Aktinobakterie (Actinobacteria) nebo také aktinomycety je významný kmen grampozitivních bakterií. Patří k nejběžnějším zástupcům mikrobiálního života v půdě. Hrají důležitou roli v rozkladu organických látek (celulóza, chitin) a proto jsou součástí koloběhu uhlíku v přírodě a tvorby humusu. Některé aktinomycety mohou způsobovat i onemocnění (Mycobacterium, Corynebacterium, Nocardia, Rhodococcus, Streptomyces), u některých (zejména Streptomyces) naopak bylo objeveno mnoho přírodních antibiotik (aktinomycin). U rodu Frankia je známá schopnost vázat dusík.
Některé aktinomycety tvoří vláknité kolonie, které připomínají mycelium hub. Proto byly dříve aktinobakterie řazeny k houbám. Většina aktinomycet je aerobních.
V sibiřském permafrostu byly objeveny dosud živé aktinomycety, jejichž stáří je odhadováno na 400 až 600 tisíc let. Byly tedy živé již v době, kdy ještě neexistoval druh Homo sapiens a rozšířeným druhem byl mamut srstnatý.[1]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Actinobacteria na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aktinobakterie ve Wikimedia Commons
Aktinobakterie (Actinobacteria) nebo také aktinomycety je významný kmen grampozitivních bakterií. Patří k nejběžnějším zástupcům mikrobiálního života v půdě. Hrají důležitou roli v rozkladu organických látek (celulóza, chitin) a proto jsou součástí koloběhu uhlíku v přírodě a tvorby humusu. Některé aktinomycety mohou způsobovat i onemocnění (Mycobacterium, Corynebacterium, Nocardia, Rhodococcus, Streptomyces), u některých (zejména Streptomyces) naopak bylo objeveno mnoho přírodních antibiotik (aktinomycin). U rodu Frankia je známá schopnost vázat dusík.
Některé aktinomycety tvoří vláknité kolonie, které připomínají mycelium hub. Proto byly dříve aktinobakterie řazeny k houbám. Většina aktinomycet je aerobních.
