Kağızıağac (lat. Broussonetia)[1] - tutkimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.[2]
Kağızıağac (lat. Broussonetia) - tutkimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.
Papírovník (Broussonetia) je rod rostlin z čeledi morušovníkovité (Moraceae). Jsou to dřeviny s jednoduchými střídavými listy a drobnými bezkorunnými květy nahloučenými v kulovitých nebo klasovitých květenstvích. Rod zahrnuje 10 druhů a je rozšířen v Asii, Oceánii a na Madagaskaru. Nejvíc druhů roste v Asii. Papírovník čínský je pěstován v teplých oblastech České republiky jako okrasná dřevina.
Papírovníky jsou jednodomé nebo dvoudomé keře, šplhavé keře nebo stromy s jednoduchými střídavými listy s opadavými palisty. Při poranění roní mléčný latex. Čepel listů je jednoduchá nebo dlanitě laločnatá, na okraji zubatá, se 3 až 5 primárními žilkami a zpeřenou sekundární žilnatinou. Samčí květenství je úžlabní, klasovité nebo hlávkovité, s mnoha květy. Samičí květenství je hustě hlávkovité nebo protažené, podepřené vytrvalými listeny. Kalich (někdy uváděný jako okvětí) je srostlý z 3 nebo 4 lístků. Koruna chybí. Plody jsou srostlé do hustého kulovitého plodenství.[1]
Listy papírovníku čínského
Samčí květenství papírovníku čínského
Samičí květenství papírovníku Kazinockého
Plodenství papírovníku čínského
Latinský název připomíná francouzského přírodovědce jménem Pierre Marie Auguste Broussonet (1761–1807), který v 18. století rostlinu přinesl do Evropy.
Rod papírovník zahrnuje v současném pojetí 10 druhů. Je rozšířen v temperátní a tropické Asii, Oceánii, na Madagaskaru a Komorských ostrovech.[2] Papírovník čínský zdomácněl i v jiných částech světa, např. v Severní Americe, jižní Evropě a Austrálii.[3][4][5]
Papírovník čínský je typická pionýrská dřevina. Semena zřídka vyklíčí pod zapojeným korunním lesním patrem. Pokud se však utvoří světlina, objeví se mladé rostliny a často vytvoří hustý porost. Papírovník roste často také podél silnic, na opuštěných polích a jiných narušených místech.[6] Květy jsou opylovány větrem, rozšiřují ptáci pojídající dužninu plodů.[7] V Jihovýchodní Asii je papírovník jednou ze živných rostlin housenek babočkovitého motýla bělopáska Neptis hylas.[8]
Bělopásek Neptis hylas
Rod Broussonetia je v současné taxonomii řazen do tribu Dorstenieae na základě studie z roku 2009. Předtím byl řazen do tribu Moreae.[9]
Počet udávaných druhů rodu se v různých zdrojích liší, což souvisí s dosud neustálenou taxonomií a vymezením rodů čeledi Moraceae. Často jsou uváděny pouze 4 druhy.[1] Některé další druhy sem byly postupně přeřazeny zejména z rodů Morus (morušovník), Maclura (maklura) nebo dokonce Ficus (fíkovník).[10][11]
Papírovník čínský (Broussonetia papyrifera) se pěstuje jako okrasná dřevina. V České republice prospívá jen v nejteplejších oblastech a vyžaduje zimní kryt. Vysazuje se jako solitéra. Lýková lákna z vnitřní vrstvy kůry papírovníku slouží v Číně a Indočíně k tradiční výrobě kvalitního, pevného papíru a textilií. Vlákna jsou pevná a před příchodem nylonu se z nich také zhotovovaly provazy. Dužnaté části plodů papírovníku čínského jsou jedlé a mají sladkou chuť. Dřevo slouží k výrobě nábytku, listy a plody jsou užívány v lékařství proti průjmu, chorobám kolenních kloubů, závratím a impotenci.[12][13][1][14] Pěstování rostliny má dlouhou historii v Polynésii, kde se z vláken zhotovovaly oděvy.[6] V botanických zahradách se velmi zřídka pěstuje i jednodomý asijský druh papírovník Kazinockého (B. kazinoki), který je vysazen např. v asijské lesní části Pražské botanické zahrady v Tróji.
Existují i okrasné kultivary papírovníků, např. B. papyrifera 'Golden Shadow' s jasně žlutými listy, 'Laciniata' s dřípenými listy, 'Variegata' a 'Kuanyin' se skvrnitými listy nebo variegátní B. kazinoki 'Color Palette'.[15]
Papírovník čínský je v některých oblastech, např. v Indii, Austrálii, Argentině či v jižních státech USA, invazní rostlinou, podobně jako v některých zemích tropické Afriky (Uganda, Ghana aj.) V Pákistánu je dokonce řazen mezi 6 nejobtížnějších invazních rostlin, neboť zde obsadil rozlehlé oblasti a vytlačuje původní vegetaci. Za jednu z nejhorších invazních rostlin je považován i v argentinských pampách.[6][16]
Papírovník čínský jako pouliční strom
Thajský pokrm s mladými květenstvími B. kurzii
Tradiční výroba papíru z papírovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu papírovník ve Wikimedia Commons
Papírovník (Broussonetia) je rod rostlin z čeledi morušovníkovité (Moraceae). Jsou to dřeviny s jednoduchými střídavými listy a drobnými bezkorunnými květy nahloučenými v kulovitých nebo klasovitých květenstvích. Rod zahrnuje 10 druhů a je rozšířen v Asii, Oceánii a na Madagaskaru. Nejvíc druhů roste v Asii. Papírovník čínský je pěstován v teplých oblastech České republiky jako okrasná dřevina.
Broussonetia is a genus of four species (including one hybrid species) of trees in the family Moraceae, native to eastern Asia.[1] These four species have high-quality fiber which consist of more than 90% of cellulose. They are traditionally applied for various daily necessities in South Eastern Asia and papermaking in East Asia.
One of these is the paper mulberry (Broussonetia papyrifera), whose bark fiber is used to make traditional paper in China, Korea, and Japan. This species has been widely introduced and has become invasive in some areas. Not only is paper mulberry used for paper making, but also other species are widely used in paper industry in those three country history. In fact, paper mulberry is not a major source of their traditional paper at least in Korea and Japan. Major material fibers of Hanji (Korean paper) and Washi (Japanese paper) come from Broussonetia × kazinoki.[2] Broussonetia × kazinoki is known as only hybrid in Broussonetia genus between B. monoica and B. papyrifera.
Five fossil fruits of †Broussonetia pygmaea have been extracted from borehole samples of the Middle Miocene freshwater deposits in Nowy Sacz Basin, West Carpathians, Poland.[3]
_Bali_I.jpg)
{{cite journal}}: CS1 maint: multiple names: authors list (link) Broussonetia is a genus of four species (including one hybrid species) of trees in the family Moraceae, native to eastern Asia. These four species have high-quality fiber which consist of more than 90% of cellulose. They are traditionally applied for various daily necessities in South Eastern Asia and papermaking in East Asia.
One of these is the paper mulberry (Broussonetia papyrifera), whose bark fiber is used to make traditional paper in China, Korea, and Japan. This species has been widely introduced and has become invasive in some areas. Not only is paper mulberry used for paper making, but also other species are widely used in paper industry in those three country history. In fact, paper mulberry is not a major source of their traditional paper at least in Korea and Japan. Major material fibers of Hanji (Korean paper) and Washi (Japanese paper) come from Broussonetia × kazinoki. Broussonetia × kazinoki is known as only hybrid in Broussonetia genus between B. monoica and B. papyrifera.
Broussonetia es un género con 38 especies de árboles pertenecientes a la familia Moraceae, son nativos del este de Asia.
Datos: Q600114
Multimedia:
Especies: Broussonetia
Broussonetia es un género con 38 especies de árboles pertenecientes a la familia Moraceae, son nativos del este de Asia.
Broussonetia est un genre de plantes de la famille des Moraceae originaire d'Extrême-Orient, dont l'espèce la plus connue est le mûrier à papier.
Le nom de ce genre rend hommage à Pierre Marie Auguste Broussonet (1761-1807), botaniste français qui fut le premier à introduire des pieds femelles de mûrier à papier de Chine à la fin du XVIIIe siècle.
Broussonetia est un genre de plantes de la famille des Moraceae originaire d'Extrême-Orient, dont l'espèce la plus connue est le mûrier à papier.
Le nom de ce genre rend hommage à Pierre Marie Auguste Broussonet (1761-1807), botaniste français qui fut le premier à introduire des pieds femelles de mûrier à papier de Chine à la fin du XVIIIe siècle.
Brosonecija (gorica, lat. Broussonetia), biljni rod iz porodice dudovki kojemu pripada oko 10 vrsta grmlja i drveća.[1]
U Hrvatskoj razte vrsta japanska gorica ili papirasta gorica, poznata i kao dudovac i smokovača (Broussonetia papyrifera)
Brosonecija (gorica, lat. Broussonetia), biljni rod iz porodice dudovki kojemu pripada oko 10 vrsta grmlja i drveća.
U Hrvatskoj razte vrsta japanska gorica ili papirasta gorica, poznata i kao dudovac i smokovača (Broussonetia papyrifera)
Broussonetia (nell'uso italiano non scientifico anche brussonezia) è un genere di piante della famiglia delle Moraceae, di cui la specie più nota è il gelso da carta [Broussonetia papyrifera (L.) L'Hér. ex Vent.].
Comprende piante originarie dell'Estremo Oriente.
Il nome di questo genere rende omaggio a Pierre Marie Auguste Broussonet (1761 -1807) botanico francese che fu il primo ad introdurre delle piante femminili di gelso da carta dalla Cina alla fine del XVIII secolo.
Broussonetia (nell'uso italiano non scientifico anche brussonezia) è un genere di piante della famiglia delle Moraceae, di cui la specie più nota è il gelso da carta [Broussonetia papyrifera (L.) L'Hér. ex Vent.].
Comprende piante originarie dell'Estremo Oriente.
Il nome di questo genere rende omaggio a Pierre Marie Auguste Broussonet (1761 -1807) botanico francese che fu il primo ad introdurre delle piante femminili di gelso da carta dalla Cina alla fine del XVIII secolo.
Broussonetia é um género botânico pertencente à família Moraceae[1].
Broussonetia é um género botânico pertencente à família Moraceae.
«Broussonetia — World Flora Online». www.worldfloraonline.org. Consultado em 19 de agosto de 2020Pappersmullbärssläktet (Broussonetia) är ett växtsläkte i familjen mullbärsväxter med flera arter.
Arter enligt Catalogue of Life[1]:
Wikimedia Commons har media som rör Pappersmullbärssläktet.
Wikispecies har information om Broussonetia.
Pappersmullbärssläktet (Broussonetia) är ett växtsläkte i familjen mullbärsväxter med flera arter.
Arter enligt Catalogue of Life:
Broussonetia greveana Broussonetia hanjiana Broussonetia harmandii Broussonetia integrifolia Broussonetia kaempferi Broussonetia kazinoki Broussonetia kurzii Broussonetia luzonica Broussonetia papyrifera Broussonetia zeylanicaChi Dướng (danh pháp khoa học: Broussonetia) là một chi của khoảng 4 loài cây thân gỗ trong họ Dâu tằm (Moraceae), có nguồn gốc từ Đông Á. Khu vực sinh sống: Đông Á và các đảo trên Thái Bình Dương.
Vỏ cây của một số loài như dướng (Broussonetia papyrifera) được dùng trong sản xuất giấy. Gỗ được dùng đóng đồ gỗ còn lá và quả đôi khi được dùng trong y học.
Chi Dướng (danh pháp khoa học: Broussonetia) là một chi của khoảng 4 loài cây thân gỗ trong họ Dâu tằm (Moraceae), có nguồn gốc từ Đông Á. Khu vực sinh sống: Đông Á và các đảo trên Thái Bình Dương.
Бруссоне́тия (лат. Broussonetia) — род однодомных деревьев и кустарников семейства Тутовые (Moraceae). Установлен Этьеном Вентеном и назван в честь французского ботаника Бруссона[2].
Представители рода — деревья высотой 5—16 м.
Листья сидят спирально или супротивно, яйцевидные, черешчатые, цельные или трёхлопастные, по краю зубчатые, с опадающими прилистниками.
Цветки двудомные. Тычиночные собраны в серёжки, цветы с четырёхраздельным околоцветником и четырьмя тычинками. Пестичные в шаровидных головках, с трёх—пятизубчатым околоцветником и нитевидным столбиком. Завязь верхняя, с нитевидным рыльцем.
Плод сложный, состоит из мясистых ягод, сросшихся друг с другом и со стержнем соцветия.
Наиболее замечателен вид Японское бумажное дерево (Broussonetia papyrifera). Луб его, отличающийся большой плотностью и гибкостью, легко сдирается со ствола и употребляется местами под тропиками на приготовление одежды. Из волокон луба делается в Японии плотная, эластичная бумага. Эластичностью своей бумага эта обязана тому обстоятельству, что составляющие её волокна чрезвычайно гибки и достигают 1—2 см длины, тогда как в наших бумагах волокна имеют длину всего в несколько мм (китайская бумага приготовляется из сердцевины Oralia papyrifera Hook., а народы древности употребляли для выделки бумаги сердцевину Cyperus papyrus L.).
Род Бруссонетия входит в семейство Тутовые (Moraceae) порядка Розоцветные (Rosales).
Бруссоне́тия (лат. Broussonetia) — род однодомных деревьев и кустарников семейства Тутовые (Moraceae). Установлен Этьеном Вентеном и назван в честь французского ботаника Бруссона.
構屬(Broussonetia)是桑科的其中一屬，原產於東亞。
藤蟠 ─ Broussonetia kaempferi
小構樹 ─ Broussonetia kazinoki
落葉花桑 ─ Broussonetia kurzii
構樹 ─ Broussonetia papyrifera
構屬(Broussonetia)是桑科的其中一屬，原產於東亞。
分類（APG） 界 : 植物界 Plantae 階級なし : 被子植物 angiosperms 階級なし : 真正双子葉類 eudicots 目 : バラ目 Rosales 科 : クワ科 Moraceae 属 : コウゾ属 Broussonetia 学名 Broussonetia Orteg. 下位分類群 コウゾ属（コウゾぞく）またはカジノキ属（カジノキぞく）は、クワ科の1属である。落葉低木。樹皮を利用するために栽培される。
次の4種が認められている。
このほか、雑種コウゾ Broussonetia kazinoki × papyrifera があるが、Broussonetia kazinoki の和名をコウゾとすることもある。
コウゾ、ヒメコウゾ、カジノキは、古い文献では明確に区別されていないことも多い。現在でも産業界では区別せずコウゾと呼ぶこともあるが、輸入品はカジノキが主である。
丈夫な繊維でできた樹皮が利用される。種により品質が違うともされるが、利用法の違いはほとんどない。
日本では糸にほぐして木綿 (ゆう)を作り、それを織って太布（たふ）にする。また、繊維に分解し、和紙、画仙紙などの紙の原料にもなる。
ポリネシアでは、樹皮をそのまま叩いて伸ばし張り合わせ、タパにする。
