Anýzovník vonný (Gloeophyllum odoratum (Wulfen) Imazeki) je nejedlý druh houby. Roste především na trouchnivějících pařezech smrků. Vyznačuje se intenzivní a výraznou anýzovou vůní.[1]
Klobouk 30-180 mm, zpočátku hlízovitý, pak polokruhovitý, často nepravidelný. Je bokem přirostlý nebo polorozlitý, vytrvalý, 3-12 cm široký.[3]
Povrch je žlutě až skořicově hnědý, hrbolatý, v mládí plstnatý a ve stáří holý. Staré přezimující plodnice jsou tmavohnědé až černé. [1]
Hymenofor: Rourky 5-15 mm dlouhé, vrstevnaté, s hranatými, 1,5-1 mm velkými, okrově hnědými póry. Póry, žluté až nahnědlé, 1-2 na mm, oblé. [3]
Dužnina čerstvých plodnic je šťavnatá. Rezavohnědá, silná, korkovitá, později tuhne až dřevnatí.[1]
Výtrusný prach je bílý. Výtrusy mají elipsovitý tvar, povrch hladký, bezbarvý nebo slabě nažloutlý.[1]
Vůně čerstvé plodnice intenzivně voní po anýzu, vanilce či fenyklu.[1]
Roste velmi hojně na pařezech smrků, vzácněji i na jiných jehličnanech, řidčeji na jedlích. Anýzovník upřednostňuje kyselé půdy od nížin po pahorkatiny. Vyskytuje se také v horských deštných pralesích Malajsie. [2]
Jeho výtrusy přenáší pilořitky, které nakazí dřevo. Abnormální plodnice se vyskytují na důlním dřevu, které obsahuje hnědočervený pigment zvaný trametin. Anýzovník vyvolává hnědou hnilobu dřeva. [2]
Vzhledem k vůni a místu je snadno určitelný.[3]
Anýzovník vonný (Gloeophyllum odoratum (Wulfen) Imazeki) je nejedlý druh houby. Roste především na trouchnivějících pařezech smrků. Vyznačuje se intenzivní a výraznou anýzovou vůní.