Rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium) je nízká, bíle kvetoucí rostlina, která je endemitem České republiky, roste pouze na území o malé výměře a je považována za druh potenciálně ohrožený zánikem.
Je výhradně svázán s místem kde hadcové podloží (metamorfovaná hornina vzniklá přeměnou vyvřelých hornin) vystupuje na povrch a vytváří nápadné skalky. Areál výskytu rožce kuřičkolistého je velice malý, dosahuje jen okolo 15 km² a skládá se přibližně z 30 mikrolokalit které se nacházejí severně od Mariánských lázní v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les v okolí obcí Louka, Mnichov a Prameny. K jeho ochraně byla v oblasti vyhlášena evropsky významná lokalita Medvědí rozhledy.
Hadcové podloží je původce specifických podmínek jako jsou mělké a snadno se přehřívající půdy mající vysoký obsah hořčíku, nedostatek vápníku a obsahující poměrně hodně těžkých kovů chrom, kobalt a nikl; naopak je v nich velmi málo živin dusíku, fosforu a draslíku. Tyto přírodní podmínky vytvářejí pro většinu rostlin nehostinná stanoviště a pouze tzv. serpentinofyty zde mohou s úspěchem vyrůstat a rozmnožovat se.
Rožec kuřičkolistý se ve výše uvedené CHKO vyskytuje ve dvou rozdílných biotopech. V prvém případě se jedná o výskyt v národní přírodní rezervaci Pluhův bor a přírodních rezervacích Planý vrch, Vlček a Mokřady pod Vlčkem kde jsou zastíněná lesní prameniště a vlhké, pojížděné lesní cesty s příkopy okolo, tedy vlhčí a méně osluněná místa která jsou narušována občasnou lidskou činností nebo živočichy. Ve druhém jde o výskyt v národní přírodní památce Křížky a v přírodní památce Dominova skalka kde vyrůstá v rozvolněné vegetaci na výslunných a poměrně suchých kamenitých stráních a osídluje štěrbiny v hadcových skalkách. Oba tyto rozdílné biotopy mají ale společné to, že se jedná o místa s minimální konkurenci ze stran ostatních rostlinných druhů.[2][3][4][5]
Vytrvalá, poléhavá, celá svěže zelená bylina vyrůstající v rozvolněném trsu která může dorůst až do 25 cm, zpravidla je však nižší. Poléhavé nebo vystoupavé lodyhy jsou lysé nebo porostlé chlupy které bývají v horní části žláznaté. Přisedlé listy vstřícně porůstající lodyhu bývají dlouhé 5 až 15 mm a široké 2 až 7 mm, jejich celokrajné, vejčité až podlouhle kopinaté čepele jsou často pokryty krycími či žláznatými chloupky.
Květy jsou agregovány do řídkých vidlanů o 5 až 12 květech s listeny podobajícími se zmenšeným lodyžním listům. Jedním z taxonomických znaků jsou spodní listeny bez blanitého okraje a naopak horní s blanitým okrajem. Pět žláznatých kališních lístků je vejčitých neb vejčitě kopinatých a bývají dlouhé 3 až 4 mm. Bílých korunních lístků je také pět a jsou 2 až 2,5krát delší lístků kališních. Jsou tak hluboce dvouklané, že vzniká dojem, že je lístků deset.
Květy vykvétají do dubna do srpna, k opylení dochází entomogamicky nebo autogamicky. Plodem jsou tobolky (2 až 3krát delší než kalich) obsahující hnědá bradavčitá semena. Ploidie tohoto chamaefytu je 2n = 8x = 72, rostliny se mohou rozšiřovat semeny nebo rozrůstáním oddenků.[2][3][4][6]
Je zde možnost záměny s nejvíce podobným druhem, rožcem rolním. Hlavními rozlišovací znaky jsou: rožec kuřičkolistý má lodyžní listy nejvýše 3 až 3,5krát delší než širší (rožec rolní obvykle více než 5krát), r. k. má dolní listeny celé blanité bez bylinného okraje (r. r. má u všech listenů blanitý lem), r. k. nevyrůstají v paždí listů bezkvěté větvičky (r. r. je má často vyvinuté) a r. k. je světle zelený (r. r. je šedě zelený).[3][4]
Rožec kuřičkolistý se ochotně kříží hlavně s podobným hořcem rolním s kterým ale není blízce příbuzný, jejich potomci jsou schopni bez problému růst a pravděpodobně se i množit. Tyto dva druhy mají stejný počet chromozómů, ale rožec kuřičkolistý má cca o 50 % větší jaderný genom, u kříženců je pak velikost genomu v polovině mezi rodičovskými druhy. Mnohem častěji k hybridizaci dochází na osluněných hadcových skalkách než ve zastíněných lesních prostorách, kde se světlomilný rožec polní vyskytuje vzácněji.[3][4]
Další existence tohoto endemického, konkurenčně velmi slabého druhu rostoucího na tak malé prostoru, je nejvíce ohrožena zarůstáním stanovišť konkurenčně silnými druhy které jsou k hadcovitému podloží tolerantní, je to např. třtina rákosovitá a rozličné druhy ostružiníku. Dalším nebezpečím do budoucna je křížení s hořcem rolním, kdy může být genofond druhu zmenšen a omezena tak jeho genetická variabilita.
Rožec kuřičkolistý je chráněn prostřednictvím soustavy Natura 2000, Bernskou smlouvou a uveden je i v celosvětovém Červeném seznamu ohrožených druhů. Vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. i Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z roku 2012 je prohlášen za kriticky ohrožený druh.
Většina populací je pod správou maloplošných chráněných území, pravidelně se monitorují a provádějí se opatření které mají zabránit zarůstání stanovišť, jako je správně načasované vypásání pozemků kozami i ovcemi, odstraňování náletových rostlin i likvidace jehličnatých porostů jejichž opadané jehličí nepříznivě ovlivňuje vlastnosti půdy.[2][3][4][5][7][8]
Rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium) je nízká, bíle kvetoucí rostlina, která je endemitem České republiky, roste pouze na území o malé výměře a je považována za druh potenciálně ohrožený zánikem.
Cerastium alsinifolium[3] er jurt af hjartagrasaætt. Hún er ættuð frá Tékklandi.[4][5]
Cerastium alsinifolium er jurt af hjartagrasaætt. Hún er ættuð frá Tékklandi.
Cerastium alsinifolium là loài thực vật có hoa thuộc họ Cẩm chướng. Loài này được Tausch mô tả khoa học đầu tiên năm 1828.[1]
Cerastium alsinifolium là loài thực vật có hoa thuộc họ Cẩm chướng. Loài này được Tausch mô tả khoa học đầu tiên năm 1828.