Duma[1] (Hyphaene) je nevelký rod palem, zahrnující celkem 8 druhů. Je rozšířen zejména v sušších oblastech tropické Afriky a dále na Madagaskaru a v Indii. Dumy jsou dvoudomé palmy vesměs dosti neobvyklého vzhledu. Kmeny jsou často vidličnatě rozvětvené. Listy jsou dlanité, s ostnitými řapíky. Samčí a samičí květenství jsou si vzhledově dosti podobná a vyrůstají v koruně mezi bázemi listů.
Dumy jsou palmy všestranného využití a pro domorodé obyvatele mají podstatný význam. Využívají se prakticky všechny jejich části. Poskytují potravu pro lidi i zvířata, materiál na střechy a tkaní, olej, alkoholické nápoje, léčiva, palivo aj. Nejznámějším zástupcem je duma thébská (Hyphaene thebaica). Je to stará užitková rostlina a její plody bývají nacházeny i v egyptských hrobkách faraonů.
Dumy jsou malé až vysoké, otrněné, dvoudomé, poměrně pomalu rostoucí palmy. Charakter kmene je u těchto palem velmi různorodý. Může být solitérní nebo vícečetný, přímý nebo poléhavý, dokonce i zkrácený a podzemní. Na rozdíl od většiny ostatních palem jsou kmeny většinou vidličnatě větvené (duma Petersonova má kmen nevětvený a v horní části poněkud ztlustlý). Mladé kmeny jsou pokryté vytrvalými bázemi listů, starší jsou holé, se zřetelnými listovými jizvami. Listy jsou dlanitozpeřené, induplikátní, často nasivělé a pokryté voskovou vrstvou. Řapíky jsou masivní, na líci vyhloubené, na rubu zaoblené, s okrajem otrněným silnými, trojúhelníkovitými, zahnutými ostny. Listové pochvy jsou hustě plstnaté. Na lícové straně listu je v místě nasedání čepele na řapík dobře vyvinutý a často nesymetrický výběžek (hastula).
Květenství jsou jednopohlavná a vyrůstají mezi bázemi listů. Samičí květenství jsou o něco mohutnější a méně větvená než samčí, jinak jsou si dosti podobná. Květy mají trojčetný kalich a korunu. Samčí květy vyrůstají v rámci květenství v trojkvětých vijanech a obsahují 6 tyčinek. Samičí květy vyrůstají jednotlivě. Gyneceum je kulovité, srostlé ze 3 plodolistů a se stejným počtem komůrek obsahujících po 1 vajíčku. Blizny jsou 3, krátké. Plody jsou velké peckovice různých tvarů. Zpravidla obsahují jedno, řidčeji 2 nebo 3 semena. Na povrchu jsou hladké, lesklé nebo matné. Dužnina (mezokarp) je suchá a vláknitá, často velmi aromatická a sladká.[2][3]
Skupina dumy Petersonovy v namibské savaně
Mladá rostlina dumy natalské
Květenství dumy Petersonovy
Plodenství dumy natalské
Rod duma zahrnuje 8 druhů. Je rozšířen téměř v celé Africe, na Madagaskaru a Indickém subkontinentu. Většina druhů (celkem 6) roste v tropické Africe, a to zejména při pobřeží východní části kontinentu. Na jih zasahují až po jihoafrický Natal. Duma thébská (H. thebaica) roste v sušších oblastech téměř celé rovníkové Afriky, zasahuje i na Arabský poloostrov, do Palestiny a údolím Nilu i do Egypta. Do jižní části Arabského poloostrova přesahuje z Afrického rohu také druh Hyphaene reptans. Na Madagaskaru se vyskytuje pouze duma natalská (H. coriacea), druh rozšířený i ve východní části Afriky. Roste v západní části ostrova. Jediným indickým druhem je H. dichotoma, rostoucí při západním pobřeží subkontinentu ve státech Gudžarát a Maháráštra. Existují též údaje o jeho výskytu na Srí Lance.[2][3][4]
Dumy rostou na otevřených stanovištích, podél vodních toků a na okrajích lesů v sušších oblastech tropů. V některých oblastech Afriky tvoří řídké porosty, označované jako palmová savana.[3]
Semena dum rozšiřují zejména větší savci, jako jsou sloni nebo paviáni. Ve sloním trusu bývají v Africe nacházena klíčení schopná semena.[5]
Plody dumy thébské jsou nacházeny v hrobkách egyptských faraonů včetně hrobky Tutanchamona. Historie pěstování tohoto druhu v užitkových zahradách je dosti dlouhá a sahá do doby min. 1800 let př. n. l.[3][6]
Rod Hyphaene je v rámci taxonomie palem řazen do podčeledi Coryphoideae, tribu Borasseae a subtribu Hyphaeninae. Do tohoto subtribu jsou řazeny ještě další 3 blízce příbuzné monotypické rody: Bismarckia, Satranala a Medemia.
Dumy mají značný význam pro lokální venkovské obyvatelstvo a všechny části rostlin mají nějaké využití. Listy slouží jako krytina na střechy a získávají se z nich hrubá vlákna používaná ke tkaní. Z naříznutého vegetačního vrcholu se získává sladká šťáva, z níž se kvašením získává palmové víno. Plody mají jedlou dužninu a rovněž endosperm nezralých plodů je jedlý, je to však potrava spíše nouzová. Semena mají vysoký obsah bílkovin a tuků. Zralá semena slouží jako rostlinná náhrada slonoviny podobně jako u slonovníku. Plody se také používají jako krmivo pro domácí zvířata a vyrábí se z nich olej. Všechny opadané části se používají jako palivo.[2][9][10] Dumy jsou občas pěstovány i jako okrasné rostliny. Jihoafrické populace dumy natalské (Hyphaene coriacea) jsou dosti odolné i pro pěstování v teplých oblastech mírného pásu.[3] Plody dumy obsahují zejména flavonoidy, saponiny a třísloviny a jsou využívány v domorodé medicíně.[6]
Pletené výrobky z listů dumy
Rozříznuté plody dumy Petersonovy
Plody dumy na africkém tržišti
Léčivý čaj z plodů dumy thébské
Obrázky, zvuky či videa k tématu duma ve Wikimedia Commons
Duma (Hyphaene) je nevelký rod palem, zahrnující celkem 8 druhů. Je rozšířen zejména v sušších oblastech tropické Afriky a dále na Madagaskaru a v Indii. Dumy jsou dvoudomé palmy vesměs dosti neobvyklého vzhledu. Kmeny jsou často vidličnatě rozvětvené. Listy jsou dlanité, s ostnitými řapíky. Samčí a samičí květenství jsou si vzhledově dosti podobná a vyrůstají v koruně mezi bázemi listů.
Dumy jsou palmy všestranného využití a pro domorodé obyvatele mají podstatný význam. Využívají se prakticky všechny jejich části. Poskytují potravu pro lidi i zvířata, materiál na střechy a tkaní, olej, alkoholické nápoje, léčiva, palivo aj. Nejznámějším zástupcem je duma thébská (Hyphaene thebaica). Je to stará užitková rostlina a její plody bývají nacházeny i v egyptských hrobkách faraonů.
Die Doumpalmen (Hyphaene) sind eine hauptsächlich in den trockenen Gebieten Afrikas und Arabiens heimische Pflanzengattung der Palmengewächse. Sie zeichnen sich durch eine sonst bei Palmen seltene starke oberirdische Verzweigung der Stämme aus.
Die Doumpalmen sind kleine bis große, einzelstämmige oder gruppenförmige Fächerpalmen, deren Stämme meist mehrfach dichotom verzweigt sind. Sie sind zweihäusig getrenntgeschlechtig (diözisch) und mehrmals blühend.
Die Blattstiele sind stark bewehrt. Die Blätter sind induplicat und costapalmat. Sie verbleiben nach dem Absterben an der Pflanze (Marzeszenz) und fallen erst spät unter dem eigenen Gewicht ab. Charakteristisch ist die häufig silberne Färbung und das Fehlen einer abaxialen Hastula. Die Blütenstände sind eher schlank und stehen zwischen den Blättern (interfoliar). Die Früchte sind braune Steinfrüchte.
Von den nah verwandten Gattungen unterscheidet sich Hyphaene durch folgende Merkmalskombination: Die Frucht ist unterschiedlich geformt, distal ist sie erweitert, meist ist sie asymmetrisch, selten eiförmig oder kugelig. Der Same hat einen unregelmäßigen Umriss, ist nicht gefurcht und besitzt ein homogenes Endosperm. Das Endokarp ist nicht geflügelt und besitzt eine terminale Pore.
Die Chromosomenzahl ist 2n = 36.
Die Vertreter kommen in den eher trockenen Gebieten von Afrika vor, im Süden bis Natal und auf Madagaskar. Im Norden reicht das Verbreitungsgebiet entlang der Küsten des Roten Meeres auch auf arabischer Seite bis zum Golf von Eilat. Es gibt auch Vorkommen an der Westküste Indiens. Vorkommen auf Sri Lanka sind möglicherweise menschlichen Ursprungs.
Die Doumpalmen wachsen vorwiegend in ariden und semiariden Gebieten, die Standorte verfügen aber stets über oberflächennahes Grundwasser, so wachsen sie entlang saisonaler Wasserläufe, auf Küsten-Sanddünen und -Ebenen und in Oasen. Hyphaene compressa steigt in Ostafrika bis auf 1400 m Seehöhe. Hyphaene guineensis kommt in Gabun an küstennahen Standorten mit hohen Niederschlägen vor, ist somit innerhalb der Gattung eine Ausnahme.
Da alle Arten vom Menschen genutzt werden, deckt sich die heutige Verbreitung der Arten nicht unbedingt mit ihrer natürlichen: zerstörerische Nutzung kann das Areal eingeschränkt haben, unabsichtliche oder absichtliche Verschleppung kann das Areal erweitert haben.
Die Gattung Hyphaene Gaertn. wird innerhalb der Familie Arecaceae in die Unterfamilie Coryphoideae, Tribus Borasseae und Subtribus Hyphaeninae gestellt. Die Gattung ist monophyletisch. Ihre Schwestergruppe ist Medemia.
Es wurden zahlreiche Artnamen publiziert, es dürfte aber nur relativ wenige Arten geben. In der World Checklist of Selected Plant Families des Royal Botanic Gardens (Kew), werden folgende Arten anerkannt:[1]
Alle Doumpalmen sind lokal von hoher wirtschaftlicher Bedeutung, insbesondere in der Subsistenz-Landwirtschaft. Die Blätter werden zum Dachdecken verwendet und zur Erzeugung von Fasern für Flechtarbeiten. Der Sprosskegel wird zum Abzapfen von Palmwein genutzt. Das Holz wird vielfach verwendet. Die Früchte liefern ein essbares Mesokarp, auch das Endokarp unreifer Früchte ist essbar.
Die zerstoßenen Früchte werden wie Tee aufgebrüht und gesüßt kalt getrunken (Doum-Getränk).
Wichtiger ist jedoch das Endosperm reifer Früchte, das als vegetabiles Elfenbein wie jenes der Steinnüsse genutzt wird. Sämtliche Teile der Palmen, sofern nicht anderweitig nutzbar, dienen als Brennmaterial.
Das Holz der Doumpalme wurde in der traditionellen Lehmmoschee-Architektur in Niger und in Mali verwendet, so beispielsweise in der Großen Moschee von Agadez und in den Lehmmoscheen von Timbuktu.[2]
Die Doumpalmen (Hyphaene) sind eine hauptsächlich in den trockenen Gebieten Afrikas und Arabiens heimische Pflanzengattung der Palmengewächse. Sie zeichnen sich durch eine sonst bei Palmen seltene starke oberirdische Verzweigung der Stämme aus.
Dumpalma (Hyphaene) — palmadoshlar oilasiga mansub oʻsimliklar turkumi. 30 dan ortiq turi bor, ayniqsa, Afrikada, MARda koʻp tarqalgan. Shoxshabbasi keng yoyilgan. Barglari shoxlarining uchida yelpigʻichsimon joylashgan. Toʻpguli kuchalasimon, gullari ayrim jinsli, sargʻish yoki qizil. Mevasi danakli, eti yumshoq, shirin. D.ning mashhur turlari: asl dum-palma (N. thebaica) va dasht dum-palmasi (N. coriacea). Asl D. Misrning daryo sohillaridagi oʻrmonlarda, dasht D.si esa Sharqiy Afrika savannalarida, Madagaskar orolida oʻsadi, ular tropik mamlakatlarda koʻplab ekiladi. Bargidan savat, boʻyra va chipta toʻqiladi hamda toʻshaklarga solinadi.
Dumpalma (Hyphaene) — palmadoshlar oilasiga mansub oʻsimliklar turkumi. 30 dan ortiq turi bor, ayniqsa, Afrikada, MARda koʻp tarqalgan. Shoxshabbasi keng yoyilgan. Barglari shoxlarining uchida yelpigʻichsimon joylashgan. Toʻpguli kuchalasimon, gullari ayrim jinsli, sargʻish yoki qizil. Mevasi danakli, eti yumshoq, shirin. D.ning mashhur turlari: asl dum-palma (N. thebaica) va dasht dum-palmasi (N. coriacea). Asl D. Misrning daryo sohillaridagi oʻrmonlarda, dasht D.si esa Sharqiy Afrika savannalarida, Madagaskar orolida oʻsadi, ular tropik mamlakatlarda koʻplab ekiladi. Bargidan savat, boʻyra va chipta toʻqiladi hamda toʻshaklarga solinadi.
Hyphaene is a genus of palms native to Africa, Madagascar, the Middle East, and the Indian subcontinent.[2][3][4]
The genus includes the Doum palm (H. thebaica). They are unusual among palms in having regular naturally branched trunks; most other palms are single-stemmed from the ground. In Swahili, it is called ‘’koma’’.
Hyphaene is a genus of palms native to Africa, Madagascar, the Middle East, and the Indian subcontinent.
The genus includes the Doum palm (H. thebaica). They are unusual among palms in having regular naturally branched trunks; most other palms are single-stemmed from the ground. In Swahili, it is called ‘’koma’’.
Hyphaene compressa H.Wendl. - eastern Africa from Ethiopia to Mozambique Hyphaene coriacea Gaertn. - eastern Africa from South Africa; Madagascar; Juan de Nova Island Hyphaene dichotoma (J.White Dubl. ex Nimmo) Furtado - India, Sri Lanka Hyphaene guineensis Schumach. & Thonn. - western and central Africa from Liberia to Angola Hyphaene macrosperma H.Wendl. - Benin Hyphaene petersiana Klotzsch ex Mart. - southern and eastern Africa from South Africa to Tanzania Hyphaene reptans Becc. - Somalia, Kenya, Yemen Hyphaene thebaica (L.) Mart. - northeastern, central and western Africa from Egypt to Somalia and west to Senegal and Mauritania; Middle East (Palestine, Israel, Saudi Arabia, Yemen)Hyphaene es un género con ocho especies de plantas con flores perteneciente a la familia de las palmeras (Arecaceae).
Son originarios del Sur de África y de Sri Lanka.
Son unas inusuales palmeras ya que tienen normalmente, troncos ramificados; la mayoría de las demás palmeras tienen solo tronco sin ramificar.
El género fue descrito por Joseph Gaertner y publicado en De Fructibus et Seminibus Plantarum. . . . 1: 28. 1788.[2]
Hyphaene: nombre genérico que proviene de Hyphaino = "entrelazar", en referencia a las fibras en la pared del fruto.[3]
Hyphaene es un género con ocho especies de plantas con flores perteneciente a la familia de las palmeras (Arecaceae).
Son originarios del Sur de África y de Sri Lanka.
Son unas inusuales palmeras ya que tienen normalmente, troncos ramificados; la mayoría de las demás palmeras tienen solo tronco sin ramificar.
Hyphaene est un genre de palmier qui comprend huit espèces, dont le palmier doum (Hyphaene thebaica). Ce sont des palmiers inhabituels qui ont la particularité d'être naturellement dotés d'un tronc avec des branches. L'espèce Hyphaene coriacea a ainsi un stipe court, qui se ramifie dès le niveau du sol. La plupart des autres genres de palmiers sont composés d'espèces ayant un stipe ne se ramifiant pas.
Ils supportent bien la sécheresse et se répartissent généralement dans des zones herbeuses, des steppes ou des savanes. Certaines espèces poussent au bord des oasis ou des oueds.
Le palmier doum est une espèce très connue du genre Hyphaene. Originaire de la vallée du Nil. C'est un grand palmier pouvant atteindre 10 mètres, il produit des fruits ovales, marron et larges qui sont consommés séchés. Ces fibres et ces feuilles sont également utilisés tout le long du Nil, par les habitants, pour produire des paniers, des cordes, des couffins...
Il était considéré comme sacré par les égyptiens et le noyau des fruits fut retrouvé dans de nombreuses tombes de Pharaons.
Une autre espèce remarquable du genre Hyphaene est le Hyphaene petersiana. Il pousse dans les savanes du sud-est de l'Afrique, en altitude. Il possède des grandes feuilles costapalmées, de couleur gris vert, qui sont dotées de segments raides. Les feuilles forment une couronne ronde au sommet d'un stipe massif qui atteint 25 m de hauteur. Cette espèce de palmier développe généralement un stipe unique ou double. Elle supporte très bien la sécheresse et pousse dans les régions tropicales ou subtropicales.
Selon Catalogue of Life (14 avril 2018)[1] :
Hyphaene est un genre de palmier qui comprend huit espèces, dont le palmier doum (Hyphaene thebaica). Ce sont des palmiers inhabituels qui ont la particularité d'être naturellement dotés d'un tronc avec des branches. L'espèce Hyphaene coriacea a ainsi un stipe court, qui se ramifie dès le niveau du sol. La plupart des autres genres de palmiers sont composés d'espèces ayant un stipe ne se ramifiant pas.
Ils supportent bien la sécheresse et se répartissent généralement dans des zones herbeuses, des steppes ou des savanes. Certaines espèces poussent au bord des oasis ou des oueds.
Hyphaene Gaertn., 1790 è un genere di piante della famiglia delle Arecacee.[1]
Comprende le seguenti specie:[1]
Plantae) Tipas: Induočiai Tracheophyta) Potipis: Euphyllophytina Euphyllophytina) Klasė: Liliopsida Liliopsida) Poklasis: Arekažiedžiai Arecidae) Šeima: Arekiniai Arecales) Gentis: Hifenė Hyphaene) Mokslinis pavadinimas Hyphaene
Hifenė (lot. Hyphaene) – arekinių (Arecales) šeimos palmių gentis, kurių gimtinė savana ir pusdykumė tropinėje ir subtropinėje Afrikoje, Madagaskaras, pietų Arabijos pusiasalis, vakarų Azija ir vakarų Indijos pakrantė bei Šri Lanka.
Gentyje šiuo metu yra žinomos 56 rūšys:
ir kt.
Hifenė (lot. Hyphaene) – arekinių (Arecales) šeimos palmių gentis, kurių gimtinė savana ir pusdykumė tropinėje ir subtropinėje Afrikoje, Madagaskaras, pietų Arabijos pusiasalis, vakarų Azija ir vakarų Indijos pakrantė bei Šri Lanka.
Gentyje šiuo metu yra žinomos 56 rūšys:
Plokščioji hifenė (Hyphaene compressa) Standžialapė hifenė Hyphaene coriacea Tėbinė hifenė (Hyphaene thebaica) (Hyphaene petersiana)ir kt.
Hyphaene is een geslacht uit de palmenfamilie (Arecaceae). De soorten uit het geslacht komen voor in Afrika, Madagaskar, het Midden-Oosten en het Indisch subcontinent.
Hyphaene is een geslacht uit de palmenfamilie (Arecaceae). De soorten uit het geslacht komen voor in Afrika, Madagaskar, het Midden-Oosten en het Indisch subcontinent.
Hyphaene é um género botânico pertencente à família Arecaceae[1].
Hyphaene é um género botânico pertencente à família Arecaceae.
«Hyphaene — World Flora Online». www.worldfloraonline.org. Consultado em 19 de agosto de 2020Стовбур, як правило, розгалужений, висотою до 12-15 м. Листя віялові, зібрані на кінцях гілок. Рослини дводомні з волотистим суцвіттям довжиною до 1,2 м. Плід — кістянка.
Ареал — від тропічної Африки до Індії.
Hyphaene compressa
Hyphaene coriacea
Hyphaene dichotoma
Hyphaene guineensis
Hyphaene macrosperma
Hyphaene petersiana
Hyphaene reptans
Hyphaene thebaica
Найвідоміша дум-пальма Hyphaene thebaica, що росте в північно-східній Африці, головним чином на піщаних ґрунтах у долинах річок. М'якоть плодів їстівна, тверде насіння використовуються на вироби (схожі на слонову кістку). Деревина важка і міцна.
Hyphaene Gaertn.
Виды
Гифена (лат. Hyphaene) — род растений семейства Пальмы, включающий в себя около 8 видов.
Виды рода произрастают в саваннах или полупустынях тропической и субтропической Африки, а также на Мадагаскаре, в горах Южной Аравии, в Западной Азии, на западном побережье Индии и Шри-Ланки.
От других пальм гифены отличаются тем, что их стебли дихотомически ветвятся, придавая растениям характерный вид.
По информации базы данных The Plant List, род включает 8 видов[2]:
_C.Martius);_fruiting_stem_Wellcome_V0043027.jpg)
_flowers_close-up_(11755494013).jpg)
