Antraknóza ořešáku také hnědnutí listů ořešáků nebo černá skvrnitost ořešáku je houbová choroba ořešáku způsobená houbou Ophiognomonia leptostyla (synonymum Gnomonia leptostyla). Choroba se projevuje černohnědými zasychajícími skvrnami na listech, plodech a výjimečně se projevuje i na letorostech. [1] Příznaky, skvrny na plodech, mohou být zaměnitelné se skvrnami způsobenými bakteriemi. Choroba se vyskytuje v celé Evropě a v Severní Americe.
Výskyt antraknózy ořešáku lze snadno identifikovat makroskopicky především jejich příznaků. Na listech se nejdříve projevuje menšími, tmavě hnědými ohraničenými skvrnami, především kolem nervatury. Skvrny jsou nejprve žlutohnědé, později od středů hnědé a nakonec nekrotizují. Skvrny se postupně zvětšují a spojují. V důsledku toho se listová plocha zmenšuje a listy předčasně opadávají v různých fázích napadení. Napadené plody mají tmavé propadlé skvrny a rostlinná pletiva jsou tmavá. Plody někdy předčasně opadávají. Černohnědé zasychající skvrny jsou symptomy na listech, plodech a výjimečně se takto napadení projevuje i na letorostech.[1]
Perithecia jsou uloženy v listech. Jejich stopky jsou kratší než 250 mikrometrů. Askospory jsou 19-23 mikronů dlouhé a 3,5 mikronů široké.
Ophiognomonia leptostyla ovlivňuje různé druhy ořešáku. Parazit přezimuje ve spadaném listí, kde na jaře dozrávají plodnice peritecia s vřecky a askosporami. Askospory jsou zdrojem primárních infekcí.[2] Houba se dobře šíří za vlhkého počasí a může strom značně oslabovat. Objevuje se na jaře a přenáší se na zdravé stromy hlavně větrem. Patogen vyžaduje k rozvoji po napadení teploty kolem 21° C a vysokou relativní vlhkost (96 - 100%). Přesto bylo prokázáno, že konidie patogena přežijí po dobu dvou týdnů bez vody.[3]
Choroba způsobuje škody především ve vlhkých letech, významný výnos ztráta ve sklizni ořechového dřeva a může způsobit vážné odlistění.
Důležitým opatřením proti této chorobě je odstranění a likvidace listí na podzim. Pouze ve výjimečných případech by měly být používány fungicidy. Vyšší dávky dusíku v hnojivech také snižují rozsah choroby.
Výskyt choroby lze u mladých porostů omezit ošetřením, nejlépe již před květem. [1]
Antraknóza ořešáku také hnědnutí listů ořešáků nebo černá skvrnitost ořešáku je houbová choroba ořešáku způsobená houbou Ophiognomonia leptostyla (synonymum Gnomonia leptostyla). Choroba se projevuje černohnědými zasychajícími skvrnami na listech, plodech a výjimečně se projevuje i na letorostech. Příznaky, skvrny na plodech, mohou být zaměnitelné se skvrnami způsobenými bakteriemi. Choroba se vyskytuje v celé Evropě a v Severní Americe.
Ophiognomonia leptostyla (Syn. Gnomonia leptostyla)[1] ist eine Pilzart aus der Familie der Gnomoniaceae. Sie verursacht die sogenannte Marssonina-Blattfleckenkrankheit auf Walnuss und Schwarznuss,[2] benannt nach ihrer Nebenfruchtform Marssoniella juglandis.
Ophiagnomonia leptostyla lässt sich makroskopisch vor allem anhand ihrer Befallssymptome identifizieren. Die Blätter bekommen zunächst kleine dunkelbraune Flecken mit hellerem Zentrum. In der Folge vergilben ganze Blattfiedern, größere Blattpartien werden braun und Blattfiedern und Blätter fallen in unterschiedlichen Befallsstadien vorzeitig ab. Auch Früchte und gelegentlich Sprosse werden befallen. Befallene Nüsse haben dunkle eingesenkte Flecken und ein dunkles schrumpeliges Fruchtfleisch.[2][3]
Die Perithecien sind in die Blätter eingesenkt. Ihre Hälse sind kürzer als 250 Mikrometer. Die Ascosporen werden 19–23 Mikrometer lang und 3,5 μm breit.[1] Bei der Nebenfruchtform werden zweizellige, gebogene Konidien auf der Blattunterseite in Acervuli gebildet.[2]
Ophiognomonia leptostyla befällt verschiedene Arten von Walnüssen.[1] Die Art überwintert auf den abgefallenen Blättern und infiziert von dort aus im Frühsommer erneut Blätter und Früchte.[2]
Ophiognomonia leptostyla ist in ganz Europa und Nordamerika verbreitet.[1]
Die Krankheit verursacht besonders in nassen Jahren erhebliche Ertragseinbußen bei der Walnussernte und kann zu starker Entlaubung führen.[2] Wichtige Maßnahmen gegen die Krankheit sind Entfernen und Vernichten der Blätter im Herbst. Nur ausnahmsweise sollte eine Bekämpfung mit Fungiziden in Erwägung gezogen werden. Eine hohe Düngung mit Stickstoff reduziert auch das Krankheitsausmaß.[3]
Ophiognomonia leptostyla wurde 1823 von Elias Magnus Fries als Sphaeria leptostyla erstbeschrieben, Vincenzo de Cesati und Giuseppe De Notaris stellten die Art in die Gattung Gnomonia. 2008 wurde sie aufgrund molekularbiologischer Untersuchungen in die Gattung Ophiognomonia gestellt.[1]
Ophiognomonia leptostyla (Syn. Gnomonia leptostyla) ist eine Pilzart aus der Familie der Gnomoniaceae. Sie verursacht die sogenannte Marssonina-Blattfleckenkrankheit auf Walnuss und Schwarznuss, benannt nach ihrer Nebenfruchtform Marssoniella juglandis.
Gnomonia leptostyla is a fungal plant pathogen. It is newly named Ophiognomonia leptostyla and occurs on walnut (Juglans spp.) and causes leaf blotch and leaf spots which is called walnut anthracnose or walnut black spot. The anamorph is Marssoniella juglandis.[1]
Gnomonia leptostyla is a fungal plant pathogen. It is newly named Ophiognomonia leptostyla and occurs on walnut (Juglans spp.) and causes leaf blotch and leaf spots which is called walnut anthracnose or walnut black spot. The anamorph is Marssoniella juglandis.
Gnomonia leptostyla è un fungo ascomicete parassita della piante. Causa l'antracnosi del noce. Gli anamorfi del fungo sono conosciuti come Marssonina juglandis.
Il fungo attacca i rametti, il rivestimento esterno dei giovani frutti (mallo) e soprattutto le foglie. Su queste ultime provoca inizialmente delle macchie bruno scure circondate da un alone clorotico, che successivamente finiscono per disseccarsi e lacerarsi. Le foglie più intensamente colpite cadono anticipatamente. Sui rami si formano macchie bruno scure allungate, che in seguito si evolvono in veri e propri cancri. Sui giovani frutti si producono macchie brune rotondeggianti, che si sviluppano in profondità. La malattia si manifesta nel periodo primaverile ed estivo, a partire dal mese di maggio.
Si pratica mediante trattamenti preventivi con prodotti a base di rame, da eseguirsi in primavera. Bisogna inoltre raccogliere e distruggere le foglie infette cadute al suolo ed asportare e distruggere i rametti che presentano lesioni cancerose.
Gnomonia leptostyla è un fungo ascomicete parassita della piante. Causa l'antracnosi del noce. Gli anamorfi del fungo sono conosciuti come Marssonina juglandis.
De bladvlekkenziekte Gnomonia leptostyla (anam. Marssoniella juglandis) is een schimmel die behoort tot de familie van de Gnomoniaceae.
Gnomonia leptostyla veroorzaakt ronde tot hoekige, eerst gele en later bruinwordende vlekken met een donkerbruine rand op de bladeren, bladstelen, scheuten en vruchten van de gewone walnoot en zwarte walnoot en veroorzaakt oogstderving en kwaliteitsverlies door vroegtijdige rijping of verdroging van de noten en smaakverlies. De ziekte treedt vooral in slechte, natte zomers op.
De schimmel overwintert in de eindknoppen en op het afgevallen blad en vruchtschillen. In het voorjaar worden op dit oude blad en vruchtschillen sporenzakjes met ascosporen gevormd. De ascosporen worden door regen en wind verspreid en infecteren het nieuwe blad. In de op het blad ontstane vlekken worden conidiën gevormd, die weer nieuwe infecties geven. Ook kunnen de conidiënvormende vruchtlichamen in de eindknoppen overwinteren.
De bladvlekkenziekte Gnomonia leptostyla (anam. Marssoniella juglandis) is een schimmel die behoort tot de familie van de Gnomoniaceae.
Gnomonia leptostyla veroorzaakt ronde tot hoekige, eerst gele en later bruinwordende vlekken met een donkerbruine rand op de bladeren, bladstelen, scheuten en vruchten van de gewone walnoot en zwarte walnoot en veroorzaakt oogstderving en kwaliteitsverlies door vroegtijdige rijping of verdroging van de noten en smaakverlies. De ziekte treedt vooral in slechte, natte zomers op.
De schimmel overwintert in de eindknoppen en op het afgevallen blad en vruchtschillen. In het voorjaar worden op dit oude blad en vruchtschillen sporenzakjes met ascosporen gevormd. De ascosporen worden door regen en wind verspreid en infecteren het nieuwe blad. In de op het blad ontstane vlekken worden conidiën gevormd, die weer nieuwe infecties geven. Ook kunnen de conidiënvormende vruchtlichamen in de eindknoppen overwinteren.
Ophiognomonia leptostyla (Fr.) Sogonov – gatunek grzybów z klasy Sordariomycetes[1]. Grzyb mikroskopijny, patogen wywołujący chorobę o nazwie antraknoza orzecha włoskiego[2].
Pozycja w klasyfikacji według Index Fungorum: Ophiognomonia, Gnomoniaceae, Diaporthales, Sordariomycetidae, Sordariomycetes, Pezizomycotina, Ascomycota, Fungi[1].
Po raz pierwszy takson ten zdiagnozował w 1823 roku Elias Fries nadając mu nazwę Sphaeria leptostyla. W oparciu o badania z zakresu biologii molekularnej w 2008 roku Mikhail V. Sogonov przeniósł go do rodzaju Ophiognomonia[1].
Anamorfa: Neomarssoniella juglandis (Lib.) U. Braun (1991)[4].
Anamorfa rozwija się od wiosny do jesieni jako pasożyt w porażonych tkankach orzecha włoskiego (Juglans regia)[5]. Acerwulusy o średnicy 70-200 μm tworzą się między skórką i naskórkiem żywiciela. Powstają w nich sierpowato zagięte, dwukomórkowe, bezbarwne, gładkie konidia o rozmiarach 18-24 × 3-4 μm. Czasami tworzą się także cylindryczne, jednokomórkowe mikrokonidia o rozmiarach 6-12 × 1 μm[4].
Teleomorfa rozwija się jako saprotrof na opadłych liściach orzecha włoskiego. Wiosną wytworzone w niej zarodniki płciowe dokonują infekcji pierwotnej, porażając liście, owoce i młode pędy orzecha włoskiego[5]. Tworzy kuliste, czarne owocniki typu perytecjum, o średnicy 170–300 μm z prostą szyjką o długości 150–250 μm i średnicy około 50 μm. Perydium o grubości 15–30 μm zbudowane jest z 4–5 warstw komórek. Worki 8–zarodnikowe, o rozmiarach 45–60 × 8–14 μm. Askospory o rozmiarach 19–23 × 3,5 μm, proste, wąskoelipsoidalne lub wrzecionowate. o lekko spiczastych końcach. W każdej askosporze po 2–3 gutule lub drobne ziarnistości[4].
Ophiognomonia leptostyla (Fr.) Sogonov – gatunek grzybów z klasy Sordariomycetes. Grzyb mikroskopijny, patogen wywołujący chorobę o nazwie antraknoza orzecha włoskiego.
Gnomonia leptostyla je grzib[8], co go nojprzōd ôpisoł Elias Fries, a terŏźnõ nazwã doł mu Ces. & De Not. 1863. Gnomonia leptostyla nŏleży do zorty Gnomonia i familije Gnomoniaceae.[9][10] Żŏdne podgatōnki niy sōm wymianowane we Catalogue of Life.[9]
Gnomonia leptostyla je grzib, co go nojprzōd ôpisoł Elias Fries, a terŏźnõ nazwã doł mu Ces. & De Not. 1863. Gnomonia leptostyla nŏleży do zorty Gnomonia i familije Gnomoniaceae. Żŏdne podgatōnki niy sōm wymianowane we Catalogue of Life.