Moták lužní (Circus pygargus) je středně velký dravec z čeledi jestřábovitých.
Menší než káně lesní (délka těla 39–50 cm, rozpětí křídel 96–116 cm). Od podobného motáka pilicha se ve všech šatech liší delšími a užšími křídly. Samec se liší tmavými proužky na loketních letkách, viditelnými zespodu i shora. Rozlišování samic a mladých ptáků je obtížnější.[2]
Má evropsko-turkestánský typ rozšíření, sahající od Pyrenejského poloostrova východně po střední Sibiř.[3] Je tažný, zimuje v Africe. Jeho stavy silně kolísají a od 19. století se vesměs snižují, zmenšuje se také areál výskytu.[4] Hnízdí v otevřené krajině (rašeliniště, vřesoviště, pole).[5]
V České republice hnízdí pravidelně teprve od 40. let 20. století. Přestože jeho početnost od té doby roste, stále patří mezi vzácné druhy. Hnízdí roztroušeně v různých oblastech Čech, ve větším počtu na jižní Moravě, Olomoucku a ve Slezsku. V letech 2001–2003 byla jeho početnost odhadována na 80-120 párů (ve srovnání s 5-10 páry v letech 1973–1977).[6]
Ihned po návratu na hnízdiště předvádějí oba ptáci složité svatební lety. Většinou jsou monogamní, ale jsou známy i případy bigamie. Hnízdo je na zemi. Ročně mívá 1 snůšku po 4-5 (2-6) šedavě bílých, občas řídce rezavě nebo světle hnědě skvrnitých vejcích o rozměrech 41,7 x 32,5 mm. Jejich inkubace trvá 27-30 dní, mláďata dosahují vzletnosti nejdříve ve věku 28 dnů. Inkubaci vajec i většinu hnízdní péče obstarává výhradně samice, kterou samec krmí a které také předává potravu pro mláďata.[4]
V potravě převládají drobní hlodavci, ale požírá i ptáky, obojživelníky, plazy a hmyz.[4]
Obrázky, zvuky či videa k tématu moták lužní ve Wikimedia Commons
Galerie moták lužní ve Wikimedia Commons
Orlovcovití Sokolovití Moták lužní (Circus pygargus) je středně velký dravec z čeledi jestřábovitých.
