Václavka obecná (Armillaria mellea), též václavka žlutoprstenná, je parazitická houba z rodu václavka. Za syrova je mírně jedovatá, po tepelné úpravě je jedlá a chutná.
Klobouk o šířce 3–10 cm je zpočátku vyklenutý, později se narovnává. Jeho barva je medově hnědá až načernalá. Celý je pokryt tmavými šupinami, které směrem od středu klobouku řídnou.[1] V mládí je klobouk napojen ke třeni světlou blánou, která zakrývá lupeny. Ty jsou z počátku bělavé, se stářím plodnice tmavnou do červenavě hnědé a bývají pokryty bílým práškem.[2]
Plný třeň je dlouhý 50–200 mm a tlustý kolem 10–25 mm. Je válcovitého tvaru, směrem ke klobouku se mírně zužuje.[1]
Václavka obecná, stejně jako další václavky, mívá velmi rozsáhlé podhoubí, které v noci světélkuje.[2]
Roste v listnatých i jehličnatých lesích. Obyčejně se vyskytuje v trsech, plodnice je možné nalézt i jednotlivě u kořenů stromů.[2] Jedná se o parazitickou houbu, která napadá i zdravé kmeny,[1][2] čímž může v lese způsobit velké škody.[3] Roste hlavně od září do října, při příhodném počasí až do listopadu a v chladném počasí se výjimečně objevuje už v létě.[1]
Roste od července do září, zejména v listnatých a smíšených lesích, dále v křovinách, příkopech apod.[1]
Houba je za syrova mírně jedovatá, proto je nezbytná její delší tepelná úprava, během které se z ní vytratí člověku nebezpečné látky.[2][1] Václavka obecná se používá k přípravě různých druhů jídel, často se nakládá do octa či sladkokyselého nálevu.[4]
Václavka obecná (Armillaria mellea), též václavka žlutoprstenná, je parazitická houba z rodu václavka. Za syrova je mírně jedovatá, po tepelné úpravě je jedlá a chutná.