Vířníci (Rotifera, Rotatoria) je kmen převážně sladkovodních, mikroskopických živočichů. Některé druhy žijí i v půdě nebo v moři. Jsou důležitou součástí planktonu. Je známo okolo 2000 druhů, v Česku žije asi 600 druhů.
Při zběžném pohledu se vířníci podobají velkým nálevníkům, ale jsou na rozdíl od nich mnohobuněční. Většina vířníků je menší než 0,5 mm, největší jsou velcí asi 2 mm. Nejvýznačnějším znakem vířníků je zatažitelný vířivý aparát na přední části těla. Dva věnce brv neustále kmitají a přihánějí potravu k ústnímu otvoru. Slouží také jako hnací orgán při plavání. Dalším charakteristickým znakem je žvýkací hltan (mastax).
Tělní dutina je pseudocoel, vylučovací soustava je tvořena protonefridiemi. Vířníci mají stálý a neměnný počet buněk (eutelie), podobně jako hlísti. Povrch těla kryje intracelulární kutikula (syncytiální epidermis). Některé druhy vytvářejí na povrchu svého těla pevné krunýře z desek a ostnů. Většina vířníků má na opačném konci těla nohu ukončenou vidličkou. Pomocí ní lezou píďalkovitě po dně nebo se odrážejí a skáčou. Do vidličky ústí lepkavé žlázy, jimiž se vířníci dočasně přilepují na předměty ve vodě. Někteří se přichytávají na různé předměty ve vodě, jiní se ve vodě volně vznášejí. Dostanou-li se do nepříznivých podmínek, vytvoří si na povrchu těla pevnou schránku, ve které přežívají (stav anabiózy).
Jsou to gonochoristé, ale samci jsou menší než samice a někdy zcela (u pijavenek) chybějí. Populace se pak rozmnožuje partenogenezí. Při páření samec vychlípitelným penisem vstříkne sperma přímo do tělní dutiny samice. U některých vířníků se setkáváme s heterogonií, střídání generací s haploidními vajíčky a partenogenetických generací s diploidními vajíčky.
Obrázky, zvuky či videa k tématu vířníci ve Wikimedia Commons
Vířníci (Rotifera, Rotatoria) je kmen převážně sladkovodních, mikroskopických živočichů. Některé druhy žijí i v půdě nebo v moři. Jsou důležitou součástí planktonu. Je známo okolo 2000 druhů, v Česku žije asi 600 druhů.
