Aloe perfoliata (lat. Aloe perfoliata) - asfodelinakimilər fəsiləsinin əzvay cinsinə aid bitki növü.
Birləpəlilər ilə əlaqədar bu məqalə qaralama halındadır. Məqaləni redaktə edərək Vikipediyanı zənginləşdirin. Aloe perfoliata (lat. Aloe perfoliata) - asfodelinakimilər fəsiləsinin əzvay cinsinə aid bitki növü.
Aloe perfoliata és una planta suculenta de la família de les Xantorreàcies, endèmica de Namibia i Sud-àfrica.[3]
És una espècie que es troba sobre sòls sorrencs, lleugerament àcids, sota nivell de l'humus, a zones muntanyoses fins a 1.500 m, llocs plans, rocosos i penya-segats. No hi ha moltes àloe del Cap que floreixen durant l'estiu, per tant, els que ho fan són més buscats. Aquells de vostès que estimen la jardineria amb vermells brillants, taronges i grocs es troba aquest particular àloe bastant irresistible. Aloe perfoliata és una veritable espècie de muntanya a la zona del Cap i la pluja d'hivern que té molt més que oferir que simplement boniques flors.
És una planta suculenta amb les fulles agrupades en rosetes basals, que arriba a mesurar els 75 cm d'alçada. Les fulles són amples, curtes, carnoses i de color verd blavós sense taques o línies però amb els marges armats amb espines. Les flors són tubulars de color vermell agrupades en densos caps florals al final d'una tija erecta que sorgeix de la roseta.[4]
Aloe perfoliata va ser descrita per Linné i publicada a Species Plantarum 319, l'any 1753.[5]
A part de klipspringer (Oreotragus oretragus) i Dassies que ocasionalment mengen les arrels i tiges de la planta, no hi ha registres d'usos humans d'aquesta espècie en particular. No obstant això, com amb altres aloes, la saba amarga de color groc de les fulles pot ser utilitzat com a laxant i per curar les ferides. D'altra banda, el valor hortícola d'A perfoliata en jardins és evident. És una planta molt coneguda i establerta en l'horticultura. Per a jardins més petits, les plantes es poden utilitzar en caixes de plantes profundes o testos. La situació ideal al jardí és, per descomptat, quan es planten en un grup de ± 20 plantes. Per a la floració òptima, recordeu que s'ha de plantar A. perfoliata en el ple sol. Jardins de roques aixecades que permeten un bon drenatge són les millors situacions per a aquestes plantes. Terraplens i murs de contenció són també perfectes, com els pantalons, naturalment, tendeixen a lliscar i poden cobrir grans àrees especialment si vostè té un lloc difícil o desagradable al jardí.[10]
Aloe perfoliata és una planta suculenta de la família de les Xantorreàcies, endèmica de Namibia i Sud-àfrica.
És una espècie que es troba sobre sòls sorrencs, lleugerament àcids, sota nivell de l'humus, a zones muntanyoses fins a 1.500 m, llocs plans, rocosos i penya-segats. No hi ha moltes àloe del Cap que floreixen durant l'estiu, per tant, els que ho fan són més buscats. Aquells de vostès que estimen la jardineria amb vermells brillants, taronges i grocs es troba aquest particular àloe bastant irresistible. Aloe perfoliata és una veritable espècie de muntanya a la zona del Cap i la pluja d'hivern que té molt més que oferir que simplement boniques flors.
Aloe perfoliata je sukulentní, poléhavá, jednoděložná rostlina z čeledi asfodelovité. Vyskytuje se výhradně v Kapsku v Jihoafrické republice.
Druh Aloe perfoliata byl dříve známý jako Aloe mitriformis. Vzhled této rostliny je proměnlivý v závislosti na okolním prostředí, a proto různé skupiny obyvatelstva měly za to, že se jedná o odlišné druhy rostlin. Jihoafrický Národní ústav Biodiverzita (SANBI) nyní uznává, že dříve známé druhy jako jsou Aloe mitriformis, Aloe distans, Aloe comptonii, Aloe albispina a Aloe flavispina patří do jednoho druhu - Aloe perfoliata.[1]
V přirozeném prostředí má Aloe perfoliata dlouhé, poléhavé, větvené stonky, dorůstající délky do 2 metrů a rozrůstající se po zemi a po skalách. Koncové části stonků bývají vzhůru zvednuté a zakončené růžicí listů. Listy jsou dužnaté, na okraji s drobnými, bílými, neškodnými ostny. Tento druh má v závislosti na podmínkách okolního prostředí velmi variabilní vzhled, proto je jeho identifikace někdy obtížná. U rostlin rostoucích na přímém slunci jsou listy uspořádané v těsných růžicích a namodralé, zatímco ve stínu jsou zelené, v rozvolněných růžicích. V suchém prostředí mají listy červenou barvu a jsou často dovnitř zkroucené.
Květy jsou červené, uspořádané v dlouze stopkatých, klasovitých květenstvích kulovitého až šišticovitého tvaru. Na rozdíl od většiny příbuzných druhů, které kvetou v zimě, tento kvete v létě.
Druh Aloe perfoliata je endemitem oblasti Kapska v Jihoafrické republice. Vyskytuje se zejména v provincii Západní Kapsko, drobnější arely jsou však i v provinciích Severní a Východní Kapsko. Roste nejčastěji ve skupinách na skalních výchozech v suchomilné vegetaci známé jako fynbos. Obvykle se nacházejí ve skupinách na kamenných a skalních výčnělcích. Ačkoliv dávají přednost plochým skalnatým stanovištím, není neobvyklé vidět je růst zavěšené na svislých skalních stěnách.
Velmi tuhý a kompaktní druh, dobře vypadající na skalnatých svazích a stěnách. Snadno přežije horká léta, ale i sníh v zimě, tudíž přežívá i v mírném pásmu.[2] Odvodněné skalky jsou ideálním místem pro růst, kde mohou pokrývat velké a nevzhledné plochy. Jsou také populární v suchých zahradách, protože kvetou v létě (na rozdíl od většiny jiných druhů aloe). Snadno se množí stonkovými řízky.[3]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aloe perfoliata na anglické Wikipedii.
Galerie Aloe perfoliata ve Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Aloe perfoliata ve Wikimedia Commons
Aloe perfoliata je sukulentní, poléhavá, jednoděložná rostlina z čeledi asfodelovité. Vyskytuje se výhradně v Kapsku v Jihoafrické republice.
Aloe mitriformis ist eine Pflanzenart der Gattung der Aloen in der Unterfamilie der Affodillgewächse (Asphodeloideae). Das Artepitheton mitriformis leitet sich von den lateinischen Worten mitris für ‚Mitra‘ sowie -formis für ‚geformt‘ ab und verweist auf Form der Blattrosettenspitze.[1]
Aloe mitriformis wächst stammbildend, verzweigt an der Basis oder darüber und bildet dichte spreizklimmende Gruppen. Die niederliegenden, bis zu 2 Meter langen Stämme weisen Durchmesser von 6 Zentimeter auf. Die eiförmig-lanzettlichen Laubblätter bilden dichte Rosetten. Ihre glauk-grüne bis grüne und selten gefleckte Blattspreite ist bis zu 20 Zentimeter lang und 10 bis 15 Zentimeter breit. Die Blattunterseite ist meist zur Spitze hin gekielt. Der Kiel trägt etwa vier bis sechs Stacheln. An der Blattspitze sitzt ein einzelner oder zweispaltiger Dorn. Die weißlichen bis gelblichen Zähne am Blattrand sind 4 bis 6 Millimeter lang und stehen 10 bis 15 Millimeter voneinander entfernt. Der Blattsaft ist trocken gelblich.
Der Blütenstand besteht aus zwei bis vier Zweigen und ist 40 bis 60 Zentimeter lang. Die dichten, kopfigen Trauben sind 10 bis 12 Zentimeter lang. Die lanzettlich spitz zulaufenden Brakteen weisen eine Länge von 10 Millimeter auf und sind 5 bis 6 Millimeter breit. Die trüb scharlachroten Blüten stehen an 40 bis 45 Millimeter langen Blütenstielen. Die Blüten sind 40 bis 45 Millimeter lang und an ihrer Basis verschmälert. Oberhalb des Fruchtknotens sind sie leicht verengt und dann zu ihrer Mündung hin erweitert. Ihre äußeren Perigonblätter sind nicht miteinander verwachsen. Die Staubblätter und der Griffel ragen bis zu 2 Millimeter aus der Blüte heraus.
Die Chromosomenzahl beträgt 2 n = 14 {displaystyle 2n=14} 
Aloe mitriformis ist in der südafrikanischen Provinz Westkap verbreitet.[2]
Die Erstbeschreibung durch Philip Miller wurde 1768 veröffentlicht.[3] Synonyme sind Aloe mitriformis var. humilior Haw. (ohne Jahr), Aloe perfoliata var. ν L. (1753), Aloe perfoliata var. mitriformis (Mill.) Aiton (1789), Aloe perfoliata var. ξ Willd. (1799), Aloe mitriformis var. elatior Haw. (1804), Aloe xanthacantha Salm-Dyck (1854) und Aloe parvispina Schönland (1905).
Hugh Francis Glen und David Spencer Hardy stellten Aloe mitriformis im Jahr 2000 als Synonym zur ungenügend bekannten Art Aloe perfoliata.[4] Sie gaben jedoch für ihr Vorgehen keinerlei Erklärung.[5]
Es werden folgende Unterarten unterschieden:
Aloe mitriformis ist eine Pflanzenart der Gattung der Aloen in der Unterfamilie der Affodillgewächse (Asphodeloideae). Das Artepitheton mitriformis leitet sich von den lateinischen Worten mitris für ‚Mitra‘ sowie -formis für ‚geformt‘ ab und verweist auf Form der Blattrosettenspitze.
Aloe perfoliata, the rubble aloe or mitre aloe, is a hardy creeping aloe, found in rocky, mountainous areas throughout the Western Cape, South Africa.
Aloe perfoliata was formerly known as Aloe mitriformis. The physical appearance of this aloe varies greatly depending on environment, and consequently various sub-populations have previously often been mistaken for being separate species. The South African National Biodiversity Institute now recognizes that these are all members of the same species, Aloe perfoliata, comprising what were previously known as Aloe mitriformis, Aloe distans, Aloe comptonii, Aloe albispina and Aloe flavispina among others.[1]
This species is the most widespread of a group of closely related "Creeping Aloes" (Mitriformes),[2] including the cliff-hanging aloes A. meyeri and A. dabenorisana(stemless), as well as spotted Aloe arenicola of the South African west coast and the unusual Aloe pearsonii of the Richtersveld desert.[3]
In their natural habitat, these aloes have long, prostrate, branching stems of up to 2 meters. Instead of growing upright, they tend to sprawl along the ground and over rocks. While most of the plant lies along the ground, the terminal leaf-bearing head is often erect, facing upwards to the sun. The leaf margins are armed with harmless, little white teeth.
The Rubble Aloe is extremely variable-looking, depending on its environment, making it difficult to identify sometimes. Plants growing in full sun develop tightly arranged bluish leaves, while those in the shade have more widely spaced green leaves. During dry conditions, the leaves assume a red colour. The thick, fleshy leaves often curve inwards during times of drought – making the rosette look rather like a mitre (until recently this species was known as Aloe mitriformis because of this resemblance).
Unlike most aloes, which flower in winter, the Rubble Aloe flowers in summer. The red flowers appear on stalks, which (befitting the variable nature of this species) vary from being rounded to being cone-shaped.
Aloe perfoliata is indigenous to the Western Cape and some adjacent areas in the Northern and Eastern Cape of South Africa. Here it typically occurs in mountainous rocky Fynbos, overflowing into neighboring Karoo and Albany Thicket vegetation.[4]
They are usually found in groups among rubble and rocky outcrops (hence their Afrikaans name, "Puin Aalwyn", or "Rubble Aloe"), growing in clay or sandy soil. These resilient plants tend to prefer flat, rocky places but it is not uncommon to see them hanging on vertical cliff faces.
A. perfoliata var. mitriformis, from the Western Cape. This one showing fire damage.
A. perfoliata var. comptonii, from the eastern Cape.
A. perfoliata var. distans, from Saldanha.
A very tough and compact species, it can be grown on embankments, rocky slopes and walls, and it easily survives through both very hot summers and snow in the winter. These aloes are also used in arid gardens as they flower in the summer (unlike most aloes), but require full sun for maximum flowering.
The species can easily be propagated by taking stem cuttings, dried for a day or two and planted in sand.[5]
A hybrid of Aloe perfoliata with Aloe brevifolia, named Aloe × nobilis, is very commonly used in landscaping around the world.[6] It is frequently confused with Aloe perfoliata itself, but A. × nobilis is a much smaller plant, and has much smaller rosettes. It is usually a light green colour.[7]
Rosette of the hybrid Aloe "nobilis"
Aloe nobilis clumps
Aloe nobilis showing leaf elongation from shade
Aloe perfoliata, the rubble aloe or mitre aloe, is a hardy creeping aloe, found in rocky, mountainous areas throughout the Western Cape, South Africa.
Aloe perfoliata es una planta suculenta del género de los aloes. Es endémica de Namibia y Sudáfrica. [1]
Es una planta suculenta con las hojas agrupadas en rosetas basales que alcanza los 75 cm de altura. Las hojas son anchas, cortas, carnosas y de color verde-azulado sin manchas o líneas pero con los márgenes armados con espinos. Las flores son tubulares de color rojo agrupadas en densas cabezas florales al final de un tallo erecto que surge de la roseta.[2]
Aloe perfoliata fue descrita por Linneo y publicado en Species Plantarum 319, en el año 1753. (1 May 1753)[3]
Ver: Aloe
perfoliata: epíteto latino que significa "con hojas unidas alrededor del tallo".[4]
Aloe perfoliata es una planta suculenta del género de los aloes. Es endémica de Namibia y Sudáfrica.
Aloe perfoliata Aloe generoko landare loreduna da, Xanthorrhoeaceae familiakoa.
Aloe perfoliata est un aloès rampant rustique, endémique des zones rocheuses et montagneuses du Cap-Occidental, en Afrique du Sud[2]. Cette espèce est la plus répandue du groupe des aloès rampants[3].
L'Aloe perfoliata était autrefois connue sous le nom d'Aloe mitriformis. L'apparence physique de cet aloès varie grandement selon l'environnement, et par conséquent, diverses sous-populations ont souvent été confondues auparavant avec des espèces distinctes. Les espèces comme perfoliata, comptonii, albispina et flavispina qui étaient auparavant distinctes sont aujourd'hui reconnues comme toute A. mitriformis[2]. Il a également longtemps été confondu avec Aloe distans[2].
Dans leur habitat naturel, ces aloès ont des tiges longues, prostrées et ramifiées pouvant atteindre 2 mètres. Au lieu de grandir debout, ils ont tendance à s'étaler sur le sol, comme une plante rampante, et sur les rochers. Alors que la plus grande partie de la plante se trouve le long du sol, la tête est souvent redressée, orientée vers le haut, face au soleil. Les bords des feuilles sont armés de petites dents blanches inoffensives. Elles sont vertes mais en conditions d'ensoleillement important, et/ou de sécheresse peuvent devenir rouge-rose voir mauve. Les feuilles en conditions naturelles sèches vont mourir et former autour de l'axe rampant de la plante un épais fourreau.
L'aspect de la plante est extrêmement variable selon l'environnement, ce qui le rend parfois difficile à identifier. De plus cette plante est suspectée d'être le résultat de croisement entre plusieurs autres espèces (Aloe distans et A. brevifolia)[4]. Les plantes qui poussent en plein soleil développent des feuilles bleutées serrées, tandis que celles qui poussent à l'ombre ont des feuilles vertes plus espacées. Les feuilles épaisses et charnues se recourbent souvent vers l'intérieur pendant les périodes de sécheresse, donnant à la rosette un aspect de mitre (jusqu'à récemment, cette espèce était connue sous le nom d'Aloe mitriformis en raison de cette ressemblance). Elle pousse souvent « en bosquet » de plusieurs tiges serrées les unes contre les autres, donnant l'aspect d'un buisson compact.
Cet aloès fleurit en été en Afrique du sud, de décembre à février. Les fleurs rouges apparaissent sur des hampes multibranches de 20 à 60 cm, dont la section varie d'une forme arrondie à conique (correspondant à la nature variable de cette espèce). Les fleurs réparties sur la grappe, peuvent se trouver réunies en pompons en bout de la hampe, ou reparties plus largement sur la longueur. Là aussi la variabilité de la plante se retrouve sur la floraison.
L'Aloe perfoliata est indigène au Cap-Occidental et dans certaines zones adjacentes du Cap-Nord et l'Est de l'Afrique du Sud. Il se rencontre typiquement dans les Fynbos montagneux, débordant dans la végétation voisine du désert du Karoo et du biome des fourrés d'Albany[5].
On les trouve généralement en groupes parmi les gravats et les affleurements rocheux (d'où leur nom afrikaans, "Puin Aalwyn", ou anglais "Rubble Aloe" signifiant aloès des gravats), poussant sur un sol argileux ou sablonneux. Ces plantes ont tendance à préférer les endroits plats et rocheux, mais il n'est pas rare de les voir pendre sur les parois verticales des falaises.
Comme la plupart des Aloès, A. perfoliata est mellifère, et attire abeilles, papillons et oiseaux (dans le milieu naturel pour ces derniers)[6].
A. perfoliata var. mitriformis, au Cap-Occidental. (endommagé par le feu).
A. perfoliata var. comptonii, au Cap-Oriental.
A. perfoliata var. distans, à Saldanha.
Espèce très résistante et compacte, elle peut être cultivée sur les talus, les pentes et les parois rocheuses, et elle survit facilement aux étés très chauds et à la neige en hiver (elle résiste à de légères gelées de l'ordre de -5°[7] en USDA9 et au dessus)[6]. Ces aloès sont également utilisés dans les jardins arides car ils ont besoin du plein soleil pour une floraison maximale. Il faut veiller à ne pas trop arroser cette espèce afin qu'elle ne pourrisse pas.
L'espèce peut être facilement reproduite en prélevant des rejets, ou en bouturant des tiges, séchées pendant quelques jours et plantées dans le sable.
Aloe perfoliata est un aloès rampant rustique, endémique des zones rocheuses et montagneuses du Cap-Occidental, en Afrique du Sud. Cette espèce est la plus répandue du groupe des aloès rampants.
Aloe mitriformis é uma espécie de liliopsida do gênero Aloe, pertencente à família Asphodelaceae.
Aloe mitriformis é uma espécie de liliopsida do gênero Aloe, pertencente à família Asphodelaceae.
Guldtandsaloe, Aloe perfoliata[1] är en grästrädsväxt från Sydafrika som beskrevs av Carl von Linné. Guldtandsaloe ingår i släktet Aloe och familjen grästrädsväxter.[2][3] Inga underarter finns listade i Catalogue of Life.[2]
Wikimedia Commons har media som rör Aloe perfoliata.
Wikispecies har information om Aloe perfoliata.
Guldtandsaloe, Aloe perfoliata är en grästrädsväxt från Sydafrika som beskrevs av Carl von Linné. Guldtandsaloe ingår i släktet Aloe och familjen grästrädsväxter. Inga underarter finns listade i Catalogue of Life.
Видова назва дана через стебло, що проходить через листя, тобто листя обіймають стебло, від лат. per — через, лат. folia — листя[2]
Багаторічна рослина. Стовбур довгий, 2-3 м завдовжки і більше, стебла сланкі. Листя яйцеподібні 8-9 см завдовжки і 5-6 см завширшки, загострені, сірувато-зелені. Щітки короткі, дуже щільні. Квітки жовті[3][4] або оранжево-червоні[5]. Цвіте в червні-липні.
Росте в прибережній смузі на вапнякових скелях, в Південній Африці (Західне узбережжя, південь Капської провінції, на північ від Кейптауна)[6], (Західна Капська провінція, Східна Капська провінція)[7] на висоті 400—1050 м над рівнем моря.
Це незавершена стаття про Ксантореєві.Lô hội lá ngắn (danh pháp: Aloe perfoliata) là một loài thực vật có hoa trong họ Măng tây. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.[1]
Bài viết chủ đề Họ Thích diệp thụ này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Lô hội lá ngắn (danh pháp: Aloe perfoliata) là một loài thực vật có hoa trong họ Măng tây. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.
.jpg)
.jpg)
