Vrbovka tmavá (Epilobium obscurum) je druh rostliny z čeledi pupalkovité (Onagraceae).
Jedná se o vytrvalou rostlinu dosahující výšky nejčastěji 20–80 cm.[1] Oddenky jsou poměrně dlouhé, po odkvětu nebo už za květu z něj vyráží dlouhé plazivé výběžky.[2] Lodyha je jednoduchá nebo bohatě větvená, dole lysá, v horní části přitiskle pýřitá, od listů sbíhají 4 (řidčeji 2) úzké linie.[2] Listy jsou vstřícné, jen v horní části jsou střídavé, přisedlé až krátce řapíkaté, prostřední někdy krátce sbíhavé. Čepele jsou nejčastěji podlouhle kopinaté až kopinaté, tmavě zelené, asi 2–7 cm dlouhé a 0,8–1,8 cm široké, na okraji oddáleně pilovité, na každé straně s 10–25 zuby.[2] Květy jsou uspořádány v květenstvích, vrcholových hroznech a vyrůstají z paždí listenu. Květy jsou čtyřčetné, kališní lístky jsou 4, nejčastěji 3–4 mm dlouhé. Korunní lístky jsou taky 4, jsou nejčastěji 5–7 mm dlouhé, na vrcholu mělce vykrojené, našedle růžově fialové s tmavšími žilkami. Ve střední Evropě kvete nejčastěji v červenci až v srpnu.[2] Tyčinek je 8 ve 2 kruzích, prašníky jsou 0,5–0,7 mm dlouhé. Semeník se skládá ze 4 plodolistů, je spodní, čnělka je přímá, 2–3× delší než blizna, blizna je celistvá, kyjovitá.[2] Plodem je asi 4–7 cm dlouhá tobolka, je přitiskle pýřitá, v obrysu čárkovitého tvaru, čtyřhranná a čtyřpouzdrá, otvírá se 4 chlopněmi, obsahuje mnoho semen.[2] Hypanthia jsou řídce žláznatá.[1] Semena jsou cca 1–1,2 mm dlouhá, na vrcholu s chmýrem a osemení je hustě papilnaté.[2] Počet chromozómů je 2n=36.[1]
Vrbovka tmavá je rozšířena ve velké části Evropy, na sever až po jižní Skandinávii, roste i ve Velké Británii a Irsku. V jižní Evropě se vyskytuje jen málo. Přesahuje do severní Afriky, roste i na Madeiře a Kanárských ostrovech. Na východ je rozšířena i v evropské části Ruska přibližně po řeku Don, v Malé Asii na Kavkaze. Zavlečena do Jižní Ameriky, Tasmánie a na Nový Zéland.[3]
V ČR se vyskytuje roztroušeně od nížin do hor, v nižších polohách je ale vzácnější. Nejčastěji ji najdeme na prameništích a vlhkých cestách, ve vlhkých příkopech, v rákosinách a na březích tůní.[1]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vrbovka tmavá ve Wikimedia Commons
Vrbovka tmavá (Epilobium obscurum) je druh rostliny z čeledi pupalkovité (Onagraceae).
Das Dunkelgrüne Weidenröschen (Epilobium obscurum) ist eine Pflanzenart aus der Gattung Weidenröschen (Epilobium) innerhalb der Familie der Nachtkerzengewächse (Onagraceae). Sie ist von West- bis Mitteleuropa verbreitet.
Das Dunkelgrüne Weidenröschen ist eine ausdauernde, krautige Pflanze und erreicht Wuchshöhen von 30 bis 60, selten 20 bis 100 Zentimetern. Es besitzt ein kriechendes Rhizom. Zur Blütezeit hat es lange, dünne, oberirdische Ausläufer. Die Stängel sind kantig mit zwei bis vier wenig erhabenen Längsleisten und leicht zusammendrückbar. Die Stängelbasis ist kahl, oben ist es fein kraus behaart.
Die bis zum Blütenstand hinauf gegenständig angeordneten Laubblätter sind sitzend oder kurz gestielt. Die einfache Blattspreite ist 4 bis 8 cm lang, 0,8 bis 1,8 cm breit und länglich bis eiförmig. Der Blattrand ist entfernt gezähnt, die Spreite matt-dunkelgrün. Blattrand und auf der Unterseite die Hauptnerven sind anliegend behaart.
Die Blütezeit reicht von Juni bis September. Die zwittrigen Blüten sind radiärsymmetrisch, vierzählig und haben eine lange Röhre. Im jungen Stadium sind die Blüten nickend. Der Achsenbecher ist dicht anliegen behaart, auf den Flächen stehen vereinzelt abstehende Drüsenhaare. Die Krone ist trichterförmig, die Kronblätter sind 4 bis 7 mm lang und scharf eingeschnitten, ihre Farbe ist trüb rotlila. Der aufrechte Griffel endet in einer schmal-keuligen Narbe.
Der Fruchtstiel ist 1 bis 2 cm lang. Die 5 bis 6 cm lange Kapselfrucht ist dicht anliegend drüsenlos behaart, auf den Flächen stehen zusätzlich einige Drüsenhaare. Die Samen sind etwa 1 mm lang, verkehrt-eiförmig und tragen an der Spitze kein Anhängsel. Die Samenschale ist dicht papillös und grau.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 36.[2]
Das Dunkelgrüne Weidenröschen kommt in Mitteleuropa zerstreut vor, vorwiegend im südlichen Bereich. In Österreich gilt es als gefährdet, in Südtirol ist es ausgestorben. In Deutschland ist es nicht gefährdet.
Es wächst in feuchten Wäldern, häufig an Bächen oder Gräben mit fließendem Wasser, auf Moor- und Torfwiesen. Es gedeiht am besten auf sickerfeuchten bis nassen, nährstoffreichen und meist kalkarmen Ton- und Lehmböden. Es steigt bis in die montane Höhenstufe, im Bayerischen Wald bis in eine Höhenlage von 1050 Meter vor.
Pflanzensoziologisch ist es in Mitteleuropa eine Art des Cardamino-Montion und des (Magno-)Caricion elatae, kommt aber auch in Gesellschaften der Verbände Calthion oder Aegopodion vor.[2]
Das Dunkelgrüne Weidenröschen (Epilobium obscurum) ist eine Pflanzenart aus der Gattung Weidenröschen (Epilobium) innerhalb der Familie der Nachtkerzengewächse (Onagraceae). Sie ist von West- bis Mitteleuropa verbreitet.
Epilobium obscurum is a species of flowering plant belonging to the family Onagraceae.[1]
Its native range is Macaronesia, Northwestern Africa, Europe to Turkey.[1]
Epilobium obscurum is a species of flowering plant belonging to the family Onagraceae.
Its native range is Macaronesia, Northwestern Africa, Europe to Turkey.
Tummahorsma (Epilobium obscurum) on suuressa osassa Eurooppaa kasvava horsmakasvi. Suomessa se on uhanalainen ja rauhoitettu laji.[1]
Tummahorsma kasvattaa 20–90 cm korkean varren. Yläosastaan kauttaaltaan kaarikarvainen varsi on koheneva ja ilman edelliskesän kuivia lehtiä. Varren tyveltä lähtee pitkiä, valkoisia maarönsyjä. Tummanvihreät lehdet ovat nivelvälejä lyhyempiä ja usein lähes pystyjä ja ruodittomia. Muodoltaan ne ovat tylppätyvisiä, pitkulaisia ja tylppiä. Lehtien laita ja keskisuoni ovat karvaisia. Lehtien tyvestä lähtee pieniä haaroja. Kukinto on harsu, kapea ja karvainen. Kukat ovat pieniä ja purppuranpunaisia, terälehtiä on neljä. Kukan luotti on nuijamainen. Tummahorsma kukkii heinä-elokuussa.[2]
Tummahorsma muistuttaa lähisukulaisistaan eniten harmaahorsmaa (E. lamyi) ja amerikanhorsmaa (E. adenocaulon). Laji myös risteytyy helposti useiden muiden horsmalajien kanssa.[3]
Tummahorsmaa tavataan Länsi- ja Keski-Euroopassa Espanjasta Kreikkaan ja Baltian maihin. Mantereen pohjoisosissa levinneisyysalue rajoittuu Etelä-Ruotsiin, -Norjaan ja -Suomeen sekä Karjalankannakseen. Lisäksi lajia on tavattu muun muassa Algeriasta, Turkista ja monilta Keski-Atlantin saarilta.[4] Suomessa tummahorsmaa on tavattu vakinaisena vain muutamalta paikkakunnalta Etelä- ja Lounais-Suomesta, muun muassa Lohjalta, Nauvosta ja Korppoosta.[3]
Tummahorsma kasvaa lähteiden ja lähdepurojen varsilla sekä märissä ojissa. Laji on heikko kilpailija ja vaatii kasvupaikan pysymistä avoimena. Se saattaakin ilmaantua vanhoille kasvupaikoilleen siemenpankin avulla kasvupaikan olosuhteiden muututtua suopeiksi esimerkiksi maan kaivamisen jälkeen. Tummahorsman suurimpia uhkia Suomessa ovat avo-ojien väheneminen salaojitusten myötä sekä rakentaminen.[3]
Tummahorsma (Epilobium obscurum) on suuressa osassa Eurooppaa kasvava horsmakasvi. Suomessa se on uhanalainen ja rauhoitettu laji.
Epilobium obscurum, l'épilobe foncé ou épilobe vert foncé, est une plante herbacée de la famille des onagracées.
C'est une plante de 30-80 cm., couchée et radicante à la base, glabrescente, à souche émettant des stolons grêles, allongés, portant des paires de feuilles écartées, assez fermes, d'un vert rougeâtre ; tige facilement compressible, penchée au sommet, à 2-4 lignes peu saillantes ; feuilles lancéolées ou ovales-lancéolées, arrondies à la base, faiblement denticulées, souvent luisantes, les moyennes sessiles ; fleurs roses, petites (5-6 mm. de diam.), dressées, en grappes lâches et peu fournies ; pétales dépassant peu le calice ; stigmate entier, en massue ; capsules courtes, les inférieures s'ouvrant longtemps avant les supérieures. l'épilobe sombre pousse dans les tourbières, ruisseaux des terrains siliceux, dans presque toute l'Europe.
Voir l'article : Epilobium parviflorum
Epilobium obscurum, l'épilobe foncé ou épilobe vert foncé, est une plante herbacée de la famille des onagracées.
Ćěmna wjerbinka (Epilobium obscurum) je rostlina ze swójby rěpnicowych rostlinow (Onagraceae).
Ćěmna wjerbinka njese lisćate wotnožki.
Ćěmna wjerbinka. W: FloraWeb.de. (němsce)
Ćěmna wjerbinka (Epilobium obscurum) je rostlina ze swójby rěpnicowych rostlinow (Onagraceae).
Donkergroene basterdwederik (Epilobium obscurum) is een overblijvende plant die behoort tot de teunisbloemfamilie (Onagraceae). De plant komt in geheel Europa voor, in Nederland staat de soort op de rode lijst van planten als vrij zeldzaam.
De plant wordt 20 tot 90 cm hoog. De paars tot roze bloemen bloeien van juli tot augustus. De vrucht is een doosvrucht.
De donkergroene basterdwederik komt voor op natte, matig voedselrijke bodems.
Donkergroene basterdwederik (Epilobium obscurum) is een overblijvende plant die behoort tot de teunisbloemfamilie (Onagraceae). De plant komt in geheel Europa voor, in Nederland staat de soort op de rode lijst van planten als vrij zeldzaam.
Epilobium obscurum é uma espécie de planta com flor pertencente à família Onagraceae.
A autoridade científica da espécie é Schreb., tendo sido publicada em Spicilegium Florae Lipsicae 147, 155. 1771.
Os seus nomes comuns são erva-bonita ou epilóbio-serrilhado.[1]
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente em Portugal Continental, no Arquipélago dos Açores e no Arquipélago da Madeira.
Em termos de naturalidade é nativa das três regiões atrás indicadas.
Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.
Epilobium obscurum é uma espécie de planta com flor pertencente à família Onagraceae.
A autoridade científica da espécie é Schreb., tendo sido publicada em Spicilegium Florae Lipsicae 147, 155. 1771.
Os seus nomes comuns são erva-bonita ou epilóbio-serrilhado.
Epilobium obscurum là một loài thực vật có hoa trong họ Anh thảo chiều. Loài này được (Schreb.) Schreb. mô tả khoa học đầu tiên năm 1771.[1]
Bài viết về họ Anh thảo chiều này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Epilobium obscurum là một loài thực vật có hoa trong họ Anh thảo chiều. Loài này được (Schreb.) Schreb. mô tả khoa học đầu tiên năm 1771.
