Aloe succotrina o acíbar[1] ye una especie de planta de flor perteneciente a la familia Asphodelaceae, ye utilizada como planta melecinal[2] nativa de Sudáfrica.
Ye una planta con fueyes carnoses que'l so conxuntu algama 1.5 metros d'altor, siendo la so media d'un metro. Les fueyes formen trupes rosetes y xuben curvaes, son de color verde gris-verdosu con puntos blancos. Los márxenes tienen roblen dientes triangulares de color blancu. El tarmu floral xube hasta un metro d'altor y apaez a mediaos de iviernu. El recímanu tien 35 cm de llargor y les sos flores son tubulares de color naranxa o colloráu, midiendo caúna d'elles los 4 cm de llargor.
Taxonómicamente, forma parte de la serie Purpurascente bien estrechamente rellacionaes coles especies de Aloe: Aloe microstigma, Aloe gariepensis, Aloe khamiesensis y Aloe framesii.[3]
Aloe succotrina puede ser fácilmente cultivada como planta ornamental nos xardinos de clima mediterraneu, xardinos predresos y en contenedores. Ye especialmente llamativa pel iviernu, cuando floria. La planta prefier un llugar soleyeru, con bon drenaxe. L'espaciu tien de ser apurríu pol maduror, yá que col tiempu convertir nun grupu grande y mestu. Puede arrobinase tantu por fraes / renuevos o por grana.
Esta especie tien usos como planta melecinal.[4]
Aloe succotrina describióse por Jean-Baptiste Lamarck y espublizóse en Auctarium ad Synopsim Methodicam Stirpium Horti Reg. Taurinensis 13. 1773.[5]
Aloe: nome xenéricu d'orixe bien inciertu: podría ser deriváu del griegu άλς, άλός (als, alós), "sal" - dando άλόη, ης, ή (aloé, oés) que designaba tanto la planta como'l so zusmiu - por cuenta del so sabor, que recuerda l'agua del mar.[6] D'ellí pasó al Llatín ălŏē, ēs cola mesma aceptación, y que, en sentíu figuráu, significaba tamién "amargosu". Propúnxose tamién un orixe árabe, alloeh, que significa "la sustanza amargoso brillosa"; pero ye más probablemente d'orixe complexu al traviés del hébreo: ahal (אהל), frecuentemente citáu en testos bíblicos.[7][8]
succotrina: epítetu xeográficu qu'alude al so localización en Socotra. Mientres un tiempu creíase que la planta yera orixinal de Socotra, anque en realidá recoyer en Sudáfrica.[9]
Aloe succotrina o acíbar ye una especie de planta de flor perteneciente a la familia Asphodelaceae, ye utilizada como planta melecinal nativa de Sudáfrica.
Vista de la planta Planta en florSukotrin əzvayı (lat. Aloe succotrina)[1] - əzvay cinsinə aid bitki növü.[2]
Aloe succotrina és una planta asparagal asfodelòidia de la qual s'extreu l'assèver, sèver o giripiga, emprada antigament en medicina per les seves propietats com a purgant.
A Wikimedia Commons hi ha contingut multimèdia relatiu a: Aloe succotrinaAloe succotrina ist eine Pflanzenart der Gattung der Aloen in der Unterfamilie der Affodillgewächse (Asphodeloideae). Das Artepitheton succotrina verweist entweder auf die vermutete Herkunft der Art von Sokotra oder leitet sich von den lateinischen Worten succus für ‚Saft‘ sowie citrinus für ‚zitronengelb‘ ab.[1]
Aloe succotrina wächst stammbildend oder gelegentlich fast stammlos, ist einfach oder verzweigt von der Basis und darüber. Der aufrechte oder niederliegende Stamm erreicht eine Länge von bis zu 2 Metern und einen Durchmesser von 15 Zentimeter. Die lanzettlich verschmälerten Laubblätter bilden dichte Rosetten. Tote Blätter sind am Stamm ausdauernd. Die trüb- bis graugrüne, undeutlich linierte Blattspreite ist bis zu 50 Zentimeter lang und 10 Zentimeter breit. Gelegentlich sind wenige kleine, zerstreute, weiße Flecken vorhanden. Die festen weißen Zähne am schmalen, knorpeligen, für gewöhnlich trübweißen Blattrand sind 2 bis 4 Millimeter lang und stehen bis zu 10 Millimeter voneinander entfernt.
Der für gewöhnlich einfache Blütenstand erreicht eine Länge von etwa 100 Zentimeter. Die ziemlich dichten, zylindrisch spitz zulaufenden Trauben sind 25 bis 35 Zentimeter lang. Die lanzettlichen Brakteen weisen eine Länge von 20 Millimeter auf und sind 10 Millimeter breit. Die glänzend roten bis rötlich lachsrosafarbenen Blüten sind grün gespitzt und stehen an 30 Millimeter langen Blütenstielen. Die Blüten sind 40 Millimeter lang und an ihrer Basis gestutzt. Oberhalb des Fruchtknotens sind die Blüten nicht verengt. Ihre äußeren Perigonblätter sind nicht miteinander verwachsen. Die Staubblätter und der Griffel ragen 3 bis 5 Millimeter aus der Blüte heraus.
Die Chromosomenzahl beträgt 2 n = 14 {displaystyle 2n=14} .
Aloe succotrina ist in südafrikanischen Provinz Westkap zwischen Sandsteinblöcken immer in Meeresnähe bis in Höhen von 600 Metern verbreitet.
Die Erstbeschreibung durch Richard Weston wurde 1779 veröffentlicht.[2][3]
Folgende Taxa wurden als Synonym in die Art einbezogen: Aloe perfoliata var. ξ L. (1753), Aloe soccotrina Garsault (1767, nom. inval. ICBN-Artikel 32.8), Aloe vera Mill. (1768, nom. illeg. ICBN-Artikel 53.1), Aloe succotrina All. (1773, nom. illeg., ICBN-Artikel 53.1), Aloe succotrina Lam. (1783, nom. illeg. ICBN-Artikel 53.1), Aloe perfoliata var. purpurascens Aiton (1789), Aloe purpurascens (Aiton) Haw. (1804), Aloe perfoliata var. succotrina Aiton (1789), Aloe sinuata Thunb. (1794), Aloe soccotrina var. purpurascens Ker Gawl. (1812, nom. inval. ICBN-Artikel 43.1), Aloe soccotorina Schult. & Schult.f. (1829, nom. inval. ICBN-Artikel 61.1) und Aloe succotrina var. saxigena A.Berger (1908).
Aloe succotrina ist eine Pflanzenart der Gattung der Aloen in der Unterfamilie der Affodillgewächse (Asphodeloideae). Das Artepitheton succotrina verweist entweder auf die vermutete Herkunft der Art von Sokotra oder leitet sich von den lateinischen Worten succus für ‚Saft‘ sowie citrinus für ‚zitronengelb‘ ab.
L' Aluetu di Sudafrica (Aloe succotrina) hè una spezia di pianta chì face parte di a famiglia di l'Aloeaceae. Hè una spezia d'aluetu cultivata, chì hè uriginaria di Sudafrica. I so fiori sò rossi o arancini, è sò longhe 4 cm. Fiurisce in a siconda mità di l'invernata. L'aluetu di Sudafrica hè altu sin'à 1,5 metru, ma a so altezza media hè un metru.
U nome « Aloe succotrina » face referenza à l'isula di Socotra, ma pruvene da un sbagliu chì hè statu fattu à l'iniziu in a determinazione di l'origine di 'ssa spezia d'aluetu. Ma à u principiu di u seculu XX, in u 1906, a so origine hè stata determinata incù precisione: pruvene infatti di a regione di u Capu in Sudafrica.
L'aluetu di Sudafrica hè cunsideratu cum'è a prima spezia d'aluetu chì fù introdutta cum'è pianta cultivata in Europa.
L'aluetu di Sudafrica, incù aloe africana, aloe arborescens, aloe vera barbadensis (più cunnisciutu à i ghjorni d'oghje cum'è aloe vera), aloe saponaria è aloe ferox, hè una di e 250 spezie d'aluetu chì sò usate in medicina.
Parechji sinonimi di Aloe succotrina sò:
'Ssa varietà cultivata d'aluetu hè assai cumuna in Corsica. E so qualità estetiche facenu ch'ella hè aduprata assai per l'urnamentu di e case.
L' Aluetu di Sudafrica (Aloe succotrina) hè una spezia di pianta chì face parte di a famiglia di l'Aloeaceae. Hè una spezia d'aluetu cultivata, chì hè uriginaria di Sudafrica. I so fiori sò rossi o arancini, è sò longhe 4 cm. Fiurisce in a siconda mità di l'invernata. L'aluetu di Sudafrica hè altu sin'à 1,5 metru, ma a so altezza media hè un metru.
U fiore di l'aluetu di SudafricaU nome « Aloe succotrina » face referenza à l'isula di Socotra, ma pruvene da un sbagliu chì hè statu fattu à l'iniziu in a determinazione di l'origine di 'ssa spezia d'aluetu. Ma à u principiu di u seculu XX, in u 1906, a so origine hè stata determinata incù precisione: pruvene infatti di a regione di u Capu in Sudafrica.
L'aluetu di Sudafrica hè cunsideratu cum'è a prima spezia d'aluetu chì fù introdutta cum'è pianta cultivata in Europa.
L'aluetu di Sudafrica, incù aloe africana, aloe arborescens, aloe vera barbadensis (più cunnisciutu à i ghjorni d'oghje cum'è aloe vera), aloe saponaria è aloe ferox, hè una di e 250 spezie d'aluetu chì sò usate in medicina.
Aloe succotrina, the Fynbos aloe, is an aloe which is endemic to Cape Town and the south-western corner of the Western Cape, South Africa.
Aloe succotrina is naturally found on the Cape Peninsula, and as far as Mossel Bay to the east. This aloe is common in Peninsula Sandstone Fynbos vegetation, and typically grows high up on cliff faces and rocky outcrops where seasonal fires do not reach it. It is one of the few Aloes that naturally occur in fynbos habitats - along with the Fan Aloe and Aloiampelos commixta of Table Mountain.
It is one of only three aloes and their relatives, with Aloiampelos commixta and Aloe maculata, that are indigenous to the city of Cape Town.
The Aloe succotrina plant forms clusters of between 1–2 metres (3.3–6.6 ft) diameter, with its leaves forming dense rosettes. In winter when it flowers (June to September) it produces a tall raceme, bearing shiny red flowers that are pollinated by sunbirds.
Taxonomically, it forms part of the Purpurascentes series of very closely related Aloe species, together with Aloe microstigma, Aloe gariepensis, Aloe khamiesensis and Aloe framesii.[1]
Aloe succotrina can easily be grown as an ornamental plant in Mediterranean climate gardens, rockeries, and in containers. It is particularly striking in winter, when it flowers. Western Cape gardens use it in Fynbos native plant themed natural landscaping. The plant prefers a sunny, well drained spot. Space should be provided for maturity, as it eventually grows into a large and dense cluster.
The Fynbos aloe can be propagated both by cuttings/offshoots or by seed.
This species has uses as a medicinal plant.[2]
Aloe succotrina, the Fynbos aloe, is an aloe which is endemic to Cape Town and the south-western corner of the Western Cape, South Africa.
Aloe succotrina o acíbar[1], también llamado yerba babosa,[2] es una especie de planta de flor de la familia Asphodelaceae, es utilizada como planta medicinal[3] nativa de Sudáfrica.
Es una planta con hojas carnosas cuyo conjunto alcanza 1.5 metros de altura, siendo su media de un metro. Las hojas forman densas rosetas y ascienden curvadas, son de color verde gris-verdoso con puntos blancos. Los márgenes tienen firmen dientes triangulares de color blanco. El tallo floral asciende hasta un metro de altura y aparece a mediados de invierno. El racimo tiene 35 cm de longitud y sus flores son tubulares de color naranja o rojo, midiendo cada una de ellas los 4 cm de longitud.
Taxonómicamente, forma parte de la serie Purpurascente muy estrechamente relacionadas con las especies de Aloe: Aloe microstigma, Aloe gariepensis, Aloe khamiesensis y Aloe framesii.[4]
Aloe succotrina puede ser fácilmente cultivada como planta ornamental en los jardines de clima mediterráneo, jardines rocosos y en contenedores. Es especialmente llamativa en invierno, cuando florece. La planta prefiere un lugar soleado, con buen drenaje. El espacio debe ser proporcionado por la madurez, ya que con el tiempo se convierte en un grupo grande y denso. Puede propagarse tanto por esquejes / vástagos o por semilla.
Esta especie tiene usos como planta medicinal.[5]
Aloe succotrina fue descrita por Jean-Baptiste Lamarck y publicado en Auctarium ad Synopsim Methodicam Stirpium Horti Reg. Taurinensis 13. 1773.[6]
Ver: Aloe
succotrina: epíteto geográfico que alude a su localización en Socotra. Durante un tiempo se creía que la planta era original de Socotra, aunque en realidad se recolectó en Sudáfrica.[7]
Aloe succotrina o acíbar, también llamado yerba babosa, es una especie de planta de flor de la familia Asphodelaceae, es utilizada como planta medicinal nativa de Sudáfrica.
Vista de la planta Planta en florAloe succotrina on aaloe perekonda kuuluv taimeliik, Kaplinna ning Lääne-Kapimaa provintsi edelanurga endeem.
Taim kasvab pärismaisena Kapi poolsaarel kuni Mossel Bayni idas. See aaloeliik on tavaline poolsaare liivakivi-fynbos'is, kus ta kasvab tavaliselt kõrgel kaljuseintel ja kõrgetel kaljudel, kuhu sesoonsed tulekahjud ei ulatu.
See on aaloede ja nende lähisugulaste seas üks vähestest fynbos 'is kasvavatest liikidest (teised on voldiline aaloe ja Aloiampelos commixta Laudmäel) ja üks vähestest Kaplinnas pärismaistest liikidest (teised on Aloiampelos commixta ja seebilill-aaloe).
Liigiepiteet succotrina (naissugu sõnast succotrinus) tähendab 'Sokotraga seonduv' ning on pandud sellepärast, et taime kodumaaks peeti Sokotrat, või siis on see tuletatud sõnadest succus 'mahl' ja citrinus 'sidrunkollane', sest selle lehtede mahl on sidrunkollane[1].
Liigi autor on Carlo Allioni.
Aloe succotrina on tüvega või mõnikord peaaegu tüveta, lihtne või aluselt ja selle kohalt harunev. Püstine või roomav tüvi kasvav kuni 2 m pikkuseks ja selle läbimõõt on 15 cm.
Lantsetjad lehed kasvavad tihedates kodarikes. Surnud lehed jäävad tüve külge.
Aloe succotrina on aaloe perekonda kuuluv taimeliik, Kaplinna ning Lääne-Kapimaa provintsi edelanurga endeem.
Aloe succotrina Aloe generoko landare loreduna da, Xanthorrhoeaceae familiakoa.
L’Aloe succotrina est une plante vivace succulente de la famille des aloéacées, selon la classification classique, ou des asphodélacées, selon la classification phylogénétique. Son nom évoque l'ile de Socotra où elle est présente mais la plante est originaire d'Afrique du Sud.
Cette plante forme des rosettes denses pouvant atteindre 1,5 à 2 m de hauteur. Les feuilles épaisses et effilées, de couleur gris-vert tacheté de blanc, à la marge dentelée, sont recourbées vers le haut. La hampe florale unique, d'une longueur d'environ 1 m, apparaît vers le milieu de l'hiver. Les fleurs rouge orangé sont pollinisées par des oiseaux de la famille des nectariniidés.
L'Aloe succotrina pousse à flanc de montagne dans la région du Cap. On le retrouve sur les falaises et les rochers de grès quartzique. On le trouve dans les pays de climat méditerranéen.
L'intérieur des feuilles renferme un gel visqueux utilisé comme émollient dans l'industrie cosmétique et pharmaceutique. On l'utilise entre autres pour soigner les irritations de la peau, les brûlures et les blessures légères. Le latex jaune qui provient de la partie externe de la feuille a des propriétés laxatives.
Elle est utilisée traditionnellement comme plante abortive, en application locale[1].
L’Aloe succotrina est une plante vivace succulente de la famille des aloéacées, selon la classification classique, ou des asphodélacées, selon la classification phylogénétique. Son nom évoque l'ile de Socotra où elle est présente mais la plante est originaire d'Afrique du Sud.
Aloes sokotrzański (Aloe succotrina All.) – gatunek rośliny występujący na południowym krańcu Afryki w formacji fynbos. Nazwa gatunku mylnie sugeruje pochodzenie z wyspy Sokotra, co wynika stąd, że długi czas nie udało się ustalić naturalnego pochodzenia rośliny. W końcu stanowisko naturalne odnaleziono w 1906 roku w Kraju Przylądkowym[3].
Rozeta zakrzywionych, wąskich liści osiąga wysokość do 1 metra. Kwiaty są rurkowe, w kolorze czerwonym lub ciemnopomarańczowym, rozwijają się na przełomie zimy i wiosny[3].
Jest jedną z roślin biblijnych. Wytwarzane z liści aloesów substancje w starożytności były wykorzystywane do balsamowania ciał. Wytwarzano z nich olej aloesowy lub żywicę aloesową. Żydzi używali w tym celu aloesu zwyczajnego (Aloe vera) i aloesu sokotrzańskiego, ten ostatni był droższy, ale dawał lepszej jakości, miękką i błyszczącą żywicę o żółtej barwie i słodko-gorzkim smaku[4].
Aloes sokotrzański (Aloe succotrina All.) – gatunek rośliny występujący na południowym krańcu Afryki w formacji fynbos. Nazwa gatunku mylnie sugeruje pochodzenie z wyspy Sokotra, co wynika stąd, że długi czas nie udało się ustalić naturalnego pochodzenia rośliny. W końcu stanowisko naturalne odnaleziono w 1906 roku w Kraju Przylądkowym.
Aloe purpurascens é uma espécie de liliopsida do gênero Aloe, pertencente à família Asphodelaceae.[1]
Aloe purpurascens é uma espécie de liliopsida do gênero Aloe, pertencente à família Asphodelaceae.
Fackelaloe (Aloe succotrina) är en art familjen afodillväxter från Sydafrika. Fackelaloe odlas ibland som krukväxt i Sverige. Arten förekommer ofta under sitt synonyma vetenskapliga namn Aloe saponaria.
Fackelaloe (Aloe succotrina) är en art familjen afodillväxter från Sydafrika. Fackelaloe odlas ibland som krukväxt i Sverige. Arten förekommer ofta under sitt synonyma vetenskapliga namn Aloe saponaria.
Aloe succotrina là một loài thực vật có hoa trong họ Măng tây. Loài này được Lam. mô tả khoa học đầu tiên năm 1783.[1]
Aloe succotrina là một loài thực vật có hoa trong họ Măng tây. Loài này được Lam. mô tả khoa học đầu tiên năm 1783.
Aloe succotrina All., 1773
СинонимыАлоэ сокотринское (лат. Aloe succotrina) — вид суккулентных растений рода Алоэ семейства Асфоделовые (Asphodelaceae) (ранее этот род относили к семейству Ксанторреевые), эндемик Западно-Капской провинции. Известно как лекарственное растение.
Видовой эпитет возник в результате исторической путаницы. Растение происходит из мест вблизи гор Западно-Капской провинции в Южной Африке и не встречается в естественных условиях на островах Сокотра Индийского океана, от названия которых образован видовой эпитет. Однако, в течение многих лет место происхождения этого растения оставалось достоверно неизвестным, только в 1906 году было установлено точное место его произрастания.
Растение образует скопления шириной до нескольких метров.
Листья образуют плотные розетки. Розетки растения могут достигать 80 см в диаметре. Стебли значительно редуцированы. Листья длинные, узкие, загнутые вверх, сине-зелёного цвета. На обеих сторонах листьев светлые полоски и пятна. На рёбрах листовых пластинок густо посажены мелкие зубцы беловатого цвета.
Цветёт в зимнее время. Блестящие цветки красного цвета собраны в высокие кисти, посаженные на длинные побеги.
Формой данный вид алоэ напоминает Aloe melanacantha, только листовые пластинки значительно короче и покрыты зубцами.
Это первый вид Алоэ из Южной Африки, завезённый в Европу. Впервые он культивировался в Амстердаме в 1689 году. Первое изображение этого вида было опубликовано Леонардом Плакентом[en] в работе «Phytographia» в 1691 году. Хотя растение рано попало в Европу, оно не получило широкой известности и не было включено в знаменитый список видов алоэ, выращиваемых в саду голландской Ост-Индской компании в 1695 году, составленный его смотрителем того времени.
Алоэ сокотринское (лат. Aloe succotrina) — вид суккулентных растений рода Алоэ семейства Асфоделовые (Asphodelaceae) (ранее этот род относили к семейству Ксанторреевые), эндемик Западно-Капской провинции. Известно как лекарственное растение.