Toyçiçəyi və ya Süleyman möhrü (lat. Polygonatum)[1] — nolinakimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.[2]
50-yə yaxın növü vardır. Daha əvvəl zambaqkimillər fəsiləsinə daxil edilirdi.
Toyçiçəyinin növlərinin bəziləri dərman bitkisi kimi istifadə olunur. Bunlardan xüsusilə P.sibiricum növü Çin təbabətində bitki çayı kimi xüsusi yer tutur.
İlk dəfə olarq 1930-cu ildə Langecker tərəfindən diabet xəstələri üçün yararlı olduğu kəşf edilmişdir.
Toyçiçəyi və ya Süleyman möhrü (lat. Polygonatum) — nolinakimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.
50-yə yaxın növü vardır. Daha əvvəl zambaqkimillər fəsiləsinə daxil edilirdi.
Toyçiçəyinin növlərinin bəziləri dərman bitkisi kimi istifadə olunur. Bunlardan xüsusilə P.sibiricum növü Çin təbabətində bitki çayı kimi xüsusi yer tutur.
İlk dəfə olarq 1930-cu ildə Langecker tərəfindən diabet xəstələri üçün yararlı olduğu kəşf edilmişdir.
Polygonatum és un gènere amb 50 espècies de plantes de flors pertanyents a la família Ruscaceae, anteriorment classificat en la família Liliaceae.
Algunes espècies d'aquest gènere tenen propietats medicinals i en particular P. sibiricum, usada com tisana herbal en la Medicina tradicional xinesa, també anomenada Duong Gul Li a Corea.
Polygonatum és un gènere amb 50 espècies de plantes de flors pertanyents a la família Ruscaceae, anteriorment classificat en la família Liliaceae.
Algunes espècies d'aquest gènere tenen propietats medicinals i en particular P. sibiricum, usada com tisana herbal en la Medicina tradicional xinesa, també anomenada Duong Gul Li a Corea.
Kokořík (Polygonatum) je rod jednoděložných rostlin z čeledi chřestovité (Asparagaceae). Některé starší taxonomické systémy jej řadily do čeledi listnatcovité (Ruscaceae), konvalinkovité (Convallariaceae), popř. liliovité v širší pojetí (Liliaceae s.l.).
Jedná se o vytrvalé pozemní byliny, vzácně epifyty s oddenky. Jsou to rostliny jednodomé s oboupohlavními květy. Listy jsou jednoduché, přisedlé nebo krátce řapíkaté, střídavé, vstřícné nebo v přeslenech. Čepele jsou nejčastěji čárkovité, kopinaté nebo vejčité. Květy jsou jednotlivé nebo v chudých květenstvích, vyrůstajících z úžlabí listu, jedná se o chocholíky, okolíky nebo hrozny. Okvětí se skládá ze 6 okvětních lístků, které jsou do poloviny nebo ještě více srostlé v okvětní trubku. Tyčinek je zpravidla 6, většinou zčásti srostlé s okvětní trubkou. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní. Plod je dužnatý, jedná se o bobuli, za zralosti modré až černé nebo červené barvy.
Je známo asi 60 druhů, které jsou rozšířeny v mírném pásu severní polokoule, nejvíce ve východní Asii.
V Česku jsou původní tři druhy. Kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum) roste spíše ve vlhčích lesích (nikoliv však velmi podmáčených) na bohatších půdách od nížin do podhůří. Kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum) je chladnomilnější, často roste v horských bučinách a smrčinách. Naopak teplomilný je kokořík vonný (Polygonatum odoratum), který roste ve světlých lesích (často i na kyselejších půdách) nížin a pahorkatin v teplejších oblastech. Druh kokořík širolistý (Polygonatum latifolium) je domácí v jižní Evropě na sever až po jižní Slovensko, v ČR je jen výjimečně zdomácnělý.
Kokořík (Polygonatum) je rod jednoděložných rostlin z čeledi chřestovité (Asparagaceae). Některé starší taxonomické systémy jej řadily do čeledi listnatcovité (Ruscaceae), konvalinkovité (Convallariaceae), popř. liliovité v širší pojetí (Liliaceae s.l.).
Konval (Polygonatum) er en slægt af stauder, som er udbredt med ca. 15 arter i Nordamerika, Østasien og Europa. Det er planter, der danner lange, knudrede jordstængler med tydelige blade. Rødderne er trævlede til kødfulde. Stænglerne er oprette til overhængende, udelte og bladbærende. Bladene er som regel spredte (men modsatte og kransstillede findes også), og de sidder fordelt op langs stænglen på ganske korte stilke eller helt uden. Bladpladerne er ovale eller lancetformede til linjeformede og helrandede. Blomsterne er samlet i små stande med 1-15 blomster ved hvert bladhjørne. Blomsterne er nikkende eller hængende og 3-tallige med 6 blosterblade. Frugterne er bæragtige og mørkeblå til sorte (sjældent: røde), kuglerunde og blåduggede.
Beskrevne arter
Die Weißwurzen (Polygonatum), einzelne Arten auch Salomonssiegel oder Gelenkwurzen genannt, sind eine Pflanzengattung der Familie der Spargelgewächse (Asparagaceae). Die seit 2015 etwa 71 Arten[1] gedeihen in den gemäßigten Gebieten der Nordhalbkugel. Besonders die Kultursorten werden auch als "Glöckchen unterm Dach" bezeichnet.
Die Polygonatum-Arten sind ausdauernde krautige Pflanzen. Es sind rhizombildende, sympodial verzweigende Pflanzen, die meist in der Erde wurzeln, selten aber auch epiphytisch leben. Es werden meist knotige, verzweigte Rhizome als Überdauerungsorgane gebildet. Die Wurzeln sind fein bis fleischig. Der einfache, unverzweigt, behaarte oder unbehaarte Stängel wächst aufrecht, zurückgebogen, manchmal auch mehr oder wenig kletternd.[2]
Die gegenständig, wechselständig und zweizeilig bis spiralig oder auch in Quirlen, zur Spitze hin zum Teil auch rankend an den Stängeln verteilt angeordneten Laubblätter stehen seitlich und pseudoterminal aufsitzend oder an kurzen Blattstielen. Die einfachen Blattspreiten eiförmig bis lineal mit glattem Blattrand.[2]
Die Blüten stehen in den Blattachseln der oberen Blätter einzeln oder zu wenigen (meist 1 bis 10, selten bis zu 15) in traubigen Blütenständen zusammen[2]. Tragblätter können vorkommen, wenn sie vorhanden sind, sind sie krautig, membranartig oder papierartig, sind beständig oder abfallend.
Die Blüten hängen meist, nur selten stehen sie aufrecht an den Blütenstielen, die zur Spitze hin gegliedert sind. Die zwittrigen Blüten sind dreizählig. Die sechs gleichgestaltigen Blütenhüllblätter sind bis mindestens zur Hälfte ihrer Länge röhrig bis zylindrisch miteinander verwachsen. Es sind sechs Staubblätter vorhanden, die aus den Blütenhüllblättern nicht hinausragen. Die Staubfäden sind in der Mitte mit der Perigonröhre verwachsen, der frei stehende Teil ist fadenförmig oder abgeflacht, kurz oder lang, glatt, papillös oder behaart. Die nach innen gewendeten Staubbeutel sind an der Basis oder rückseitig an den Staubfäden fixiert und frei, die Basis ist zweilappig. Drei Fruchtblätter sind zu einem oberständigen Fruchtknoten verwachsen. Jede der drei Fruchtknotenkammern enthalten zwei bis acht Samenanlagen.[3] Der schlanke Griffel endet in einer kleinen, kopfigen bis dreilappigigen Narbe. Es sind Septalnektarien vorhanden[2].
Die kugelförmigen, fleischigen Beeren enthalten einige (bis zu mehr als zehn) Samen und weisen bei Reife Farben von dunkel-blau bis schwarz, selten rot auf. Die mehr oder weniger kugelförmigen Samen weisen einen Durchmesser von 3 bis 4,5 Millimetern auf und sind hell-gelblich bis bräunlich-olivfarben.[2]
Die Chromosomengrundzahl beträgt meist x = 10; es kommt x = 9 bis 15 vor.[2]
Die Gattung Polygonatum wurde 1754 durch Philip Miller aufgestellt. Synonyme für Polygonatum Mill. sind: Axillaria Raf. nom. superfl., Salomonia Heist. ex Fabr., Evallaria Neck., Siphyalis Raf., Codomale Raf., Troxilanthes Raf., Campydorum Salisb., Periballanthus Franch. & Sav., Sigillum Montandon.[1]
Es gibt seit 2015 insgesamt etwa 71 Polygonatum-Arten.[1] In China findet man 39, davon kommen 20 nur dort vor[3]. In Mitteleuropa kommen die vier Arten Auen-Weißwurz (Polygonatum latifolium), Vielblütige Weißwurz (Polygonatum multiflorum) Wohlriechende Weißwurz oder Echtes Salomonssiegel (Polygonatum odoratum) und Quirlblättrige Weißwurz (Polygonatum verticillatum) vor.
Es gibt etwa 71 Polygonatum-Arten und etwa 7 Hybriden:[1]
Die Weißwurzen (Polygonatum), einzelne Arten auch Salomonssiegel oder Gelenkwurzen genannt, sind eine Pflanzengattung der Familie der Spargelgewächse (Asparagaceae). Die seit 2015 etwa 71 Arten gedeihen in den gemäßigten Gebieten der Nordhalbkugel. Besonders die Kultursorten werden auch als "Glöckchen unterm Dach" bezeichnet.
Li foye di coixheure, c' est ene plante des bwès avou des ptitès blankinassès fleurs a xhilete, et a raecinêye avou des gros nucrês avou ene måke, ki fwaiynut pinser a on catchet.
Ele florixh e moes d' djun.
Li frut, c' est on ptit måve poes, k' i gn a do pwezon dvins.
Li foye di coixheure arestêye li sonk cwand on s' a coixhî.
No e sincieus latén : Polygonatum spp.
Famile des feudlissêyes.
Li foye di coixheure est diferinne di l' yebe di coixheure.
Po des linwincieusès racsegnes sol mot "foye di coixheure", alez s' vey e splitchant motî.
Motte-mit-keunen of salemonszegel (Latien: Polygonatum) is een geslachte van 30 soorten kruuiachtige, meerjaorige plaanten in de femilie Ruscaceae. 't Geslachte is oek wel onder-ebröch in de femilies Asparagaceae en Liliaceae.
Motte-mit-keunen is een meerjaorige plaante mit een vleizige wortelstokke en hef hangende bloemen. De naam motte-mit-keunen, kump deur zien vorm, 't lik een bietjen op een motte mit keunen dee melk an 't drinken bin. Alle varianten van de motte-mit-keunen wonnen meestentieds zo an-eduud.
De soorten van dit geslachte koemen verspreid veur in de emaotigde zones van 't noordelijk halfrond.
Pertie soorten van dit geslachte zollen medisch bruukbaor ween. In Azië wonnen een antal soorten in krujenthee gebruuk.
In België en Nederlaand koemen veur:
Een antal aandere soorten bin:
De in België en Nederlaand in 't wild veurkomende soorten kunnen as volg vastesteld wonnen:
Plaante Blaojen Stengel Bleuiwieze Foto Kranssalemonszegel In krans rond stengel. Rechopstiegend In krans rond stengel. Gewone salemonszegel Ofwisselend. Rond. 2-5 in bladoksel Welriekende salemonszegel Ofwisselend. Kaantig. 1-5 in bladoksel Tuunsalemonszegel Ofwisselend. Tussen de blaojen mit zwakke liesten.Motte-mit-keunen of salemonszegel (Latien: Polygonatum) is een geslachte van 30 soorten kruuiachtige, meerjaorige plaanten in de femilie Ruscaceae. 't Geslachte is oek wel onder-ebröch in de femilies Asparagaceae en Liliaceae.
Motte-mit-keunen is een meerjaorige plaante mit een vleizige wortelstokke en hef hangende bloemen. De naam motte-mit-keunen, kump deur zien vorm, 't lik een bietjen op een motte mit keunen dee melk an 't drinken bin. Alle varianten van de motte-mit-keunen wonnen meestentieds zo an-eduud.
Salomonszegel (Polygonatum multiflorum) is 'n mieëjäörige plaant die gaer óp besjaduwde plaatsje weest, zoewie de hellingbösje of gesjlaoëte hól waeg. Ze huurt bie de familie van de lelie-echtige. In Nederland en Belsj kin v'r driej saoërte: d'r kraanssalomonszegel, d'r goodrukende en d'r gewoeëne salomonszegel (plaetsje). De plaant is giftig, ooch de zeute blauw besse.
D'r naam haat mèt Salomon te doeë in zoewied dat me óp de plaatsje oeë de plante van de vörige jaore oet d'r wórtelsjtek oontsjpraoëte, de liemtekes, die gelieke zówwe óp d'r Salomonszegel, kan zieë.
Айыу емеше, айыу еләге (рус. Купе́на лекарственная, йәки соломо́нова печа́ть, лат. Polygonátum) — Спаржа сәскәлеләр (Asparagaceae) ғаиләһенә ҡараған күп йыллыҡ үлән үҫемлек. APG I систематикаһы буйынса Ләлә сәскәлеләр ғәиләһенә инә. Бейеклеге 30—65 см-ға етә. Май-июнь айҙарында аҡһыл сәскә ата. Халыҡ медицинаһында ҡулланылған шифалы дарыу үҫемлеге. Иғтибар: үҫемлектең япрағы ағыулы!
Айыу емеше Төньяҡ ярымшарҙың уртаса һәм субтропик поясында үҫә. Рәсәйҙең Европа өлөшөндә, Алыҫ Көнсығышта һәм Кавказда үҫә. Башҡортостандың көньяҡ Урал алды райондарында осрай. Урмандарҙа, ҡыуаҡлыҡтарҙа, тау биттәрендә үҫә.
Тамырһабағы йыуан, тупраҡта горизонталь урынлашҡан, күп йыллыҡ. Ер өҫтө өлөшө йыл һайын үлә, ә тамырһабаҡта йоморо ҡатынҡы урыны ҡала[2]. Шуға, халыҡ араһында сөләймән мөһөрө («печатями») тигән атамаһы бар.[3].
Япраҡтары сиратлап йәки 3—9 -лап суҡлап урынлашҡан. Япраҡ йәймәһе эллипс һымаҡ йәки йомортҡа формаһында[3].
Сәскәләре ике енесле. Япраҡ ҡуйынында 1—4 -ләп урынлашҡандар. Сәскә эргәлеге аҡһыл-йәшел, һирәкләр алһыу төҫтә. 6 япраҡса ҡушылып үҫеп, торба барлыҡҡа килтерә, өҫтән алты теш булып күренеп тора. 6 һеркәсе сәскә эргәлегенә ҡушылып үҫкән. Емешлектең емшәне һәм бағанасығы оҙон еп һымаҡ. Емешлек ауыҙы өс бүлкәтле (иренле).[2]. Сәскәләрен башлыса иңкештәр һеркәләндерә. Бәлки, үҙ-үҙенән дә һеркәләнәләрҙер.[3].
Емеше — 1—9 орлоҡло еләк емеш[2].
Үҫемлектең составында сапониндар, гликозидтар, глюкоза шәкәре һәм башҡа биологик актив матдәләр бар. Дарыу өсөн айыу емешенең үләне (ер өҫтөндәге өлөшө) һәм тамырһабағы алына. Уларҙан әҙерләнгән ҡайнатма ревматизм, падагра, бүҫер, ашҡаҙан, бөйөн эсәгенең сей яра сирҙәрен дауалау өсөн ҡулланыла. Япрағы бик ағыулы. Әммә ярты сәғәттән ашыу ҡайнатһаң, ағыуы бөтә. Йөклө һәм имеҙгән ҡатындарға, балаларға был үҫемлек дауаһын бирергә ярамай[4].
Polygonatum /ˌpɒlɪˈɡɒnətəm/,[2] also known as King Solomon's-seal or Solomon's seal, is a genus of flowering plants. In the APG III classification system, it is placed in the family Asparagaceae, subfamily Nolinoideae (formerly the family Ruscaceae).[3] It has also been classified in the former family Convallariaceae and, like many lilioid monocots, was formerly classified in the lily family, Liliaceae. The genus is distributed throughout the temperate Northern Hemisphere. Most of the approximately 63 species occur in Asia, with 20 endemic to China.[4]
Polygonatum comes from the ancient Greek for "many knees", referring to the multiple jointed rhizome.[5] One explanation for the derivation of the common name "Solomon's seal" is that the roots bear depressions which resemble royal seals. Another is that the cut roots resemble Hebrew characters.[6]
The fruits are red or black berries.
The following species are recognised in the genus Polygonatum:[7]
Several species are valued as ornamental plants, including:[9]
Many species have long been used as food in China, such as Polygonatum sibiricum. Leaves, stems, and rhizomes are used raw or cooked and served as a side dish with meat and rice. The rhizomes of two local species are eaten with chicken's or pig's feet during festivals. The rhizomes are used to make tea or soaked in wine or liquor to flavor the beverages. They are also fried with sugar and honey to make sweet snacks. The starchy rhizomes can be dried, ground, and added to flour to supplement food staples. The rhizome of P. sibiricum is pulped, boiled, strained, and thickened with barley flour to make a sweet liquid seasoning agent called tangxi. At times, people in China have relied on P. megaphyllum as a famine food.[4]
The shoots of some Polygonatum can be boiled and used like asparagus. P. cirrifolium and P. verticillatum are used as leafy vegetables in India. The American species P. biflorum has a starchy root that was eaten like the potato and used as flour for bread.[4]
P. sibiricum is used for a tea called dungulle in Korea.[4]
The traditional use of Polygonatum in the treatment of diabetes was first observed in 1930 by Hedwig Langecker. After experiments, she concluded that it was effective in fighting nutritional hyperglycemia, though not that caused by adrenaline release, probably due to its glucokinin content.[10]
P. verticillatum is used in Ayurveda as an aphrodisiac.[11] It is also used to treat pain, fever, inflammation, allergy, and weakness.[12]
An herbal remedy called rhizoma polygonati is a mix of Polygonatum species used in traditional Chinese medicine. It is supposed to strengthen various organs and enhance the qi.[4] Polygonatum is believed to be restorative to mental vitality, especially when the mind has been overworked, overstressed, or is in a state of exhaustion.[13]
Polygonatum /ˌpɒlɪˈɡɒnətəm/, also known as King Solomon's-seal or Solomon's seal, is a genus of flowering plants. In the APG III classification system, it is placed in the family Asparagaceae, subfamily Nolinoideae (formerly the family Ruscaceae). It has also been classified in the former family Convallariaceae and, like many lilioid monocots, was formerly classified in the lily family, Liliaceae. The genus is distributed throughout the temperate Northern Hemisphere. Most of the approximately 63 species occur in Asia, with 20 endemic to China.
Polygonatum es un género con 50 especies de plantas con flores pertenecientes a la familia Asparagaceae, anteriormente clasificado en la familia Liliaceae.
Hierbas rizomatosas perennes, simpodiales. Tallo erecto. Hojas alternas, opuestas o verticiladas, sésiles o poco pecioladas, ovadas-elípticas, lineares a linear-lanceoladas. Inflorescencia axilar, umbelada, en corimbo o racimo o una flor solitaria; brácteas presentes o ausentes. Flores generalmente pendulares, rara vez erectas, bisexuales, hipóginas; pedicelos articulados en el ápice. Fruto una baya globosa.[2]
Algunas especies de este género tienen propiedades medicinales y en particular P. sibiricum, usada como tisana herbal en la Medicina tradicional china, también llamada Duong Gul Le en Corea.
Especies de Polygonatum son comestibles, cocinadas como los espárragos, como son las raíces después de un apropiado tratamiento[3] - being a good source of starch.[4]
El género fue descrito por Philip Miller y publicado en The Gardeners Dictionary...Abridged...fourth edition vol. 3. 1754.[2]
Polygonatum es un género con 50 especies de plantas con flores pertenecientes a la familia Asparagaceae, anteriormente clasificado en la familia Liliaceae.
Kuutõverohi (Polygonatum Mill.) on taimede perekond liilialiste sugukonnast. Kuutõverohu perekonda kuulub 55 liiki ja neist 5 kasvab Euroopas.
Suuremad levilad on Põhja-Ameerika ja Edela-Hiina metsad ning mäed. Eestis levinud liigiks on harilik kuutõverohi (Polygonatum odoratum), esineb ka mitmeõielist kuutõverohtu (Polygonatum multiflorum). Aedades kasvatatakse kultuurtaimena aed-kuutõverohtu (Polygonatum x hybridum).
50–70 cm kõrgused maapinna lähedalt püstised varred lõppevad kaarjalt. Vartel asuvad hajusalt ovaalsed lehed. Lehekaenlais ripuvad väikesed valged või rohekasvalged kelluka- või torukujulised õied. Mõned liikide õied on lõhnavad. Viljad punased või sinakasmustad ja kergelt mürgised. Kuutõverohud paljunevad pikkade ja jõuliste risoomidega.
Kuutõverohi (Polygonatum Mill.) on taimede perekond liilialiste sugukonnast. Kuutõverohu perekonda kuulub 55 liiki ja neist 5 kasvab Euroopas.
Kalliokielot (Polygonatum) on viidenkymmenen kasvilajin suku. Joitakin sen jäseniä käytetään koristekasveina,[1] toisia perinteisinä rohdoskasveina kiinalaisessa lääketieteessä.[2] Luonnonvaraisia lajeja Suomessa ovat lehtokielo ja kalliokielo.[3]
Koristekasveina käytettyjä lajeja:
Rohtokasveina käytettyjä lajeja:
Kalliokielot (Polygonatum) on viidenkymmenen kasvilajin suku. Joitakin sen jäseniä käytetään koristekasveina, toisia perinteisinä rohdoskasveina kiinalaisessa lääketieteessä. Luonnonvaraisia lajeja Suomessa ovat lehtokielo ja kalliokielo.
Polygonatum est un genre de plantes herbacées monocotylédones. Il appartient à la famille des Liliaceae selon la classification classique. La phylogénie moléculaire le place dans la famille des Ruscaceae (APG II), puis dans les Asparagaceae (APG III). D'autres classifications l'ont placé dans la famille des Convallariaceae.
Les espèces de ce genre sont généralement appelées « sceaux de Salomon »
Ce sont des plantes rhizomateuses : la tige souterraine s'allonge chaque année. En avril, une tige aérienne se développe pour atteindre une hauteur d'environ 70 cm. La cicatrice laissée par la tige aérienne fanée laisse une marque mimant un sceau en particulier celui de Salomon sur le rhizome qui lui est permanent.
Les tiges sont rondes ou anguleuses. Les feuilles sont alternes ou verticillées, les fleurs sont solitaires ou par groupes à l'aisselle des feuilles, la corolle tubuleuse se termine par 6 petits lobes.
Au total, il en existe une soixantaine d'espèces dans le monde
Polygonatum est un genre de plantes herbacées monocotylédones. Il appartient à la famille des Liliaceae selon la classification classique. La phylogénie moléculaire le place dans la famille des Ruscaceae (APG II), puis dans les Asparagaceae (APG III). D'autres classifications l'ont placé dans la famille des Convallariaceae.
Les espèces de ce genre sont généralement appelées « sceaux de Salomon »
Salamunov pečat (pokosnica, lat. Polygonatum), rod zeljastih trajnica s podankom iz porodice šparogovki. Postoji blizu 8o vrsta[1] rasprostranjenih oi gotovo cijeloj Euroaziji i velikim dijelovima Sjeverne Amerike. U Hrvatskoj rastu mnogocvjetni salamunov pečat (P. multiflorum), širokolisni salamunov pečat (P. latifolium), pršljenasti salamunov pečat (P. verticillatum) i ljekoviti salamunov pečat (P. odoratum)
Salamunov pečat je i otrovan i ljekovit. ime mu dolazi po okruglastim ožiljcima na podanku nalik na salamunove pečate, dok latinski naziv Polygonatum dolazi od poly, mnogo i gony, koljeno, zbog mnogobrojnih koljenaca u korijenu.[2]
Salamunov pečat (pokosnica, lat. Polygonatum), rod zeljastih trajnica s podankom iz porodice šparogovki. Postoji blizu 8o vrsta rasprostranjenih oi gotovo cijeloj Euroaziji i velikim dijelovima Sjeverne Amerike. U Hrvatskoj rastu mnogocvjetni salamunov pečat (P. multiflorum), širokolisni salamunov pečat (P. latifolium), pršljenasti salamunov pečat (P. verticillatum) i ljekoviti salamunov pečat (P. odoratum)
Salamunov pečat je i otrovan i ljekovit. ime mu dolazi po okruglastim ožiljcima na podanku nalik na salamunove pečate, dok latinski naziv Polygonatum dolazi od poly, mnogo i gony, koljeno, zbog mnogobrojnih koljenaca u korijenu.
Kokorička[1][2] (Polygonatum) je ród z podswójby ruskusowych rostlinow (Nolinoideae) znutřka hromakowych rostlinow (Asparagaceae).
Jeli sy jedyn z mjenowanych njedostatkow skorigował(a), wotstroń prošu potrjecheny parameter předłohi {{Předźěłuj}}
. Podrobnosće namakaš w dokumentaciji.
Kokorička (Polygonatum) je ród z podswójby ruskusowych rostlinow (Nolinoideae) znutřka hromakowych rostlinow (Asparagaceae).
Hórska kokorička (Polygonatum verticillatum, Syn .: Convallaria verticillata) Jednokwětna kokorička (Polygonatum odoratum) Kwětkata kokorička (Polygonatum multiflorum)Baltašaknė (Polygonatum) – smidrinių (Asparagaceae) šeimos augalų gentis.
Šliaužiančios, mėsingu šakniastiebiu daugiametės žolės. Žiedai nusvirę, po 1-5 sukrauti pažastinėse kekėse. Apyžiedis žalsvai baltas. Vaisius – rutuliška melsva arba juoda uoga.
Gentyje yra apie 30 rūšių. Lietuvoje auga šios:
Salomonszegel (Polygonatum) is een geslacht van overblijvende kruiden. In de 23e druk van de Heukels is het ondergebracht in de aspergefamilie (Asparagaceae). Het is ook wel in andere families ingedeeld.
De naam heeft alleen indirect te maken met de koning Salomo uit de Bijbel, door de littekens die afgestorven bloemstengels uit vorige jaren op de wortelstok achterlaten.
Salomonszegels zijn meerjarige planten met een vlezige wortelstok en hangende bloemen.
De soorten van dit geslacht komen verspreid voor in de gematigde zones van het noordelijk halfrond.
Sommige soorten van dit geslacht zouden medisch bruikbaar zijn. In Azië worden een aantal soorten in kruidenthee gebruikt.
In België en Nederland komen voor:
De in België en Nederland in het wild voorkomende soorten kunnen als volgt gedetermineerd worden:
Een aantal andere soorten zijn:
Salomonszegel (Polygonatum) is een geslacht van overblijvende kruiden. In de 23e druk van de Heukels is het ondergebracht in de aspergefamilie (Asparagaceae). Het is ook wel in andere families ingedeeld.
De naam heeft alleen indirect te maken met de koning Salomo uit de Bijbel, door de littekens die afgestorven bloemstengels uit vorige jaren op de wortelstok achterlaten.
Salomonszegels zijn meerjarige planten met een vlezige wortelstok en hangende bloemen.
Kokoryczka (Polygonatum Mill.) – rodzaj roślin z rodziny szparagowatych (Asparagaceae), dawniej także klasyfikowany do konwaliowatych (Convallariaceae), myszopłochowatych (Ruscaceae) i liliowatych (Liliaceae). Gatunkiem typowym jest Polygonatum officinale All.[2] Do rodzaju należy 57[3]–60[4] gatunków występujących głównie w strefie klimatu umiarkowanego na półkuli północnej, przy czym największe zróżnicowanie osiągają w Azji wschodniej między Himalajami i Japonią. W samych Chinach występuje 20 endemitów z tego rodzaju[4]. W Ameryce Północnej występują tylko 3 gatunki[3]. Tyle samo przedstawicieli ma ten rodzaj we florze Polski.
Byliny kłączowe, zwykle lądowe, rzadko epifityczne. Łodygi wyrastające z kłącza pojedyncze, nierozgałęzione, wzniesione, zwykle łukowate. Liście w okółkach, naprzeciwległe lub skrętoległe, siedzące lub krótkoogonkowe. Czasem z wyciągniętym końcem liścia w długi wąs. Kwiaty wyrastają w skupieniach, rzadko pojedynczo z kątów liści. Obupłciowe, zwykle zwisające na szypułkach, rzadko wzniesione. Okwiat z 6 listków, zwykle zrośniętych i tworzących rurkę przynajmniej do 1/2 długości. Pręcików 6. Zalążnia z 3 komorami, w każdej znajduje się od 2 do 8 zalążków. Słupek smukły, znamię trójdzielne, drobne. Owocem jest okrągła jagoda zawierająca do 10 okrągławych nasion[4].
Axillaria Rafinesque, Salomonia Heister ex Fabricius , Periballanthus Franch. & Sav.
Klad okrytonasienne, klad jednoliścienne (monocots), rząd szparagowce (Asparagales), rodzina szparagowate (Asparagaceae), podrodzina Nolinoideae Burnett[1].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa jednoliścienne (Liliopsida Brongn.),podklasa liliowe (Liliidae J.H. Schaffn.), nadrząd Lilianae Takht. rząd szparagowce (Asparagales Bromhead), rodzina konwaliowate (Convallariaceae Horan.), plemię Polygonateae Benth. & Hook.f., rodzaj kokoryczka (Polygonatum Mill.)[6].
Kokoryczka (Polygonatum Mill.) – rodzaj roślin z rodziny szparagowatych (Asparagaceae), dawniej także klasyfikowany do konwaliowatych (Convallariaceae), myszopłochowatych (Ruscaceae) i liliowatych (Liliaceae). Gatunkiem typowym jest Polygonatum officinale All. Do rodzaju należy 57–60 gatunków występujących głównie w strefie klimatu umiarkowanego na półkuli północnej, przy czym największe zróżnicowanie osiągają w Azji wschodniej między Himalajami i Japonią. W samych Chinach występuje 20 endemitów z tego rodzaju. W Ameryce Północnej występują tylko 3 gatunki. Tyle samo przedstawicieli ma ten rodzaj we florze Polski.
Polygonatum é um género botânico pertencente à família Ruscaceae.
Em Portugal, o Polygonatum odoratum é conhecido por Selo-de-Salomão.
Ramssläktet (Polygonatum) är ett växtsläkte i familjen stickmyrtenväxter med cirka 60 arter från tempererade delar av norra halvklotet. De flesta arterna förekommer i Himalaya och Japan. I Sverige förekommer tre arter naturligt (*). Några andra arter odlas som trädgårdsväxter i Sverige.
Ramssläktet består av fleråriga, kala örter med krypande jordstam. Stjälken är ogrenad, trind eller kantig och från decimeterhög till nästan manshög. Bladen sitter strödda eller i kransar, de är oskaftade och vanligen ovala eller lansettlika. Blommorna är hängande på skaft från bladvecken, de sitter ensamma eller i fåblommiga klasar. Hyllet är grönaktigt vitt till rosa eller purpur, rörformat till klocklikt sex korta flikar. Ståndarna är sex, ståndarsträngar är sammanväxta med hyllet vid basen, de är kala eller håriga. Stiftet är ensamt. Frukt är ett bär med få frön, och bären är giftiga[1].
Ramssläktet (Polygonatum) är ett växtsläkte i familjen stickmyrtenväxter med cirka 60 arter från tempererade delar av norra halvklotet. De flesta arterna förekommer i Himalaya och Japan. I Sverige förekommer tre arter naturligt (*). Några andra arter odlas som trädgårdsväxter i Sverige.
Ramssläktet består av fleråriga, kala örter med krypande jordstam. Stjälken är ogrenad, trind eller kantig och från decimeterhög till nästan manshög. Bladen sitter strödda eller i kransar, de är oskaftade och vanligen ovala eller lansettlika. Blommorna är hängande på skaft från bladvecken, de sitter ensamma eller i fåblommiga klasar. Hyllet är grönaktigt vitt till rosa eller purpur, rörformat till klocklikt sex korta flikar. Ståndarna är sex, ståndarsträngar är sammanväxta med hyllet vid basen, de är kala eller håriga. Stiftet är ensamt. Frukt är ett bär med få frön, och bären är giftiga.
Mührüsüleyman (Polygonatum), çiçekli bitkilerin Ruscaceae familyasına dahil olan ve yaklaşık elli türü olan bir bitki cinsidir. Daha önce zambakgiller familyasına dahil edilerek sınıflandırılmaktaydı.
Mührüsüleyman türlerinin bazıları şifalı bitkiler arasında sayılmakta, özellikle P. sibiricum türü geleneksel Çin tıbbında bitki çayı olarak kullanılmaktadır.
Bazı mührüsüleyman sürgünleri kuşkonmaz gibi pişirildikten sonra yenebilir[1], özel bir işlemden geçirildikten sonra yenebilen kökleri de nişasta kaynağıdır.[2].
Mührüsüleyman genellikle kökleri olmak üzere menopozdan kırık kemiklere kadar çeşitli durumlarda kullanılır. Deri üzerine uygulandığında köklerin kesik ve çürüklerin, deri tahrişleri ve iltihaplarının iyileşmesini hızlandırdığı söylenmektedir. Akne, deri lekesi ve her türlü deri kusurlarında yüzü yıkamak için kullanılır. Bitki çayı olarak kullanıldığına menopoz, hazımsızlık, diyabet, kırık kemikler, uykusuzluk, böbrek ağrıları ve hatta kısırlık gibi durumlara iyi geldiği söylenmektedir.
Diyabet için kullanıldığı ilk defa 1930'da Langecker tarafından gözlemlenmiştir. Deneylerden sonra muhtemelen glükokinin içeriği sayesinde, besinsel hiperglisemi ile mücadele etmekte etkili olduğu sonucuna varmıştır.[3]
Mührüsüleyman (Polygonatum), çiçekli bitkilerin Ruscaceae familyasına dahil olan ve yaklaşık elli türü olan bir bitki cinsidir. Daha önce zambakgiller familyasına dahil edilerek sınıflandırılmaktaydı.
Mührüsüleyman türlerinin bazıları şifalı bitkiler arasında sayılmakta, özellikle P. sibiricum türü geleneksel Çin tıbbında bitki çayı olarak kullanılmaktadır.
Bazı mührüsüleyman sürgünleri kuşkonmaz gibi pişirildikten sonra yenebilir, özel bir işlemden geçirildikten sonra yenebilen kökleri de nişasta kaynağıdır..
Купина́ (Polygonatum) — рід рослин, який налічує близько 70 видів з родини Холодкових. В інших джерелах — родини лілійних.
Багаторічна трав'яниста рослина. Має м'ясисте горизонтальне кореневище, на якому лишаються круглі сліди від торішніх стебел. Листки чергові або в кільцях еліптичної або яйцеподібної форми. Квітки білі, рідше рожеві, на повислих квітконіжках, розташовані поодиноко в пазухах листків або в небагатоквіткових китицях. Плід — чорна або червона ягода.
У всіх купений проростання насіння підземне. Над поверхнею землі перший листок з'являється через рік після початку проростання, а протягом першого вегетаційного періоду йде підземний розвиток проростка. Брунька поновлення розвивається в пазусі одного з лускоподібних листків в основі материнського пагона під час його весняного зростання. Зростання молодого пагона спочатку йде під землею горизонтально, а до кінця липня — початку серпня термінальна брунька приймає вертикальне положення. В кінці вегетаційного періоду в бруньці повністю закладений паросток майбутнього року, включаючи суцвіття і квітки. Навесні, після зимового періоду спокою, бруньки відновлення виходять на поверхню ґрунту, і протягом травня виростає надземний пагін. Одночасно з весняним зростанням пагона в основі його підземної вертикальної частини формується нова брунька поновлення, що повторює шлях розвитку бруньки материнського пагона. До осені надземна частина пагона відмирає, а зберігається тільки підземна, від якої відходить брунька поновлення і стеблове додаткове коріння. Збережені підземні ділянки функціонують як органи накопичення поживних речовин і відмирають лише через 10-15 років.
Представники роду поширені у лісах помірної зони північної півкулі. В Україні зростає 5 видів. Найпоширеніші серед них купина запашна, або лікарська (Polygonatum odoratum, синонім Polygonatum officinale), та купина багатоквіткова або купина рясноцвіта (Polygonatum multiflorum). Інші види флори України: купина широколиста (Polygonatum latifolium = Polygonatum hirtum), купина східна (Polygonatum orientale), купина кільчаста (Polygonatum verticillatum)[1][2].
Надземні частини купини лікарської містять глікозиди, які за дією близькі глікозидам конвалії, кореневище — алкалоїди. Деякі види багаті сапонінами.
Деякі види купини — декоративні.
Купина́ (Polygonatum) — рід рослин, який налічує близько 70 видів з родини Холодкових. В інших джерелах — родини лілійних.
Hoàng tinh, hoàng tinh hoa đỏ hay củ cơm nếp (tên khoa học: Polygonatum) là một chi thực vật có hoa trong họ Asparagaceae.[2] Nhiều loài của chi này có thân rễ (dạng củ) được dùng làm dược liệu trong Đông y, chẳng hạn như hoàng tinh (Polygonatum sibiricum), điền hoàng tinh (Polygonatum kingianum).
Hoàng tinh, hoàng tinh hoa đỏ hay củ cơm nếp (tên khoa học: Polygonatum) là một chi thực vật có hoa trong họ Asparagaceae. Nhiều loài của chi này có thân rễ (dạng củ) được dùng làm dược liệu trong Đông y, chẳng hạn như hoàng tinh (Polygonatum sibiricum), điền hoàng tinh (Polygonatum kingianum).
Polygonatum Tourn. ex Mill., 1754
Дочерние таксоныКупе́на, или соломо́нова печа́ть (лат. Polygonátum) — род растений семейства Спаржевые (Asparagaceae).
Корневище толстое, горизонтальное[2], с округлыми следами отмерших стеблей («печатями»)[3].
Листья очерёдные или в мутовках по 3—9, яйцевидные или эллиптические[3].
Цветки обоеполые, собраны по 1—4 в пазухах листьев. Околоцветники зеленовато-белого, редко розового цвета, с шестью зубцами. Тычинок шесть, прикреплённых к околоцветнику. Столбики пестиков длинные, нитевидные, рыльце трёхлопастное[2]. Цветки опыляются главным образом шмелями, возможно самоопыление[3].
Плод — ягода с 1—9 семенами[2].
Купены распространены в умеренном и субтропическом поясах Северного полушария.
В России встречаются в европейской части, на Дальнем Востоке и Кавказе.
Растут по лесам, зарослям кустарников, лугам и склонам.
Многие виды купены разводят как декоративные.
Молодые побеги и богатые крахмалом корневища съедобны[3].
По данным EOL, в род входят следующие виды:
Список гетеротипных синонимов создан на основе базы данных Королевских ботанических садов Кью[4].
В алфавитном порядке латинских названий:
Н. И. Анненков в Ботаническом словаре (1878) в статье о купене приводит следующие простонародные и книжные названия, употреблявшиеся в разных местностях России с указанием лиц, зафиксировавших эти названия в печати или письменно, а также названия на немецком, французском и английском языках:
C o n v a l l a r i a P o l y g o n a t um L. (Polygonatum officinale All.) имѣютъ весьма много общихъ названій, которыя впрочемъ всего чаще слѣдуютъ быть отнесены къ Convallaria Polygonatum, какъ къ виду наиболѣе распространенному. Общія названія для обоихъ видовъ: Фарм. Sigillum Salomonis. Волчьи глазки (Симб.) Волчья трава (Курск. Вят.) Волчьи яблоки (Сарат.) Волчьи ягоды (Курск.) Волчій ягодникъ (Курск) Воронецъ (Приаргунск. кр. Каш.) Вороньи глаза (Ниж.) Вороновы глазки (Тамб. Кал.) Вороновы или вороньи ягоды (Влад. Сарат.) Сорочьи глаза (Перм. Клеп.) С о р о ч ь и я г о д ы (Уфимск. Алтай). Гладышъ (Курск.) Журавленникъ (Тавр.) Журавлиные стручки (Полт.) К у п é н а (въ бол. ч. Росс.) и изм. К у п ъ, К у п ъ-з і л л э (Малор.) Купина (Калуж. Екат. Полт. Херс.) Купень (Волог. Вор. Орл.) Купёни (Ниж. Вор.) Купека (Малор.) Купено. К у п é н а-Л у п é н а (Экон. Маг.) Лупéна (Вор. Курск.) Чемерица (Курск.) Чемерица лѣсная (Полт.) и пер. Соломонова печать, печатки. — Арм. Синдрикъ, Синдрикъ-Цагыкъ. — Груз. Имер. Тур. Свинтри, Цвинтри. Отдѣльныя названія для Convallaria multiflora L. Кокушечьи слезы (Ниж.) Чортово ребро (Волын.) С к у п і я (измѣн. Купъ); корень же — Р а к о в ы я ш е й к и (Малор. Волков.) — Пол. Liczydło, Loczydło, Licznokwiat. — Чешск. Kokorňák. — Сербск. Сарацика (Панч.) — Луз. Kruwace Zelo, Smika, Šmika. — Финн. Maariankielo. — Тунг. Ibegakta. — Нѣм. Die falsche Weisswurtz, Vielblüthige Mayblume. — Франц. Grand Sceau de Salomon. — Англ. Many flowered Lily of the Valley и отдѣльно для Convallaria Polygonatum L. Желтая Адамова голова (Шенк.) Городоцвѣтная трава (Кал.) Грыжникъ (Тамб.) Золотникъ (Тул.) Зубрій (Подол.) Заячья капуста (Кал.) Бабья коровка (Бѣлор. Сл. Нос.) Кокоричка (Кондр.) Петровъ крестъ (Влад.) Кровавникъ (Лепех.) Кровавница (Даль). Лѣсовые кули (Кіев.) Купина малая. Г л у х о й л а н д ы ш ъ (Кал.) Н а т я г а ч ь (Умань). О д х á с н и к ъ (Малор. Волк.) Пѣна-Лупèна *). Прыгунъ (Приарг. кр.) Пупникъ (Тамб.) Пѣвники дубняковые (Кіев.) Пѣтушки (Умань). Пятилистка-Купена (Каз.) Зозулины ручники (Гродн.) Пречистыя слезки (Черн.) Сердечникъ (Полт.) Тирличь (Умань). Шинникъ (УФИМ.) — Пол. Kokoryczka, Babikrowka, krówka. — Чешск. Kokorňák, Kokorňák menši. Slob. — Kokořik, Lanuška. — Сербск. Pečatnik. — Луз. Kokorička, Swjateje Márcyne Koruški.— Тат. Ахъ-тебенъ (Тавр.) — Чуваш. Сюронъ-Пуфи-уды (Каз.) — Корел. Кангасъ-лехтъ (Олон.) — Вотяки. Кузякъ-янъ. — Финн. Harakallion-heina. Mäkikielo. — Латыш. Melmenu-sahle, muggura kaali. — Эcm. Peetrid, luu jooksia rohi. — Нѣм. Weisswurtz Männlein (y Tabern. sub Polygonatum latifolium), Weisswurtz Weiblein (y Tabern. sub Polygonat. angustifolium). Die Gelenkwurzel, die Himmelsleiter, der Jageteufel, das Mariensiegel, die grosse Maiblume, das Salomons Siegel, der Stern des Herrn, die Waldhyacinthe, die ächte Weisswurtz, Zauken, Schminkwurz.— Франц. Le Grand Muguet, Genouillet, le Sceau de Salomon. — Англ. The Solomon's Seal, Ladder to heaven, Lady's Seal, Lady's Signet, Seal-wort, White-root, White-wort. Корни (Radix Sigilli Salomonis) употр. прежде въ медицинѣ да и теперь въ Россіи употр. отъ ломоты, ревматизма и укушенія бѣшеной собаки. Листья, ягоды и корни вызываютъ рвоту. Въ народн. медиц. употр. для купанья послѣ родовъ, отъ порѣзовъ и отъ ранъ — прикладываютъ листья, отъ грыжи у младенцевъ отваръ изъ корня, отъ «порухи», почечуя, отъ зубной боли, на кровеочистительный декоктъ, отъ боли поясницы и спины, отъ сибирской язвы, отъ водяной, отъ желчной болѣзни, отъ разслабленія. Настоемъ на водѣ умываются отъ загара. Свѣжія ягоды употребл. вмѣсто румянъ и для произведенія рвоты. Сухимъ корнемъ тоже натираютъ лицо для произведенія румянца.
*) Названіе Пѣна-Лупèна находится въ связи съ повѣрьемъ, что если растеніе имѣетъ четное число листьевъ, то это Лупена и тогда, если имъ вымоешься, кожу облупитъ съ лица; если же нечетное, то это «Пѣна» и вычиститъ лицо. Пот. [5]
Купе́на, или соломо́нова печа́ть (лат. Polygonátum) — род растений семейства Спаржевые (Asparagaceae).
アマドコロ属(アマドコロぞく、学名 Polygonatum)は、キジカクシ科(Asparagaceae)の1属。別名ナルコユリ属[4]。
学名 Polygonatum は「多くの膝」という意味で、長く連なる地下茎のことである[6]。
英語では Solomon's seal(ソロモンの印章)と総称する。語源には諸説あるが一説に、地下茎の断面が印章に似るからという[7] 。
葉序は、近縁種が互生なのに対し、アマドコロ属は互生、輪生、対生が混在している。節で言えば、sect. Verticillata は各種混在しており、sect. Sibirica は輪生、sect. Polygonatum は互生である。近縁種を含めた祖先形は互生であろうが、アマドコロ属の祖先形が何かははっきりしない[5]。
アマドコロ属はこの科で最大の属で、約57種[1][5]~約63種[8]が属す。63種中、20種が中国固有種である[8]。
Tamura (1993) によると、アマドコロ属は、sect. Verticillata と sect. Polygonatum の2節に分かれる[1]。しかし系統的には、sect. ata は基底的な側系統である。一方、進化的な sect. Polygonatum は、2つの単系統からなる多系統で、ほとんどの種を含む大きな系統と、少なくとも1種 Polygonatum fanchetii からなる小さな系統からなる[5]。
Meng (2014) は、この sect. ata から sect. Sibirica を分離し(また Polygonatum fanchetii を適切な節に移し)、3つの単系統節に整理した[5]。
一方、Tang (1978) はアマドコロ属を7列 (series) に分類した。のちの Tamura の分類と対比させると、sect. Verticillata が5列、sect. Polygonatum が2列に対応する。しかしこの分類も、少なくとも2つの大きな列 ser. Verticillata と ser. Alternfolia が非単系統である[5]。
アマドコロ属に近縁な属は Disporopsis と Heteropolygonatum である[5]。
大きく Meng (2014) による3節に分け、それらをさらに、Tang (1978) の列におおよそ対応する単系統に細分した。
アマドコロ属(アマドコロぞく、学名 Polygonatum)は、キジカクシ科(Asparagaceae)の1属。別名ナルコユリ属。