Schoenus és un gènere de la família de les ciperàcies de plantes herbàcies amb 367 espècies.
Schoenus és un gènere de la família de les ciperàcies de plantes herbàcies amb 367 espècies.
Šášina (Schoenus L.) je rod jednoděložných rostlin z čeledi šáchorovité (Cyperaceae).
Jedná se o vytrvalé trsnaté byliny s oddenky. Jsou jednodomé s oboupohlavnými květy. Lodyhy jsou oblé, nevětvené nebo nahoře větvené. Listy jsou nahloučeny na bázi, jsou jednoduché, přisedlé, s listovými pochvami. Čepele jsou šídlovité, žilnatina je souběžná, jazýček chybí. Květy jsou oboupohlavné, jsou v květenstvích, kláscích. Klásky skládají kružel o zpravidla 10-25 kláscích, kružel je silně hlávkovitě stažený. Květenství je vrcholové, ale někdy může být zdánlivě boční, kdy listen tvoří zdánlivé pokračování stonku. Květenství je podepřeno 1-2 listeny. Květy vyrůstají z paždí jednožilných plev, které jsou zpravidla temně purpurové až černé barvy, střední žilka je protažena v krátkou osinu. Dolní květy v klásku bývají sterilní. Okvětí je redukováno na 3-6 štětinek se zpětnými háčky, které slouží k zachycování na tělech živočichů (zoochorie), někdy je okvětí zcela zakrnělé. Tyčinky jsou 3, jsou volné. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, blizny jsou 3, semeník je svrchní. Plodem je nažka, zpravidla bělavá, trojboká, na povrchu hladká nebo slabě síťnatá.
Je známo asi 80 druhů, které jsou rozšířeny hlavně od teplejších částí mírného pásu po tropy celého světa, hlavně v Austrálii a jižní Asii, méně jinde v Asii, Evropě, Severní Americe, Jižní Americe a v Africe.
V ČR rostou pouze 2 druhy, oba jsou dnes v ČR velmi vzácné a kriticky ohrožené (C1). Šášina načernalá (Schoenus nigricans) dnes roste pouze na slatinných loukách u Mělnické Vrutice a u Bílichova ve Džbánu, dříve byla více rozšířena hlavně ve stř. a severních Čechách a možná asi i na jižní Moravě. Šášina rezavá rostla kdysi na slatinných loukách v Polabí, udržela se jen u Mělnické Vrutice, Všetat a u Lysé nad Labem.
Květena ČR: 8 nebo 9 díl
Šášina (Schoenus L.) je rod jednoděložných rostlin z čeledi šáchorovité (Cyperaceae).
Die Pflanzengattung Kopfried (Schoenus) gehört zur Familie der Sauergrasgewächse (Cyperaceae). Den deutschen Namen „Ried“ hat es von seinen Vorkommen im Moor = Ried erhalten.
Schoenus-Arten sind ausdauernde krautige Pflanzen, die Wuchshöhen von bis zu 60, selten bis zu 130 Zentimetern erreichen. Sie können dichte Rasen bilden. Die Laubblätter sind meist alle grundständig, sehr schmal und kürzer als der Stängel.
In schmalen rispigen, traubigen oder ährigen Blütenständen sind Ährchen angeordnet. Bei den europäischen Arten ist er endständig und besteht aus kopfig gedrängten, wenigblütigen Ährchen. Das Hüllblatt des untersten Ährchens umfasst oft den ganzen Blütenstand. Die Ährchen enthalten ein bis drei meist zwittrige Blüten, seltener vier bis neun Blüten. Das Perianth besteht aus drei bis sechs Borsten oder fehlt ganz. Jede zwittrige Blüte enthält ein bis sechs Staubblätter und zwei oder drei Narben. Die Nussfrucht ist stumpf dreikantig.
Die Gattung Schoenus wurde durch Carl von Linné aufgestellt.[1] Der Gattungsname Schoenus leitet sich von dem griechischen Wort schoinos für Binse ab. Synonyme für Schoenus L. sind: Chaetospora R.Br., Cyclocampe Steud., Gymnochaeta Steud., Helothrix Nees, Isoschoenus Nees, Lepidospora (F.Muell.) F.Muell., Lophocarpus Boeckeler, Melanoschoenos Ség., Neolophocarpus E.G.Camus, Ptilanthelium Steud., Streblidia Link.[1]
Das hauptsächliche Verbreitungsgebiet der Schoenus-Arten ist Australien (mit etwa 70 Arten), Neuseeland, Neuguinea, auch Asien, Südamerika und die Inseln im Pazifik. In Europa kommen nur zwei Arten vor, von denen das Rostrote Kopfried (Schoenus ferrugineus L.) auf Europa beschränkt ist, während das Schwarze Kopfbinse (Schoenus nigricans L.) die einzige Art der Gattung ist, die in mehreren Erdteilen vorkommt. In Europa kommt auch die Naturhybride: Schoenus ×scheuchzeri Brügger (Syn.: Schoenus ×intermedius Brügger) = Schoenus ferrugineus × Schoenus nigricans vor.[1]
Die Gattung Kopfried (Schoenus L.) umfasst etwa 130 Arten:[1]
Die Pflanzengattung Kopfried (Schoenus) gehört zur Familie der Sauergrasgewächse (Cyperaceae). Den deutschen Namen „Ried“ hat es von seinen Vorkommen im Moor = Ried erhalten.
Schoenus is a predominately austral genus of sedges,[2] commonly known as bogrushes,[3] or veldrushes in South Africa. Species of this genus occur mainly in South Africa (some 44 species), Australia (some 70 species) and Southeast Asia.[4] Others are found in scattered locations worldwide, from Europe (2 species) to Asia, North Africa (1 species) and the Americas.[5][6][7][8][9][10] Three species occur in the peatlands of southern South America, including S. antarcticus which is found in Tierra del Fuego, where it forms a component of hyperhumid Magellanic moorland.[11]
Taxonomic attention to the South African taxa, starting 2017, revealed a wealth of species. 24 species were transferred from Tetraria and Epischoenus into Schoenus, and several new species were described. S. inconspicuus, discovered on the outskirts of Cape Town, consists of only a few specimens.[2]
The Greek word schoinos means 'rush', 'reed' or 'coord'.[12] Schoenus has also been used to represent ancient Egyptian, Greek and Roman units of length and area based on knotted cords. In addition, it was the name of several ancient Greek towns, which were located in Arcadia, Boeotia and Corinthia, as well as several individuals in Greek mythology.
Similar to other sedges (plants in family Cyperaceae), Schoenus are graminoid (grass-like) monocotyledonous flowering plants. Most species of Schoenus usually grow in clumps, but a few species are more spreading in growth form.[13] The flowering stems (culms) of Schoenus are usually round (terete), but there are some species with angular (e.g. Schoenus quadrangularis) or flat (e.g. Schoenus complanatus) culms.[13][14] Leaves of Schoenus are serrate, basal and usually well-developed, but there are some species with leaves reduced to a sheath (e.g. Schoenus gracillimus).[13][14] Several species are hairy (e.g. Schoenus neovillosus), but in this genus it is not common to have hairs.[14][15][16][17][18]
Round flowering stems of Schoenus lucidus
Angled flowering stems
Flat flowering stems of Schoenus complanatus
As of November 2022, the Plants of the World Online indicates there are 157 species of Schoenus; however, this does not take into account several taxonomic changes made since 2020 (see sections below).[19]
Bogrushes
Several of the species that are currently on the list provided by Plants of the World Online database as of November 2022 have recently been transferred to other genera based on molecular and morphological evidence:
The genus Schoenus includes 44 species from the southern Africa Schoenus clade, which are divided into three main groups.[14]
Veldrushes
Schoenus cuspidatus group[14]
Epischoenus group[14]
Schoenus compar - Schoenus pictus group[14]
Unplaced species
Synonyms (yet to be incorporated in Plants of the World Online database)
Schoenus is a predominately austral genus of sedges, commonly known as bogrushes, or veldrushes in South Africa. Species of this genus occur mainly in South Africa (some 44 species), Australia (some 70 species) and Southeast Asia. Others are found in scattered locations worldwide, from Europe (2 species) to Asia, North Africa (1 species) and the Americas. Three species occur in the peatlands of southern South America, including S. antarcticus which is found in Tierra del Fuego, where it forms a component of hyperhumid Magellanic moorland.
Taxonomic attention to the South African taxa, starting 2017, revealed a wealth of species. 24 species were transferred from Tetraria and Epischoenus into Schoenus, and several new species were described. S. inconspicuus, discovered on the outskirts of Cape Town, consists of only a few specimens.
Schoenus es un género de plantas herbáceas de la familia Cyperaceae. Comprende 412 especies descritas y de estas, solo 109 aceptadas.[2]
Son plantas perennes, raramente anuales. Tallos cespitosos, a menudo teretes y lisos. Hojas basales, lineares, filiformes, setáceas o reducidas, canaliculadas, de vainas amplias a veces barbadas en la abertura. Inflorescencia terminal, racemosa, paniculada o capitada; brácteas foliiformes con bases amplias. Espiguillas bisexuales, solitarias o en agregados cimosos cortamente ramificados, comprimidos, paucifloras; raquilla endurecida y recta en la parte basal y sinuosa en la parte distal. Glumas 9-13, dísticas, carinadas, 1-nervias, oscuras, las inferiores estériles, las distales 1-5 subyacentes bajo flores bisexuales. Flores normalmente bisexuales. Perianto de cerdas lisas, plumosas, escábridas o ausente; estambres 1-3(-6); estigmas 3. Aquenios ovoides o elipsoides, trígonos, obtusos o apiculados, sésiles o estipitados, lisos, rugosos o escrobiculados.[3]
Se encuentran principalmente en Australia y Sudeste de Asia, unas pocas en Europa, África y América.
El género fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 1: 42. 1753.[3] La especie tipo es: Schoenus nigricans L.
Schoenus es un género de plantas herbáceas de la familia Cyperaceae. Comprende 412 especies descritas y de estas, solo 109 aceptadas.
Sepsikas (Schoenus) on taimeperekond sugukonnast lõikheinalised.
Perekonda kuulub umbes 110 liiki. Valdav osa neist elab lõunapoolkeral, eriti palju (70 liiki) Austraalias. Euroopas on sepsikaid kaks liiki, mõlemad kasvavad ka Eestis.
Sepsikas (Schoenus) on taimeperekond sugukonnast lõikheinalised.
Perekonda kuulub umbes 110 liiki. Valdav osa neist elab lõunapoolkeral, eriti palju (70 liiki) Austraalias. Euroopas on sepsikaid kaks liiki, mõlemad kasvavad ka Eestis.
Ruosteheinät (Schoenus) on sarakasvien (Cyperaceae) heimoon kuuluva kasvisuku. Sukuun kuuluu 109 lajia.[1]
Ruosteheinät ovat monivuotisia ja mätästäviä sarakasveja, joiden varret ovat pyöreähköjä ja sileitä. Ruosteheinien lehdet ovat vartta lyhyempiä ja lehtitupet mustanruskeita sekä kiiltäviä. Kukinnon muodostavassa tähkistössä on kahdesta kuuteen mustaa tähkää varren kärjessä tiiviinä rykelmänä. Kukinnon alapuolella on kaksi tukilehteä, joista sisempi on lyhyt ja ulompi yhtä pitkä tai pidempi kuin koko tähkistö. Tähkät ovat harvakukkaisia, ja kukat ovat kaksineuvoisia. Emit ovat kolmiluottisia.[2]
Suvun lajeista Suomessa tavataan ruskoruosteheinää (Schoenus ferrugineus), josta on useita havaintoja Kuusamon seudulta sekä muutamia Pohjois-Karjalasta.[3]
Ruosteheinät (Schoenus) on sarakasvien (Cyperaceae) heimoon kuuluva kasvisuku. Sukuun kuuluu 109 lajia.
Ruosteheinät ovat monivuotisia ja mätästäviä sarakasveja, joiden varret ovat pyöreähköjä ja sileitä. Ruosteheinien lehdet ovat vartta lyhyempiä ja lehtitupet mustanruskeita sekä kiiltäviä. Kukinnon muodostavassa tähkistössä on kahdesta kuuteen mustaa tähkää varren kärjessä tiiviinä rykelmänä. Kukinnon alapuolella on kaksi tukilehteä, joista sisempi on lyhyt ja ulompi yhtä pitkä tai pidempi kuin koko tähkistö. Tähkät ovat harvakukkaisia, ja kukat ovat kaksineuvoisia. Emit ovat kolmiluottisia.
Suvun lajeista Suomessa tavataan ruskoruosteheinää (Schoenus ferrugineus), josta on useita havaintoja Kuusamon seudulta sekä muutamia Pohjois-Karjalasta.
Schoenus est un genre de plantes de la famille des Cyperaceae. Ces plantes sont généralement appelées « Choin » en français.
Schoenus est un genre de plantes de la famille des Cyperaceae. Ces plantes sont généralement appelées « Choin » en français.
Šasnja[1][2] (Schoenus) je ród ze swójby cachorowych rostlinow (Cyperaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
Šasnja (Schoenus) je ród ze swójby cachorowych rostlinow (Cyperaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
čorna šasnja (Schoenus nigricans) zerzawojta šasnja (Schoenus ferrugineus)Vikšrenis (Schoenus) – viksvuolinių (Cyperaceae) šeimos augalų gentis, kurioje yra apie 60 rūšių, paplitusių Europoje, Australijoje ir Naujojoje Zelandijoje.
Lietuvoje auga dvi rūšys:
Marzyca (Schoenus L.) – rodzaj roślin z rodziny ciborowatych (Cyperaceae). Należy do niego w zależności od ujęcia systematycznego od ok. 80[2] do 120[3] gatunków. Gatunkiem typowym jest Schoenus nigricans L.[4]. Największe zróżnicowanie gatunkowe występuje w Australii, mniej liczne gatunki rosną poza tym w Azji (głównie południowo-wschodniej), na wyspach Pacyfiku, w Europie, w Ameryce Północnej[3]. Do flory polskiej należą dwa gatunki: marzyca czarniawa (Schoenus nigricans) i marzyca ruda (Schoenus ferrugineus)[5].
Adupla Bosc ex A. L. Jussieu in F. Cuvier, Mariscus J. Gaertner, Melanoschoenos Séguier
Rodzaj należy do rodziny ciborowatych (Cyperaceae) z rzędu wiechlinowców (Poales) stanowiącego jeden z kladów jednoliściennych (monocots)[1]. W obrębie rodziny należy do plemienia Schoeneae w obrębie podrodziny Cyperoideae[6].
Marzyca (Schoenus L.) – rodzaj roślin z rodziny ciborowatych (Cyperaceae). Należy do niego w zależności od ujęcia systematycznego od ok. 80 do 120 gatunków. Gatunkiem typowym jest Schoenus nigricans L.. Największe zróżnicowanie gatunkowe występuje w Australii, mniej liczne gatunki rosną poza tym w Azji (głównie południowo-wschodniej), na wyspach Pacyfiku, w Europie, w Ameryce Północnej. Do flory polskiej należą dwa gatunki: marzyca czarniawa (Schoenus nigricans) i marzyca ruda (Schoenus ferrugineus).
Schoenus L. é um género botânico pertencente à família Cyperaceae.[1]
É um gênero composto por aproximadamente 360 espécies.
Schoenus L. é um género botânico pertencente à família Cyperaceae.
É um gênero composto por aproximadamente 360 espécies.
Axagssläktet (Schoenus) är ett släkte i familjen halvgräs med omkring 100 arter. I Sverige förekommer två axag (S. ferrugineus) och knappag (S. nigricans).
Denna växtartikel saknar väsentlig information. Du kan hjälpa till genom att tillföra sådan.
Schoenus L. (1753)
Синонимы
Схенус (лат. Schoenus) — род травянистых растений семейства Осоковые (Cyperaceae). Название происходит от др.-греч. σχοῖνος «тростник, камыш».
Многолетние, редко однолетние, травянистые растения. Корневища укороченные. Стебли простые, цилиндрические, низко облиственные. Листья линейные, желобчато-трёхгранные.
Колоски ланцетовидные, уплощённые, 2—3(4)-цветковые, с прицветными листьями, собраны по 1—10(15) в верхушечное головчатое соцветие. Кроющие чешуи килеватые, расположены в два ряда. Цветки обоеполые, околоцветник из 3—5 одинаковых щетинок. Тычинок 3. Завязь верхняя, одногнёздная; столбик при основании утолщенный, при плодах опадает; рылец 3. Плод — блестящий, округло-трёхгранный орешек.
Род Схенус по данным Королевских ботанических садов Кью включает 109 видов[2]:
Схенус (лат. Schoenus) — род травянистых растений семейства Осоковые (Cyperaceae). Название происходит от др.-греч. σχοῖνος «тростник, камыш».
赤箭莎属（学名：Schoenus）是莎草科下的一个属，为多年生草本植物。该属共有约80种，主要产于澳大利亚。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
