Corypha és un gènere amb 42 espècies de plantes de flors pertanyent a la família de les palmeres Arecaceae.
Corypha és un gènere amb 42 espècies de plantes de flors pertanyent a la família de les palmeres Arecaceae.
Talipot (Corypha) je nevelký rod palem, zahrnující 5 druhů. Je rozšířen v tropech od Indie po severní Austrálii. Tyto palmy jsou výjimečné tím, že po vykvetení a dozrání plodů odumírají. Talipoty mají masivní přímý kmen, velké dlanitozpeřené listy, drobné oboupohlavné květy v obřím květenství a hnědé, kulovité plody. Druh Corypha umbraculifera má největší květenství v rostlinné říši. Jsou to palmy velkého kulturního významu a mnohostranného využití. Zásadní význam mají zejména druhy Corypha umbraculifera a C. utan.
Talipoty jsou solitérní, masivní, jednodomé palmy s přímým kmenem, dorůstající výšky až 30 metrů. Kmen je v mládí pokrytý vytrvalými listovými pochvami, později olysávající. U některých druhů (C. utan) zanechávají opadané listy na kmeni charakteristické, spirálně uspořádané listové jizvy. Listy jsou rozměrné, dlanitozpeřené, s čepelí asi do poloviny členěnou na tuhé segmenty. Řapíky jsou dlouhé a masivní a na okraji mají tuhé černé ostny. Na líci listové čepele je dobře vyvinutá hastula, na rubu je nepravidelná.
Talipot po dosažení zralosti vykvétá a po dozrání plodů celý kmen odumírá. U druhu C. umbraculifera to nastává po 30 až 70 letech. Květenství se rozvíjejí zprvu jako jediné obří květenství, které se později rozseparuje na větší počet jednotlivých květenství vyčnívajících nad listovou korunu. Jednotlivá květenství jsou větvená až do 4. řádu. Květy jsou drobné, oboupohlavné, v rámci květenství uspořádané do drobných skupin. Spočívají na krátkých stopkách tvořených bází kalicha a češulí. Kalich je na bázi trubkovitý, zakončený 3 nízce trojúhelníkovitými cípy. Korunní lístky mají člunkovitý tvar. Tyčinek je 6, 3 z nich jsou volné a 3 bazálně přirostlé ke koruně. Gyneceum je srostlé ze 3 plodolistů, kulovité, se 3 rýhami. Obsahuje 3 vajíčka. Plody jsou kulovité, hladké, obvykle hnědé, jednosemenné. Mezokarp je dužnatý, endokarp tenký a obvykle spojený se semenem. Semena jsou kulovitá a obsahují homogenní endosperm.[1][2][3][4]
List C. umbraculifera
Kmen C. umbraculifera
Plod C. utan
Plodící a již odumřelý exemplář C. umbraculifera
Rod talipot zahrnuje 5 druhů. Je rozšířen od Indie a Srí Lanky přes Indočínu a jihovýchodní Asii po severní Austrálii. Největší areál má druh Corypha utan, rozšířený od Indie po Austrálii. C. umbraculifera se vyskytuje v Indii a Indočíně, C. lecomtei pouze v Indočíně. Druh C. taliera je považován za v přírodě vyhynulý a je v současnosti znám pouze z kultury. C. microclada je endemit Filipín a vyskytuje se pouze na ostrově Biliran. Areál rozšíření rodu talipot byl silně ovlivněn dlouhou kulturní historií jejich využití.[1][5] Talipoty obvykle rostou na otevřených stanovištích v tropických nížinách, a to zejména podél záplavových oblastí.[6]
Talipot Corypha umbraculifera má největší květenství v rostlinné říši. Je to obří vrcholová lata, jejíž výška může přesáhnout 6 metrů. Obsahuje miliony květů. Rovněž listy jsou největšími listy mezi dlanitými palmami, mohou mít průměr až 5 metrů a spočívají na čtyřmetrovém řapíku.[6]
Rod Corypha je je v rámci systému palem řazen do podčeledi Coryphoideae a samostatného tribu Corypheae. Ucelená revize tohoto rodu dosud chybí.[2] V minulosti byl rozlišován větší počet druhů, současná taxonomie jich uznává pět. Podle výsledků molekulárních studií je rod Corypha sesterskou větví tribu Borasseae.[7]
Talipoty C. umbraculifera a C. utan mají velmi mnohostranné využití a dlouhou kulturní historii. Tvrdé a pevné listy obou druhů jsou v Asii významným zdrojem materiálu na krytí střech. Na Timoru a přilehlých ostrovech má i v současnosti krytinu z řapíků C. utan více než polovina budov. Listy slouží také k výrobě rohoží, sítí, deštníků, stanů aj. Z dřeně kmene obou druhů se získává ságo, z něhož se připravuje škrob a mouka používaná k pečení chleba.[5] Sladká šťáva, vytékající z naříznuté báze květenství C. utan, je zpracovávána na cukr nebo kvašena na alkoholické nápoje.[2] V minulosti se na listy talipotu psalo jako na papír. Jsou na nich zaznamenány i některé historické buddhistické a hinduistické texty. Tvrdá semena slouží jako náhrada slonoviny.[4][8] Mladá semena jsou jedlá a vyrábějí se z nich cukrovinky.[9][8] Šťáva z kořenů C. umbraculifera je používána k léčení průjmů.[8]
Talipot C. umbraculifera je v tropech často pěstován jako okrasná palma, vzhledem ke značně velkým rozměrům vhodná pouze pro velké zahrady a parky. Je hodné pěstovat ve skupině více rostlin různého stáří.[2][6]
Talipot Corypha utan
Klobouk vyrobený z vláken C. utan
Střešní krytina z listů C. utan
Sladkosti vyrobené ze ságového škrobu C. utan
Obrázky, zvuky či videa k tématu talipot ve Wikimedia Commons
Talipot (Corypha) je nevelký rod palem, zahrnující 5 druhů. Je rozšířen v tropech od Indie po severní Austrálii. Tyto palmy jsou výjimečné tím, že po vykvetení a dozrání plodů odumírají. Talipoty mají masivní přímý kmen, velké dlanitozpeřené listy, drobné oboupohlavné květy v obřím květenství a hnědé, kulovité plody. Druh Corypha umbraculifera má největší květenství v rostlinné říši. Jsou to palmy velkého kulturního významu a mnohostranného využití. Zásadní význam mají zejména druhy Corypha umbraculifera a C. utan.
Die Schopfpalmen (Corypha) sind eine Pflanzengattung von hohen Fächerpalmen. Schopfpalmen kommen von Indien über Südostasien bis ins nördliche Australien vor. Sie ist der einzige Vertreter der Tribus Corypheae. In der Gattung kommen die größten zusammengesetzten Blütenstände des Pflanzenreichs vor.
Die Vertreter sind große, zwittrige baumförmige Fächerpalmen. Sie sind hapaxanth, blühen also nur einmal im Leben und sterben nach dem Fruchten ab. Sie sind einzelstämmig und bewehrt. Der Stamm ist aufrecht und dicht mit ringförmigen Blattnarben versehen, die manchmal Spiralen bilden. Ausgewachsene Bäume können 30 m Höhe erreichen bei einem Stammdurchmesser von 90 cm[1].
Die Chromosomenzahl ist 2n=36.
Die Blätter sind induplicat gefaltet, costapalmat, und verbleiben bei Jungpflanzen nach dem Absterben an der Pflanze (Marzeszenz), bei älteren Exemplaren mit Stamm können sie unter ihrem eigenen Gewicht abbrechen. Die Blattscheide besitzt manchmal seitliche Lappen, später tritt manchmal unter dem Stiel eine auffällige, dreieckige Spalte auf. Die Ränder der Blattscheide lösen sich gerne in Fasern auf. Der Blattstiel ist massiv, lang und behaart. An der Oberseite ist er tief gefurcht, an der Unterseite abgerundet und die Seiten tragen Zähne. Die adaxiale Hastula ist gut ausgebildet, die abaxiale Hastula eher unregelmäßig.
Die Blattspreite ist bis zur Hälfte des Radius regelmäßig in einfach gefaltete Segmente geteilt. Die Segmente selbst sind wiederum an ihrer abaxialen Faltkante leicht geteilt. Die Segmente besitzen deutliche Längsadern, zahlreiche transverse Adern. Entlang der Falten sitzt flockige Behaarung, die an der Blattunterseite stärker ausgeprägt ist.
Die Blütenstände stehen über den Laubblättern in den Achseln von reduzierten, schuppenartigen Blättern. Sie bilden eine massive, zusammengesetzte, blütenstandsähnliche Struktur, die bei Corypha umbraculifera bis 10 m hoch[1] werden kann. Die einzelnen Blütenstände wachsen aus dem Mund der hochblattartigen Blätter hervor oder durch einen abaxialen Riss in diesen. Sie sind dreifach verzweigt, jeder Seitenzweig endet in einer Rachilla (blütentragende Achse). Das Vorblatt eines Blütenstandes ist zweikielig und leer. Die Hochblätter sind röhrig, die proximalen null bis wenigen sind leer, die anderen Hochblätter sind unauffällig, dreieckig und tragen Seitenzweige erster oder höherer Ordnung. Die Rachillae tragen in spiraliger Anordnung Wickel von bis zu zehn Einzelblüten.
Die Blüten sind zwittrig und stehen an kurzen Stielen, die durch die Basis des Kelches und das Receptaculum gebildet werden. Der Kelch ist basal röhrig und endet mit drei flachen, dreieckigen Zipfeln. Die Kronblätter sind bootförmig, basal imbricat, ihre Ränder sind meist eingerollt. Es gibt sechs Staubblätter, wovon die drei episepalen frei sind, die drei antepetalen basal mit den Kronblättern verbunden. Die Filamente haben eine fleischige Basis und verjüngen sich nach oben. Die Antheren sind kurz, basal leicht pfeilförmig, medifix und latrors. Das Gynoeceum besteht aus drei verwachsenen Fruchtblättern, ist also synkarp, und beinhaltet drei Samenanlagen. Der Fruchtknoten ist kugelig und besitzt drei deutliche Furchen. Der Griffel ist lange und ebenfalls dreifurchig, die Narbe ist kaum ausgebildet. Die Samenanlagen sind hemianatrop.
Der Pollen ist ellipsoidisch und meist leicht asymmetrisch. Die Keimöffnung ist ein distaler Sulcus. Die längste Achse misst 28 bis 40 Mikrometer.
Die Frucht ist kugelig und einsamig mit basalen Narbenresten. Das Exokarp ist glatt, das Mesokarp fleischig und das Endokarp dünn und meist mit dem Samen verbunden. Der Samen ist kugelig, mit basalem Nabel (Hilum) und mit flachen Furchen, die den Raphenbündeln entsprechen. Das Endosperm ist homogen und kann eine zentrale Höhle besitzen. Der Embryo sitzt apikal.
Die Gattung kommt von Indien über Südostasien bis in den Norden Australiens vor. Das Hauptverbreitungsgebiet reicht vom Golf von Bengalen durch Indochina und Malesien bis Nord-Australien. Ein davon getrenntes Areal gibt es in Südindien und Sri Lanka. Das Verbreitungsgebiet ist wahrscheinlich stark vom Menschen beeinflusst, da viele Vorkommen bei menschlichen Siedlungen liegen. Wilde Vorkommen sind wahrscheinlich ein Kennzeichen von offenen Gesellschaften wie Überschwemmungsflächen oder vom Sturm geprägte meernahe Wälder. In Klimaxgesellschaften des tropischen Regenwaldes fehlen sie.
Die Gattung Corypha L. wird innerhalb der Familie Arecaceae in die Unterfamilie Coryphoideae gestellt und bildet hier alleine die Tribus Corypheae. Die Gattung ist monophyletisch. Sie ist Teil einer synkarpen Klade innerhalb der Unterfamilie, ihre Schwestergruppe ist wahrscheinlich die Tribus Borasseae, vielleicht auch die Gruppe aus Borasseae und Caryoteae.
In der World Checklist of Selected Plant Families der Royal Botanic Gardens, Kew, werden folgende Arten anerkannt:[2]
Corypha wurde bereits in Carl von Linnés Species Plantarum von 1753 erstbeschrieben. Typusart ist Corypha umbraculifera. Der Gattungsname leitet sich vom altgriechischen Wort „koryphe“ für Gipfel ab, was sich vielleicht auf den großen Blütenstand an der Spitze des Stammes bezieht.
Die Vertreter der Gattung werden vielfältig genutzt. Die Blätter werden als Material zum Dachdecken, als Schreibunterlage, für Schirme, Körbe und Ähnliches verwendet. Aus dem Stamm wurde in der Vergangenheit Stärke gewonnen.
Als Zierpflanzen werden die Talipot-Palme und Corypha utan angepflanzt.[1]
Die Schopfpalmen (Corypha) sind eine Pflanzengattung von hohen Fächerpalmen. Schopfpalmen kommen von Indien über Südostasien bis ins nördliche Australien vor. Sie ist der einzige Vertreter der Tribus Corypheae. In der Gattung kommen die größten zusammengesetzten Blütenstände des Pflanzenreichs vor.
Gebang ya iku jeneng tuwuhan saka jinis palma kang gedhé dhuwur, kang urip ing laladan cendhèk. Ing basa liya, tuwuhan iki diarani gabang (lDayak Ngaju), goal (Timor), pucuk, lontar utan, (Btw.), pocok (Md.), ibus (Bat., Sas.), silar (Minh.), kuala (Mak.),[1] lan liya-liyané. Jeneng ilmiyahé ya iku Corypha utan syn. Corypha elata.
Gebang kalebu tuwuhan palma gedhé, watang siji tanpa cawang, dhuwur watara 15-20 m. Godhong-godhongé gedhé rupa ilir, kanthi jejarèn 2-3,5 m, mlumpuk ing pucuk papah kang dawané nganti 7 m, kanthi ri ing sauruté papah. Tilas papah kang wis gogrog mbentuk pola spiral ing sadawané watang.
Gebang mung ngembang lan ngawoh sapisan, ing pungkasan uripé. Nalika wayahé bakal ngembang, godhong-godhongé garing banjur thukul kembang kang gedhéné dhompolan 3-5 mèter, kang dumadi saka éwonan kembang cilik warna kuning semu ijo lan ngganda arum. Wohé bunder, gedhéné 2–3 cm.
Amarga ngembangé mung sapisan, ing jaman saiki ana wong kang gumun bisa nemoni wit gebang kang ngembang lan ngawoh. Apa manèh menawa wité urip ing papan kang wingit. Sapérangan masyarakat ing Karawang nggunakaké woh gebang ing kuburan Bupati Karawang Adipati Singaperbangsa kanggo tasbèh amarga dianggep nduwèni daya linuwih.[2][3]
Palem iki thukul ing laladan cendhèk nganti 300 m dpl. Gebang seneng ing papan kang tenggar, pinggir kali lan banarawa, lan kadhang uga ing pèrèngan gunung. Ing papan kang cocok kang lumrahé ora adoh saka segara, wit gebang uga kadhang thukul gegrumbulan dadi alas.
Woh gebang sumebar adoh saka asalé kanthi mèlu iliné banyu. Nalika wis thukul lan dadi cikal, wit gebang angèl dipatèni sanajan kanthi dibabat entèk lan diobong, kejaba didhongkèl nganti tunggaké. Gebang uga bisa tahan urip ing dhaérah kang garing kaya ta ing laladan NTT.[4]
Gebang sumebar amba, saka India ngliwati Asia Kidul Wétan, Filipina lan Indonésia nganti Ostrali iring lor.
Ron gebang kalebu wulet. Saka godhong kang nom, bisa diirat dadi agel, kang sawusé diolah bisa dadi warna-warna hastakriya[5] lan malah asilé nganti bisa diekspor.[6] Ing jaman kapungkur uga kanggo karung goni. Tanpa diirat, godhong gebang bisa dinam kanggo gawé klasa lan kudhung/caping
Ing padésan, godhong gebang kanggo tali, umpamané kanggo nalèni wungkusan growol. Godhong kang disuwiri kanggo tali buntelan témpé. Déné godhong kang wutuh dipasang ing sendharèn layangan.
Tuwuhan gebang isih akèh ing NTT. Ing Taman Nasional Komodho, anané gebang banget wigatiné amarga wit gebang sing wis mati dadi papan kanggo ndhelik anakan mencawak komodho (Varanus komodoensis) supaya ora dipangan komodho kang diwasa.[7] Sasuwéné mapan ing kono, anakan komodho mangan manuk kakatua jambul kuning (Cacatua sulphurea) kang uga seneng nyusuh ing kono.[8]
Tumrap masyarakat NTT, wit gebang uga dadi sumber pangan. Kayu gebang disigari lan dipépé nganti garing banjur didheplok nganti ajur lan dikum. Liré supaya dheplokan mau bisa medhok lan bisa misah antarané pathi lan ampasé.[9] Dadi cara njupuk pathiné kaya pangolahing kayu sagu. Pathi gebang kang diarani putak bisa diolah dadi panganan tradhisional.[10] Pathi gebang uga dimanfangataké kanggo pakan rajakaya kaya ta sapi lan babi.[11]
Saka akèhé manfangat tumrap manungsa lan raketé sesandhingan saben dina, akèh désa kang banjur dijenengi gebang.[12]
Gebang nyaéta ngaran sabangsaning palem nu jangkung gedé ti wewengkon padataran handap. Tuwuhan ieu ogé dipikawanoh kalawan ngaran-ngaran séjén kawas gabang (basa Dayak Ngaju), gawang (Timor), pucuk (dialek Betawi), pocok (basa Madura), ibus (basa Batak, basa Sasak), silar (Minahasa) sarta nu séjén-séjénna. Ngaran ilmiahna nyaéta Corypha utan.
Tuwuhan palem anu badag ieu, tangkalna tunggal, jangkungna kira-kira 15-20 m. Daun-daun badag ngawangun kipas, buleud ngaramo kalawan diaméter 2-3,5 m, ngumpul dina tungtung tangkal; gagangna panjang nepi ka 7 m, rubak, boga alur sarta cucukan dina sisina. Urut palapah daun dina tangkal ngawangun pola spiral.
Gebang ngan kembangan sarta buahan sakali, nyaéta dina tungtung waktu hirupna. Karangan kembang mecenghul dina tungtung tangkal (terminal), sanggeus kabéh daunna paéh, mangrupa malai nu jangkung gedé 3–5 m, kalawan ratusan rébu pucuk kembang konéng semu héjo anu ambeuna seungit. Buahna boga bentuk buleud nu gagangan pondok, héjo, 2-3 cm diaméterna.
Palem ieu tumuwuh sumebar di padataran handap nu luhurna nepi ka kira-kira 300 m luhureun beungeut laut lbl.. Gebang mikaresep lapangan jukut anu lénglang, walungan, sisi ranca, sarta sakapeung tumuwuh ogé di wewengkon pasir. Di sawatara tempat anu cocog, biasana teu laér ti basisir, gebang bisa tumuwuh ngajumpluk nyieun beubeur leuweung anu cukup lega.
Gebang kapanggih sumebar lega mimiti ti India ngaliwatan Asia Tenggara, Filipina sarta Indonésia nepi ka Australia kalér.
Daun gebang, utamana anu ngora, dikokolakeun jadi sagala rupa bahan anyaman anu alus; pikeun bahan nyieun samak, topi, kantong, karung, tali, kecrik sarta pakéan tradisional. Heulayan pita tina olahan janur gebang ieu dina mangsa katukang ramé didagangkeun utamana di Sulawesi Kidul; dipikawanoh sawatara macemna kawas agel, papas, sarta baris.
Sarupaning serat tuwuhan anu cukup alus bisa ogé dihasilkeun tina gagang daunna, sanggeus dibeulah-beulah, dikeueum sarta dikokolakeun leuwih tuluy. Serat ieu bisa dipintal jadi tali atawa, di Filipina, dianyam jadi topi.
Sagu tina jero tangkalna bisa didahar; sanajan biasana sagu ieu pikeun kadaharan sato sarta karék didahar jelema dina mangsa paceklik.
Tangkal gebang cukup teuas, utamana bagian luarna anu jiga kai, sarta ilahar dipaké minangka bahan wangunan. Potongan tangkal anu gembleng sarta dipiceun bagian jerona ilahar dipaké pikeun nyieun bedug.
Sawatara bagian tangkal gebang mibanda hasiat pikeun ubar. Akarna dipaké pikeun nyageurkeun diaré nu teu pati beurat tapi mindo. Cai tina palapahna dipaké minangka anti racun. Sarupaning geutah semu beureum dina pucuknya dipaké pikeun ngubaran tatu, batuk sarta diséntri.
Gebang ya iku jeneng tuwuhan saka jinis palma kang gedhé dhuwur, kang urip ing laladan cendhèk. Ing basa liya, tuwuhan iki diarani gabang (lDayak Ngaju), goal (Timor), pucuk, lontar utan, (Btw.), pocok (Md.), ibus (Bat., Sas.), silar (Minh.), kuala (Mak.), lan liya-liyané. Jeneng ilmiyahé ya iku Corypha utan syn. Corypha elata.
Gebang nyaéta ngaran sabangsaning palem nu jangkung gedé ti wewengkon padataran handap. Tuwuhan ieu ogé dipikawanoh kalawan ngaran-ngaran séjén kawas gabang (basa Dayak Ngaju), gawang (Timor), pucuk (dialek Betawi), pocok (basa Madura), ibus (basa Batak, basa Sasak), silar (Minahasa) sarta nu séjén-séjénna. Ngaran ilmiahna nyaéta Corypha utan.
An buri (Corypha utan) (Ing. Gebang Palm, Buri Palm, o Talipot Palm) sarong klaseng tinanom sa pamilyang Arecaceae, na anas inaapod na mga palmera. Ini tal na tubo sa India, Malaysia, Indonesia, Filipinas, New Guinea, asin sa Norte-Subangan na Australya. Inaapod sindang mga "abanikong palmera" (Arecaceae tribu Corypheae), ta ini may mga pala'pa' (petioles, 2-5m an laba) na sa poro kaini diyan minatubo an mala-abanikong taraid na dahon, na ini naman matitilaba garo mga espada. Sa kalabaan kan duwang gilid kan palapa may mga tunok alagad ini pusog asin mabaskog. Nalangkaw an buri nin 20-40 metro, an "habayan" kan saiyang hawak naabot sa 1-1.5 metro an diametro. Pag ini nagburak na, tanda na pagadan na siya. An mahibog na kaburakan niya pwedeng lumangkaw nin 5m asin an kabuburakan na ini pwedeng magbilang sarong milyon.[2]
An dahon kaini binabalad asin sinisirikmat sa paggibo nin mga bayong, kayab, basket o banig (hamak). Hale sa tinanom na ini, sa pala'pa', nakakapaluwas nin tolong klaseng awat, an buri, an raffia asin an buntal.
An ubod kaini natao nin arina na ginigibong kalamay sa Filipinas. An bunga kaini iyo an inaapod na sago, dawa totoo igwang palmerang sago na an ubod kaini nakukuan man gawgaw na ginigibong pansalak sa pagkakan. An sago sinasalak sa mga kakanon arog kan taho, halo-halo asin iba pa. An tinanom na buri nasirbi man na ornamental sa natad.
An buri (Corypha utan) (Ing. Gebang Palm, Buri Palm, o Talipot Palm) sarong klaseng tinanom sa pamilyang Arecaceae, na anas inaapod na mga palmera. Ini tal na tubo sa India, Malaysia, Indonesia, Filipinas, New Guinea, asin sa Norte-Subangan na Australya. Inaapod sindang mga "abanikong palmera" (Arecaceae tribu Corypheae), ta ini may mga pala'pa' (petioles, 2-5m an laba) na sa poro kaini diyan minatubo an mala-abanikong taraid na dahon, na ini naman matitilaba garo mga espada. Sa kalabaan kan duwang gilid kan palapa may mga tunok alagad ini pusog asin mabaskog. Nalangkaw an buri nin 20-40 metro, an "habayan" kan saiyang hawak naabot sa 1-1.5 metro an diametro. Pag ini nagburak na, tanda na pagadan na siya. An mahibog na kaburakan niya pwedeng lumangkaw nin 5m asin an kabuburakan na ini pwedeng magbilang sarong milyon.
Ibôih nakeuh sijeunèh bak palem nyang raya ngön manyang nyang udép di da'irah data meuyup. Lam bahsa Indônèsia bak nyoë geukheun gebang salang lam bahsa Batak geukheun ibus.[1] Nan ilmiah bak nyoe nakeuh Corypha utan.
Ibôih nakeuh sijeunèh bak palem nyang raya ngön manyang nyang udép di da'irah data meuyup. Lam bahsa Indônèsia bak nyoë geukheun gebang salang lam bahsa Batak geukheun ibus. Nan ilmiah bak nyoe nakeuh Corypha utan.
Corypha (gebang palm, buri palm or talipot palm) is a genus of palms (family Arecaceae), native to India, Malaysia, Indonesia, the Philippines, New Guinea and northeastern Australia (Cape York Peninsula, Queensland). They are fan palms (subfamily Coryphoideae), and the leaves have a long petiole terminating in a rounded fan of numerous leaflets.
All are large palms with leaves ranging from 2–5 metres in length. They reach heights of 20–40 m and with a trunk diameter of up to 1-2.5 m. All the species are monocarpic and die after flowering. The genus is relatively slow growing and can take many years to form a trunk.
Species include:[2]
A traditional Filipino buntal hat made from buri palm fiber
In the Philippines, buri trees, like the sago palm, are used as sources of starch made into starch balls called landang. These are traditionally cooked into various desserts and dishes, most notably the binignit.[3]
The leaves are often used for thatching or can be woven into baskets, etc. Three kinds of fibres, namely buri (unopened leaf fibers), raffia (mature leaf fibers), and buntal (leaf petiole fiber), may be obtained from the plant. The midrib of the leaves are also used for weaving hats in the Philippines known as calasiao hats.[4] The Buntal Hat Festival is celebrated in Baliuag, Bulacan yearly every 6th of May.[5][6]
Corypha (gebang palm, buri palm or talipot palm) is a genus of palms (family Arecaceae), native to India, Malaysia, Indonesia, the Philippines, New Guinea and northeastern Australia (Cape York Peninsula, Queensland). They are fan palms (subfamily Coryphoideae), and the leaves have a long petiole terminating in a rounded fan of numerous leaflets.
All are large palms with leaves ranging from 2–5 metres in length. They reach heights of 20–40 m and with a trunk diameter of up to 1-2.5 m. All the species are monocarpic and die after flowering. The genus is relatively slow growing and can take many years to form a trunk.
Species include:
Corypha L. es un género con siete especies de plantas con flores de la familia de las palmeras (Arecaceae). Se trata de palmas con un largo peciolo que terminan con las hojas en forma de abanico redondeado.
Es nativo de la India, Malasia, Indonesia, Filipinas, Nueva Guinea, y el noreste de Australia (Península del Cabo York, Queensland).
Todos son grandes palmeras, con un gran abanico en forma de hojas con pecíolos robustos que van desde 2 a 5 metros de longitud y que alcanzan alturas de 20-40 m con un diámetro de hasta 1-1,5 metros.
El género fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 2: 1187. 1753.[2] La especie tipo es: Corypha umbraculifera L.
Corypha: nombre genérico que deriva de khoripha = "cumbre, pico", quizás refiriéndose a la inmensa inflorescencia compuesta en la punta del tallo.[3]
Corypha L. es un género con siete especies de plantas con flores de la familia de las palmeras (Arecaceae). Se trata de palmas con un largo peciolo que terminan con las hojas en forma de abanico redondeado.
Corypha est un genre de la famille des Arecaceae (Palmiers) comprenant six espèces natives de l'Inde, de la Malaisie, de l'Indonésie, des Philippines, de Nouvelle-Guinée et du Nord-Est de l'Australie. Ce sont des palmiers possédant des feuilles palmées ou costapalmées, d'une forme ronde, longues de 2 à 5 mètres, garnies de longs pétioles robustes. Ils peuvent mesurer de 20 à 40 mètres de haut, avec un stipe (tronc) dont le diamètre atteint 1 à 3 mètres.
Les feuilles et les fibres sont souvent utilisées pour la production de biens artisanaux, comme des paniers.
Corypha est un genre de la famille des Arecaceae (Palmiers) comprenant six espèces natives de l'Inde, de la Malaisie, de l'Indonésie, des Philippines, de Nouvelle-Guinée et du Nord-Est de l'Australie. Ce sont des palmiers possédant des feuilles palmées ou costapalmées, d'une forme ronde, longues de 2 à 5 mètres, garnies de longs pétioles robustes. Ils peuvent mesurer de 20 à 40 mètres de haut, avec un stipe (tronc) dont le diamètre atteint 1 à 3 mètres.
Corypha (sago palma), rod palmi smješten u vlastuiti tribus Corypheae, dio potporodice Coryphoideae. Postoji pet vrsta iz Australije i tropske Azije[1], ali ne pripadaju pravim sago palmama (rod Metroxylon).
Corypha (sago palma), rod palmi smješten u vlastuiti tribus Corypheae, dio potporodice Coryphoideae. Postoji pet vrsta iz Australije i tropske Azije, ali ne pripadaju pravim sago palmama (rod Metroxylon).
Gebang adalah nama sejenis palma tinggi besar dari daerah dataran rendah. Pohon ini juga dikenal dengan nama-nama lain seperti gabang (Dayak Ngaju), gawang (Timor), pucuk, lontar utan, (Btw.), pocok (Md.), ibus (Bat., Sas.), silar (Minh.), kuala (Mak.),[1] dan lain-lain. Nama ilmiahnya adalah Corypha utan.
Pohon palma yang besar, berbatang tunggal, tinggi sekitar 15-20 m. Daun-daun besar berbentuk kipas, bulat menjari dengan diameter 2-3,5 m, terkumpul di ujung batang; bertangkai panjang hingga 7 m, lebar, beralur dalam serta berduri tempel di tepinya. Bekas-bekas pelepah daun pada batang membentuk pola spiral.
Gebang hanya berbunga dan berbuah sekali, yakni di akhir masa hidupnya. Karangan bunga muncul di ujung batang (terminal), sesudah semua daunnya mati, berupa malai tinggi besar 3–5 m, dengan ratusan ribu kuntum bunga kuning kehijauan yang berbau harum. Buah bentuk bola bertangkai pendek, hijau, 2-3 cm diameternya.
Palma ini tumbuh menyebar di dataran rendah hingga ketinggian sekitar 300 m dpl.. Gebang menyukai padang rumput terbuka, aliran sungai, tepi rawa, dan kadang-kadang tumbuh pula di wilayah berbukit. Di beberapa tempat yang cocok, biasanya tak jauh dari pantai, gebang dapat tumbuh menggerombol membentuk sabuk hutan yang cukup luas.
Gebang ditemukan menyebar luas mulai dari India melewati Asia Tenggara, Filipina dan Indonesia hingga ke Australia utara.
Daun gebang, terutama yang muda, diolah menjadi berbagai bahan anyaman yang bagus; untuk bahan membuat tikar, topi, kantong, karung, tali, jala dan pakaian tradisional. Helai-helai pita dari olahan janur gebang ini pada masa lalu ramai diperdagangkan terutama di Sulawesi Selatan; dikenal beberapa macamnya seperti agel, papas, dan akan. Dan saat ini di berbagai kota di Indonesia telah dijadikan bahan baku untuk kerajinan tangan.
Sejenis serat tumbuhan yang cukup baik dapat pula dihasilkan dari tangkai daunnya, setelah dibelah-belah, direndam dan diolah lebih lanjut. Serat ini dapat dipintal menjadi tali atau, di Filipina, dianyam menjadi topi.
Umbutnya dapat dimakan. Demikian pula dengan sagu yang diperoleh dari empulur batangnya, meski biasanya sagu ini untuk makanan hewan saja dan baru dimakan orang pada masa paceklik. Di Ayotupas, sagu gebang dibuat menjadi semacam kue lempengan yang dibakar dan disebut putak; biasanya dimakan bersama pisang.
Batang gebang menghasilkan sagu kira-kira 90 kg untuk setiap pohon. Laporan lain menyebut bahwa sagu gebang dapat mengobati penyakit usus. Akar gebang digunakan untuk mengobati murus-murus. Namun, hendaknya kita berhati-hati memakan bagian gebang, yakni buahnya. Buahnya yang sudah tua itu beracun. Sehingga tidak boleh dimakan.[1]
Batang gebang cukup keras, terutama bagian luarnya yang mengayu, dan biasa digunakan sebagai bahan bangunan. Potongan batang yang utuh dan dibuang bagian tengahnya (empulur) biasa digunakan untuk membuat bedug.
Beberapa bagian pohon gebang memiliki khasiat obat. Akarnya digunakan untuk menyembuhkan diare ringan dan berulang. Air dari pelepahnya digunakan sebagai anti racun. Semacam getah kemerahan (blendok, Jw.) dari pucuknya digunakan untuk mengobati luka, batuk dan disentri.
Gebang adalah nama sejenis palma tinggi besar dari daerah dataran rendah. Pohon ini juga dikenal dengan nama-nama lain seperti gabang (Dayak Ngaju), gawang (Timor), pucuk, lontar utan, (Btw.), pocok (Md.), ibus (Bat., Sas.), silar (Minh.), kuala (Mak.), dan lain-lain. Nama ilmiahnya adalah Corypha utan.
Corypha L., 1753 è un genere di piante appartenente alla famiglia delle Arecacee (palme). È l'unico genere della tribù Corypheae.[1]
Comprende specie native di India, Malaysia, Indonesia, e Australia settentrionale.
Comprende le seguenti specie[2]:
Corypha L., 1753 è un genere di piante appartenente alla famiglia delle Arecacee (palme). È l'unico genere della tribù Corypheae.
Corypha est genus specierum sex aut septem familiae Arecacearum, in India, Malaesia, Indonesia, Philippinis, Nova Guinea, et Australia septentrio-orientali (in Promontorio Paeninsulae Eboraci Terrae Reginae) endemicarum. Se tribum Coryphearum coniunctim componunt, foliis in petiolo longo in rotundo multorum foliolorum flabello terminando.
Eae sunt magnae palmae, magnis foliis flabellatis validisque petiolis ad 2–5 m longis. Altitudines 20–40 m attingunt, diametro trunci ad 1–1.5 m.
Folia saepe ad casas stramento tegendas et ad corbes contexendos adhibentur. Tria genera fibrae—buntal, buri, raffia—ex planta obtineri possunt.
Situs scientifici: Tropicos • GRIN • NCBI • Biodiversity • Encyclopedia of Life • Plant Name Index • Plantes d'Afrique Corypha est genus specierum sex aut septem familiae Arecacearum, in India, Malaesia, Indonesia, Philippinis, Nova Guinea, et Australia septentrio-orientali (in Promontorio Paeninsulae Eboraci Terrae Reginae) endemicarum. Se tribum Coryphearum coniunctim componunt, foliis in petiolo longo in rotundo multorum foliolorum flabello terminando.
Eae sunt magnae palmae, magnis foliis flabellatis validisque petiolis ad 2–5 m longis. Altitudines 20–40 m attingunt, diametro trunci ad 1–1.5 m.
Species Corypha griffithiana Corypha lecomtei Corypha macropoda Corypha microclada Corypha taliera Corypha umbraculifera Corypha utan (syn. C. elata, C. gebang)Korifa (lot. Corypha; angl. gebang palm, buri palm, talipot palm) – palminių šeimos gentis, kurioje yra 6 ar 7 rūšys (World Checklist (WCSP) nepripažįsta C. macropoda, o IUCN pripažįsta). Jų natūralus arealas yra Indija, Malaizija, Indonezija, Filipinai, Naujoji Gvinėja, šiaurės rytų Australija. Lapai plaštakiški, su su labai daug lapelių ir ilgais lapkočiais.
Šios genties palmės yra stambios, su didžiuliais plaštakiškais lapais, kurių tvirti lapkočiai būna iki 2–5 m ilgio. Aukštis siekia iki 20–40 m, o storis – iki 1,0–2,5 m. Visos rūšys yra monokarpinės, t. y., po vaisių subrandinimo augalas žūsta. Šios genties palmės yra gana lėtai augančios, kamienas formuojasi daug metų.
Korifų lapai dažnai naudojami stogams dengti, pynimui. Gali būti naudojamas pluoštui išgauti.
Korifa (lot. Corypha; angl. gebang palm, buri palm, talipot palm) – palminių šeimos gentis, kurioje yra 6 ar 7 rūšys (World Checklist (WCSP) nepripažįsta C. macropoda, o IUCN pripažįsta). Jų natūralus arealas yra Indija, Malaizija, Indonezija, Filipinai, Naujoji Gvinėja, šiaurės rytų Australija. Lapai plaštakiški, su su labai daug lapelių ir ilgais lapkočiais.
Šios genties palmės yra stambios, su didžiuliais plaštakiškais lapais, kurių tvirti lapkočiai būna iki 2–5 m ilgio. Aukštis siekia iki 20–40 m, o storis – iki 1,0–2,5 m. Visos rūšys yra monokarpinės, t. y., po vaisių subrandinimo augalas žūsta. Šios genties palmės yra gana lėtai augančios, kamienas formuojasi daug metų.
Corypha is een geslacht van palmen. De soorten komen voor in India, Maleisië, Indonesië, de Filipijnen, Nieuw-Guinea en noordoostelijk Australië.
Corypha is een geslacht van palmen. De soorten komen voor in India, Maleisië, Indonesië, de Filipijnen, Nieuw-Guinea en noordoostelijk Australië.
Corypha é um género botânico pertencente à família Arecaceae.[2]
Na classificação taxonômica de Jussieu (1789), Corypha é um gênero botânico, ordem Palmae, classe Monocotyledones com estames perigínicos.
Corypha é um género botânico pertencente à família Arecaceae.
Na classificação taxonômica de Jussieu (1789), Corypha é um gênero botânico, ordem Palmae, classe Monocotyledones com estames perigínicos.
Corypha là một chi cọ (họ Arecaceae), có nguồn gốc tại Ấn Độ, Malaysia, Indonesia, Philippines, New Guinea, miền đông bắc Úc (bán đảo Cape York, Queensland).
Đây là những loài cọ lớn, với những lá quạt to có cuốn dài 2–5 m. Chúng đạt chiều cao 20–40 m và đường kính thân cây 1-2.5 m. Tất cả các loài chỉ ra hoa một lần và chết sau khi tụ quả. Chúng lớn tương đối chậm.
Các loài gồm:[2]
Corypha là một chi cọ (họ Arecaceae), có nguồn gốc tại Ấn Độ, Malaysia, Indonesia, Philippines, New Guinea, miền đông bắc Úc (bán đảo Cape York, Queensland).
Đây là những loài cọ lớn, với những lá quạt to có cuốn dài 2–5 m. Chúng đạt chiều cao 20–40 m và đường kính thân cây 1-2.5 m. Tất cả các loài chỉ ra hoa một lần và chết sau khi tụ quả. Chúng lớn tương đối chậm.
Các loài gồm:
Corypha lecomtei Becc. ex Lecomte - Thái Lan, Việt Nam, Lào, Cambuchia Corypha microclada Becc. - Philippines Corypha taliera Roxb. - Tây Bengal, Bangladesh, Myanmar Corypha umbraculifera L. - Sri Lanka, miền nam Ấn Độ; Thái Lan, Cambuchia, Myanmar, quần đảo Andaman Corypha utan Lam. (syn. C. elata, C. gebang) - Assam, quần đảo Andaman, Đông Dương, Malaysia, Indonesia, Philippines, New Guinea, Queensland, Lãnh thổ Bắc ÚcCorypha L. (1753)
Синонимы Типовой вид
Кори́фа, или Зо́нтичная па́льма[2] (лат. Corýpha) — род монокарпических растений подсемейства Корифовые (Coryphoideae) семейства Пальмовые (Arecaceae), в котором образует монотипную трибу Корифовые (Corypheae).
Высокая, стройная пальма. Ствол прямой, морщинистый или бороздчатый, несёт на верхушке пучок больших веерных листьев, длинные черешки которых усажены колючими иглами. Цветки небольшие, обоеполые, белые или зелёные, сильно пахучие, собраны в большое соцветие (початковую метёлку) на верхушке стебля, над листьями. Плод — шаровидная, односемянная ягода[2].
Род Корифа включает 5 видов[3]:
Кори́фа, или Зо́нтичная па́льма (лат. Corýpha) — род монокарпических растений подсемейства Корифовые (Coryphoideae) семейства Пальмовые (Arecaceae), в котором образует монотипную трибу Корифовые (Corypheae).
