El clavel armeria (Dianthus armeria ) ye una yerbácea de la familia de les cariofilacees.
Crez ente 25 y 30 cm, ramificáu o non dende la base, con tarmos pelosos enriba. Fueyes de 15-55 mm de llargu y menos de 5 mm d'anchu, en pareyes opuestes, romes les inferiores, les cimeres fines y agudes. Les flores, que tán presentes de primavera a branu, crecen, hasta 10 d'elles, bien xuntes, pequeñes, al estremu de les cañes, con 5 pétalos color rosa fuerte con manchitas clares.[1]
Na mayor parte d'Europa, anque rara nel norte.[2]N'España en Castiella y Lleón. Introducida en Norteamérica y Nueva Zelanda. Habita en terrenes frescos y yerbosos y cantos de monte.
Dianthus armeria describióse por Carlos Linneo y espublizóse en Species Plantarum 412. 1753.[3]
Númberu de cromosomes de Dianthus armeria (Fam. Caryophyllaceae) y táxones infraespecíficos: 2n=30[4]
Dianthus: nome xenéricu que vien de les pallabres griegues deos («divos») y anthos («flor»), y yá foi citáu pol botánicu griegu Teofrasto.
armeria: epítetu llatín que significa "nome que dio Linneo al xéneru Dianthus".[5]
.
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. El clavel armeria (Dianthus armeria ) ye una yerbácea de la familia de les cariofilacees.
Əzələ qərənfil (lat. Dianthus armeria) — qərənfilkimilər fəsiləsinin qərənfil cinsinə aid bitki növü.
Hündürlüyü 30-50 (70) sm, düz və ya əsasından azacıq qalxan, sadə və ya az budaqlanan, yuxarı hissədə sıx və qısa tüklü olan birillik və ya ikiillik ot bitkisidir [1]. Yarpaqları oturaq, düzduran, qaidə hissəsində qısa qında qovuşan, xətli-neştərvari və ya xətvaridir, eni 1-3 mm-dir, sivri, alt tərəfdən aydın görünən damarı vardır, tüklüdür. Çiçəkləri oturaq və ya qısa saplaqdadır, gövdənin və budaqların uc hissəsində 3-10 ədəd çiçəklə sıx başcıqda toplanmışdır. Çiçəkaltlığı pulcuqları otşəkillidir, neştərvaribizşəkillidir, tüklüdür, kasacığa bərabər və ya ondan uzundur. Ləçəklərinin ayası tünd fırfırqırmızı rəngdə olub, yuxarı tərəfində daha tünd xalları vardır, uc hissəsi dişlidir. Qutucuq silindrikdir, kasacıqdan azacıq qısadır. Toxumlarının uzunluğu 1,5 mm-ə yaxındır, qara rəngli, yumurtaşəkilli, yastı, qabarıq nöqtəli, uc hissədə qısa buruncuqludur. İyun ayında çiçəkləyir, iyul-avqust aylarında meyvə verir.
Meşələrdə, meşə kənarında, kolluqlarda, yol və meşə talalarında rast gəlinir.
Xəzəryanı ərazilərdə, Qubada, Lənkəran dağlarında və ovalığında, ovalıqdan orta dağ qurşağına qədər yayılmışdır.
Əzələ qərənfil (lat. Dianthus armeria) — qərənfilkimilər fəsiləsinin qərənfil cinsinə aid bitki növü.
Deugotyledon ac un o deulu'r 'pincs' fel y'u gelwir ar lafar gwlad yw Penigan y porfeydd sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Caryophyllaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Dianthus armeria a'r enw Saesneg yw Deptford pink.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Penigan y Porfeydd.
Caiff ei dyfu'n aml mewn gerddi oherwydd lliw'r planhigyn hwn. Mae'r dail wedi'i gosod gyferbyn a'i gilydd.
Deugotyledon ac un o deulu'r 'pincs' fel y'u gelwir ar lafar gwlad yw Penigan y porfeydd sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Caryophyllaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Dianthus armeria a'r enw Saesneg yw Deptford pink. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Penigan y Porfeydd.
Caiff ei dyfu'n aml mewn gerddi oherwydd lliw'r planhigyn hwn. Mae'r dail wedi'i gosod gyferbyn a'i gilydd.
Hvozdík svazčitý (Dianthus armeria) je jednoletá nebo dvouletá rostlina slunných stráních, kde v době od června do srpna vykvétá nápadnými svazečky fialových květů. Je jedním z mála nevytrvalých druhů rodu hvozdík v české krajině.[1]
Přirozeně vyrůstá, vyjma severní Skandinávie, po celé Evropě a dále v oblastech okolo Kavkazu. Bývá občas pěstován v okrasných zahradách, ze kterých se semeny šíří do krajiny. Takto se jako nepůvodní druh dostal až do Japonska, do Spojených států a Kanady, Argentiny a Chile i do Austrálie, na Nový Zéland i Havajské ostrovy.
V České republice roste v teplejších oblastech, jeho výskyt ale není častý. Je proto v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" z roku 2012 zařazen mezi druhy sice méně ohrožené, ale vyžadující další pozornost (C4a).[1][2][3]
Teplomilná rostlina vyskytující se hlavně na výslunných hlinito-písčitých nebo kamenitých půdách, obvykle jen do nadmořské výšky 600 až 800 m. Roste na pastvinách, vinicích, křovinatých stráních, po okrajích světlých lesů, podél komunikací i na železničních či silničních náspech.[1][4]
Hvozdík svazčitý je jednoletá nebo dvouletá, šedozelená bylina s 30 až 50 cm vysokou lodyhou, rostoucí z nehlubokého, vřetenovitého kořene. Kolénkatá lodyha je přímá, v průřezu oblá, v horní třetině rozvětvená, ve spodní části řídce a v horní hustě porostlá krátkými chlupy. Listy přízemní jsou kopinaté s tupým koncem, lodyžní vyrůstají vstřícně v kolénkách, mají 3 mm pochvu, jsou 2 až 10 cm dlouhé, úzce kopinaté až čárkovité s ostrým vrcholem; všechny jsou krátce chlupaté. Listeny jsou bylinné a úzce kopinaté, stejně jako dva nebo čtyři drobnější listence.
Na konci lodyh a větví roste tři až deset přisedlých, asi 1,5 cm velkých nafialovělých květů seskupených do svazečků. K vrcholu zúžený, trubkovitý kalich s pěti ostrými, šedě zelenými zuby je 12 až 20 mm dlouhý. Korunní lístky s nehtem jsou 4 až 8 mm dlouhé, obvejčité, na okraji nepravidelně zubaté, mají růžovou, červenou nebo nachovou barvu a na svrchní straně světlé tečky. V květu je deset tyčinek s purpurovými prašníky a dvě čnělky s bliznami. Opylovány jsou hmyzem s delším sosákem, který se dostane k nektaru vespod dlouhé a téměř uzavřené kališní trubky.[1][4][5][6][7]
Po opylení květ vytváří plod, což je v suchém kalichu ukrytá tobolka obsahující mnoho semen, ta jsou podlouhlá, asi 1 mm velká, bočně zploštělá a drsná. Do okolí jsou rozfoukávána větrem nebo odplavována vodou při silném dešti.
Hvozdík svazčitý se rozmnožuje jen generativně, semeny. Některá klíčí v tomtéž roce kdy dozrají, jiná až na jaře následujícího roku. Rostlina obsahuje hodně saponinů a není býložravci spásána.[4][7]
Květenství
Květ
Tobolky a semena
Obrázky, zvuky či videa k tématu hvozdík svazčitý ve Wikimedia Commons
Hvozdík svazčitý (Dianthus armeria) je jednoletá nebo dvouletá rostlina slunných stráních, kde v době od června do srpna vykvétá nápadnými svazečky fialových květů. Je jedním z mála nevytrvalých druhů rodu hvozdík v české krajině.
Kostnellike (Dianthus armeria), ofte skrevet kost-nellike, er en art af nellikeslægten. Dens blomstring gør, at den bruges som sommerblomst og i fugtige blomsterenge.
Kostnellike er en to- til flerårig plante, som vokser til en højde af 45-60 cm. Bladene er behårede, mørkegrønne, slanke og op til 5 cm lange. Blomstringen foregår i juli-september, hvor man finder blomsterne i endestillede stande. Blomsterne er 8-15 mm i diameter, og de fem kronblade er lyserøde til rødligt-pink og har ofte hvide prikker. Blomsterhovederne lukker sig når der bliver mørkt. Frugten er en kapsel med mange små frø.[1][2]
Arten er udbredt i det meste af Europa, fra det nordlige Portugal til det sydlige Skotland og Finland og mod øst indtil Ukraine og Kaukasus.[3][4][1] Den findes også i Nordamerika.[5] I Danmark er arten ret sjælden i de østlige landsdele, mens den er rigtigt sjælden eller helt manglende i resten af landet.
Kostnellike kan vokse i udvasket jord, selv om de vil vokse højere i god jord med tilstrækkelig vand. Kostnellike er almindeligt dyrket som en prydplante i haver. Den er blevet introduceret til og er blevet naturaliseret i New Zealand og meget af Nordamerika.[6] Kostnellike er således ikke hjemmehørende i USA, men den vokser fint i naturen uden at være dominerende i tempereret klima.
På øen Elk Rock Island nær Portland, Oregon, USA, findes et forladt landingssted for mindre både. Jordbunden er fugtmættet, og her har arten etableret sig i en lyskrævende bevoksning ammen med bl.a. disse arter: almindelig mahonie, almindelig perlekurv, amerikansk jordbærtræ, Artemisia douglasiana (en art af bynke), balsampoppel, birkespiræa, broget skumspiræa, ellebladet bærmispel, hvid snebær, klasekongelys, oregonask, oregoneg, oregonel, Rosa pisocarpa (en art af rose), rævehalespiræa, rørgræs, Salix lucida (en art af pil), småblomstret alunrod, Stachys cooleyae (en art af galtetand), stinkende gåseurt og Veronica americana (en art af ærenpris)[7]
Kostnellike (Dianthus armeria), ofte skrevet kost-nellike, er en art af nellikeslægten. Dens blomstring gør, at den bruges som sommerblomst og i fugtige blomsterenge.
Die Raue Nelke (Dianthus armeria), auch Büschel-Nelke genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Nelken (Dianthus) innerhalb der Familie der Nelkengewächse (Caryophyllaceae). Ihre Blüten sind zu dichten Büscheln vereinigt und nichtblühende Triebe fehlen bei ihr ganz. In einigen Gebieten Europas gilt sie als gefährdete Art.
Die Raue Nelke wächst als zweijährige krautige Pflanze und erreicht Wuchshöhen von 30 bis 60 Zentimetern. Sie bildet im ersten Jahr ihrer Entwicklung eine Laubblattrosette, aus der sich im folgenden Jahr der oberwärts reich verzweigte und dichte, kurzhaarige Blütenspross erhebt. Der Stängel und die Laubblätter sind rau behaart.
Die gegenständig am Stängel angeordneten Laubblätter sind schmal lanzettlich.
Die Hauptblütezeit ist von Juni bis Juli, vereinzelt reicht sie aber auch bis in den August hinein. Zwei bis zehn Blüten stehen in kurz gestielten, endständigen Büscheln. Die zwittrigen Blüten sind bei einem Durchmesser von bis zu 1 Zentimeter radiärsymmetrisch und fünfzählig. Die purpurfarbenen Kronblätter sind mit weißen Punkten versehen.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 30.[1]
Die Raue Nelke wird von den Rostpilzen Puccinia arenariae mit Telien und Uromyces dianthi mit Uredien und Telien befallen.[2]
Das Verbreitungsgebiet von Dianthus armeria umfasst Mittel- und Südeuropa bis zum Kaukasus und Südschweden, insbesondere die Mittelgebirge. In Höhenlagen über 1000 Metern ist sie allerdings nur noch vereinzelt anzutreffen. Als Standort werden Waldsäume, Trockengebüsche und Magerrasen, sowie mehr oder weniger frische, meist kalkarme und lehmige Böden bevorzugt. Sie kommt in Mitteleuropa vor allem in Saumgesellschaften des Verbands Pruno-Rubion etwa im Sarothamnetum aber auch in Gesellschaften der Verbände Trifolion medii, Mesobromion erecti oder der Klasse Sedo-Scleranthetea vor.[1]
In Deutschland finden wir sie zerstreut an Wald- und Gebüschrändern und in Halbtrockenrasen. Durch die zunehmende „Ausräumung der Landschaft“ und das daraus folgende Verschwinden entsprechender Standorte sind die Bestände von Dianthus armeria im Rückgang begriffen und deshalb ist diese Art regional stark gefährdet.
Für die Raue Nelke bestehen bzw. bestanden auch die weiteren deutschsprachigen Trivialnamen: Deptforder Nelke (Schlesien) und Thiernägelein (Ostpreußen).[3]
Die Raue Nelke (Dianthus armeria), auch Büschel-Nelke genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Nelken (Dianthus) innerhalb der Familie der Nelkengewächse (Caryophyllaceae). Ihre Blüten sind zu dichten Büscheln vereinigt und nichtblühende Triebe fehlen bei ihr ganz. In einigen Gebieten Europas gilt sie als gefährdete Art.
Dianthus armeria, the Deptford pink or grass pink,[1] is a species of Dianthus ("pink") native to most of Europe, from Portugal north to southern Scotland and southern Finland, and east to Ukraine and the Caucasus.[2][3][4] It is naturalised in North America.[1]
Dianthus armeria is an annual or biennial plant which grows to about 60 centimetres (2.0 ft) tall and has a very slender appearance. It has widely spaced, paired leaves, and above these it branches rather sparingly.[5] At the ends of the stems there are short-stalked or stalkless clusters of deep-pink flowers that are surrounded by erect, hairy, leaf-like bracts. These can also be located laterally. Each flower is 8 to 13 millimetres (0.31 to 0.51 in) in diameter and has 5 lanceolate petals, each with irregular serrated edges and small white spotting on the upper surface.[6] The leaves are hairy, dark green in colour and slim in shape.[7]
Dianthus armeria is native to Europe, where it is widespread as far north as 60°N in Scandinavia, extending eastwards to Armenia and the Caucasus, and as far south as Spain and Sicily. It has been introduced to North America, where it is now naturalised and is widespread.[6] In Britain it is now extirpated as a native species from Scotland and is known from a few dozen sites in England and 4-5 sites in Wales, including a nature reserve in Flintshire, a quarry near Pontypridd in Rhondda Cynon Taf, near a reservoir in the vicinity of Port Talbot and along a farm track on a site near Llanelli.[8]
Dianthus armeria is a species of open and periodically disturbed sites. It is normally an annual but can be biennial or a short-lived perennial. New leaf rosettes form at the base of old plants from buds located on their roots, demonstrating that this species is in fact a short-lived perennial and has a life-span of less than two and a half years.[6] It flowers from July to September.[7] Its flowers are scentless and do not appear to be insect pollinated often, with self-pollination the norm. Each plant gradually releases around 400 seeds from their pods; however, some plants may hold a small fraction of the seeds they produce over winter.[6] It closes its blooms in the late afternoons.[7]
It is widely grown as an ornamental plant in gardens. Populations have been introduced to and have become naturalised in New Zealand and much of North America.[9]
The name Deptford pink was coined in the 17th century by naturalist Thomas Johnson, who described a pink flower growing in Deptford in South-East London. However, it is very likely that Johnson was actually describing the related maiden pink, and it is unlikely that this species has grown in the area it is named after since the city of London was built.[10]
Dianthus armeria, the Deptford pink or grass pink, is a species of Dianthus ("pink") native to most of Europe, from Portugal north to southern Scotland and southern Finland, and east to Ukraine and the Caucasus. It is naturalised in North America.
El clavel armeria (Dianthus armeria ) es una herbácea de la familia de las cariofiláceas.
Crece entre 25 y 30 cm, ramificado o no desde la base, con tallos pelosos arriba. Hojas de 15-55 mm de largo y menos de 5 mm de ancho, en parejas opuestas, romas las inferiores, las superiores finas y agudas. Las flores, que están presentes de primavera a verano, crecen, hasta 10 de ellas, muy juntas, pequeñas, al extremo de las ramas, con 5 pétalos color rosa fuerte con manchitas claras.[1]
En la mayor parte de Europa, aunque rara en el norte.[2]En España en Castilla y León. Introducida en Norteamérica y Nueva Zelanda. Habita en terrenos frescos y herbosos y bordes de bosque.
Dianthus armeria fue descrita por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 412. 1753.[3]
Número de cromosomas de Dianthus armeria (Fam. Caryophyllaceae) y táxones infraespecíficos: 2n=30[4]
Dianthus: nombre genérico que procede de las palabras griegas deos («dios») y anthos («flor»), y ya fue citado por el botánico griego Teofrasto.
armeria: epíteto latino que significa "nombre que dio Linneo al género Dianthus".[5]
Datos: Q158855
Multimedia:
Especies: Dianthus armeria
El clavel armeria (Dianthus armeria ) es una herbácea de la familia de las cariofiláceas.
Mykeröneilikka (Dianthus armeria) on kohokkikasvien heimoon kuuluva kasvilaji. Se on noin 20–50 cm korkea ja kasvaa niityillä, satamissa ja kaatopaikoilla. Suomessa mykeröneilikka on hyvin harvinainen. Siitä on havaittu satunnaisesiintyminä Varsinais-Suomessa, Uudellamaalla, Satakunnassa ja Etelä-Pohjanmaalla. Mykeröneilikan kukat ovat punaisia ja valkopisteisiä ja se kukkii heinä-elokuussa. Mykeröneilikan kasvutapa on pysty ja sen lehdet ovat tasasoukkia. Kukat ovat tiheinä ryhminä ja niitä suojaavat ylälehdet. Kukan terälehdet ovat hammaskärkisiä. Mykeröneilikkaa on istutettu Suomeen myös koristekasvina.
Mykeröneilikka (Dianthus armeria) on kohokkikasvien heimoon kuuluva kasvilaji. Se on noin 20–50 cm korkea ja kasvaa niityillä, satamissa ja kaatopaikoilla. Suomessa mykeröneilikka on hyvin harvinainen. Siitä on havaittu satunnaisesiintyminä Varsinais-Suomessa, Uudellamaalla, Satakunnassa ja Etelä-Pohjanmaalla. Mykeröneilikan kukat ovat punaisia ja valkopisteisiä ja se kukkii heinä-elokuussa. Mykeröneilikan kasvutapa on pysty ja sen lehdet ovat tasasoukkia. Kukat ovat tiheinä ryhminä ja niitä suojaavat ylälehdet. Kukan terälehdet ovat hammaskärkisiä. Mykeröneilikkaa on istutettu Suomeen myös koristekasvina.
Dianthus armeria
L'œillet arméria (Dianthus armeria) est une espèce de plantes herbacées annuelles ou bisannuelles de la famille des Caryophyllaceae.
Aussi nommée « Armoiries », « œillet à bouquet » ou « œillet velu », cette espèce est originaire d'Europe et d'Asie tempérée.
Données d'après: Julve, Ph., 1998 ff. - Baseflor. Index botanique, écologique et chorologique de la flore de France. Version : 23 avril 2004.
Dianthus armeria
L'œillet arméria (Dianthus armeria) est une espèce de plantes herbacées annuelles ou bisannuelles de la famille des Caryophyllaceae.
Aussi nommée « Armoiries », « œillet à bouquet » ou « œillet velu », cette espèce est originaire d'Europe et d'Asie tempérée.
Čuperkasti karanfil (lat. Dianthus armeria), jedna od tristotinjak vrsta karanfila[1], porodica klinčićevke, raširen širom Europe i introducirana po mnogim zemljama svijeta.[2] U Hrvatskoj je poznata i kao majke božje suzice i klinčac kosmati.
To je jednogodišnja ili devogodišn ja biljka, koja se često uzgaja kao ukrasna biljka po vrtovima i cvjetnjacima. Listovi su nasuprotni, stabljika uspravna i čvrsta, ispod listova prekrivena bijelim dlačicama, inače gola.
Ćećikata nalika (Dianthus armeria) je rostlina ze swójby nalikowych rostlinow (Caryophyllaceae).
Ćećikata nalika je jednolětna abo dwulětna rostlina, kotraž docpěwa wysokosć wot 30 hač 60 cm. Rostlina je krótko kosmata.
Wšě stołpiki njesu kćenja, při čimž stołpikowe suki su tróšku stołstnjene.
Łopjena docpěwaja dolhosć wot 10 cm a steja w spódnjej rozetu a přećiwostejnje na stołpiku. Wone su wusko lancetojte.
Kćěje wot junija hač awgusta. Purpurowe abo čerwjene, běle blakate kćenja docpěwaja šěrokosć wot něhdźe 1 cm a steja po dwěmaj hač po dźesaćoch (dwacećoch) w promjenjach. Wone su wot zelenych wysokich łopješkow wobdate. Keluškowe šupizny su kosmate, zelene a nimale tak dołhe kaž keluch. Krónowe łopješka su prědku zubate.
Rosće na suchich trawnikach, w kerčinach, na lěsnych kromach, pućach, pěskowcowych skłoninach a nadróžnych kromach. Preferuje zwjetša małowapnite pódy.
Rostlina je w srjedźnej a južnej Europje rozšěrjena.
Ćećikata nalika (Dianthus armeria) je rostlina ze swójby nalikowych rostlinow (Caryophyllaceae).
Gauruotasis gvazdikas (lot. Dianthus armeria) – gvazdikinių (Caryophyllaceae) šeimos, gvazdikų (Dianthus) genties augalas. Paplitęs Europoje, Kaukaze. Introdukuotas Šiaurės Amerikoje.
Tai dvimetis arba vienmetis iki 60 cm aukščio užaugantis žolinis augalas. Lapai tamsiai žali, plaukuoti, iki 5 cm ilgio. Žiedai 8-15 mm skersmens, rausvi, su 5 vainiklapiais. Susitelkę nedideliuose žiedynuose stiebo viršuje, žydi visą vasarą.
Auga lankose, sausose pievose, pamiškėse, smėlynuose. Auga priesmėlio dirvose, saulėtose vietose. Lietuvoje labai retas, įrašytas į Raudonąją knygą. Auga už savo šiaurinio arealo ribos. Aptinkamas Kauno marių regioniniame parke bei Šakių rajone, prie Nemuno[1].
Požymiai
Sėklos
Gauruotasis gvazdikas (lot. Dianthus armeria) – gvazdikinių (Caryophyllaceae) šeimos, gvazdikų (Dianthus) genties augalas. Paplitęs Europoje, Kaukaze. Introdukuotas Šiaurės Amerikoje.
Tai dvimetis arba vienmetis iki 60 cm aukščio užaugantis žolinis augalas. Lapai tamsiai žali, plaukuoti, iki 5 cm ilgio. Žiedai 8-15 mm skersmens, rausvi, su 5 vainiklapiais. Susitelkę nedideliuose žiedynuose stiebo viršuje, žydi visą vasarą.
Auga lankose, sausose pievose, pamiškėse, smėlynuose. Auga priesmėlio dirvose, saulėtose vietose. Lietuvoje labai retas, įrašytas į Raudonąją knygą. Auga už savo šiaurinio arealo ribos. Aptinkamas Kauno marių regioniniame parke bei Šakių rajone, prie Nemuno.
Požymiai
Sėklos
De ruige anjer (Dianthus armeria) is een eenjarige plant die behoort tot de anjerfamilie (Caryophyllaceae). Het is een plant van open plaatsen op dijkhellingen en van licht beschaduwde zandgrond. De plant komt van nature voor in Europa en is geïntroduceerd in Noord-Amerika, maar wordt ook in siertuinen gebruikt. Ze staat op de Nederlandse Rode Lijst van planten als zeldzaam en sterk in aantal afgenomen.
De plant wordt 30-45 cm hoog. Zowel de stengel als de bladeren en kelkbladen zijn dicht behaard. De lijn tot lintvormige bladeren zijn 1-3 mm breed en tot 5 cm lang. De bladeren zijn groen dit in tegenstelling tot de meeste andere anjersoorten, die grijsgroene bladeren hebben.
De ruige anjer bloeit in Nederland in juli en augustus met roze of rozerode, ongeveer 1,3 cm grote, zittende bloemen. Op de kroonbladen zitten lichte vlekjes. De bloem heeft tien meeldraden en twee stampers. De vrucht is een doosvrucht. De bestuiving gebeurt door vlinders.
Mediabestanden die bij dit onderwerp horen, zijn te vinden op de pagina Dianthus armeria op Wikimedia Commons. De ruige anjer (Dianthus armeria) is een eenjarige plant die behoort tot de anjerfamilie (Caryophyllaceae). Het is een plant van open plaatsen op dijkhellingen en van licht beschaduwde zandgrond. De plant komt van nature voor in Europa en is geïntroduceerd in Noord-Amerika, maar wordt ook in siertuinen gebruikt. Ze staat op de Nederlandse Rode Lijst van planten als zeldzaam en sterk in aantal afgenomen.
De plant wordt 30-45 cm hoog. Zowel de stengel als de bladeren en kelkbladen zijn dicht behaard. De lijn tot lintvormige bladeren zijn 1-3 mm breed en tot 5 cm lang. De bladeren zijn groen dit in tegenstelling tot de meeste andere anjersoorten, die grijsgroene bladeren hebben.
De ruige anjer bloeit in Nederland in juli en augustus met roze of rozerode, ongeveer 1,3 cm grote, zittende bloemen. Op de kroonbladen zitten lichte vlekjes. De bloem heeft tien meeldraden en twee stampers. De vrucht is een doosvrucht. De bestuiving gebeurt door vlinders.
Saronnellik (Dianthus armeria) er en ett- til toårig urt i nellikfamilien.
Den er lav og håret med stive grener. Bladene er mørkegrønne. Blomstene er rødrosa, 8–15 mm og sitter i små kvaster. Kronbladene er tannete og kvastene er omgitt av lange høyblad. Arten vokser på tørre enger, bakker og vegkanter. Jorda kan være sandholdig, steinrik eller kalkholdig.[2]
Saronnellik er utbredt over et stort område i Europa fra Storbritannia, Frankrike og Portugal østover til Ukraina og Kaukasus, men mangler både sør og nord i verdensdelen. I Norden er den funnet i Norge, Danmark, Sverige og Finland, men er sjelden i alle fire landene. Det første funnet av viltvoksende saronnellik i Norge ble gjort i Rennesøy i Rogaland i 1991. Det ble ikke gjenfunnet her ved søk i 2010. Forvillet saronnellik er funnet i Sarpsborg, Asker, Kristiansand og flere steder i søndre Rogaland.[1]
Saronnellik (Dianthus armeria) er en ett- til toårig urt i nellikfamilien.
Den er lav og håret med stive grener. Bladene er mørkegrønne. Blomstene er rødrosa, 8–15 mm og sitter i små kvaster. Kronbladene er tannete og kvastene er omgitt av lange høyblad. Arten vokser på tørre enger, bakker og vegkanter. Jorda kan være sandholdig, steinrik eller kalkholdig.
Saronnellik er utbredt over et stort område i Europa fra Storbritannia, Frankrike og Portugal østover til Ukraina og Kaukasus, men mangler både sør og nord i verdensdelen. I Norden er den funnet i Norge, Danmark, Sverige og Finland, men er sjelden i alle fire landene. Det første funnet av viltvoksende saronnellik i Norge ble gjort i Rennesøy i Rogaland i 1991. Det ble ikke gjenfunnet her ved søk i 2010. Forvillet saronnellik er funnet i Sarpsborg, Asker, Kristiansand og flere steder i søndre Rogaland.
Goździk kosmaty (Dianthus armeria L.) – gatunek rośliny należący do rodziny goździkowatych. Rośnie dziko w prawie całej Europie, a także na Bliskim Wschodzie i w południowo-zachodniej Azji (Iran, Turcja, Kaukaz)[2]. W Polsce jest dość częsty na niżu i na pogórzu, w górach jest dużo rzadszy[3]. W niektórych krajach jest uprawiany jako roślina ozdobna[4].
Roślina dwuletnia, hemikryptofit. Siedlisko: łąki, suche murawy,piaski, obrzeża lasów i zarośli[3]. Rośnie na stanowiskach słonecznych lub nieco tylko zacienionych, głównie na glebach suchych, o odczynie kwaśnym lub nieco zasadowym[3]. Najwyżej położone jego stanowisko w Polsce znajduje się na Łopienniku w Bieszczadach (800 m n.p.m.)[3]. Kwitnie od czerwca do sierpnia.
Roślina objęta w Polsce ścisłą ochroną gatunkową. Zagrożona jest na niektórych stanowiskach przez zarastanie ich drzewami i krzewami a także wskutek działalności człowieka: zalesiania lub zaorywania tych stanowisk[3].
Goździk kosmaty (Dianthus armeria L.) – gatunek rośliny należący do rodziny goździkowatych. Rośnie dziko w prawie całej Europie, a także na Bliskim Wschodzie i w południowo-zachodniej Azji (Iran, Turcja, Kaukaz). W Polsce jest dość częsty na niżu i na pogórzu, w górach jest dużo rzadszy. W niektórych krajach jest uprawiany jako roślina ozdobna.
Dianthus armeria é uma espécie de planta com flor pertencente à família Caryophyllaceae.
A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Species Plantarum 1: 410. 1753.[1]
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente os seguintes táxones infraespecíficos:[2]
Dianthus armeria é uma espécie de planta com flor pertencente à família Caryophyllaceae.
A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Species Plantarum 1: 410. 1753.
Knippnejlika (Dianthus armeria) är en växtart tillhörande familjen nejlikväxter.
Blomman är röd-rosa.[1]
Wikimedia Commons har media som rör Knippnejlika.
Knippnejlika (Dianthus armeria) är en växtart tillhörande familjen nejlikväxter.
Blomman är röd-rosa.
Dianthus armeria là loài thực vật có hoa thuộc họ Cẩm chướng. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.[1]
Dianthus armeria là loài thực vật có hoa thuộc họ Cẩm chướng. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.
Dianthus armeria L., 1753
Гвозди́ка армериеви́дная (лат. Diánthus arméria) — небольшое травянистое растение родом из Евразии, вид рода Гвоздика (Dianthus) семейства Гвоздичные (Caryophyllaceae).
Гвоздика армериевидная — однолетнее или двулетнее травянистое растение, обычно не превышающее 10—50 см в высоту, в большинстве случаев с маловетвистым опушённым стеблем.
Листья стеблеобъемлющие, линейно-обратноланцетовидные, 2—10,6 см длиной, зелёные, нижняя поверхность пластинки беловатоопушённая.
Цветки собраны по три — шесть в зонтичные соцветия или одиночные, с узкими мелкими прицветниками и четырьмя линейными прицветничками. Цветоножки не более 3 мм длиной. Чашечка пятираздельная, опушённая, до 2 см длиной. Венчик состоит из пяти зубчатых красновато-розовых лепестков, покрытых немногочисленными белыми пятнышками, или же вовсе белых. Тычинки в количестве десяти, с розоватыми пыльниками. Пестика два.
Плоды — коробочки около 13 мм длиной. Семена около 1,2 мм в диаметре, шаровидно-бобовидные.
Число хромосом — 2n = 30.
Родина гвоздики армериевидной — Европа и Юго-Западная Азия. Завезена в Северную Америку, где натурализовалась и легко распространяется. Нередко выращивается в качестве декоративного однолетника.
Гвозди́ка армериеви́дная (лат. Diánthus arméria) — небольшое травянистое растение родом из Евразии, вид рода Гвоздика (Dianthus) семейства Гвоздичные (Caryophyllaceae).
ノハラナデシコ（野原撫子）は、ナデシコ科ナデシコ属の1種の一年草で、学名はDianthus armeria L.[1][2]。
ヨーロッパ原産で、1967年に長野県で確認され本州から九州で帰化している[2]。茎は地表近くで分枝し[3]、上部にちぢれた短い毛がありその高さは 50 cm となる[2]。根生葉はへら形で柄があり、茎の葉は対生し線形で柄がなく両面に毛があって[2]、直立するかやや開く[4]。
花期は 5 - 7 月で[3]、花は数個ずつ束生し、がくに接して 3対の細毛のある苞葉がある[2]。花には淡紅色に白い点のある花弁[3]が 5 枚ある[2]。
果実は蒴果で、熟すると先端が 4 つに裂開する[2]。種子は黒色で卵形で 1.2 mm[2]。
画像
ノハラナデシコ Dianthus armeria L. の種子
この項目は、植物に関連した書きかけの項目です。この項目を加筆・訂正などしてくださる協力者を求めています（プロジェクト:植物／Portal:植物）。 
.jpg)
_flower.jpg)
