Mərkəzi və Qərbi Çində yayılmışdır. Avropada 1790-cı ildən becərilir.
2-3 m hündürlükdə şar formalı koldur. Açıq boz rəngli, hamar qabıqla örtülmüşdür. Cavan zoğlarının uc hissələri əvvəlcə tüklü olur, sonradan çılpaqlaşır, qışa yaxın dövrdə isə tünd yaşıl, çox işıq olan tərəfdə isə qonur rəngli olub, tək-tək mərciməklərə malikdir. Yarpaqları enli-ellipsvari və ya tərs- yumurtavaridir. Təpə tərəfdən tünd yaşıl, alt tərəfdən açıq yaşıl rəngli, yaxşı gözəçarpan damarlanmaya malik, uzunluğu 15-20 sm, eni isə 8-10 sm-ə çatır. Çiçəkləri ensiz piyaləvari formalı, qoxusuz xaricdən qırmızımtıl, daxildən isə ağ rəngdə olub, qısa və yoğun çiçək saplağı üzərində yerləşmişdir. Çiçəkyanlıqları 6-9 hissədən ibarətdir. Xarici ləçəkləri neştərşəkilli olub, uzunluğu 2-3 sm, eni isə 0,8-1 sm-ə bərabərdir. Daxili ləçəkləri isə uzunsov, tərs-yumurtavari və şişkindir. Uzunluğu 9,5-10,5 sm, eni isə 2,5-3,5 sm-dir. Erkəkcikləri çoxdur, uzunluğu 9 sm-ə çatır. Çiçəkləmə mart-aprel, bəzən isə may aylarında - yarpaqlar əmələ gələn dövrdə başlayır. Meyvələrinin uzunluğu 6,5-8 sm, qalınlığı 2-2,5 sm olub, sentyabr-oktyabr aylarında yetişir. Toxumlarının uzunluğu 10 mm, eni isə 5 mm-ə çatır. Çox hallarda kütləvi çiçəkləmədən sonra yayda (avqust) və yaxud payızın əvvəllərində yenidən çiçəkləyir. Çox nadir hallarda az miqdarda meyvə verir.
Rütubətli torpağı sevir. Şaxtaya davamsızdır.
Bakı, Gəncə, Zaqatalada mədəni şəraitdə becərilir.
Abşeronda və bəzi rayonlarda bağ və parklarda mədəni şəraitdə becərilir.
Azərbaycan Dendroflorası III cild-Bakı:"Elm",2016,400 səh. T.S.Məmmədov
Šácholan liliokvětý (Magnolia liliiflora), nazývaný také magnólie liliokvětá, je opadavý keř z čeledi šácholanovitých. Vyznačuje se purpurově červenými květy, rozvíjejícími se současně s listy. V Česku je občas vysazován jako okrasná dřevina, i když podstatně řidčeji než jeho kříženec, šácholan Soulangeův.
Šácholan liliokvětý je opadavý, hustě rostoucí keř dorůstající výšky asi 1 až 3 metry. Borka je šedavě hnědá. Letorosty jsou zelenavě purpurové až světle purpurově hnědé. Listy jsou elipticky obvejčité až obvejčité, s 8 až 18 cm dlouhou a 3 až 10 cm širokou čepelí, na bázi se postupně směrem k řapíku zužující, na vrcholu špičaté až zašpičatělé. Listy jsou na líci tmavě zelené a za mlada řídce chlupaté, na rubu nasivěle zelené a podél žilek chlupaté. Žilnatina je tvořena 8 až 10 páry postranních žilek. Řapíky jsou 0,8 až 2 cm dlouhé. Květní poupata jsou vejcovitá, nažloutle chlupatá. Květy jsou vzpřímené, zvonkovitě rozevřené, lehce vonné. Okvětí je složeno z 9 až 12 dužnatých plátků. Vnitřní plátky jsou elipticky obvejčité, 8 až 10 cm dlouhé a 3 až 4,5 cm široké, na vnější straně purpurově červené, na vnitřní světlé. Vnější 3 plátky jsou červenavě zelené, kopinaté, kratší a opadavé, nahrazující kalich. Tyčinky jsou purpurově červené, asi 8 až 10 mm dlouhé. Pestíky jsou bledě purpurové, lysé. Kvete společně s rozvíjejícími se listy, v květnu až červnu. Souplodí zvané šách je tmavě purpurově hnědé, válcovité, 7 až 10 cm dlouhé, s téměř kulovitými a krátce zobanitými měchýřky.[2][3]
Kvetoucí šácholan liliokvětý
Květ šácholanu liliokvětého
Detail středu květu
Borka šácholanu liliokvětého
Šácholan liliokvětý je rozšířen ve střední, jižní a jihovýchodní Číně v provinciích Čchung-čching, Fu-ťien, Chu-pej, Šen-si, S’-čchuan a Jün-nan. Roste na okrajích lesů a horských svazích v nadmořských výškách 300–1600 metrů.[2]
Šácholan liliokvětý byl popsán již v roce 1792. V současné taxonomii rodu Magnolia je řazen do sekce Yulania a podsekce Yulania. Do této podsekce jsou z druhů pěstovaných v ČR řazeny také další časně kvetoucí druhy: šácholan japonský, šácholan hvězdovitý, šácholan obnažený a šácholan vrbolistý.[4] Při úzkém pojetí rodů, preferovaném např. v díle Flora of China, je řazen do rodu Yulania jako Yulania liliiflora.[2]
Šácholan Soulangeův (Magnolia x soulangiana) byl vyšlechtěn v roce 1820 ve Francii křížením šácholanu liliokvětého s šácholanem obnaženým (Magnolia denudata). Je to v současnosti jeden z nejčastěji pěstovaných šácholanů, oblíbený pro své časné a hojné kvetení. Pěstuje se v celé řadě kultivarů.[3] Magnolia x brooklinensis je kříženec šácholanu liliokvětého se severoamerickým šácholanem přišpičatělým (Magnolia acuminata). Byl vyšlechtěn v brooklynské botanické zahradě a popsán v roce 1972.[5] Pěstují se i další kříženci šácholanu liliokvětého, např. se šácholanem hvězdovitým (M. stellata).[6]
Šácholan liliokvětý je v Česku pěstován jako okrasná dřevina, i když podstatně méně často než jeho kříženec, šácholan Soulangeův. Existuje velké množství kultivarů. Je uváděn z Dendrologické zahrady v Průhonicích, z Pražské botanické zahrady v Tróji a z Průhonického parku.[6] Jeden z nejčastěji vysazovaných kultivarů je 'Nigra', vyznačující se až 12 cm dlouhými květy s okvětními lístky na vnější straně tmavě purpurovými.[7]
Obrázky, zvuky či videa k tématu šácholan liliokvětý ve Wikimedia Commons
Šácholan liliokvětý (Magnolia liliiflora), nazývaný také magnólie liliokvětá, je opadavý keř z čeledi šácholanovitých. Vyznačuje se purpurově červenými květy, rozvíjejícími se současně s listy. V Česku je občas vysazován jako okrasná dřevina, i když podstatně řidčeji než jeho kříženec, šácholan Soulangeův.
Die Purpur-Magnolie (Magnolia liliiflora) ist ein laubabwerfender Strauch und stammt aus China. Diese Art aus der Gattung der Magnolien (Magnolia) wird verbreitet als Ziergehölz gepflanzt; besondere Bedeutung erlangte sie als ein Elternteil der bekannten Tulpen-Magnolie.
Die Purpur-Magnolie ist ein sommergrüner Strauch oder kleiner Baum, der etwa 5 Meter Wuchshöhe erreicht. Die Krone ist oft breit, der Stamm kurz und unregelmäßig gekrümmt. Die Zweige sind hellgrau bis braun und nicht behaart. Die graue Rinde bleibt auch an dickeren Stämmen glatt.
Die wechselständigen Laubblätter werden 10 bis 20 Zentimeter lang und 5 bis 10 Zentimeter breit. Die Blattform ist elliptisch bis verkehrt-eiförmig. Die Blattspitze ist zugespitzt, der Blattgrund keilförmig. Die Farbe der Blätter ist ein dunkles Grün, sie sind beidseits glatt, nur gelegentlich im Austrieb behaart. Der Blattstiel misst etwa 1,5 Zentimeter.
Zusammen mit dem Laubaustrieb im Frühjahr erscheinen die leicht duftenden Blüten, über den Sommer verteilt kommt es zu einer leichten Nachblüte. Die Blüten entfalten sich aus einzeln an den Enden der Zweige stehenden Knospen und erreichen 10 bis 13 Zentimeter im Durchmesser. Eine einzelne Blüte besteht aus 9 (gelegentlich bis zu 18) violetten Tepalen, die auf der Innenseite heller gefärbt sind. Die äußeren drei Tepalen sind kleiner und grünlich überhaucht. Im Zentrum der Blüte befinden sich zahlreiche violett-rot gefärbte Staubblätter und zahlreiche Stempel.
Die entstehende zylindrische, 3 bis 5 Zentimeter lange Sammelbalgfrucht ist zuerst grün und färbt sich später dunkelrot bis braun. Die Samen sind von einem roten Samenmantel (Arillus) umgeben.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 4x = 76, die Pflanzen sind tetraploid.
Die Purpur-Magnolie stammt aus China. Einerseits wurde sie dort schon seit langer Zeit als Zierpflanze kultiviert und verbreitet, andererseits ihr natürlicher Lebensraum durch menschliche Landnutzung stark eingeschränkt. Ihre ursprüngliche Verbreitung ist unklar. Zahlreiche heutige Vorkommen stammen von kultivierten Pflanzen ab. Natürliche Vorkommen finden sich in den südlich-zentralen Provinzen Hubei und Yunnan, außerdem in Hunan und Fujian.[1][2] Das Klima dieser Regionen ist subtropisch und humid. Aufgrund abnehmender Größe des Areals wird ihr Bestand als gefährdet eingestuft (VU A2c).[3]
Schon lange wird die Purpur-Magnolie als Ziergehölz in Ostasien gepflanzt. Im Jahr 1790 wurde sie vom Duke of Portland aus Japan nach England eingeführt. In Europa wurde sie schnell zu einem beliebten Zierstrauch, 1820 verwendete Soulange-Bodin sie als ein Elternteil der Tulpen-Magnolie (Magnolia × soulangeana). Auch heute noch ist sie im Handel erhältlich, vor allem die Sorte 'Nigra'.
Sorten der Purpur-Magnolie:
Hybriden mit der Purpur-Magnolie:
Innerhalb der Gattung Magnolia wird die Purpur-Magnolie in die Untergattung Yulania, dort in die Sektion und Subsektion Yulania eingeordnet. Verwandte Arten sind beispielsweise Magnolia campbellii, Magnolia dawsoniana oder Magnolia sargentiana.[4] In früheren Klassifikationen wurde eine nähere Verwandtschaft mit der nordamerikanischen Gurken-Magnolie vermutet.
Eine erste Beschreibung und Abbildung der Purpur-Magnolie wurde schon 1712 von Engelbert Kaempfer veröffentlicht und 1791 von Joseph Banks neu herausgegeben. Desrousseaux beschrieb dann die abgebildeten Pflanzen wissenschaftlich und wählte den Namen Magnolia liliiflora, die „lilienblütige Magnolie“. Allerdings hatte Banks bei der Herausgabe von Kaempfers Bildern deren Beschriftungen vertauscht, so dass Desrousseaux die Beschreibungen von Yulan-Magnolie und Purpur-Magnolie verwechselte. Ebenfalls nur anhand von Abbildungen beschrieb Pierre Joseph Buc'hoz 1779 diese beiden Magnolien, er hatte drei Jahre zuvor einen Bildband mit chinesischen Motiven herausgegeben. Er nannte die Yulan-Magnolie Lassonia quinquepeta. Im Gegensatz zu Kaempfers botanisch korrekten Abbildungen handelte es sich hierbei um „obviously Chinese impressionist art“ („offensichtlich chinesische impressionistische Kunst“).[5] James E. Dandy transferierte diesen Namen 1934 in die Gattung Magnolia, also als Magnolia quinquepeta, ab 1950 dann aber nur noch als Synonym zu Magnolia liliiflora. Spongberg und andere Autoren verwendeten ab 1976 wieder quinquepeta, bis Meyer und McClintock 1987 die zahlreichen Fehler in Buc'hoz Bildern korrigierten und den heute verwendeten Namen Magnolia liliiflora, mit Kaempfers Abbildung als Typus, zur Verwendung vorschlugen.
Die Purpur-Magnolie (Magnolia liliiflora) ist ein laubabwerfender Strauch und stammt aus China. Diese Art aus der Gattung der Magnolien (Magnolia) wird verbreitet als Ziergehölz gepflanzt; besondere Bedeutung erlangte sie als ein Elternteil der bekannten Tulpen-Magnolie.
Magnolia liliiflora (лат. Magnolia liliiflora) — быдмассэзлӧн магнолия котырись магнолия увтырын (Yulania субувтырын) торья вид. Магнолияыс быдмӧ 4 метра вылына. Магнолия пантасьӧ Китайын.
D'Purpurmagnolia (Magnolia liliiflora) ass e klengen Trausch aus der Famill vun de Magnolieplanzen (Magnoliaceae). E kënnt aus China, an et ass eng Planz déi am Wanter hir Blieder verléiert.
Seng Blieder hunn eng oval bis elliptesch Form, sinn donkelgréng, an 10 – 20 cm laang. E bléit vun Abrëll bis Juli, an d'Bléieblieder si 5 –7 cm laang, a rosa bis purpurrout.
Den Trausch gëtt tëscht 3 a 5 Meter héich, a bis 4 m breet.
Magnolia liliiflora is a small tree native to southwest China (in Sichuan and Yunnan), but cultivated for centuries elsewhere in China and also Japan. Variously known by many names, including Mulan magnolia, purple magnolia, red magnolia, lily magnolia, tulip magnolia and woody-orchid, it was first introduced to English-speaking countries from cultivated Japanese origins, and is thus also sometimes called Japanese magnolia, though it is not native to Japan. It is now also planted as an ornamental in North America and Europe, though rather less often than its popular hybrid (see below).
It is a deciduous shrub, exceptionally a small tree, to 4m tall (smaller than most other magnolias), and blooms profusely in early spring with large pink to purple showy flowers, before the leaf buds open.
The cultivar 'Nigra', with flowers much deeper in colour than the species, has gained the Royal Horticultural Society's Award of Garden Merit.[2] It prefers an acid or neutral soil, in full sun or light shade.
This species is one of the parents of the popular hybrid saucer magnolia, M. × soulangeana, the other parent being the Yulan magnolia, M. denudata.
Magnolia liliiflora is a small tree native to southwest China (in Sichuan and Yunnan), but cultivated for centuries elsewhere in China and also Japan. Variously known by many names, including Mulan magnolia, purple magnolia, red magnolia, lily magnolia, tulip magnolia and woody-orchid, it was first introduced to English-speaking countries from cultivated Japanese origins, and is thus also sometimes called Japanese magnolia, though it is not native to Japan. It is now also planted as an ornamental in North America and Europe, though rather less often than its popular hybrid (see below).
It is a deciduous shrub, exceptionally a small tree, to 4m tall (smaller than most other magnolias), and blooms profusely in early spring with large pink to purple showy flowers, before the leaf buds open.
The cultivar 'Nigra', with flowers much deeper in colour than the species, has gained the Royal Horticultural Society's Award of Garden Merit. It prefers an acid or neutral soil, in full sun or light shade.
This species is one of the parents of the popular hybrid saucer magnolia, M. × soulangeana, the other parent being the Yulan magnolia, M. denudata.
Magnolia liliiflora blooming: a series of photographs taken one per day in the Spring of 2006 in Gainesville, Florida
Magnolia liliiflora, el árbol lirio, mulan, magnolia tulipán o magnolia lirio, es un arbusto o árbol pequeño perteneciente a la familia de las magnoliáceas.
Es nativo del sudoeste de China (Sichuan, Yunnan), y cultivado por siglos en China y en Japón. Fue introducido en primer lugar, a países de idioma inglés, de ejemplares japoneses, y por eso también llamado "magnolia japonesa", pero no es nativa de Japón. Se cultiva como ornamental en Norteamérica y Europa, aunque no es tan vigoroso como sus híbridos (ver debajo).
Es un arbusto deciduo, excepcionalmente un pequeño árbol, de 4 m de altura (más pequeño que muchas otras magnolias), y saca pimpollos profusamente en primaveras tempranas, con grandes flores rosas a púrpura.
Esta especie es, junto con Magnolia denudata, ancestro del popular híbrido magnolia saucer.
Magnolia liliiflora fue descrito por Louis Auguste Joseph Desrousseaux y publicado en Encycl. 3(2): 675. 1792.[1]
Magnolia: nombre genérico otorgado en honor de Pierre Magnol, botánico de Montpellier (Francia).
liliiflora: epíteto latino que significa "con las flores de Lilium".[2]
Magnolia liliiflora, el árbol lirio, mulan, magnolia tulipán o magnolia lirio, es un arbusto o árbol pequeño perteneciente a la familia de las magnoliáceas.
Magnolia purpurowa (Magnolia liliiflora Desr.) – gatunek drzewa należący do rodziny magnoliowatych. Magnolia ta rośnie na stanowiskach naturalnych na Dalekim Wschodzie. W Polsce jest sadzona jako roślina ozdobna i jest jednym z częściej hodowanych gatunków magnolii.
Oprócz typowego gatunku botanicznego sadzone są różne odmiany, z których najcenniejsze to mieszańce międzygatunkowe magnolii purpurowej z magnolią gwiaździstą (M. stellata):
Wymaga słonecznego stanowiska. Jest niezbyt wytrzymała na mróz i dlatego nie powinna być sadzona w rejonach o silnych mrozach, czy w kotlinach rzecznych, gdzie tworzą się zastoiny mrozowe. Wymaga żyznej i przepuszczalnej gleby o lekko kwaśnym odczynie.
Więcej – zobacz: magnolia.
Magnolia purpurowa (Magnolia liliiflora Desr.) – gatunek drzewa należący do rodziny magnoliowatych. Magnolia ta rośnie na stanowiskach naturalnych na Dalekim Wschodzie. W Polsce jest sadzona jako roślina ozdobna i jest jednym z częściej hodowanych gatunków magnolii.
Magnolia liliiflora[1] este o specie de plante din genul Magnolia, familia Magnoliaceae, descrisă de Louis Auguste Joseph Desrousseaux.[2][3] Conform Catalogue of Life specia Magnolia liliiflora nu are subspecii cunoscute.[2]
Magnolia liliiflora este o specie de plante din genul Magnolia, familia Magnoliaceae, descrisă de Louis Auguste Joseph Desrousseaux. Conform Catalogue of Life specia Magnolia liliiflora nu are subspecii cunoscute.
Mộc lan tím (danh pháp hai phần: Magnolia liliiflora) là một loài mộc lan (Magnoliaceae). Loài này được Desrouss. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1792.[1]
Chúng thường được xem là loài bản địa Tây Nam Trung Hoa (ở Tứ Xuyên và Vân Nam) nhưng trong nhiều thế kỷ qua được trồng ở nhiều nơi ở Trung Quốc và Nhật Bản.
_Magnolia_liliiflora_par_Pierre-Joseph_Redout%C3%A9.jpeg)
|date= (trợ giúp)
Mộc lan tím (danh pháp hai phần: Magnolia liliiflora) là một loài mộc lan (Magnoliaceae). Loài này được Desrouss. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1792.
Chúng thường được xem là loài bản địa Tây Nam Trung Hoa (ở Tứ Xuyên và Vân Nam) nhưng trong nhiều thế kỷ qua được trồng ở nhiều nơi ở Trung Quốc và Nhật Bản.
Magnolia liliiflora Desr.
Синонимы
Магнолия лилиецветная (лат. Magnolia liliiflora) — вид цветковых растений, входящий в род Магнолия (Magnolia) семейства Магнолиевые (Magnoliaceae).
Легко гибридизирует с другими видами магнолий; используется для подвоя.
В природе ареал вида охватывает Китай (провинции Хубэй, Сычуань).
Культивируется на южном берегу Крыма и на Черноморском побережье Кавказа; известна во Львове и в Одессе.
В течение многих лет успешно культивируется в Волгоградском региональном ботаническом саду, регулярно цветет, плодов не образует, высота 3 метра.[источник не указан 1253 дня]
Кустарник высотой 2—3 (до 5) м с шаровидной, несколько растянутой в стороны кроной, с ветвями, сильно переплетёнными между собой, покрытыми светло-серой гладкой корой. Побеги сперва на верхушках опушённые, затем голые, к зиме тёмно-зелёные, на освещенной стороне бурые, с редкими чечевичками.
Почки зеленоватые, длинно мягко опушённые. Листья широкоэллиптические или обратнояйцевидные, длиной 15—20 см, шириной 8—10 см, коротко и тупо заострённые на вершине, с клиновидным основанием, голые, сверху тёмно-зелёные, снизу бледно-зелёные, с рельефно выступающими жилками.
Цветки узкобокаловидные, диаметром 3—4 см, почти без аромата, красно-малиновые снаружи и белые или почти белые внутри, на коротких толстых цветоножках; долей околоцветника 6—9, из них наружные ланцетные, длиной 2,5—3 см, шириной 0,8—1 см, внутренние продолговато-обратнояйцевидные, выпуклые, длиной 9,5—10,5 см, шириной 2,5—3,5 см.
Плод — цилиндрическая, винно-красная сборная листовка длиной до 9 см.
Цветение в марте — апреле, почти одновременно с распусканием листьев, нередко дает одиночные цветки летом и осенью. Плодоношение в октябре —ноябре.
Вид Магнолия лилиецветная входит в род Магнолия (Magnolia) подсемейства Магнолиевые (Magnolioideae) семейства Магнолиевые (Magnoliaceae) порядка Магнолиецветные (Magnoliales).
Магнолия лилиецветная (лат. Magnolia liliiflora) — вид цветковых растений, входящий в род Магнолия (Magnolia) семейства Магнолиевые (Magnoliaceae).
Легко гибридизирует с другими видами магнолий; используется для подвоя.
本文介紹的是植物。關於香港的一家酒楼，請見「北京樓」。紫玉兰（学名：Magnolia liliiflora），木兰科木兰属，又名木兰、辛夷（江苏）、木笔（花镜）、望春、女郎花，为中国特有植物，分布在中国大陆的云南、福建、湖北、四川等地，生长于海拔300米至1,600米的地区，一般生长在山坡林缘[1]。紫玉兰花朵艳丽怡人，芳香淡雅，“紫苞紅焰，作蓮及蘭花香”，故唐代裴迪有诗：“况有辛夷花，色与芙蓉乱。”紫玉兰孤植或丛植都很美观，树形婀娜，枝繁花茂，是优良的庭园、街道绿化植物，与玉兰同为中国有2000多年历史的传统花卉和中药[2]。紫玉兰已在《中国物种红色名录》中被评为易危（VU A2c）[3]，且不易移植和养护，因此是非常珍贵的花木。
紫玉兰属於木兰属中的玉兰亚属（Subg. Yulania）玉兰组（Sect. Yulania）玉兰亚组（Subsect. Yulania），近缘种包括玉兰、滇藏木兰等，而在旧分类中紫玉兰与尖头木兰（M. acuminata）被单独分在渐尖玉兰亚组（Sect. Tulipastrum）。
紫玉兰最初是由德国人恩格尔伯特·肯普费（Engelbert Kaempfer）於1712年发表了描述和绘图，之後由英国人约瑟夫·班克斯（Joseph Banks）於1791年重新发表。1779年，法国人Pierre Joseph Buc'hoz以3年前的一张中国国画辛夷为模式发表了学名Lassonia quinquepeta，但由於不是合格发表，被当时和现在的大部分学者所不承认。1792年，法国生物学家Louis Auguste Joseph Desrousseaux科学的描述了紫玉兰，并为其命名Magnolia liliiflora，意为“如百合花的木兰”。1839年，法国人Édouard Spach合格建立玉兰属（Yulania），并将紫玉兰与玉兰、日本辛夷划入这个属，但当时紫玉兰的学名是Yulania japonica Spach var. purpurea (Curtis) Spach，并不是现在的正式学名。1934年，木兰科权威分类学家James E. Dandy将本种正式划入木兰属（Magnolia），同时承认并启用了Magnolia quinquepeta，但在1950年将Magnolia quinquepeta作为目前所用学名的异名。但从1976年起，S. A. Spongberg和其他一些学者仍然使用Magnolia quinquepeta，直到1987年Frederick G. Meyer和Elizabeth McClintock指出Buc'hoz绘图中的多处错误并将Magnolia liliiflora作为正式学名沿用至今，并提议将恩格尔伯特·肯普费的绘图作为模式使用。[4][5]不过，由於木兰属是一个因性状趋同演化而建立的多系群，而且玉兰亚属与木兰亚属（Subg. Magnolia）的亲缘关系较远，部分学者支持将玉兰亚属独立成玉兰属，并将紫玉兰的学名定为Yulania liliiflora (Desr.) D.L.Fu[6]。
落叶灌木或小乔木，高达3－5米，树皮灰褐色，木质有香气，枝绿紫色或淡紫褐色，有明显皮孔，芽有灰褐色细毛，植株株高达1米前就开始开花，根为肉质根。单葉互生，宽卵形，表面深绿，背面灰绿，長8－18厘米，宽4－10厘米，先端急尖或渐尖，基部楔形，沿叶柄下延至托叶痕，正面深绿色，幼嫩时生有短柔毛，背面灰绿色，柔毛沿叶脉生长，侧脉每侧8－10条，叶柄长0.8－2厘米，托叶痕约0.4－1厘米。早春开花，花紫色，钟形，单生于枝顶，直立生於粗壮、被毛的花梗上，气味芳香但略淡於玉兰，先於叶生长，偶与叶同生，主要由甲蟲授粉；花蕾卵圆形，被淡黄色绢毛；花被片9－12，其中内两轮（花瓣）6－9，肉质，长倒卵圆形，外面紫色或紫红，内面白色或粉红，长8－10厘米，宽3－4.5厘米，外轮3，萼片状，披针形，紫绿色，长2－3.5厘米，早落；苞片多为2层，外覆黄绿色茸毛，基部具腋芽；花丝深紫红色，长0.8－1厘米，短而扁平，螺旋状排列在伸长的花托上半部，花药长约0.7厘米，侧向开裂，药隔伸出成短尖头；心皮深紫红色，花柱1，长约1.5厘米，淡紫色，先端尖，微弯，无毛。聚合蓇葖果圆柱形，长7－10厘米，深紫褐色或褐色，成熟蓇葖近球形，顶端具短喙；花后结果者较少。花期3－5月，果期8－10月；一般一年开花1次，若根系损伤或高温等异常情况可造成一年开花2次的情况。[2][7][8]紫玉兰为四倍体，染色体数为2n=76[5]。
韩愈《感春》中写到“辛夷高花最先開”，这表明紫玉兰对气温变化的敏感性，可以反映每年冬天的气温变化[9]。紫玉兰花蕾极似毛笔头，因此又有“木笔”的别称。
种加词liliiflora意为“似百合花的”，因为紫玉兰花形狭长，与百合有相似之处。中国大陆地区的文献在提及紫玉兰的学名时常误写成Magnolia liliflora，实属误传[4]。
紫玉兰在中国有着悠久的历史，早在战国时期屈原的《九歌》和《九章》中就有描述[10]。紫玉兰树皮、叶、花蕾均可入药，花蕾入药称“辛夷”，系名贵中药材，开花前1－2周采摘晾干即得，气味芳香，味辛辣，挥发油主要成分是柠檬醛、丁香油酚、桉油精[2]，可干用或鲜用，具有降压、镇疼、收敛、杀菌等功效，可治肺炎、疮毒、鼻炎、头疼等症，有轻身明目，延年益寿的功效，《神农本草经》将之列为上品药材[4]，《名医别录》也记载了其功效。木兰属植物的花蕾均含有较多的黄酮类物质，有扩张血管、降血压、抑制血小板聚集和血栓形成的作用，而其中以紫玉兰花蕾中此类物质的含量为最高之一[11]。《中国药典》从第三版（1977年版）起将辛夷列为正品中药，不过其中的辛夷只包括望春玉兰、玉兰和武当玉兰3种，并不包括紫玉兰，不过“辛夷”实际上是木兰属植物花蕾的通称[4]，因此紫玉兰具有同样的药效。辛夷最好不与膜荚黄芪（Astragalus membranaceus）一起使用[8]。
紫玉兰树皮、叶、花可用于提取香精[8]，制作高档香料、饮品和食品，也可用於调配香皂和化妆品，有很高的经济价值[12]。明代《本草纲目》载称“辛夷生于汉，丹阳之道”，即辛夷常见于丹江以北的鲁山、南召、淅川为中心的汉水流域。
紫玉兰适合栽培於气候温暖，喜中性、微酸性或微碱性的疏松肥沃的土壤以及富含腐殖质的砂质壤土，不过不能生长於石灰质和白垩质的土壤中；枝条柔弱，因此需要种植於稍庇荫的地点；抗风性能良好，对大气污染也有很强的耐受力；可耐−20℃的短暂低温，性喜温暖湿润，喜光，不耐积水和干旱。其根系发达，萌蘖、萌芽力强，耐修剪整形，但伤愈能力较差，剪后要涂硫粉防腐；肉质根怕损伤，因此不易移植，若需移植则要在秋末落叶或春末花後温和湿润的天气下进行。[8]紫玉兰需经常整枝修剪，及时将清除病、残、枯枝，否则树形会向灌木状发展，也不利于花芽的生长。
置於冷床中的紫玉兰种子一旦成熟最好就播种，而贮存的种子在冬季要保持低温，冬末时就应播种。种子通常在春季发芽，至少18个月後才能定植。幼苗稍大时分开植於单独盆内，并在生长的第一年冬天置於冷床或温室中稍遮荫。植株达到15厘米高时可移出冷床或温室，这时要做好地面覆盖层以保护根部，并在最初2－4年中给予特别的关照。用播种、压条、扦插、分株或植物组织培养等方法繁殖，春季可采用压条法，嫩枝扦插最好在5－7月进行，湿度控制在85%以上，温度保持25－28℃为宜。若嫁接可用玉兰、黄山木兰及其他强健的野生木兰属植物作砧木[12]，而紫玉兰本身也可作为玉兰、白兰等木兰科植物的嫁接砧木[2]。紫玉兰抗性较强，但仍有黑斑病、叶枯病、叶斑病等病害和蓑蛾、樗蚕、霜天蛾等虫害。[8]
二乔木兰（Magnolia × soulangeana）是由紫玉兰和玉兰（Magnolia denudata）自然杂交得到，花色比紫玉兰要淡，介於两亲本之间，外面粉红色或淡紫色，里面白色，是著名的庭园观赏品种。在这3种玉兰的组织培养实验中，紫玉兰的再生能力最差[13]，由此也可以看出紫玉兰是非常珍贵的花木。
下列是主要的园艺品种及杂交种：[14]
唐 白居易 《題令狐家木蘭花》
膩如玉指塗珠粉，光似金刀剪紫霞。從此時時春夢裡，應添一枝女郎花。
宋 陸游 《春晚雜興》
病瘍無意緒，閉戶作生涯。草草半盂飯，悠悠一碗茶。 笑穿居士屩，閑看女郎花。莫問明朝事，忘家即出家。
宋 陸游 《雜詠》
女郎花樹新移種，官長梅園亦探租。作盡人間兒戲事，誰知空橐一錢無？
维基百科中的醫療相关内容仅供参考，詳見醫學聲明。如需专业意见请咨询专业人士。 本文介紹的是植物。關於香港的一家酒楼，請見「北京樓」。 紫玉兰（学名：Magnolia liliiflora），木兰科木兰属，又名木兰、辛夷（江苏）、木笔（花镜）、望春、女郎花，为中国特有植物，分布在中国大陆的云南、福建、湖北、四川等地，生长于海拔300米至1,600米的地区，一般生长在山坡林缘。紫玉兰花朵艳丽怡人，芳香淡雅，“紫苞紅焰，作蓮及蘭花香”，故唐代裴迪有诗：“况有辛夷花，色与芙蓉乱。”紫玉兰孤植或丛植都很美观，树形婀娜，枝繁花茂，是优良的庭园、街道绿化植物，与玉兰同为中国有2000多年历史的传统花卉和中药。紫玉兰已在《中国物种红色名录》中被评为易危（VU A2c），且不易移植和养护，因此是非常珍贵的花木。
この項目では、モクレン科の植物について説明しています。中国の伝説の女戦士については「木蘭」をご覧ください。 
もしくは Magnolia liliiflora
Desr.
モクレン（木蓮、木蘭、Magnolia quinquepeta もしくは Magnolia liliiflora、中国では紫玉兰と表記するが木兰、辛夷、木笔、望春、女郎花とも呼ばれる）は、モクレン目モクレン科モクレン属の落葉低木。花が紫色であることから、シモクレン（紫木蓮）の別名もある。ハネズ、モクレンゲと呼ばれることもある。昔は「木蘭（もくらん）」と呼ばれていたこともあるが、これは花がランに似ていることに由来する。今日では、ランよりもハスの花に似ているとして「木蓮（もくれん）」と呼ばれるようになった。
中国南西部（雲南省、四川省）が原産地である。英語圏に紹介された際に、Japanese magnolia と呼ばれたため、日本が原産国だと誤解されている場合がある。
小型で樹高3-5m程度。葉は互生で、広卵型、長さ8-10cm、先は尖る。花期は春（4-5月頃）。花は濃い紅色から桃色で、花弁は6枚、がくは3枚、雄しべと雌しべは多数が螺旋状につく。上品な強い芳香を放つ。ハクモクレンとは異なり、花びらは舌状で長い。実は赤い。
庭木、公園樹として中国、日本だけでなく、北米やヨーロッパ諸国で広く栽培されている。移植は困難であり、株分けによって殖やす。朝鮮民主主義人民共和国（北朝鮮）では国花に指定されている。
ハクモクレン（白木蓮、学名：Magnolia heptapeta、シノニム：Magnolia denudata）はモクレンの仲間で白色の花をつける。しばしば、「モクレン」と混同され、そう呼ばれることがある。
モクレン属の中では大型の種類で樹高は10-15m程度まで成長する、春、葉に先立って大形で白色の花が開く。
モクレンとハクモクレンの雑種はサラサモクレン（更紗木蓮、Magnolia × soulangeana）と呼ばれ、やはり街路樹などに用いられる。樹高は6-10mと変化に富む。花の形はハクモクレンに似て丸い。花の色は両種の中間に相当するピンク色が基本だが、やはり白から紫までの変化に富む。開花時期はハクモクレン、サラサモクレン、モクレンの順である。
シモクレンとシデコブシの交雑種もあり、花の外観は細めのシモクレンに見える。
ハクモクレン
ハクモクレンの果実
サラサモクレン
シモクレンとシデコブシの交雑種
ウケザキオオヤマレンゲ（モクレン科）
この項目は、植物に関連した書きかけの項目です。この項目を加筆・訂正などしてくださる協力者を求めています（プロジェクト:植物／Portal:植物）。 モクレン（木蓮、木蘭、Magnolia quinquepeta もしくは Magnolia liliiflora、中国では紫玉兰と表記するが木兰、辛夷、木笔、望春、女郎花とも呼ばれる）は、モクレン目モクレン科モクレン属の落葉低木。花が紫色であることから、シモクレン（紫木蓮）の別名もある。ハネズ、モクレンゲと呼ばれることもある。昔は「木蘭（もくらん）」と呼ばれていたこともあるが、これは花がランに似ていることに由来する。今日では、ランよりもハスの花に似ているとして「木蓮（もくれん）」と呼ばれるようになった。
