Masonie (Massonia) je rod rostlin z čeledi chřestovité. Jsou to sezónně zatahující cibuloviny se dvěma širokými, protistojnými listy a květy v hlávkovitém nebo klasovitém květenství. Plodem je tobolka. Rod zahrnuje 26 druhů a je svým rozšířením omezen na sezónně suché oblasti jižní Afriky. Mimo neobvyklého vzhledu jsou rostliny zajímavé také tím, že jejich květy opylují hlodavci. Některé druhy jsou zřídka pěstovány ve specializovaných sbírkách rostlin.
Masonie jsou vytrvalé, sezónně zatahující cibuloviny. Cibule je podzemní, kulovitá, se suknicemi. Listy jsou dva, vstřícné, kožovité nebo lehce sukulentní, podlouhlé až okrouhlé, jednolitě zelené nebo s purpurovými skvrnami či žíháním. V přírodě bývají listy přitisklé k povrchu půdy, u pěstovaných rostlin někdy poněkud odstávají. Květenstvím je hlávkovitě stažený hrozen, vyvíjející se při zemi mezi bázemi listů a podepřený zákrovem z listenů. Květy jsou zelenavé, bílé, smetanové nebo růžové, zvonkovité nebo válcovité. Okvětní lístky jsou srostlé do krátké nebo dlouhé okvětní trubky. Tyčinky jsou přirostlé v ústí okvětní trubky. Semeník je srostlý ze 3 plodolistů, obsahuje mnoho vajíček a nese čnělku zakončenou drobnou bliznou. Plodem je trojboká, tenkostěnná tobolka se 3 laloky nebo křídly. Obsahuje mnoho kulovitých, matně černých semen.[1][2]
Rod masonie zahrnuje 26 druhů.[3] Vyskytuje se výhradně v jižní Africe v Jihoafrické republice, jižní Namibii a Lesotho. Jsou rozšířeny v polosuchých oblastech a subalpínské vegetaci, a to zejména v oblastech se zimním obdobím dešťů.[1] Jsou součástí charakteristických jihoafrických společenstev, známých jako karru a fynbos.[4][5]
Masonie mají neobvyklý způsob opylování, neboť jsou opylovány hlodavci, kteří vyhledávají jejich květy pro sladký nektar. Tento způsob opylování je znám např. také u habituelně podobného rodu androcymbium (Androcymbium) z čeledi ocúnovité a u parazitického rodu ozorna (Cytinus) z čeledi ozornovité. Květy opylované nelétajícími savci mají obecně robustní stavbu, málo nápadné barvy, obsahují množství nektaru a mají dlouhé, vyčnívající čnělky a prašníky. V případě opylování hlodavci také bývají situované blízko půdního povrchu. Mezi hlodavce navštěvující květy druhu Massonia depressa náleží pískomil chluponohý (Gerbillurus paeba), pískomil běloskvrnný (Desmodillus auricularis), krysa namaquejská (Aethomys namaquensis), bodlinatka Acomys subspinosus a myška africká (Mus minutoides).[6][7]
Taxonomické vymezení rodu Massonia a skupiny příbuzných rodů z tribu Massonieae (Whiteheadia, Desertia, Namophila) prošlo v posledních desetiletích různými změnami. Rod Desertia byl ustaven v roce 2015 a byl do něj zařazen jeden druh z rodu Whiteheadia (Desertia etesionamibensis) a jeden nově popsaný druh. Rod Whiteheadia, který byl v minulosti některými taxonomy slučován s rodem Massonia, je v současném pojetí monotypický a zahrnuje jediný druh, Whiteheadia bifolia. Monotypický je také rod Namophila. Whiteheadia bifolia se od rodu Massonia odlišuje zejména klasovitým květenstvím a křehkými listy. Zástupci rodu Desertia mají rovněž klasovité květenství. Nejpodobnější masoniím je z dané skupiny rodů Namophila urotepala. Odlišuje se mj. tvarem listenů (úzké) a plody, které jsou i za zralosti obalené dužnatým vytrvalým okvětím. Některé druhy byly v minulosti přeřazeny z rodu Massonia do rodu Polyxena, který byl později vřazen do rodu Lachenalia.[8][9][3][2]
Masonie vyžadují plné slunce a dobře propustnou, písčitou půdu. Vzhledem k velikosti listů je vhodné je sázet do větších nádob. Rostliny potřebují klidovou sezónu, kterou přečkávají v zataženém stavu. Pro toto období je nutno omezit zálivku a umístit rostliny v teple a suchu. Množí se výsevem na povrch písčitého substrátu. Mladé rostliny je třeba zalévat jen velmi opatrně. Semenáčky lze od sebe oddělit a rozsázet v období dormance.[9] Masonie jsou pěstovány zřídka a nejsou uváděny ze sbírek žádné české botanické zahrady.[10]
Masonie (Massonia) je rod rostlin z čeledi chřestovité. Jsou to sezónně zatahující cibuloviny se dvěma širokými, protistojnými listy a květy v hlávkovitém nebo klasovitém květenství. Plodem je tobolka. Rod zahrnuje 26 druhů a je svým rozšířením omezen na sezónně suché oblasti jižní Afriky. Mimo neobvyklého vzhledu jsou rostliny zajímavé také tím, že jejich květy opylují hlodavci. Některé druhy jsou zřídka pěstovány ve specializovaných sbírkách rostlin.
Massonia ist eine Pflanzengattung innerhalb der Familie der Spargelgewächse (Asparagaceae). Die etwa 26 Arten gedeihen im trockenen Südlichen Afrika.[1]
Massonia-Arten wachsen als ausdauernde krautige Pflanzen. Diese Geophyten[1] bilden als Überdauerungsorgane Zwiebeln, die eine Tunika haben. Sie bilden pro Saison zwei breite, fleischige, gegenständige Laubblätter aus, die flach auf dem Substrat liegen. Zwischen den Blättern erscheinen fast achsenlose Blütenstände mit zahlreichen Einzelblüten. Die rundlichen Samen sind schwarz.
Massonia-Arten kommen in den Trockengebieten des Südlichen Afrika vor. Vier Arten sind Florenelemente der Capensis. Entsprechend den klimatischen Verhältnissen sind sie an Trockenheit im südhemisphärischen Winter und an geringe Feuchtigkeit im südhemisphärischen Sommer und Herbst angepasst. Sie wachsen auf sandigem Boden.
Die Bestäubung von Massonia depressa erfolgt nachts durch Nagetiere.[2]
Die Gattung Massonia wurde 1780 durch Carl Peter Thunberg in Maarten Houttuyn: Natuurlijke Historie ..., Band 12, Teil 2, S. 424 aufgestellt. Typusart ist Massonia depressa Houtt..[3] Der Gattungsname Massonia ehrt Francis Masson, der zeitgleich mit Carl Peter Thunberg in Südafrika Pflanzen sammelte.[4]
Die Arten der Gattung Whiteheadia wurden 2004 in die Gattung Massonia eingegliedert.[5] Nach R. Govaerts sollte aber diese Gattung mit einer einzigen Art Whiteheadia bifolia (Jacq.) Baker doch aufrechterhalten werden.[1]
Die Gattung Massonia gehört zur Subtribus Massoniinae aus der Tribus Hyacintheae in der Unterfamilie der Scilloideae innerhalb der Familie Asparagaceae. Sie wurde früher in die Familien Hyacinthaceae oder Liliaceae eingeordnet.[6]
Die Gattung Massonia umfasst etwa 26 Arten:[1][7]
Nicht mehr zu dieser Gattung wird gerechnet:
Wenige Massonia-Arten sind Zierpflanzen für die Topfkultur im Kalthaus.[9]
Massonia ist eine Pflanzengattung innerhalb der Familie der Spargelgewächse (Asparagaceae). Die etwa 26 Arten gedeihen im trockenen Südlichen Afrika.
Massonia is a genus of bulbous perennial flowering plants in the family Asparagaceae, subfamily Scilloideae (also treated as the family Hyacinthaceae).[2] It is native to southern Africa,[1] and is found in localities such as Namaqualand with hot and dry summers, being dormant in summer and growing during winter.[3] The genus Whiteheadia has been merged into Massonia.[4] It is classed as a cryptophyte.
Massonia grows from underground bulbs whose outer tunic is pale brown and papery or leathery. Two relatively broad leaves appear at the same time as the flowers, spreading out on either side, sometimes lying flat on the ground. The flowers are borne in a raceme, which may be short and held at ground level. There may be a "tuft" of green bracts at the top of the inflorescence. Individual flowers are pale in colour, white, or with green, yellow or pink tones. They are bell-shaped or somewhat tubular, with the tepals joined at the base forming a short or long tube. The stamens are more-or-less erect, with their filaments joined to the end of the tube formed by the tepals and also to each other, forming a small cup. The seeds are dull black.[5]
The species Massonia depressa has been shown to be pollinated by rodents, including two species of gerbil (Gerbillurus paeba and Desmodillus auricularis). Very few species of plant are rodent-pollinated.[6]
The genus name was attributed to Carl Peter Thunberg by Maarten Houttuyn in 1780.[1] It honours the Scottish botanist and gardener Francis Masson.[7] A molecular phylogenetic study showed Massonia to be monophyletic, but also that the two species of the genus Whiteheadia were placed separately at the base of the Massonia clade, rendering Whiteheadia paraphyletic. Accordingly, Manning et al. transferred W. bifolia and W. etesionamibensis to Massonia.[8]
Massonia is the type genus of the subtribe Massoniinae which is placed in the tribe Hyacintheae (or the tribe Massonieae in the subfamily Hyacinthoideae for those who accept the family Hyacinthaceae). It is most closely related to the genus Lachenalia.[8]
As of December 2021, Plants of the World Online accepted the following species:[9]
Massonia species have been described as "essentially plants for the collector". They require the protection of an alpine house or bulb frame in regions subject to frosts. Well-drained soil and a sunny situation are considered essential. They can be propagated by seed, flowering after at least two to four years.[10]
Massonia is a genus of bulbous perennial flowering plants in the family Asparagaceae, subfamily Scilloideae (also treated as the family Hyacinthaceae). It is native to southern Africa, and is found in localities such as Namaqualand with hot and dry summers, being dormant in summer and growing during winter. The genus Whiteheadia has been merged into Massonia. It is classed as a cryptophyte.
Massonia es un género de plantas con flores perteneciente a la subfamilia de las escilóideas dentro de las asparagáceas. Es originario de Sudáfrica.
El género fue descrito por Thunb. ex Houtt. y publicado en Natuurlijke Historie [tweede deel {second part}] 2(12): 424. 1780.[1]
Massonia es un género de plantas con flores perteneciente a la subfamilia de las escilóideas dentro de las asparagáceas. Es originario de Sudáfrica.
Massonia is een geslacht uit de aspergefamilie. De soorten komen voor in het zuiden van Afrika.
Massonia is een geslacht uit de aspergefamilie. De soorten komen voor in het zuiden van Afrika.
Massonia é um género botânico pertencente à família Asparagaceae.[1][2]
Massonia é um género botânico pertencente à família Asparagaceae.
Massonia là một chi thực vật có hoa trong họ Asparagaceae.[2]
Massonia là một chi thực vật có hoa trong họ Asparagaceae.