na velkém území východní a jihovýchodní Asie pěstována jako nenáročná okrasná rostlina, hlavně pro rychlý růst, hezké listy a nápadné květy i plody. V průběhu staletí byla rozšířena do Evropy i Severní Ameriky, kde na mnoha místech zplaněla a dostala se ze zahrad do volné krajiny. Na území dnešní České republiky byl tento neofyt poprvé zaznamenán v roce 1939.[1][2][3][4]
Na kvalitu půdy není loubenka pochybná náročná a vyhovuje ji teplejší klíma střední a jižní Evropy. Pokud se dostane do vlhké a na živiny bohaté půdy na výslunném stanovišti vyroste ale mnohem rychleji, je mohutněji a mívá více květů i plodů. Kvete poměrně dlouho, od června do září. Samičí květy jsou ve své domovině opylovány včelami rodu Ctenoplectra, které v Evropě nežijí. Evropské včely jejích nektar neláká a proto květy málo navštěvují.
V ČR je známo několik desítek lokalit na kterých dlouhodobě roste, jsou častěji v termofytiku než mezofytiku. Vyskytuje se na vlhčích místech v okolí lidských sídel, na rumištích, v křovinách, u starých plotů a v neudržovaných parcích. Při růstu se lodyha přidržuje okolních rostlin nebo konstrukcí drsnými úponky. Ploidie druhu je 2n = 18.[1][2][5]
Dvoudomá rostlina s popínavými, hranatými, vidličnatě větvenými, odstále chlupatými lodyhami dlouhými 1 až 3 metry, které vyrůstajíc z vytrvalých hlíz. Lodyhy jsou porostlé jednoduchými, z paždí listů rostoucími drsnými, nerozvětvenými, z počátku stočenými úponky a střídavými listy s robustními řapíky. Jejich čepele jsou celistvé, srdčité až široce oválné, po obvodě nepravidelně vroubkované a na vrcholu zašpičatělé. Listy bývají velké 5 až 15 krát 4 až 9 cm, jsou oboustranně porostlé drsnými chloupky a mají zřetelně vyniklou žilnatinu.
Samčí i samičí rostliny mají pětičetné, chlupaté, žluté až zlatožluté květy s kalichem s čárkovitými lístky a se zvonkovitou korunou s nestejnými, vejčitými lístky nahoře nazpět ohnutými. Samčí květy jsou velké 1,5 až 3 cm, rostou jednotlivě nebo v krátkých hroznovitých květenstvích, mají stopku 3 až 4 cm dlouhou, pět tyčinek srostlých po dvou a jednu volnou a zakrslý semeník. Samičí květy jsou velké 2 až 4,5 cm, rostou jednotlivě na stopkách 1 až 3 cm dlouhých, mají pět patyčinek, oválný semeník s mnoha vajíčky a krátkou čnělku s třílaločnou bliznou.
Plody jsou úzce vejčité bobule 4 až 5 cm dlouhé a 3 cm tlusté, jemně chlupaté a podélně rýhované. V mládí jsou žlutě a ve zralosti oranžové až tmavě červené. Obsahují mnoho zploštělých, černých, asi 4 mm velkých semen.[1][2][5][6][7][8]
Na většině území České republiky, díky teplotních podmínkách, obvykle nestačí semena plně vyzrát a nebývají schopná klíčit. Rostliny se proto šíří hlavně vegetativně, kořenovými hlízami. Z mateřské hlízy vyrůstají na všechny strany podzemní výhonky, na kterých co 4 až 8 cm raší drobné dceřiné hlízky, vytvoří se tak síť asi 50 cm velká. Časem propojovací výhonky uschnou a z nových hlízek rostou samostatné rostliny.[6][8]
Někdy se loubenka pochybná pěstuje jako okrasná rostlina na plotech a pergolách, které dokáže porůst v krátké době. Z důvodu produkce velkého počtu malých hlízek lze rostlinu jen těžce mechanicky zcela odstranit, přesto až na Japonsko nebývá považována za invazní druh.
Mladé plody mnohou být konzumovány syrové a mladé výhonky vařené. V Asii jsou v lidovém léčitelství používána semena pro posílení srdeční činnosti a kořeny pro podporu činnosti žaludku, jako diuretikum i ke zvýšení laktace.[2][5][6]
Loubenka pochybná (Thladiantha dubia) je popínavá, dvoudomá, vytrvalá bylina pocházející z jihovýchodní Číny. Je jedním z asi 25 druhů rodu loubenka, které téměř výhradně pocházejí z východní Asie. Postupně počala být na velkém území východní a jihovýchodní Asie pěstována jako nenáročná okrasná rostlina, hlavně pro rychlý růst, hezké listy a nápadné květy i plody. V průběhu staletí byla rozšířena do Evropy i Severní Ameriky, kde na mnoha místech zplaněla a dostala se ze zahrad do volné krajiny. Na území dnešní České republiky byl tento neofyt poprvé zaznamenán v roce 1939.
Thladiantha dubia oder die Knollengurke, Quetschgurke, auch Manchu, ist eine Pflanzenart in der Familie der Kürbisgewächse aus dem zentralen China bis in die Mongolei, in die Mandschurei und nach Korea sowie Sachalin und ins angrenzende Ostrussland.
Thladiantha dubia wächst als ausdauernde und krautige, schnellwüchsige sowie frostharte Kletterpflanze die kleine Wurzelknollen mit Ausläufern ausbildet. Sie wächst etwa bis 2 Meter hoch und bis 6 Meter weit. Die schlanken, kantigen Sprossachsen sind weich und mehr oder weniger lang behaart. Es werden einfache und schlanke, behaarte Ranken gebildet.
Die einfachen Laubblätter sind wechselständig und gestielt. Der behaarte und dicke Blattstiel ist bis 4–6 Zentimeter lang. Die breit-eiförmigen, weichen, papierigen Blätter sind bis 8–15 Zentimeter lang und bis 9 Zentimeter breit. Sie sind tief herz- oder pfeilförmig und meist spitz oder bespitzt sowie am Rand meist mehr oder weniger feingezähnt bis -gesägt oder seltener ganz bis schwach buchtig. Die Blattspreite ist beidseitig kurz borstig und hackig-behaart sowie schuppig. Die Blätter sind wie Klettverschlüsse anhaftend. Die oberseits eingeprägte Nervatur ist entlang einer basalen, dem herzförmigen Spreitengrund folgenden Ader, radial gefiedert. Die Nebenblätter fehlen.
Thladiantha dubia ist zweihäusig diözisch und metagyn; also die männlichen Pflanzen blühen zuerst, die Blüten erscheinen jeweils achselständig. Die weiblichen Blüten erscheinen einzeln, die männlichen einzeln oder zu mehreren in kurzen, traubigen und dichten Blütenständen jeweils mit Deckblättern. Die gelben, glockenförmigen und gestielten, fünfzähligen, funktionell eingeschlechtlichen Blüten besitzen eine doppelte Blütenhülle. Der weich behaarte Blütenstiel ist bis 3,5 Zentimeter lang. Der kurz becherförmig verwachsene Kelch mit ausladenden, längeren und schmal-länglichen, bis 1,3 Zentimeter langen Lappen ist behaart. Die dachigen und längsgeaderten Kronblätter sind fein drüsenhaarig mit ausgebogenen, dreieckigen Zipfeln. In den männlichen Blüten, mit waagrechter Schuppe am Grund; über dem reduzierten Pistillode, sind kurze Staubblätter vorhanden, 4 sind paarig verwachsen und eines ist frei. Die weiblichen Blüten besitzen 5 kurze Staminodien sowie einen unterständigen Fruchtknoten im weich, langhaarigen Blütenbecher. Der dreiästige Griffel ist kurz mit zweilappigen, nierenförmigen Narben.
Es werden bis 4–5 Zentimeter lange, verstreut lang- und weichhaarige, rote, vielsamige, eiförmige bis ellipsoide, schwach längsfurchigen Früchte, Beeren (Scheinfrucht) gebildet. Die vielen (bis 100) dunkelbraunen, bis 4–5 Millimeter langen, sehr fein texturierten Samen, im orangen Fruchtfleisch, sind abgeflacht und eiförmig.
Die Knollen und die Früchte sind essbar.
Thladiantha dubia oder die Knollengurke, Quetschgurke, auch Manchu, ist eine Pflanzenart in der Familie der Kürbisgewächse aus dem zentralen China bis in die Mongolei, in die Mandschurei und nach Korea sowie Sachalin und ins angrenzende Ostrussland.
Thladiantha dubia, the Manchu tubergourd,[1] goldencreeper, wild potato, or (French) thladianthe douteuse, is a herbaceous perennial climbing vine of the gourd family.[2] It is native to Russia, northern China, and Korea, but has been introduced to Japan,[2] southeast Europe (Austria, Romania, Germany), the Galapagos Islands, and scattered locations in North America (Manitoba, Ontario, Quebec, Connecticut, Illinois, Massachusetts, Minnesota, New Hampshire, New York, Wisconsin).[3][4][5] It is occasionally grown as a medicinal plant, or as an ornamental in North America (the US and Canada).
Like other members of the genus, it is dioecious.[6] It grows from a tuber and spreads vegetatively by sending out underground rhizomes that produce new tubers.[4]
Thladiantha dubia, the Manchu tubergourd, goldencreeper, wild potato, or (French) thladianthe douteuse, is a herbaceous perennial climbing vine of the gourd family. It is native to Russia, northern China, and Korea, but has been introduced to Japan, southeast Europe (Austria, Romania, Germany), the Galapagos Islands, and scattered locations in North America (Manitoba, Ontario, Quebec, Connecticut, Illinois, Massachusetts, Minnesota, New Hampshire, New York, Wisconsin). It is occasionally grown as a medicinal plant, or as an ornamental in North America (the US and Canada).
Like other members of the genus, it is dioecious. It grows from a tuber and spreads vegetatively by sending out underground rhizomes that produce new tubers.
Thladiantha dubia (Thladianthe douteuse) est une espèce de plantes herbacées grimpantes de la famille des Cucurbitaceae, originaire du nord-est de la Chine.
Le nom générique Thladiantha a été forgé par Bunge à partir de deux racines grecques : thladias, eunuque, et anthos, fleur, qui évoqueraient la première impression de l'auteur que les fleurs seraient incapables de produire des fruits. L'épithète spécifique, dubia, est un adjectif latin signifiant « douteuse »[1].
L'aire de répartition de Thladiantha dubia comprend le nord-est de la Chine (Gansu, Hebei, Heilongjiang, Jilin, Liaoning, Ningxia, Shaanxi, Shandong, Shanxi, Sichuan) et la Corée. L'espèce est naturalisée au Japon, en Europe centrale et orientale (Allemagne, Autriche, Roumanie)[2],[3] et dans le nord-est de l'Amérique du Nord : États-Unis (Illinois, Massachusetts, Maine, New Hampshire, New York), Canada (Manitoba, Ontario, Québec)[4].
Dans sa région d'origine, la plante préfère les bordures forestières et les vallées, entre 300 et 1800 mètres d'altitude[5].
La plante est classée parmi les mauvaises herbes au Canada[6], ainsi qu'aux États-Unis où elle figure dans la liste des mauvaises herbes établie par la Weed Science Society of America (WSSA)[7].
Thladiantha dubia est une plante herbacée grimpante, vivace par ses tubercules semblables à des pommes de terre. C'est une espèce dioïque, c'est-à-dire à pieds mâles et femelles distincts. Au Canada, il n'existe que des pieds mâles, qui se reproduisent végétativement par les tubercules[8]. La plante, à croissance rapide, peut atteindre deux mètres de haut. Les tiges, minces et robustes, à section anguleuse, s'accrochent aux supports à l'aide de vrilles simples qui naissent à l'aisselle des feuilles.
Les feuilles, alternes, entières, peuvent atteindre 15 cm de long. Le limbe, à bords irrégulièrement dentés, est de forme ovale à la base profondément cordée et à la pointe brièvement acuminée. Les deux faces sont pubescentes, à poils rêches sur les nervures.
Les fleurs, à corolle jaune vif, de 7 à 8 mm de diamètre, sont généralement solitaires. Les fleurs mâles ont 5 étamines, dont une libre. Les fleurs femelles ont un ovaire à style trifide aux stigmates bilobés.
Les fruits, ovales-oblongs ont environ 5 cm de long, et sont de couleur jaune-orangé à maturité. Ils contiennent des graines noires, ovales de 4 mm de long environ[5].
Thladiantha dubia est pollinisée par des insectes. En Asie, la pollinisation des différentes espèces de Thladiantha spp. est assurée par des abeilles du genre Ctenoplectra (Apidae), dont on pense qu'elles ont coévolué avec les plantes[1].
La plante est parfois cultivée comme plante ornementale.
Les fruits, les graines et les racines sont utilisés en médecine populaire. La graine serait un tonique cardiaque et un astringent. La racine aurait des propriétés cholagogues, diurétiques et galactologues[3].
Thladiantha dubia (Thladianthe douteuse) est une espèce de plantes herbacées grimpantes de la famille des Cucurbitaceae, originaire du nord-est de la Chine.
Тладіа́нта сумнівна (лат. Thladiantha dubia)[1] — вид квіткових рослин роду Тладіанта.
Багаторічна рослина, дводомна бульбоносна ліана, чіпається до опори за допомогою вусиків.
Стебла довжиною 3-5 м, сильно розгалужені, волосисто-опушені, на зиму відмирають.
Листки серцеподібні, повстяні. Квітки дводомні, численні, жовті, жіночі — поодинокі, чоловічі зібрані у суцвіття по 10 штук; розпускаються в липні-серпні.
Плоди — невеликі, за формою схожі на огірки, зелені, при дозріванні червоніють, стають солодкими; дозрівають в серпні-вересні, краще зав'язуються при штучному запиленні.
Вид поширений у Приморському краю та Китаї, у здичавілому вигляді зустрічається в Україні та по всій території Європи.
Тладіанту сумнівну використовують у декоративному садівництві для вертикального озеленення терас, балконів, пергол, альтанок. Проте тладіанта сумнівна є адвентивною рослиною, дуже швидко поширюється, тому існує загроза інвазії[2][3].
Тладіа́нта сумнівна (лат. Thladiantha dubia) — вид квіткових рослин роду Тладіанта.
Thladiantha dubia là một loài thực vật có hoa trong họ Cucurbitaceae. Loài này được Bunge miêu tả khoa học đầu tiên năm 1835.[1]
Thladiantha dubia là một loài thực vật có hoa trong họ Cucurbitaceae. Loài này được Bunge miêu tả khoa học đầu tiên năm 1835.
Тладианта сомнительная — многолетняя травянистая лазящая двудомная лиана с оттопыренно-волосистыми стеблями и с сердцевидными цельнокрайними, с внешней стороны войлочными листьями. Плоды, размером и формой напоминающие мелкие огурцы (3 х 7-8 см), к концу сентября краснеют, становятся мягкими и очень сладкими. В мякоти заключено 40-100 тёмных семян с твёрдой кожурой.
Жизнь тладианты сомнительной тесно связана с её опылителем — крохотной дикой пчёлкой из рода Ктеноплектра (Ctenoplectra). Это насекомое с вечера забирается в раскрывающийся бутон мужского цветка. Переночевав в тепле, пчёлка на следующее утро перелетает к женскому цветку и оставляет принесённую пыльцу на его рыльце. Эта пчёлка никогда не посещает бахчёвые культуры и, наоборот, домашние пчёлы, а также шмели и осы, опыляющие огурцы, дыни и тыквы, не замечают цветков тладианты сомнительной. Видимо, это обстоятельство и привело к тому, что у тладианты сомнительной над семенным размножением преобладает вегетативное.
На каждом низко нависающем над землёй участке надземного побега и на всех подземных побегах формируется цепочка клубней размером 2-8 см, несъедобные. Так как из каждого клубня следующей весной вытягивается новый побег и под землёй снова вырастают соединённые в виде цепочки клубни, то растение в течение нескольких лет занимает довольно большую площадь (до 10—12 квадратных метров), образуя густую и быстро увеличивающуюся в объёме группу.
Жизнь растений. В 6-ти т. Т. 5. Ч. 2. Цветковые растения / Под ред. А. Л. Тахтаджяна. — М.: Просвещение, 1981
Тладианта сомнительная — многолетняя травянистая лазящая двудомная лиана с оттопыренно-волосистыми стеблями и с сердцевидными цельнокрайними, с внешней стороны войлочными листьями. Плоды, размером и формой напоминающие мелкие огурцы (3 х 7-8 см), к концу сентября краснеют, становятся мягкими и очень сладкими. В мякоти заключено 40-100 тёмных семян с твёрдой кожурой.
Жизнь тладианты сомнительной тесно связана с её опылителем — крохотной дикой пчёлкой из рода Ктеноплектра (Ctenoplectra). Это насекомое с вечера забирается в раскрывающийся бутон мужского цветка. Переночевав в тепле, пчёлка на следующее утро перелетает к женскому цветку и оставляет принесённую пыльцу на его рыльце. Эта пчёлка никогда не посещает бахчёвые культуры и, наоборот, домашние пчёлы, а также шмели и осы, опыляющие огурцы, дыни и тыквы, не замечают цветков тладианты сомнительной. Видимо, это обстоятельство и привело к тому, что у тладианты сомнительной над семенным размножением преобладает вегетативное.
На каждом низко нависающем над землёй участке надземного побега и на всех подземных побегах формируется цепочка клубней размером 2-8 см, несъедобные. Так как из каждого клубня следующей весной вытягивается новый побег и под землёй снова вырастают соединённые в виде цепочки клубни, то растение в течение нескольких лет занимает довольно большую площадь (до 10—12 квадратных метров), образуя густую и быстро увеличивающуюся в объёме группу.