dcsimg

Pritchardie ( чешки )

добавил wikipedia CZ
 src=
Pritchardie tichomořská na ilustraci z roku 1874

Pritchardie[1] (Pritchardia) je rod palem. Jsou to solitérní, středně vysoké palmy s vějířovitými listy. Květenství jsou nápadně dlouze stopkatá a na konci stěsnaná. Plodem je peckovice. Rod zahrnuje asi 28 druhů a je rozšířen výhradně na tichomořských ostrovech, zejména na Havaji. Mnohé druhy jsou ohrožené a některé i na pokraji vyhynutí. Pritchardie jsou pro svůj pěkný vzhled pěstovány v tropech a subtropech jako okrasné palmy. Mají také různé místní využití.

Popis

Pritchardie jsou středně velké, jednodomé, solitérní, beztrnné palmy s přímým kmenem. Listy jsou dlanitozpeřené, induplikátní. U mladých rostlin zůstávají odumřelé listy na rostlině, u starších opadávají. Čepel je asi do 1/3 až 1/2 členěná v jednoduše přeložené segmenty. Řapík je dlouhý, na líci zploštělý až žlábkatý, bez přerušení přecházející v krátké střední žebro listu. Hastula na líci listu tvoří lem se středovým výběžkem. Listové pochvy jsou plstnaté a brzy se přeměňují ve vláknitou změť. Květenství jsou jednotlivá nebo po 2 až 4, vyrůstají mezi bázemi listů a mají dlouhou stopku a relativně krátkou a hustou koncovou část s květy. Mohou být delší nebo kratší než listy a jsou větvená až do 3. řádu. Květy jsou oboupohlavné, v rámci květenství jednotlivé, přisedlé nebo spočívající na nízkých hrbolcích. Kalich je spíše tlustý a kožovitý, trubkovitý, zakončený 3 mělkými laloky. Koruna přesahuje kalich a je zakončena 3 protáhlými laloky. Tyčinek je 6 a jsou přirostlé u ústí korunní trubky a bázemi nitek srostlé. Gyneceum je tvořeno 3 plodolisty, které jsou ve spodní části volné a ve čnělkové části srostlé. Čnělka je prodloužená, zakončená lehce trojlaločnou bliznou. Plody jsou kulovité nebo vejcovité, jednosemenné, na povrchu hladké peckovice s vytrvalým kalichem a zbytky čnělky na vrcholu. Dužnina (mezokarp) je spíše tenčí, dužnatá a vláknitá. Semena jsou víceméně kulovitá a obsahují homogenní endosperm.[2]

Rozšíření

Rod zahrnuje asi 28 druhů. Je rozšířen v Tichomoří na souostrovích Fidži, Tonga, Cookovy ostrovy, Šalamounovy ostrovy a Havaj. Převážná většina druhů (celkem 24) roste na Havajských ostrovech. Havajské druhy jsou všechny endemity jediného z ostrovů a jsou to také jediné palmy domácí na Havaji.[3][4] Pritchardie tichomořská je známa pouze z kultury a je pěstována na Fidži, Tonga, Pukapuka i na Havaji. Druh P. thursonii pochází z Fidži a Tonga, P. vuylstekeana z Tuamotu, P. mitiaroana z Cookových ostrovů a Tuamotu.[2]

Druhy z Polynézie rostou na korálových atolech, naproti tomu havajské druhy rostou charakteristicky ve vlhkých tropických lesích na návětrných svazích hor v nadmořských výškách do 1500 metrů. Pouze několik druhů roste v suchých lesích na závětrných svazích.[2][5]

Taxonomie

Rod Pritchardia je v rámci systému palem řazen do podčeledi Coryphoideae a tribu Livistoneae. Nejblíže příbuzným rodem je podle výsledků molekulárních studií americký rod Washingtonia.[6]

Historie a ochrana

Archeologickým průzkumem bylo zjištěno, že pritchardie byly na Havajských ostrovech před jejich osídlením v době okolo roku 400 n. l. rozšířeny velmi hojně a patřily zde k nejběžnějším stromům. Na ostrově Oahu zmizely nížinné lesy s pritchardií někdy okolo roku 1020. Když James Cook v roce 1778 na Havaji přistál, byly již hlavní ostrovy silně přeměněny lidskou činností. Francouzský botanik Jules Rémy zmiňuje pritchardii po 4 letech pobytu na Havaji pouze jednou, což svědčí o velké vzácnosti těchto rostlin již v 19. století.[4]

V Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN je celkem 9 druhů tohoto rodu vedeno jako kriticky ohrožené, 8 jako ohrožené.[7] Nejohroženější havajské druhy jsou P. munroi (pouze 2 volně rostoucí exempláře na ostrově Molokai), P. aylmer-robinsonii (2 kusy na Niihau) a P. viscosa (3 kusy na Kauai). Naopak nejvíc exemplářů (asi 10000) čítá populace druhu P. martii na ostrově Oahu.[4] Populace pritchardií jsou nejvíc ohrožovány introdukovanými hlodavci (krysa obecná, krysa ostrovní a potkan), které konzumují semena a semenáčky a poškozují růstové vrcholy palem. Semenáče také spásají nepůvodní jelenovití, kozy a prasata.[4]

Zástupci

 src=
P. thurstonii v interiéru

Význam

Pritchardie jsou ceněné pro svůj pěkný vzhled a jsou v tropech celého světa pěstovány jako okrasné palmy. Jednotlivé druhy se spolu velmi snadno kříží. Vyžadují dobře propustnou půdu a stanoviště chráněné před největším slunečním úpalem a silnými větry. Některé havajské druhy z vyšších nadmořských výšek lze pěstovat i v subtropech.[5]

Semena některých druhů jsou jedlá. Listy jsou používány domorodci jako střešní krytina, k pletení košů, klobouků, slouží jako vějíře či deštníky a podobně. Nezralé plody jsou místní delikatesa.[5][2]

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
  2. a b c d Palmweb: Palms of the World Online. Pritchardia [online]. Dostupné online. (anglicky)
  3. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
  4. a b c d CHAPIN, Melany H. et al. A review of the conservation status of the endemic Pritchardia palms of Hawaii. Oryx. July 2004, čís. 38.
  5. a b c JONES, David L. Palms of the World. Canberra: Reed Books, 1995. ISBN 0-7301-0420-6. (anglicky)
  6. ASMUSSEN, Cony B. et al. A new subfamily classification of the palm family (Arecaceae): evidence from plastid DNA phylogeny. Botanical Journal of the Linnean Society. 2006, čís. 151.
  7. The IUCN red list of threatened species [online]. Dostupné online. (anglicky)
  8. KUNTE, Libor; ZELENÝ, Václav. Okrasné rostliny tropů a subtropů. [s.l.]: Grada Publishing, 2009. ISBN 8024715481.

Externí odkazy

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia autoři a editory
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia CZ

Pritchardie: Brief Summary ( чешки )

добавил wikipedia CZ
 src= Pritchardie tichomořská na ilustraci z roku 1874

Pritchardie (Pritchardia) je rod palem. Jsou to solitérní, středně vysoké palmy s vějířovitými listy. Květenství jsou nápadně dlouze stopkatá a na konci stěsnaná. Plodem je peckovice. Rod zahrnuje asi 28 druhů a je rozšířen výhradně na tichomořských ostrovech, zejména na Havaji. Mnohé druhy jsou ohrožené a některé i na pokraji vyhynutí. Pritchardie jsou pro svůj pěkný vzhled pěstovány v tropech a subtropech jako okrasné palmy. Mají také různé místní využití.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia autoři a editory
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia CZ

Pritchardia ( германски )

добавил wikipedia DE

Pritchardia ist eine auf den Inseln des Westpazifik heimische Palmengattung. Ihren Verbreitungsschwerpunkt haben diese Fächerpalmen auf den Hawaii-Inseln.

Merkmale

Die Vertreter sind mäßig große, solitäre, unbewehrte Fächerpalmen. Sie sind zwittrig und mehrmals blühend. Der Stamm ist aufrecht, manchmal tief gefurcht, und mit dicht stehenden Blattnarben besetzt.

Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 36, 36 ± 2.

Blätter

Die Blätter sind induplicat gefaltet und costapalmat. Bei jungen, noch stammlosen Individuen verbleiben sie nach dem Absterben an der Pflanze (Marzeszenz), bei älteren Pflanzen fallen sie unter dem eigenen Gewicht ab. Die Blattscheide ist behaart und zerfällt bald zu Fasern. Der Blattstiel ist lang, an der Oberseite flach oder mit einer Rille, die Unterseite ist rundlich oder eckig. Der Stiel geht ohne Übergang in die Costa (Mittelrippe) über. Die Hastula der Blattoberseite ist eine Kante mit einem zentralen Punkt, die Hastula der Unterseite fehlt.

Die Blattspreite ist zu einem Drittel bis zur Hälfte des Radius entlang der adaxialen Falten in einfach gefaltete Segmente geteilt. Entlang der abaxialen Falten sind sie nur seicht eingeschnitten. Filamente zwischen den Falten sind häufig vorhanden. Die Segmente sind steif und stehen in einer Ebene, oder sie sind unterschiedlich hängend. Die Oberflächen sind ähnlich, oder sie die Unterseiten sind deutlich glauk. Häufig sind sie auch an den Rippen deutlich behaart, auch kleine Schuppen sind häufig.

 src=
Blüten von Pritchardia sp.
 src=
Blüten von Pritchardia martii

Blütenstände

Die Blütenstände stehen einzeln zwischen den Blättern (interfoliar), oder zu zweit oder dritt in einer Blattachsel. Sie sind dann vom gemeinsamen Vorblatt eingehüllt. Ein Blütenstand ist dreifach verzweigt. Der Blütenstandsstiel ist auffallend, steif, aufrecht bis hängend, kürzer oder länger als die Blätter. Das Vorblatt ist röhrig, zweikielig, eng anliegend, dicht behaart und zerfällt manchmal zu Fasern. Am Stiel gibt es mehrere Hochblätter, diese ähneln dem Vorblatt, reißen gerne entlang einer Seite auf, sind manchmal aufgeblasen. Adaxial sind sie kahl, abaxial dicht behaart, selten später verkahlend. Die Blütenstandsachse ist deutlich kürzer als der Stiel. Die blütentragenden Achsen (Rachillae) sind gerade, gebogen oder leicht zickzack-artig. Sie stehen häufig gedrängt und bilden so einen Kopf von Blüten. Die Rachillae sind kahl oder leicht bis dicht behaart und tragen in spiraliger Anordnung kleine Hochblätter, die je eine Einzelblüte tragen.

Blüten

Die Blüten sind zwittrig. Sie sind sitzend oder stehen an niedrigen Tuberkeln. Brakteolen sind nicht erkennbar. Der Kelch ist röhrig, flach dreizipfelig, eher dick und lederig. Die Krone überragt den Kelch deutlich, ist lederig, an der Basis röhrig, und oben in drei längliche, valvate Zipfel geteilt. Die Zipfel bilden eine Kappe, die zur Anthese abfällt. Die sechs Staubblätter stehen nahe dem Röhrenschlund, die Filamentbasen sind verwachsen und bilden eine auffällige Röhre, die über den Kelch hinausragt. An den kurzen frei Spitzen sitzen die latrorsen Antheren. Das Gynoeceum besteht aus drei keilförmigen Fruchtblättern. Im unteren Bereich sind sie frei, im Bereich des gemeinsamen, langen Griffels sind sie verwachsen. Die Narbe ist klein und dreilappig. Die Samenanlage setzt basal an und ist anatrop. Der Pollen ist ellipsoidisch und besitzt eine leichte bis deutliche Asymmetrie, manchmal ist der Pollen abgeflacht dreieckig. Die Keimöffnung ist ein distaler Sulcus.

Früchte und Samen

Die Früchte sind kugelig bis eiförmig und entwickeln sich aus nur einem Fruchtblatt. Sie tragen apikal die Narbenreste und die Reste der nicht entwickelten Fruchtblätter. Der Kelch ist ausdauernd. Das Exokarp ist glatt, das Mesokarp ist eher dünn, fleischig, und faserig, das Endokarp ist dünn, holzig und eher spröde. Der Samen ist kugelig, setzt basal oder subbasal an, hat einen rundlichen Nabel (Hilum). Das Endosperm ist homogen. Die Samenschale ist beim Hilum leicht verdickt, aber reicht nicht in das Endosperm hinein.

 src=
Pritchardia kaalae
 src=
Pritchardia maideniana
 src=
Pritchardia napaliensis
 src=
Pritchardia thurstonii im Maui Nui Botanical Garden, Maui

Verbreitung

Pritchardia kommt auf Fidschi, Tonga, den Danger Islands und auf den Hawaii-Inseln vor. Mit Ausnahme von fünf Arten sind alle auf Hawaii endemisch. Etliche Arten sind sehr selten und gefährdet, manche seit Jahren verschollen.

Die meisten der hawaiianischen Arten wachsen auf den windzugewandten Hängen der Inseln in den feuchten Wäldern von Meeresniveau bis 1600 m Seehöhe. Wenige Vertreter kommen in den trockenen Wäldern der windabgewandten Seiten vor.

Systematik

Die Gattung Pritchardia Seem. & H.Wendl. wird innerhalb der Familie Arecaceae in die Unterfamilie Coryphoideae, Tribus Trachycarpeae gestellt. Innerhalb der Tribus kann sie jedoch keiner Subtribus zugeordnet werden. Die Gattung ist wahrscheinlich monophyletisch. Pritchardia ist möglicherweise die Schwestergruppe von Washingtonia.

In der World Checklist of Selected Plant Families der Royal Botanic Gardens, Kew, werden folgende Arten anerkannt:[1]

Pritchardia wurde von Hermann Wendland 1862 erstbeschrieben, Typusart ist Pritchardia pacifica Seem. & H. Wendl. ex H. Wendl. Der Gattungsname ehrt William Thomas Pritchard (1829–1907), einen britischen Konsul auf Fidschi.[2]

Synonyme der Gattung sind Eupritchardia Kuntze und Styloma O.F. Cook.

Literatur

  • John Dransfield, Natalie W. Uhl, Conny B. Asmussen, William J. Baker, Madeline M. Harley, Carl E. Lewis: Genera Palmarum. The Evolution and Classification of Palms. Zweite Auflage, Royal Botanic Gardens, Kew 2008, ISBN 978-1-84246-182-2, S. 283–285.

Einzelnachweise

  1. a b Rafaël Govaerts (Hrsg.): Pritchardia. In: World Checklist of Selected Plant Families (WCSP) – The Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, abgerufen am 3. August 2018.
  2. Lotte Burkhardt: Verzeichnis eponymischer Pflanzennamen. Erweiterte Edition. Botanic Garden and Botanical Museum Berlin, Freie Universität Berlin Berlin 2018. [1]
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia DE

Pritchardia: Brief Summary ( германски )

добавил wikipedia DE

Pritchardia ist eine auf den Inseln des Westpazifik heimische Palmengattung. Ihren Verbreitungsschwerpunkt haben diese Fächerpalmen auf den Hawaii-Inseln.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia DE

Piu ( тонгански )

добавил wikipedia emerging languages
 src=
ko hono matala mo e fua

Ko e piu pe niupiu ko e fuʻu ʻakau lahi ia. ʻOku meimei tatau ʻene ʻai mo e niu, kā ʻoku tupu ʻene lou tatau mo e ī, ʻoku ui ia ko e sakiki. Taimi ʻe niʻihi ʻoku ʻikai vahevaheʻi ʻa e ngaahi lou, kā ʻoku tatau mo ha mimiha, ʻoku ui ia ko e fepiupiuaki.

Hingoa ʻi he ngaahi lea kehe

Tataku

  • Hokohoko ngaahi ʻakau; Vaʻa fekumi ngoue Vainī
  • Tongan dictionary; C.M. Churchward
  • Multipurpose trees for agroforestry in the Pacific islands; R.R. Thaman, C.R. Elevitch, K.M. Wilkinson
Ko e kupu ʻeni ko e potuʻi ia (stub). ʻIo, ko koe, kātaki tokoni mai ʻi hono .
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia authors and editors
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia emerging languages

Piu: Brief Summary ( тонгански )

добавил wikipedia emerging languages
 src= ko hono matala mo e fua

Ko e piu pe niupiu ko e fuʻu ʻakau lahi ia. ʻOku meimei tatau ʻene ʻai mo e niu, kā ʻoku tupu ʻene lou tatau mo e ī, ʻoku ui ia ko e sakiki. Taimi ʻe niʻihi ʻoku ʻikai vahevaheʻi ʻa e ngaahi lou, kā ʻoku tatau mo ha mimiha, ʻoku ui ia ko e fepiupiuaki.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia authors and editors
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia emerging languages

Pritchardia ( англиски )

добавил wikipedia EN

Pritchardia palms

The genus Pritchardia (family Arecaceae) consists of between 24 and 40 species of fan palms (subfamily Coryphoideae) found on tropical Pacific Ocean islands in Fiji, Samoa, Tonga, Tuamotus, and most diversely in Hawaii.[2][3] The generic name honors William Thomas Pritchard (1829-1907), a British consul at Fiji.[4]

Description

These palms vary in height, ranging from 6 to 40 m (20 to 131 ft).[5] The leaves are fan-shaped (costapalmate) and the trunk columnar, naked, smooth or fibrous, longitudinally grooved, and obscurely ringed by leaf scars. The flowers and subsequent fruit are borne in a terminal cluster with simple or compound branches of an arcuate or pendulous inflorescence that (in some species) is longer than the leaves.

Species

There are 29 known species, of which 19 are endemic to the Hawaiian Islands, with the remainder on other island groups.

Formerly placed here

  • Licuala grandis (hort. ex W. Bull) H.Wendl. (as P. grandis hort. ex W. Bull) (Vanuatu)
  • Washingtonia filifera (Linden ex André) H.Wendl. (as P. filamentosa H.Wendl. ex Franceschi or P. filifera Linden ex André)[7] (Southwestern United States and Baja California)

See also

References

  1. ^ a b "Genus: Pritchardia Seem. & H. Wendl". Germplasm Resources Information Network. United States Department of Agriculture. 2007-10-05. Archived from the original on 2010-05-28. Retrieved 2010-12-11.
  2. ^ a b Kew World Checklist of Selected Plant Families
  3. ^ Hodel, D.R. (2007). A review of the genus Pritchardia. Palms; Journal of the International Palm Society 51(Suppl.): 1-53.
  4. ^ Quattrocchi, Umberto (2000). CRC World Dictionary of Plant Names. Vol. 3 M-Q. CRC Press. p. 2168. ISBN 978-0-8493-2677-6.
  5. ^ a b c d e f Riffle, Robert Lee; Paul Craft (2003). An Encyclopedia of Cultivated Palms. Timber Press. pp. 419–422. ISBN 978-0-88192-558-6.
  6. ^ a b c d e f g h i j k l m n "Pritchardia". Integrated Taxonomic Information System. Retrieved 2010-12-11.
  7. ^ "GRIN Species Records of Pritchardia". Germplasm Resources Information Network. United States Department of Agriculture. Retrieved 2010-12-11.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia authors and editors
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia EN

Pritchardia: Brief Summary ( англиски )

добавил wikipedia EN
Pritchardia limahuliensis Pritchardia palms

The genus Pritchardia (family Arecaceae) consists of between 24 and 40 species of fan palms (subfamily Coryphoideae) found on tropical Pacific Ocean islands in Fiji, Samoa, Tonga, Tuamotus, and most diversely in Hawaii. The generic name honors William Thomas Pritchard (1829-1907), a British consul at Fiji.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia authors and editors
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia EN

Pritchardia ( шпански; кастиљски )

добавил wikipedia ES

Pritchardia es un género con 29 especies de plantas con flores perteneciente a la familia de las palmeras (Arecaceae).

Es originario de las islas tropicales del Océano Pacífico, incluidos Fiyi, Samoa, Tonga, Tuamotu y Hawái.

Descripción

Estas palmeras varían en altura, alcanzando un tamaño de 6,1 a 40 m. Las hojas son en forma de abanico y el tronco columnar, desnudo, liso o fibroso, longitudinalmente acanalado, y oscuro rodeado por cicatrices de las hojas desprendidas. Las flores y frutas posteriores se encuentran en un grupo terminal con ramas simples o compuestas en forma de arco o inflorescencias colgantes que (en algunas especies) son más largas que las hojas.

Taxonomía

El género fue descrito por (O.F.Cook) Becc. y publicado en Bonplandia 10(12–13): 197. 1862.[2]​ La especie tipo es: Pritchardia pacifica Seem. & H. Wendl.

Etimología

Pritchardia: nombre genérico otorgado en honor de William Thomas Pritchard, Cónsul británico en Fiyi.[3]

Especies

Referencias

  1. «Pritchardia». Royal Botanic Gardens, Kew: World Checklist of Selected Plant Families. Consultado el 11 de agosto de 2009.
  2. «Pritchardia». Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. Consultado el 30 de octubre de 2012.
  3. (J. Dransfield, N. Uhl, C. Asmussen, W.J. Baker, M. Harley and C. Lewis. 2008)
 title=
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autores y editores de Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia ES

Pritchardia: Brief Summary ( шпански; кастиљски )

добавил wikipedia ES

Pritchardia es un género con 29 especies de plantas con flores perteneciente a la familia de las palmeras (Arecaceae).

Es originario de las islas tropicales del Océano Pacífico, incluidos Fiyi, Samoa, Tonga, Tuamotu y Hawái.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autores y editores de Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia ES

Pritchardia ( француски )

добавил wikipedia FR

Pritchardia est un genre de plantes de la famille des Arécacées. Il comprend une trentaine d'espèces à feuilles palmées. On le rencontre dans les îles des zones tropicales de l'Océan Pacifique, telles Fidji, Samoa, Tonga, Tuamotu et Hawaii.

Description

Ce sont des palmiers dont le stipe solitaire peut atteindre 40 mètres de hauteur.

Les feuilles sont costopalmées et en éventail. Les pétioles sont inermes. Le stipe est longitudinal, nu et lisse ou recouvert de fibres, et entouré de cicatrices annellées.

Les fleurs sont hermaphrodites et les fruits prennent naissance à l'extrémité d'une inflorescence souvent arquée, avec des branches simples ou composées, plus ou moins longue suivant les espèces, mais qui dépasse dans tous les cas la longueur des feuilles.

Habitat

Dix-neuf espèces du genre Pritchardia sont endémiques aux Îles de l'archipel Hawaii. On trouve également des espèces sur d'autres îles du Pacifique. Les espèces poussent dans les régions pluvieuses, et affectionnent les sols d'origine volcanique.

Selon les données de la Liste rouge de l'UICN, de nombreuses espèces du genre sont extrêmement menacées.

Culture et utilisation

Le palmier est souvent cultivé pour sa valeur ornementale.

Classification

Ce genre partage cette tribu (des «non encore placés») avec six autres genres : Acoelorrhaphe, Brahea, Colpothrinax, Copernicia, Serenoa, Washingtonia [1].

Liste des espèces

 src=
Pritchardia thurstonii
 src=
Pritchardia munroi
 src=
Pritchardia glabrata

Précédemment dans cette liste

Disposition IUCN

Pritchardia maideniana, Pritchardia hardyi, Pritchardia kaalae, Pritchardia munroi, Pritchardia napaliensis, Pritchardia schattaueri et Pritchardia viscosa sont des espèces en danger critique d'extinction (CR).

Pritchardia forbesiana, Pritchardia glabrata, Pritchardia lanigera, Pritchardia perlmanii et Pritchardia remota sont des espèces en danger (EN).

Pritchardia lowreyana et Pritchardia waialealeana sont des espèces vulnérable (VU).

Pritchardia thurstonii est une espèce présentant un faible risque de disparition (LR).

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia FR

Pritchardia: Brief Summary ( француски )

добавил wikipedia FR

Pritchardia est un genre de plantes de la famille des Arécacées. Il comprend une trentaine d'espèces à feuilles palmées. On le rencontre dans les îles des zones tropicales de l'Océan Pacifique, telles Fidji, Samoa, Tonga, Tuamotu et Hawaii.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia FR

Pritchardia ( италијански )

добавил wikipedia IT

Pritchardia Seem. & H.Wendl. è un genere di palme della sottofamiglia Coryphoideae.[1]

Tassonomia

Comprende le seguenti specie:[2]

Distribuzione e habitat

Le specie di questo genere sono concentrate principalmente nelle isole Hawaii ed in altre isole dell'oceano Pacifico sud-occidentale e centrale (isole Cook, Figi, Samoa, Tonga, Tuamotu).[3]

Note

  1. ^ (EN) Baker W.J., Dransfield J., Beyond Genera Palmarum : progress and prospects in palm systematics, in Botanical Journal of the Linnean Society, vol. 182, n. 2, 2016, DOI:10.1111/boj.12401.
  2. ^ (EN) Pritchardia, su Plants of the World Online, Royal Botanic Gardens, Kew. URL consultato il 29 gennaio 2021.
  3. ^ (EN) Pritchardia, in World Checklist of Selected Plant Families, Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew. URL consultato il 27 aprile 2016.

 title=
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autori e redattori di Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia IT

Pritchardia: Brief Summary ( италијански )

добавил wikipedia IT

Pritchardia Seem. & H.Wendl. è un genere di palme della sottofamiglia Coryphoideae.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autori e redattori di Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia IT

Pritchardia ( латински )

добавил wikipedia LA

Pritchardia[2] est genus arborum familiae Arecacearum, quod in 24–40 speciebus palmarum flabellarum tribus Coryphearum consistit, in tropicis Oceani Pacifici insulis natum, et praecipue in Havaiis, Samoa, Tonga, Tuamotuibus, et Vitiis excultum.

Descriptio

Hae palmae altitudine inter se late variantur, a 20 m ad 130 m.[3] Folia sunt costapalmata. Truncus est columnaris, nudus, laevis vel fibrosus, in longitudinem sulcatus, et cicatricibus foliorum delapsorum obscure annulatus. Flores fructusque in fasciculo terminali portantur, ramis simplicibus vel compositis, inflorescentiis arcuatis vel pendulis, quae in aliquibus speciebus sunt foliis longiores.

Species

Sunt viginti novem species, quarum undeviginti sunt in Havaiis endemicae, reliquaeque in aliis Oceani Pacifici gregibus.

Notae

  1. "Pritchardia." Germplasm Resources Information Network (United States Department of Agriculture, 5 Octobris 2007.
  2. Pro Gulielmo T. Pritchard (1829–1907), legato Britannico in Oceano Pacifico, nominata.
  3. Robert Lee Riffle et Paul Craft, An Encyclopedia of Cultivated Palms (Timber Press, 2003, ISBN 9780881925586), pp.419–422.
  4. Syn. P. gaudichaudii.

Bibliographia

  • Bornhorst, Heidi L. 1996. Growing native Hawaiian plants: a how-to guide for the gardener. Honolulu: The Bess Press. [Praecipue pp. 64–65.]
  • Lilleeng-Rosenberger, Kerin. 1998. "Propagation techniques for native Hawaiian plants." Newsletter of the Hawaiian Botanical Society 37(2):33–35.
  • Obata, John K. 1967. "Seed germination in native Hawaiian plants." Newsletter of the Hawaiian Botanical Society 6(3):13–20.
  • Wagner, Warren L., Darrel R. Herbst, et S. H. Sohmer. 1990. Manual of the flowering plants of Hawai'i. 2 vol. Bishop Museum Special Publication 83. Honolulu: University of Hawaii Press et Bishop Museum Press. [Praecipue pp. 1364–1375.]
  • Woolliams, Keith R. 1975. "The propagation of Hawaiian endangered species." Newsletter of the Hawaiian Botanical Society 14(4):59–68.
  • Woolliams, Keith R. 1976. "The propagation of Hawaiian endangered species." NATO Conference Series. I, Ecology 1:73–83.

Nexus externi

Wikidata-logo.svg Situs scientifici: TropicosGRINITISNCBIBiodiversityEncyclopedia of LifePlant Name IndexPlantes d'AfriqueUSDA Plants Database
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Et auctores varius id editors
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia LA

Pritchardia: Brief Summary ( латински )

добавил wikipedia LA

Pritchardia est genus arborum familiae Arecacearum, quod in 24–40 speciebus palmarum flabellarum tribus Coryphearum consistit, in tropicis Oceani Pacifici insulis natum, et praecipue in Havaiis, Samoa, Tonga, Tuamotuibus, et Vitiis excultum.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Et auctores varius id editors
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia LA

Pritchardia ( португалски )

добавил wikipedia PT

Pritchardia é um género botânico pertencente à família Arecaceae[1].

  1. «Pritchardia — World Flora Online». www.worldfloraonline.org. Consultado em 19 de agosto de 2020
 title=
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autores e editores de Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia PT

Pritchardia: Brief Summary ( португалски )

добавил wikipedia PT

Pritchardia é um género botânico pertencente à família Arecaceae.

«Pritchardia — World Flora Online». www.worldfloraonline.org. Consultado em 19 de agosto de 2020  title=
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autores e editores de Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia PT

Pritchardia (Arecaceae) ( шведски )

добавил wikipedia SV
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia författare och redaktörer
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia SV

Pritchardia (Arecaceae): Brief Summary ( шведски )

добавил wikipedia SV
För insektssläktet, se Pritchardia.

Pritchardia är ett släkte av enhjärtbladiga växter. Pritchardia ingår i familjen Arecaceae.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia författare och redaktörer
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia SV

Притчардия ( руски )

добавил wikipedia русскую Википедию
Царство: Растения
Подцарство: Зелёные растения
Отдел: Цветковые
Надпорядок: Lilianae
Порядок: Пальмоцветные
Семейство: Пальмовые
Подсемейство: Корифовые
Триба: Trachycarpeae
Подтриба: Livistoninae
Род: Притчардия
Международное научное название

Pritchardia Seem. & H.Wendl., 1861

Синонимы
Wikispecies-logo.svg
Систематика
на Викивидах
Commons-logo.svg
Изображения
на Викискладе
ITIS 42461NCBI 232847EOL 29898GRIN g:9853IPNI 31453-1

Притчардия (лат. Pritchardia) — род пальм, включающий около 30 видов[2], произрастающих на тропических островах Тихого океана таких как Фиджи, Самоа, Тонга, Туамоту и Гавайи.

Род получил своё название в честь британского консула на Фиджи Уильяма Томаса Причарда (англ. William Thomas Pritchard, 1829—1907).

Деревья с прямыми колоннообразными стволами, достигающие от 5 до 40 метров в высоту. Стволы голые, со следами от старых листьев, либо покрыты остатками от черешков листьев. Листья веерной формы, крупные до 1,5 м в диаметре, сгруппированы в верхней части ствола.

Пальмы естественным образом произрастают в тропических лесах, преимущественно на влажных участках. Некоторые виды встречаются в горах на высотах до 1500 метров над уровнем моря.

Ряд видов культивируются как декоративные или комнатные растения.

Некоторые известные виды:

Примечания

  1. Об условности указания класса однодольных в качестве вышестоящего таксона для описываемой в данной статье группы растений см. раздел «Системы APG» статьи «Однодольные».
  2. The Plant List: Pritchardia
  3. Сведения о роде Pritchardia (англ.) в базе данных Index Nominum Genericorum Международной ассоциации по таксономии растений (IAPT).
 title=
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Авторы и редакторы Википедии
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia русскую Википедию

Притчардия: Brief Summary ( руски )

добавил wikipedia русскую Википедию

Притчардия (лат. Pritchardia) — род пальм, включающий около 30 видов, произрастающих на тропических островах Тихого океана таких как Фиджи, Самоа, Тонга, Туамоту и Гавайи.

Род получил своё название в честь британского консула на Фиджи Уильяма Томаса Причарда (англ. William Thomas Pritchard, 1829—1907).

Деревья с прямыми колоннообразными стволами, достигающие от 5 до 40 метров в высоту. Стволы голые, со следами от старых листьев, либо покрыты остатками от черешков листьев. Листья веерной формы, крупные до 1,5 м в диаметре, сгруппированы в верхней части ствола.

Пальмы естественным образом произрастают в тропических лесах, преимущественно на влажных участках. Некоторые виды встречаются в горах на высотах до 1500 метров над уровнем моря.

Ряд видов культивируются как декоративные или комнатные растения.

Некоторые известные виды:

Pritchardia hillebrandii Becc.Притчардия Хилледранта Pritchardia kaalae Rock Pritchardia pacifica Seem. & H.Wendl. typus Pritchardia thurstonii F.Muell. & Drude
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Авторы и редакторы Википедии
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia русскую Википедию