dcsimg

Associations ( англиски )

добавил BioImages, the virtual fieldguide, UK
In Great Britain and/or Ireland:
Foodplant / mycorrhiza / ectomycorrhiza
fruitbody of Boletus moravicus is ectomycorrhizal with live root of Fagus
Remarks: Other: uncertain

Foodplant / mycorrhiza / ectomycorrhiza
fruitbody of Boletus moravicus is ectomycorrhizal with live root of Fraxinus
Remarks: Other: uncertain

Foodplant / mycorrhiza / ectomycorrhiza
fruitbody of Boletus moravicus is ectomycorrhizal with live, sunny root of Quercus
Other: major host/prey

Foodplant / mycorrhiza / ectomycorrhiza
fruitbody of Boletus moravicus is ectomycorrhizal with live root of Cupressus
Remarks: Other: uncertain

Foodplant / mycorrhiza / ectomycorrhiza
fruitbody of Boletus moravicus is ectomycorrhizal with live root of Pinus
Remarks: Other: uncertain

лиценца
cc-by-nc-sa-3.0
авторски права
BioImages
проект
BioImages
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
BioImages, the virtual fieldguide, UK

Hřib moravský ( чешки )

добавил wikipedia CZ

Hřib moravský (Aureoboletus moravicus (Vacek) Klofac 2010)[1] neboli suchohřib moravský (Xerocomus moravicus (Vacek) Herink. 1964) je velmi vzácná zákonem chráněná houba z čeledi hřibovitých. Snadno rozpoznatelná je podle kombinace barvy klobouku, charakteristické vůně a loupajícího se povrchu třeně.

Synonyma

česká jména
  • hřib moravský[4][6]
  • kožešník moravský[6]
  • suchohřib moravský

Taxonomie

Hřib moravský jako nový druh popsal český mykolog Václav Vacek v roce 1946. Znal jej od počátku 30. let 20. století z teplých listnatých lesů u Žarošic na Moravě.[5] V mykologických kruzích mimo Československo se objevovaly snahy tento druh ztotožnit s hřibem naduřelým (Boletus tumidus Fr.) a hřibem lvím (Boletus leonis D. A. Reid)[5] V roce 1964 jej Josef Herink přeřadil do rodu suchohřib (Xerocomus).[7] Roku 2010 byl rakouským mykologem Wolfgangem Klofacem přesunutý do rodu Aureoboletus.[1]

Popis

Klobouk dosahuje šířky 30–90 milimetrů, povrch je zbarvený bledě okrově, oranžovo hnědě, rezavě hnědě, skořicově. Povrch bývá plstnatý, ve stáří částečně olysalý, za sucha rozpraskaný.[3]

Póry a rourky jsou v mládí zbarvené jako světlá káva, později okrově žluté až žluté, ve stáří olivově okrové až hnědookrové.[3]

Třeň bledě okrový až bledě nahnědlý, horní část kryje jemná síťka, která směrem dolů může přecházet v nahnědlé žilky.[3] Za suchého počasí se povrch třeně samovolně hoblinovitě odlupuje.

Dužnina zůstává po rozkrojení barevně neměnná, bývá bělavá až krémová, lokálně nahnědlá nebo narezlá.

Hřib moravský je typický svou vůní, která je mírně houbová,[3] hřibovitá[8] a v závislosti na stáří plodnice[3] i na subjektivním názoru mohou být vnímané tóny po kokosu, kopru,[9] skořici[9] a vanilce.[3] Za vhodných podmínek (zejména při teplém a suchém počasí) může být toto aroma patrné i na dálku.[9]

Výskyt

 src=
Hřib moravský na přirozeném stanovišti v teplé nížinné doubravě

Jde o velice vzácnou houbu, která se vyskytuje jen v nejteplejších polohách – nížinách.[3] Obvykle na hrázích rybníků nebo v listnatých lesích, vázán je na duby.[3] V České republice byl doložen výskyt do nadmořské výšky 437 m n. m., na Slovensku v rozmezí 210 až 518 m n. m.[10] Plodnice se objevují od srpna do počátku října.

Rozšíření

Roste v Evropě, k zemím s výskytem tohoto druhu patří Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Rakousko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko.[11]

Popsán byl na malém počtu lokalit v jižních Čechách, jižní Moravě (okolí Žarošic) a Polabí (Nymbursko).[3] Počet všech známých lokalit na území České republiky v roce 1995 odpovídal 7[12], v roce 2012 se pohyboval kolem 13–14.[10]

V rámci chráněných území České republiky byl nalezen mimo jiné na následujících lokalitách:

Záměna

Může vzdáleně připomínat hřib plstnatý, oproti kterému se liší bělavou, krémovou až nahnědlou barevně neměnnou dužninou a typickou vůní.[3]

Ochrana

Hřib moravský je uveden v Červené knize[12] a Červeném seznamu hub České republiky jako kriticky ohrožený (CR).[3][17] Za sběr tohoto zákonem chráněného hřibu hrozí pokuta ve výši až 50 tisíc za každou utrženou plodnici včetně jejich zabavení (podle vyhlášky č. 395/92 Sb. se řadí mezi zvláště chráněné druhy[3]). V roce 2006 byla na Znojemsku udělena pokuta za sběr dvou hřibů moravských ve výši 10 tisíc Kč za každý.[18] Evropská rada pro ochranu hub doporučila tento druh k zahrnutí do připravovaného Červeného seznamu hub Evropy.[19] O nálezech tohoto druhu je vhodné informovat mykologická pracoviště.

Odkazy

Reference

  1. a b KLOFAC, Wolfgang. The genus Aureoboletus, a world-wide survey. A contribution to a monographic treatment / Die Gattung Aureoboletus, ein weltweiter Überblick. Ein Beitrag zu einer monographischen Bearbeitung. In: Dr. Irmgard Krisai-Greilhuber. Österreichische Zeitschrift fur Pilzkunde. Vídeň: [s.n.], 2010. Sešit 19. S. 142.
  2. a b Index Fungorum. databáze Index Fungorum [online]. Index Fungorum [cit. 2013-04-23]. Dostupné online.
  3. a b c d e f g h i j k l m n o ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib moravský, s. 206.
  4. a b c d e DERMEK, Aurel; PILÁT, Albert. Poznávajme huby. Bratislava: Slovenská akadémia ved, 1974. Kapitola Suchohríb moravský, s. 150-151. (slovensky)
  5. a b c HLAVÁČEK, Jiří. Přehled našich hub hřibotvarých (Boletales). In: Jiří Hlaváček. Mykologický sborník. Praha: Česká mykologická společnost, 1999. ISSN 0374-9438. Sešit 4. Kapitola Poznámky k Boletus moravicus Vacek, hřibu moravskému, s. 113.
  6. a b PILÁT, Albert. Houby Československa ve svém životním prostředí. Praha: Academia, 1969. 267 s. Kapitola Houby teplomilných lesů na půdách vápenatých, s. 51.
  7. HERINK, Josef. In: PILÁT, Albert. Česká mykologie. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1964. Ročník/číslo 18/4. Kapitola Kožešník moravský - Xerocomus moravicus (Vacek) Herink, s. 193-203. (česky, francouzsky)
  8. HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Praha: Aventinum, 2005. 416 s. Kapitola Hřib moravský, s. 360.
  9. a b c d PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav; VLASÁK, Josef. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. opravené vydání. vyd. České Budějovice: tiskárna Josef Posekaný, 2010. 810 s. Kapitola Hřib moravský, s. 690.
  10. a b c KUNCA, Vladimír. Boletus moravicus – ecological conditions of new localities in Slovakia. Czech mycology. Prosinec 2012, čís. 64(2), s. 165-174. Dostupné online. ISSN 1805-1421. (anglicky)
  11. Boletus moravicus [online]. Gwannon.com [cit. 2012-11-23]. Dostupné online.
  12. a b KOTLABA, František, a kolektiv. Červená kniha 4: ohrozených a vzácnych druhov rastlín a živočíchov SR a ČR. Bratislava: Príroda, 1995. 220 s. ISBN 80-07-00735-0. Kapitola Suchohríb moravský, s. 53-54. (slovensky)
  13. AOPK ČR. Plán péče o Přírodní rezervaci Karlické údolí [online]. Portál veřejné správy, 2013 [cit. 2013-10-04]. Dostupné online.
  14. BERAN, Miroslav; ŠPINAR, Pavel. Mykoflóra hráze rybníka Luční na Táborsku. In: Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích - Přírodní vědy. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1996. S. 35 - 58.
  15. ZO ČSOP 56/13. Národní přírodní památka Rendezvous (informační tabule) [online]. Mikulov: ZO ČSOP 56/13, 2008 [cit. 2012-10-26]. Dostupné online.
  16. zu. Přírodní park ŽŽdánický les je rájem houbařů. Zpravodaj Uhřic. 2008, čís. 4, s. 4. Dostupné online.
  17. HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006.
  18. rap. Chráněny zákonem: Hříbek za padesát tisíc. Blesk.cz [online]. 2008-09-14 [cit. 2012-08-24].
  19. DAHLBERG, Anders. European Red List of endangered macrofungi - Red List candidates [online]. ECCF [cit. 2013-05-19]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Hřibovité Hřib (Aureoboletus) Hřib (Boletus) Hřib (Buchwaldoboletus)
Hřib (Chalciporus) Hřib (Butyriboletus) Hřib (Caloboletus) Hřib (Cyanoboletus) Hřib (Hemileccinum) Hřib (Hortiboletus) Hřib (Imleria) Hřib (Imperator) Hřib (Neoboletus) Hřib (Pseudoboletus) Hřib (Rheubarbariboletus) Hřib (Rubroboletus) Hřib (Suillellus) Hřib (Tylopilus) Hřib (Xerocomus) Hřib (Xerocomellus) Kozák (Leccinellum)
Kozák a křemenáč
(Leccinum)
Další rody
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia autoři a editory
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia CZ

Hřib moravský: Brief Summary ( чешки )

добавил wikipedia CZ

Hřib moravský (Aureoboletus moravicus (Vacek) Klofac 2010) neboli suchohřib moravský (Xerocomus moravicus (Vacek) Herink. 1964) je velmi vzácná zákonem chráněná houba z čeledi hřibovitých. Snadno rozpoznatelná je podle kombinace barvy klobouku, charakteristické vůně a loupajícího se povrchu třeně.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia autoři a editory
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia CZ

Aureoboletus moravicus ( англиски )

добавил wikipedia EN

Aureoboletus moravicus, commonly known as the tawny bolete,[2] is a species of bolete fungus in the family Boletaceae that is found in Europe. Originally described as Boletus moravicus by Václav Vacek in 1946, it was transferred to the genus Aureoboletus by Wolfgang Klofac in 2010.[3] It is an uncommon bolete of unknown edibility that appears as a vulnerable species on some European Red Lists,[4] and is considered critically endangered in the Czech Republic.[5] Preferred habitats include parklands, near oak trees.[4]

References

  1. ^ "GSD Species Synonymy: Aureoboletus moravicus (Vacek) Klofac". Species Fungorum. CAB International. Retrieved 2015-07-01.
  2. ^ Holden, E.M. (2003). "Recommended English Names for Fungi in the UK" (PDF). British Mycological Society. Archived from the original (PDF) on 2013-03-02.
  3. ^ Klofac W. (2010). "Die Gattung Aureoboletus, ein weltweiter Überblick. Ein Beitrag zu einer monographischen Bearbeitung" [The genus Aureoboletus, a world-wide survey. A contribution to a monographic treatment]. Österreichische Zeitschrift für Pilzkunde (in German). 19: 133–174 (see pp. 142–3).
  4. ^ a b Phillips R. (2013). Mushrooms: A Comprehensive Guide to Mushroom Identification. Pan Macmillan. p. 284. ISBN 978-1-4472-6402-6.
  5. ^ Mikšik M. (2012). "Rare and protected species of boletes of the Czech Republic". Field Mycology. 13 (1): 8–16. doi:10.1016/j.fldmyc.2011.12.003.
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia authors and editors
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia EN

Aureoboletus moravicus: Brief Summary ( англиски )

добавил wikipedia EN

Aureoboletus moravicus, commonly known as the tawny bolete, is a species of bolete fungus in the family Boletaceae that is found in Europe. Originally described as Boletus moravicus by Václav Vacek in 1946, it was transferred to the genus Aureoboletus by Wolfgang Klofac in 2010. It is an uncommon bolete of unknown edibility that appears as a vulnerable species on some European Red Lists, and is considered critically endangered in the Czech Republic. Preferred habitats include parklands, near oak trees.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia authors and editors
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia EN

Xerocomus leonis ( Pms )

добавил wikipedia PMS
Drapò piemontèis.png Vos an lenga piemontèisa Për amprende a dovré 'l sistema dle parlà locaj ch'a varda sì.

capel fin a 6 cm., un pòch vlutà un pòch submentos, òcra giaunastr. Tuboj un pòch decorent, giaun, a cambio nen. Përtus motobin gròss, giaun peui camos, a cambio nen. Gamba àuta fin a 8 cm. e larga fin a 2 cm., atenuà, fibrilosa-pontinà, rossastra an dzora a un fond giaunastr, ambrunenta an bass. Carn da biancastra a giaunastra, a cambia nen, dossa.

Ambient

A chërs sota latifeuje.

Comestibilità

WHMIS Class D-1.svg A venta mai mangé un bolè trovà se un a l'é nen un bon conossidor dij bolè!
Comestìbil.

Arferiment bibliogràfich për chi a veul fé dj'arserche pì ancreuse

Xerocomus leonis (Reid) Bon

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia authors and editors
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia PMS

Xerocomus leonis: Brief Summary ( Pms )

добавил wikipedia PMS

capel fin a 6 cm., un pòch vlutà un pòch submentos, òcra giaunastr. Tuboj un pòch decorent, giaun, a cambio nen. Përtus motobin gròss, giaun peui camos, a cambio nen. Gamba àuta fin a 8 cm. e larga fin a 2 cm., atenuà, fibrilosa-pontinà, rossastra an dzora a un fond giaunastr, ambrunenta an bass. Carn da biancastra a giaunastra, a cambia nen, dossa.

Ambient

A chërs sota latifeuje.

Comestibilità

WHMIS Class D-1.svg A venta mai mangé un bolè trovà se un a l'é nen un bon conossidor dij bolè!
Comestìbil.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia authors and editors
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia PMS

Aureoboletus moravicus ( полски )

добавил wikipedia POL

Aureoboletus moravicus (Vacek) Klofac – gatunek grzybów z rodziny borowikowatych (Boletaceae)[1]

Systematyka i nazewnictwo

Pozycja w klasyfikacji według Index Fungorum: Aureoboletus, Boletaceae, Boletales, Agaricomycetidae, Agaricomycetes, Agaricomycotina, Basidiomycota, Fungi[1].

Po raz pierwszy takson ten zdiagnozował w 1946 r. Vladimír Vacek nadając mu nazwę Boletus moravicus. Obecną, uznaną przez Index Fungorum nazwę nadał mu w 2010 r. Wolfgang Klofac, przenosząc go do rodzaju Aureoboletus[1].

Synonimy nazwy naukowej[2]:

  • Aureoboletus moravicus (Vacek) Klofac (2010) f. moravicus
  • Aureoboletus moravicus f. pallescens (Herink) Klofac (2010)
  • Boletus leonis D.A. Reid (1966)
  • Boletus moravicus Vacek (1946)
  • Xerocomus leonis (D.A. Reid) Alessio (1985)
  • Xerocomus moravicus (Vacek) Herink (1964)
  • Xerocomus moravicus (Vacek) Herink (1964) f. moravicus
  • Xerocomus moravicus f. pallescens Herink, (1964)

Przez jakiś czas zaliczany do rodzaju Xerocomus jako Xerocomus moravicus i stąd pochodzi podawana w niektórych opracowaniach nazwa podgrzybek morawski[3]. Nazwa ta nie była używana w polskich naukowych opracowaniach mykologicznych, obecnie zresztą jest już niespójna z nazwą naukową.

Morfologia

Owocnik o brązowym kapeluszu i żółtokremowych nieregularnych porach[3].

Znaczenie

Grzyb mikoryzowy, grzyb jadalny

Występowanie

W Europie jest rzadki. Rośnie w ciepłych miejscach pod dębami[3]. W Polsce znaleziony po raz pierwszy w 2017 r.[4], jednak możliwe, że występuje częściej na południu kraju. Wysokie podobieństwo do innych gatunków np. podgrzybka zajączka utrudnia potwierdzanie stanowisk.

Przypisy

  1. a b c Species Fungorum (ang.). [dostęp 2013-09-15].
  2. Species Fungorum (ang.). [dostęp 2015-11-21].
  3. a b c Atlas grzybów. Podgrzybek morawski. [dostęp 2014-04-30].
  4. :: Zobacz temat – Aureoboletus moravicus, forum.grzybland.pl [dostęp 2018-10-09] .
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia POL

Aureoboletus moravicus: Brief Summary ( полски )

добавил wikipedia POL

Aureoboletus moravicus (Vacek) Klofac – gatunek grzybów z rodziny borowikowatych (Boletaceae)

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia POL

Aureoboletus moravicus ( шведски )

добавил wikipedia SV

Aureoboletus moravicus[3] är en sopp i familjen Boletaceae.

Förekomst

Den förekommer spridd i Europa, framförallt i de sydligare delarna. Den har uppgivits för Sverige, men är ej säkert påträffad.[4] Den bildar ektomykorrhiza med lövträd, huvudsakligen ekar, men även lindar och avenbok..

Kännetecken

Hatten blir upp till 8 cm i diameter. Hatthuden är gulockra till kopparbrun, fint sammetsluden, åtminstone som ung, och spricker snart upp. Porerna är gula och blånar ej. Foten av samma färg som hatten, eller något ljusare, med ribbor eller med ett mörkare grovt nätmönster. Köttet är blekt (brunaktigt just under hatthuden och ovanför porerna) och missfärgas ej i snittytor. Lukten skall vara karaktäristisk och har beskrivits som kanelartad eller som en blandning av dill, kokos och vanilj.[5] Svampen påminner om Xerocomus subtomentosus, men har vitare kött i foten och bredare sporer. Brunsoppen har blånande kött.

Taxonomi

Arten beskrevs som Boletus moravicus av Václav Vacek 1946.[6] År 1964 fördes den över till Xerocomus av Josef Herink[7] och därifrån flyttades den till Aureoboletus av Wolfgang Klofac 2010 på molekylärfylogenetiska grunder.[8] I den svenska databasen Dyntaxa[4] används fortfarande (2018) namnet Xerocomus moravicus.

Artnamnet betyder "från Mähren" (som heter Moravia på latin) och anspelar på att den först beskrevs från denna tjeckiska provins.

Referenser

  1. ^ Carlo Luciano Alessio, 1985, Boletus Dill. ex L. (sensu lato), sid. 314.
  2. ^ Derek A. Reid, 1966, Fungorum Rariorum Icones Coloratae 1:7
  3. ^ Auroboletus moravicus på Species Fungorum.
  4. ^ [a b] Xerocomus moravicus på Dyntaxa.
  5. ^ Vladímir Kunca, 2012, Boletus moravicus – ecological conditions of new localities in Slovakia, Czech Mycology, 64:2, sid. 165-174.
  6. ^ Václav Vacek, 1946, Boletus moravicus, species nova čechoslovaca, Studia Botanica Čechoslovaca 7:1 sid. 36.
  7. ^ Josef Herink, 1964, Kapitola Kožešník moravský - Xerocomus moravicus (Vacek) Herink, Česká mykologická společnost 18, sid. 193
  8. ^ Wolfgang Klofac, 2010, Die Gattung Aureoboletus, ein weltweiter Überblick. Ein Beitrag zu einer monographischen Bearbeitung, Österreichische Zeitschrift für Pilzkunde 19, sid. 133–174 (se sid. 142–143).
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia författare och redaktörer
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia SV