Kozlíček zubatý (Valerianella dentata) je drobná, nenáročná, jednoletá, planě rostoucí rostlina s nenápadnými bleděmodrými kvítky vyrůstajícími převážně na koncích rozvětvených vztyčených lodyh, v minulosti byl považován za polní plevel.
Druh pochází ze středomořské a černomořské oblasti a v návaznosti na šíření zemědělských plodin zdomácněl téměř v celé Evropě, Malé a Střední Asii a na severu Afriky. V České republice roste roztroušeně na větší části území. V obilninách, okopaninách a vinohradech se vyskytuje jako ne příliš škodící plevel; mimo tato místa odkud je vytrvale vytlačován často nerušeně vyrůstá na okrajích cest, železničních náspech, na kamenitých haldách a dalších ruderálních stanovištích v teplejších místech od nížin do podhůří. Prospívají mu občas vlhké, alkalické až neutrální půdy.[1][2][3]
Jednoletá bylina dorůstající do 15 až 40 cm která se rozmnožuje pouze semeny. Klíčí poměrně pozdě z jara, až je půdy prohřátá. Má přímou lodyhu, od báze vidlanovitě větvenou, která může být v průřezu oblá nebo hranatá a na hranách chlupatá nebo lysá. Je porostlá protistojnými lysými nebo po okrajích brvitými listy, ty ve spodní části lodyhy mají čepele podlouhle kopisťovité a v horní užší, podlouhle kopinaté neb čárkovité a někdy v dolní třetině mohou mít jeden neb dva zuby.
Drobné, oboupohlavné květy podepřené třemi listenci jsou směstnány do hlávkovitě stažených řídkých vidlanů na koncích větví. Další květy vyrůstají samostatně a to v místech rozvětvení nejvyšších větví. Chlupatý květní kalich je v době květu málo nápadný, bleděmodrá trubkovitá koruna bývá 1,5 mm velká. V květu jsou tři tyčinky čnící dlouhými nitkámi z koruny. Trojdílný semeník má vajíčko jen v jednom pouzdře, ostatní jsou prázdná. Květy jsou opylovány hmyzem, kvetou od června do září.
Plodem je lysá, třípouzdrá nažka s jedním semenem (dvě pouzdra jsou prázdná). Mívá tvar vejčitý, podlouhle vejčitý až vejčitě kuželovitý, v horní části je obvykle lahvovitě protažená, bývá 2,2 až 2,6 mm dlouhá a 1,5 m široká. Po jedné straně je zploštělá a je obalena lemem z kalichu s nestejně dlouhými, obvykle třemi zuby. Pouzdro se semenem je mnohem větší než dvě prázdná která jsou na zploštělé straně nažky.[1][2][3][4]
V České republice vyrůstají dva poddruhy kozlíčka zubatého:
Kozlíček zubatý vlnoplodý se od výše popsaného nominátního poddruhu nejmarkantněji liší svými plody. Jeho nažky jsou jen o málo menší (2,0 až 2,2 mm), v horní části jsou rovnoměrně zúžené a hlavním poznávacím znamením jsou nažky porostlé chlupy (alespoň v horní části).[1][5]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kozlíček zubatý ve Wikimedia Commons
Kozlíček zubatý (Valerianella dentata) je drobná, nenáročná, jednoletá, planě rostoucí rostlina s nenápadnými bleděmodrými kvítky vyrůstajícími převážně na koncích rozvětvených vztyčených lodyh, v minulosti byl považován za polní plevel.
Der Gezähnte Feldsalat (Valerianella dentata) ist ein in Mitteleuropa zerstreut bis ziemlich verbreitet vorkommender Angehöriger der Baldriangewächse (Valerianoideae).
Die einjährige krautige Pflanze ähnelt in ihrem Aussehen sehr dem häufig vorkommenden Gewöhnlichen Feldsalat (Valerianella locusta). Sie erreicht meist Wuchshöhen zwischen 15 und 35 cm. Der vier- bis sechskantige Stängel besitzt insbesondere im unteren Teil abwärts gerichtete Haare sowie rosettig gehäufte Laubblätter. Diese sind mehr oder weniger kahl, spatelförmig und ganzrandig. Die oberen sind sitzend, lanzettlich-linealisch geformt und besitzen teilweise deutlich ausgebildete Zähne.
Der Blütenstand ist mehrfach gabelig verzweigt und enthält in den Achseln oft einzelne Blüten.
Die Blüten sind etwa 1,5 mm lang und bläulich-weiß gefärbt.
Die Frucht ist kahl (Valerianella dentata subsp. dentata) bis hakig behaart (Valerianella dentata subsp. eriosperma (Wallr.) Holub), von eiförmig-kegeliger Gestalt und seitlich abgeflacht. Sie besitzt einen langen spitzen Zahn sowie zwei weitere, oben angedeutete. Gegenüber dem großen Kelchzahn ist die Frucht nur leicht gewölbt und fein 3-rippig ausgebildet. An einem großen Fruchtfach mit Samen liegen zwei schmale, rippenartige, leere Fruchtfächer.
Der Gezähnte Feldsalat blüht vorwiegend in den Monaten Juni und Juli.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 14 oder 16.[1]
Valerianella dentata subsp. dentata
Valerianella dentata subsp. eriosperma
Blütenstand
Blütenstand
Reife Früchte
Valerianella dentata wächst in Getreidefeldern, an Wegrändern und an Böschungen. Die Art bevorzugt frische bis mehr oder weniger trockene, warme, nährstoffreiche und meist lehmige Böden. Er kommt in Mitteleuropa vor in Gesellschaften der Klasse Sedo-Scleranthetea und auch der Verbände Caucalidion lappulae oder Fumario-Euphorbion.[1]
Der Gezähnte Feldsalat kommt in West-, Mittel- und Südeuropa sowie in Nordafrika vor. Östlich dringt er bis in den Kaukasus vor. Er ist ein submediterran-mediterranes Florenelement. Sein Verbreitungsgebiet umfasst Marokko, Algerien, Tunesien, Spanien, Portugal, Andorra, die Balearen, Frankreich, die Kanalinseln, Großbritannien, Irland, die Niederlande, Belgien, Luxemburg, Deutschland, die Schweiz, Österreich, Liechtenstein, Italien, Sardinien, Korsika, Sizilien, Dänemark Schweden, Norwegen, Slowenien, Serbien, Kroatien, Ungarn, Tschechien, die Slowakei, Ungarn, Litauen, Lettland, Estland, Moldawien, die Ukraine, das europäische Russland, Bosnien-Herzegowina, Montenegro, Albanien, Griechenland, Bulgarien, Rumänien, Weißrussland, die europäische und asiatische Türkei, die Ägäis, Syrien, den Kaukasusraum, Armenien, Georgien und Aserbaidschan.[2] Auf den Azoren, Madeira und den Kanaren ist er ein Neophyt.[2]
In Deutschland kommt die Art zerstreut bis ziemlich verbreitet, vor allem im mittleren und südlichen Gebiet vor. Im Nordwesten ist der Gezähnte Feldsalat dagegen sehr selten zu finden. In Österreich findet man Valerianella dentata in collinen bis montanen Stufen zerstreut bis selten vor. In der Schweiz kommt die Art zerstreut vor.
Es könne zwei Unterarten an ihren Früchten unterschieden werden:
Der Gezähnte Feldsalat (Valerianella dentata) ist ein in Mitteleuropa zerstreut bis ziemlich verbreitet vorkommender Angehöriger der Baldriangewächse (Valerianoideae).
Valerianella dentata is a species of flowering plant, belonging to the genus Valerianella.[1]
It has cosmopolitan distribution.[2]
Valerianella dentata is a species of flowering plant, belonging to the genus Valerianella.
It has cosmopolitan distribution.
Valerianella dentata es una especie de planta perteneciente a la familia Valerianaceae.
Es una hierba anual con tallos que alcanzan un tamaño de hasta 20 cm. Las hojas inferiores de hasta 40 x 8 cm, espatuladas, obtusas, enteras o sinuadas; las superiores de hasta 25 x 7 mm, ovadas, oblongas, obtusas, de dentadas a pinnatipartidas en la parte inferior. Las flores se presentan en corimbos pequeños con cimas parciales densas. Corola de 1 mm, azul-violeta pálida. Los frutos de 1-2,5 mm, ovoideos, con cavidades estériles separadas por un área suborbicular plana, laxamente pelosos. Cáliz persistente, con limbo cilíndrico y truncado, de menos de 1/3 de la longitud del fruto. Florece de marzo a mayo.[1]
Se encuentra en los pastos terofíticos, ruderal y arvense, a una altitud de 0-1550(1790) metros en Macaronesia (Azores, Madeira y Canarias), Europa –excepto el norte–, Norte de África, S de Rusia, y Cy SW de Asia. Dispersa por la mitad norte de la península ibérica y Baleares.
Valeriana dentata fue descrita por (Linneo) Pollich y publicado en Historia Plantarum in Palatinatu Electoralis 1: 30, en el año 1776.[2][3]
El número de cromosomas es de: 2n= 16.
Valerianella dentata es una especie de planta perteneciente a la familia Valerianaceae.
Hambune kännak (Valerianella dentata) on kuslapuuliste sugukonda kuuluv taimeliik.
Taim kasvab ka Eestis.[1]
Hambune kännak (Valerianella dentata) on kuslapuuliste sugukonda kuuluv taimeliik.
Taim kasvab ka Eestis.
Rikkavuonankaali (Valerianella dentata) on yksivuotinen virmajuurikasvi, jota esiintyy Euroopassa. Se on kuin rantavuonankaali (Valerianella locusta), mutta ylimpien lehtilapojen tyvi on hampainen tai liuskainen. Kukinto on mykerömäisiä osakukinto sisältävä kerrannaisviuhko. Kukinnon tukilehdet ovat suippoja ja samanpituisia kukinnon kanssa, vrt. rantavuonankaalilla tukilehdet pidempiä ja pitkulaisia. Teriöt ovat pieniä ja vaaleansinisiä.
Rikkavuonankaali (Valerianella dentata) on yksivuotinen virmajuurikasvi, jota esiintyy Euroopassa. Se on kuin rantavuonankaali (Valerianella locusta), mutta ylimpien lehtilapojen tyvi on hampainen tai liuskainen. Kukinto on mykerömäisiä osakukinto sisältävä kerrannaisviuhko. Kukinnon tukilehdet ovat suippoja ja samanpituisia kukinnon kanssa, vrt. rantavuonankaalilla tukilehdet pidempiä ja pitkulaisia. Teriöt ovat pieniä ja vaaleansinisiä.
Zubkata rjaponka (Valerianella dentata) je rostlina ze swójby bałdrijanowych rostlinow (Valerianaceae). Dalše serbske mjeno je wowča hubka.
Zubkata rjaponka (Valerianella dentata) je rostlina ze swójby bałdrijanowych rostlinow (Valerianaceae). Dalše serbske mjeno je wowča hubka.
De getande veldsla (Valerianella dentata) is een eenjarige akkergewas uit de kamperfoeliefamilie (Caprifoliaceae) en het geslacht veldsla (Valerianella). De plant bereikt een hoogte van 10 tot 40cm en de bloeitijd strekt zich uit over de maanden juni en juli. Deze plant is in Nederland wettelijk beschermd sinds 1 januari 2017 door de Wet Natuurbescherming.
De plant heeft een bladrozet van spatelvormige gaafrandige bladen en dunne stengels met tegenoverstaande lancetvormige bladen. De getande veldsla heeft kleine witte bloemen met een blauwachtige schijn die in losse trosjes aan het einde van de stengel groeien. De vrucht is driecellig en eivormig met een verdiept langwerpig middenveld. Elke vrucht bevat 1 zaadje. Het plantje komt voornamelijk voor op gecultiveerde gronden en voornamelijk in korenvelden.
V. dentata var. dentata
V. dentata var. eriosperma
De getande veldsla (Valerianella dentata) is een eenjarige akkergewas uit de kamperfoeliefamilie (Caprifoliaceae) en het geslacht veldsla (Valerianella). De plant bereikt een hoogte van 10 tot 40cm en de bloeitijd strekt zich uit over de maanden juni en juli. Deze plant is in Nederland wettelijk beschermd sinds 1 januari 2017 door de Wet Natuurbescherming.
De plant heeft een bladrozet van spatelvormige gaafrandige bladen en dunne stengels met tegenoverstaande lancetvormige bladen. De getande veldsla heeft kleine witte bloemen met een blauwachtige schijn die in losse trosjes aan het einde van de stengel groeien. De vrucht is driecellig en eivormig met een verdiept langwerpig middenveld. Elke vrucht bevat 1 zaadje. Het plantje komt voornamelijk voor op gecultiveerde gronden en voornamelijk in korenvelden.
V. dentata var. dentata
V. dentata var. eriosperma
Valerianella dentata é uma espécie de planta com flor pertencente à família Valerianaceae.
A autoridade científica da espécie é (L.) Pollich, tendo sido publicada em Historia Plantarum in Palatinatu Electoralis 1: 30. 1776.[1]
O seu nome comum é alface-dentada.[2]
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente no Arquipélago dos Açores.
Em termos de naturalidade é introduzida na região atrás indicada.
Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.
Valerianella dentata é uma espécie de planta com flor pertencente à família Valerianaceae.
A autoridade científica da espécie é (L.) Pollich, tendo sido publicada em Historia Plantarum in Palatinatu Electoralis 1: 30. 1776.
O seu nome comum é alface-dentada.
Valerianella dentata là một loài thực vật có hoa trong họ Kim ngân. Loài này được (L.) Pollich miêu tả khoa học đầu tiên năm 1776.[1]
Bài viết liên quan đến Bộ Tục đoạn này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Valerianella dentata là một loài thực vật có hoa trong họ Kim ngân. Loài này được (L.) Pollich miêu tả khoa học đầu tiên năm 1776.
