Plazopánví (Saurischia) tvoří jednu ze dvou velkých skupin dinosaurů (druhou skupinu tvoří ptakopánví). Tuto taxonomickou jednotku (většinou klasifikovanou jako řád) ustavil poprvé britský paleontolog Harry Govier Seeley v roce 1888. Charakteristická je trojpaprsčitá stavba pánevních kostí.
Do plazopánvých patří dvě velké skupiny dinosaurů:
Celkově známe více plazopánvých dinosaurů než ptakopánvých - k červenci roku 2018 byl počet formálně popsaných druhů příslušníků kladu Saurischia asi 734, zatímco u Ornithischia činil 557. Plazopánví dinosauři tedy převažují nad ptakopánvými v poměru zhruba 57 % ku 43 %.[1]
Sauropodi byli největšími dinosaury (a tím i největšími suchozemskými živočichy) vůbec. Mohli dosáhnout délky přes 35 metrů a hmotnosti kolem 80 tun, takže jediným velikostním soupeřem by jim byl současný kytovec plejtvák obrovský a několik dalších druhů velryb.
Do skupiny plazopánvých dinosaurů však patří i všichni dnešní ptáci, kteří se koncem jurského období vyvinuli z drobných masožravých dinosaurů. Je to zároveň jeden z paradoxů taxonomie, že ptáci jsou potomky plazopánvých a nikoliv ptakopánvých dinosaurů[2][3]. Jejich pánevní pletenec se do ptačí podoby utvořil zcela nezávisle na vývojové skupině dinosaurů, kteří byli po nich pojmenováni.
Velociraptor
spodno-křídový teropod
Tyrannosaurus
svrchno-křídový teropod
Astrodon
spodno-křídový sauropodomorf
Alamosaurus
svrchno-křídový sauropodomorf
Plazopánví (Saurischia) tvoří jednu ze dvou velkých skupin dinosaurů (druhou skupinu tvoří ptakopánví). Tuto taxonomickou jednotku (většinou klasifikovanou jako řád) ustavil poprvé britský paleontolog Harry Govier Seeley v roce 1888. Charakteristická je trojpaprsčitá stavba pánevních kostí.