Nile region, Oases, Mediterranean region and Sinai.
Europe, Mediterranean region, Southwest Asia.
Spergularia media is one of the “highway halophytes” (A. A. Reznicek 1980) that have spread along highways that are heavily salted during the winter, where saline areas have been created. Spergularia distribution has been investigated in Ohio (A. W. Cusick 1983), where such records were first noted in the early 1970s.
Kuřinka obroubená (Spergularia media) je slanomilná a vlhkomilná rostlina nízkého vzrůstu vyskytující se v České republice jen vzácně.
Druh je rozšířen na mořském písčitém pobřeží Evropy od Baltského přes Středozemní až po Černé moře. Ve Střední Evropě se vyskytuje jen řídce, mimo ČR ještě v Německu, Rakousku a Slovensku a dříve i v Polsku. Roste převážně v nížinách kde obsazuje různá vlhká slaniska, jako např. chabě zapojené zamokřené slané louky, okraje bahnitých rybníků nebo vývěrů minerálních pramenů. Mimo Evropu je kuřinka obroubená domovem ve Střední a Jihozápadní Asii, zavlečena byla do Jižní Afriky, Severní a Jižní Ameriky i Austrálie a na Nový Zéland.
V České republice v minulosti vyrůstala na několika místech na jižní Moravě, v severozápadních Čechách i na Ostravsku. V současnosti zůstala jen na málo lokalitách na jihu Moravy, pravděpodobně jen na slaniscích Dobré Pole, Novosedly a Nesyt.[1] Roste v halofilních společenstvech svazů Cypero–Spergularion salinae, Puccinelion limosae a Thero–Salicornion strictae.
Slaniska postupně z naší přírody mizí a s nimi se vytrácejí i rostliny které jsou na těchto ustupujících biotopech životně závislé. Proto byla kuřinka obroubená vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb." a "Černým a červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky r. 2000" vyhlášena za kriticky ohrožený druh.[4][5][6][7][8][9]
Převážně vytrvalé rostliny s lodyhami vzpřímenými, vystoupavými nebo poléhavými o délkách 10 až 30 cm. Lodyhy vyrůstající ze ztlustlého, zdřevnatělého kořene jsou již od báze větvené a bývají lysé nebo v horní části žláznatě chlupaté. Z uzlin vstřícně nebo v chudých svazečcích vyrůstají neřapíkaté, dužnaté, na průřezu oblé, čárkovité, na koncích zašpičatělé listy dlouhé 0,5 až 4 cm. Vytrvalé suchomázdřité palisty deltovitého tvaru, obvykle na koncích hrotité dorůstají do 2,5 až 6 mm.
Pětičetné oboupohlavné květy vyrůstají většinou osamoceně na silně chlupatých stopkách měřících 6 až 14 mm. U báze srostlé ochlupené lístky kalichu jsou 4 až 6 mm dlouhé a mají lem 0,1 až 0,5 mm široký, jsou tvaru vejčitého až kopinatého a konce mají tupé nebo špičaté. Eliptické, bílé až světle růžové lístky koruny jsou 2,5 až 5 mm dlouhé. V květu je tyčinek většinou 9 až 10, někdy ale není žádná fertilní. Pestík je vytvořen ze tří plodolistů, jeho svrchní semeník má tři čnělky o délkách do 1 mm.
Rostliny vykvétají od července až do října, ve většině případů zde dochází k samoopylení (asi v 85 %). Květ je více uzpůsoben pro opylení hmyzem, blizny dozrávají až po rozkvětu a je v něm dostatek nektaru. Kuřinka obroubená je diploidní rostlina (2n = 18).
Plod je vejčitá tobolka 4,5 až 8 mm otevírající se třemi chlopněmi. Obsahuje tmavě hnědá čočkovitá semena velká 0,5 až 1,5 mm obvykle dvojího tvaru. Některá mají po obvodě lem (křídlo) široký až 0,5 mm, jiná jsou bezkřídlá. Rostlina se rozmnožuje výhradně semeny která se rozšiřují do okolí vodou, zvířaty nebo lidskou činností.[4][5][6][10][11]
Pojmenování kuřinky obroubené se časem vyvíjí, v dnešní době se vědci přiklánějí ke dvěma vědeckým jménům Spergularia maritima nebo Spergularia media s tím, že to druhé je pokládáno za objektivní synonymum. Odlišná pojmenování než uvádějí čeští autoři jsou např. na stránkách: [2], [3], [4], [5].
Obrázky, zvuky či videa k tématu kuřinka obroubená ve Wikimedia Commons
Kuřinka obroubená (Spergularia media) je slanomilná a vlhkomilná rostlina nízkého vzrůstu vyskytující se v České republice jen vzácně.
Die Flügelsamige Schuppenmiere (Spergularia media) ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Schuppenmieren (Spergularia) innerhalb der Familie der Nelkengewächse (Caryophyllaceae).
Die Flügelsamige Schuppenmiere ist eine ausdauernde krautige Pflanze, erreicht Wuchshöhen von 5 bis 45 Zentimetern. Der niederliegende bis aufsteigende Stängel ist reich verzweigt. Sie besitzt eine Pfahlwurzel, mit der sie den Winter überdauern kann. Ihre dickfleischigen, halbstielrunden Laubblätter sind bei einer Länge von bis 4 Zentimetern linealisch. Ihre lanzettlichen Nebenblätter sind mit einem kleinen Hautrand versehen.
Die Flügelsamige Schuppenmiere blüht von Juli bis September. Die Blüten sind radiärsymmetrisch und fünfzählig. Die grünlichen Kelchblätter werden 5 bis 6 Millimeter lang und weisen einen Hautrand auf. Die Kronblätter sind etwa so lang wie der Kelch, blass rosa bis lila gefärbt und allmählich zum Grund hin weiß werdend. In jeder Blüte gibt es meist zehn Staubblätter und drei Griffel.
Die 6 bis 12 Millimeter langen reifen Kapselfrüchte sind doppelt so lang wie der Kelch, sie springen mit ihren drei Klappen auf und entlassen dabei charakteristische Samen, die einen breiten weißen Flügelsaum besitzen. Durch dieses Merkmal kann die Flügelsamige Schuppenmiere am besten von den anderen Schuppenmieren unterschieden werden.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 18.[1]
Bei der Flügelsamige Schuppenmiere handelt es sich um einen kurzlebig ausdauernden Hemikryptophyten.
Ihre natürliche Verbreitung ist litoral an den Küsten von Europa und Westasien meist in den gemäßigten Breiten. In Teilen Süddeutschlands ist die Flügelsamige Schuppenmiere auf der Roten Liste (Bundesländer Sachsen-Anhalt und Thüringen), in Nordrhein-Westfalen und im Saarland gilt sie als verschollen.
Die Flügelsamige Schuppenmiere besitzt ihr Hauptvorkommen auf wechselfeuchten Salzwiesen und Salzpflanzenfluren. Sie gedeiht am besten auf stark salzhaltige Schlick- oder Sandböden.
Die Flügelsamige Schuppenmiere ist die Kennart der pflanzensoziologischen Ordnung Glauco-Puccinellietalia, sie wächst in Andelrasen (Verband Puccinellion maritimae). Sie kommt häufig zusammen mit einigen Arten der Familie Gänsefußgewächse vor.
Die Flügelsamige Schuppenmiere (Spergularia media) ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Schuppenmieren (Spergularia) innerhalb der Familie der Nelkengewächse (Caryophyllaceae).
Spergularia media (syn. S. maritima) is a species of flowering plant in the family Caryophyllaceae known by the common names media sandspurry[2] and greater sea-spurrey.[3] It is native to Eurasia and the Mediterranean, where it grows in many types of habitat, including disturbed areas, including places with saline substrates, such as salt marshes and beaches. It is known in many other parts of the world as an introduced species and a common roadside weed. In North America it is a "highway halophyte", often springing up at the margins of roads that are heavily salted in the winter.[4]
It is an annual or perennial herb producing a narrow stem lined with fleshy linear leaves. The small flowers are 8 to 12 mm across with five petals which are usually slightly longer than the sepals.[5] The five petals are oval white or pink-tinged. The tiny seeds have winged margins. It has 10 stamens.[5][6]
Spergularia media (syn. S. maritima) is a species of flowering plant in the family Caryophyllaceae known by the common names media sandspurry and greater sea-spurrey. It is native to Eurasia and the Mediterranean, where it grows in many types of habitat, including disturbed areas, including places with saline substrates, such as salt marshes and beaches. It is known in many other parts of the world as an introduced species and a common roadside weed. In North America it is a "highway halophyte", often springing up at the margins of roads that are heavily salted in the winter.
Lääne-sõlmhein (Spergularia maritima) on taimeliik nelgiliste sugukonnast sõlmheina perekonnast.
Merisolmukki (Spergularia media, myös S. maritima, S. marginata, Spergula maritima) on Euroopassa ja Afrikassa kasvava pienikokoinen merenrantojen ja suolamaiden kasvi. Koko levinneisyysalueella katsottuna laji on elinvoimainen[1], mutta Suomessa laji on erittäin harvinainen ja luokiteltu äärimmäisen uhanalaiseksi lajiksi.[2]
Vankkajuurinen merisolmukki kasvaa 5–20 cm korkeaksi. Tyvestään melko pitkälti puutunut varsi on yläosastaan nystykarvainen. Vasrakkain olevat lehdet ovat tasasoukkia, möyheitä ja lyhytotaisia. Kalvomaiset korvakkeet ovat leveän kolmiomaisia ja lyhytkärkisiä. Kukkien väri vaihtelee vaaleanpunaisesta valkoiseen, verhiö ja teriö ovat viisilehtisiä. Punainen teriö on noin verhiön pituinen. Terälehdet ovat 5–6,5 mm pitkiä, verholehdet ovat soikeita, tylppiä ja kooltaan 4,5–6 mm pitkiä. Merisolmukki kukkii Suomessa heinä-syyskuussa. Kota on kolmiliuskaisesti aukeava ja 5,5–8 mm pitkä. Kasvi on yksi-, kaksi- tai monivuotinen.[3][4]
Kasvupaikasta riippuen merisolmukin siemenissä on joko ehytlaitaiset siipipalteet tai ne puuttuvat kokonaan. Laji sopeutuu hyvissä kasvuolosuhteissa tuottamaan siivellisiä siemeniä, kun taas epävakaissa olosuhteissa siemenet ovat siivettömiä.[5]
Merisolmukki muistuttaa läheisesti Suomessa yleistä suolasolmukkia (S. salina).[6]
Merisolmukkia tavataan Euroopassa rannikoilla Norjan keskiosista Turkkiin ja Mustallemerelle saakka. Itämerellä lajia esiintyy harvinaisena Keski-Ruotsin korkeudelle saakka. Sisämaassa laji on Euroopassa harvinainen. Merisolmukin vahvin esiintymisalue on Afrikassa, jossa lajia kasvaa varsinkin Välimeren rannikkoseuduilla Marokosta Egyptiin saakka. Aasiassa lajia tavataan Kaspianmeren rannoilla sekä paikoitellen sisämaassa aroilla.[7] Suomessa merisolmukkia kasvaa ainoastaan kolmella rannalla Hammarlandissa Ahvenanmaalla, jossa laji on ilmeisesti alkuperäinen. Ahvenanmaalta laji löydettiin 1970-luvulla. Merisolmukista tunnetaan myös muutama 1800-luvun lopun satunnaislöytö Turusta ja Porvoosta.[5] Suomea lähimmät pysyvät esiintymät ovat Gotlannissa ja Öölannissa.[6]
Merisolmukki kasvaa pääasiassa merenrantojen niityillä, kallionraoissa ja suolamailla.[4] Suomessa lajin uhkana on populaation pienuus, joka on helposti alttiina kasvupaikkojen tuhoutumiselle tai umpeenkasvulle.[5]
Merisolmukki (Spergularia media, myös S. maritima, S. marginata, Spergula maritima) on Euroopassa ja Afrikassa kasvava pienikokoinen merenrantojen ja suolamaiden kasvi. Koko levinneisyysalueella katsottuna laji on elinvoimainen, mutta Suomessa laji on erittäin harvinainen ja luokiteltu äärimmäisen uhanalaiseksi lajiksi.
Spergularia media, la Spergulaire marginée, est une plante halophile de la famille des Caryophyllacées.
Marais salants, roches et terres exposées aux embruns.
Manche, Atlantique, Méditerranée.
Selon Catalogue of Life (17 octobre 2015)[2] :
Selon Tropicos (17 octobre 2015)[3] :
Selon World Register of Marine Species (17 octobre 2015)[4] :
Spergularia media, la Spergulaire marginée, est une plante halophile de la famille des Caryophyllacées.
La spergolaria media (Spergularia media (L) C. Presl) è una pianta perenne appartenente alla famiglia delle Caryophyllaceae[2].
È una pianta con fusto legnoso alla base ed erbaceo in alto; raggiunge pochi centimetri di altezza. Il portamento è prostrato-diffuso. I rami si dividono dicotomicamente e possono essere ascendenti o prostrati anch'essi.
Le foglie sono carnose, lineari, uninervie e dalla forma subcilindrica, ma presentano la pagina superiore subpiana. Sono lunghe intorno ai 2 cm.
I fiori, abbastanza vistosi, sono piccoli, di colore roseo-violetto. Sono raccolti in infiorescenze a cime lasse, la corolla ha 5 petali e il calice ha 5 sepali liberi di forma ovata. Gli stami hanno antere gialle e sono presenti 3 stili. Fiorisce tutto l'anno.
Il frutto è una capsula conica deiscente in tre valve, che sporge dal calice. I semi, numerosi e con un diametro di circa 0,7-0,8 mm, sono di colore bruno e circondati da un'ala membranosa circolare.
È una specie mediterranea e atlantica, diffusa su spiagge e terreni salini sia costieri che interni.
La spergolaria media (Spergularia media (L) C. Presl) è una pianta perenne appartenente alla famiglia delle Caryophyllaceae.
De gerande schijnspurrie (Spergularia media) is een kortlevende, overblijvende plant die behoort tot de anjerfamilie (Caryophyllaceae). De plant komt van nature voor aan de kusten van Europa en West-Azië.
De plant werd vroeger ook wel "zeeschijnspurrie" genoemd.[1]
De plant wordt 5–50 cm hoog, vormt een dikke, houtige penwortel en is aan de voet houtig. De stengel is liggend tot opstijgend. De dikke, lijnvormige bladeren zijn 1–1,5 cm lang en hebben een stekelpuntje aan de top. De gerande steunblaadjes zijn breed driehoekig en halverwege tot een kokertje vergroeid.
De gerande schijnspurrie bloeit van juni tot de herfst met paars-roze, 7–13 mm grote bloemen, die in het hart wit zijn. De kelkbladen zijn 4,5–6 mm lang en aan de rand droogvliezig.
De vrucht is een 5,5 tot 8 mm lange, driekleppige doosvrucht. De 0,4–1,1 mm grote zaden zijn meestal gevleugeld.
De plant komt voor op kwelders en langs in de winter met zout bestrooide wegen.
De gerande schijnspurrie (Spergularia media) is een kortlevende, overblijvende plant die behoort tot de anjerfamilie (Caryophyllaceae). De plant komt van nature voor aan de kusten van Europa en West-Azië.
De plant werd vroeger ook wel "zeeschijnspurrie" genoemd.
Multimedia w Wikimedia Commons Muchotrzew trwały (Spergularia media (L.) C. Presl) – gatunek rośliny z rodziny goździkowatych (Caryophyllaceae). Naturalny obszar jego zasięgu obejmuje Azję, Europę i Afrykę Północną[2]. W Polsce uznany za wymarły[3].
Bylina, halofit. Kwitnie od czerwca do września. Gatunek wyróżniający klasy Asteretea tripolium[5]. Liczba chromosomów 2n = 18[6].
Kategorie zagrożenia gatunku:
Muchotrzew trwały (Spergularia media (L.) C. Presl) – gatunek rośliny z rodziny goździkowatych (Caryophyllaceae). Naturalny obszar jego zasięgu obejmuje Azję, Europę i Afrykę Północną. W Polsce uznany za wymarły.
Spergularia media é uma espécie de planta com flor pertencente à família Caryophyllaceae.
A autoridade científica da espécie é (L.) C.Presl, tendo sido publicada em Flora Sicula (Presl) 1: 161. 1826.
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente em Portugal Continental.
Em termos de naturalidade é nativa da região atrás indicada.
Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.
Spergularia media é uma espécie de planta com flor pertencente à família Caryophyllaceae.
A autoridade científica da espécie é (L.) C.Presl, tendo sido publicada em Flora Sicula (Presl) 1: 161. 1826.
Havsnarv (Spergularia media) är en växtart i familjen nejlikväxter.
Wikimedia Commons har media som rör Havsnarv.
Havsnarv (Spergularia media) är en växtart i familjen nejlikväxter.
Spergularia media là loài thực vật có hoa thuộc họ Cẩm chướng. Loài này được (L.) C.Presl miêu tả khoa học đầu tiên năm 1826.[1]
Bài viết chủ đề họ Cẩm chướng này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Spergularia media là loài thực vật có hoa thuộc họ Cẩm chướng. Loài này được (L.) C.Presl miêu tả khoa học đầu tiên năm 1826.
缘翅拟漆姑（学名：Spergularia media）是石竹科拟漆姑属的植物。分布在阿富汗、澳大利亚、阿勒泰、伊朗、非洲以及中国大陆的新疆、内蒙古等地，生长于海拔1,200米的地区，常生长在河岸附近含有盐分的土壤中以及河滩上，目前尚未由人工引种栽培。
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 缘翅拟漆姑（学名：Spergularia media）是石竹科拟漆姑属的植物。分布在阿富汗、澳大利亚、阿勒泰、伊朗、非洲以及中国大陆的新疆、内蒙古等地，生长于海拔1,200米的地区，常生长在河岸附近含有盐分的土壤中以及河滩上，目前尚未由人工引种栽培。
