Conringia és un gènere de plantes amb flors dins la família Brassicàcia.
És un gènere originari d'Euràsia principalment dels països asiàtics de clima continental,[1] però l'espècie Conringia orientalis (l'única espècie del gènere present als Països catalans), és una mala herba comuna en molts continents.
El nom del gènere es deu al filòsof alemany Hermann Conring.
Conringia és un gènere de plantes amb flors dins la família Brassicàcia.
És un gènere originari d'Euràsia principalment dels països asiàtics de clima continental, però l'espècie Conringia orientalis (l'única espècie del gènere present als Països catalans), és una mala herba comuna en molts continents.
El nom del gènere es deu al filòsof alemany Hermann Conring.
Hořinka (Conringia) je rod bylin z čeledě brukvotvarých, řadíme ji mezi ne příliš obtížné plevele.
Pochází pravděpodobně z Malé Asie a východních oblastí Středomoří. Roste téměř v celé Evropě, zasahuje na Blízký východ, Kavkaz i do Střední Asie, vyskytuje se v západní Sibiři i v Pákistánu. Lze ji nalézt v severních přímořských oblastech Afriky a byla zavlečena do Severní Ameriky.[1][2]
Je to rostlina nejčastěji jednoletá, zřídka dvouletá, obvykle šedozelené barvy, dosahuje výše i 70 cm. Bývá lysá, maximálně jsou trichomy ve tvaru drobných bradaviček na vzpřímených lodyhách, většinou jednoduchých nebo zřídka v horní části málo rozvětvených. Listy v přízemní růžici jsou s krátkým řapíkem nebo přisedlé, jednoduché, listy na lodyhách jsou přisedlé, srdčité nebo ouškaté, všechny jsou celistvé.
Květy mají barvu od bílé po světle žlutou nebo mají nádech zelené, vzácně s fialovými žilkami, jsou sestaveny do hroznů které se při zrání semen prodlužují. Kališní lístky jsou krátké, podlouhlé, většinou vztyčené. Korunní lístky jsou tvaru podlouhlého, obvejčitého nebo obkopinatého s oblými vrcholy ale s ostrou špičkou. Čtyřmocných tyčinek je 6, jsou zakončeny malými podlouhlými prašníky. V květním lůžku jsou většinou jen 2 boční nektarové žlázky, často dvoulaločné. Semeník obsahuje 10 až 50 vajíček. Čnělka dlouhá 1,5 mm nese bliznu jednoduchou nebo se 2 laloky.
Plody vyrůstající na stopkách jsou pukající podlouhlé, táhle kuželovité šešule, 4 nebo 8boké, zakončené jsou krátkým zobáčkem. Bezkřídlá hnědá semena jsou protáhlého nebo eliptického tvaru s mřížkovaným osemením, po namočení někdy slizovatí.[3][4]
Rod se skládá se šesti druhů[5], z nichž tři se vyskytují v Evropě:[6]
V České republice se sporadicky vyskytuje pouze hořinka východní, která byla vyhlášena kriticky ohroženým druhem. V minulosti se ve středních Čechách objevovala i hořinka rakouská, ta byla v současnosti již prohlášena za vyhynulý taxon v ČR.[7][8]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hořinka ve Wikimedia Commons
Hořinka (Conringia) je rod bylin z čeledě brukvotvarých, řadíme ji mezi ne příliš obtížné plevele.
Conringia is a genus of plants in the mustard family known commonly as hare's ear mustards. These herbs are native to Eurasia, although one species Conringia orientalis, is known on many continents as a common weed. The genus was named for the German philosopher Hermann Conring.
Species include:
Conringia is a genus of plants in the mustard family known commonly as hare's ear mustards. These herbs are native to Eurasia, although one species Conringia orientalis, is known on many continents as a common weed. The genus was named for the German philosopher Hermann Conring.
Species include:
Conringia austriaca Conringia orientalis Conringia perfoliata Conringia persica Conringia planisiliquaConringia es un género de plantas con flores de la familia Brassicaceae. Estas hierbas son nativas de Eurasia, aunque una especie Conringia orientalis, se conoce en muchos continentes como una maleza común. Comprende 18 especies descritas y de estas, solo 6 aceptadas.[1]
Son hierbas anuales, bienales, raramente glabras, glaucas, a veces con apariencia de color violeta claro, escasamente ramificados desde abajo, o simples. Hojas ovadas o elíptico-ovadas. Sépalos erectos, casi iguales. Pétalos obovados-oblongos, con garras, ápice obtuso. El fruto es una silicua lineal, a menudo alargada, con o sin pico, comprimido, plano, de 4 u 8 ángulos debido a las costillas en las válvas, dehiscente, bilocular; semillas uniseriadas, oblongo-elipsoide, de color marrón, no aladas, finamente granuladas; cotiledones conduplicados.[2]
El género fue descrito por Heist. ex Fabr. y publicado en Enumeratio Methodica Plantarum 160. 1759.[2]
Conringia: nombre genérico que fue nombrado en honor del filósofo alemán Hermann Conring.
A continuación se brinda un listado de las especies del género Conringia aceptadas hasta julio de 2014, ordenadas alfabéticamente. Para cada una se indica el nombre binomial seguido del autor, abreviado según las convenciones y usos.
Conringia es un género de plantas con flores de la familia Brassicaceae. Estas hierbas son nativas de Eurasia, aunque una especie Conringia orientalis, se conoce en muchos continentes como una maleza común. Comprende 18 especies descritas y de estas, solo 6 aceptadas.
Savuruohot (Conringia) on ristikukkaiskasvien (Brassicaceae) heimoon kuuluva pienehkö kasvisuku. Sukuun luetaan kuuluvaksi kuusi lajia, joiden lisäksi muutamien muiden sukuun kuvattujen lajien taksonominen asema on toistaiseksi epäselvä.[1]
Savuruohot ovat yksivuotisia ja kaljuja ruohovartisia kasveja. Niiden varret ovat kasvutavaltaan pystyjä sekä tavallisesti haarattomia. Varsilehtiä on vain muutamia. Lehdet ovat pyöreitä ja niiden väri vaihtelee harmaanvihreästä sinivihreään. Ylimmät lehdet ovat sepiviä. Verholehdet ovat pystyjä, mutta kaksi niistä on maljamaisesti verhiön tyvellä. Terälehdet ovat kalvaan kellanvalkoisia. Hedelmät ovat lituja, jotka ovat pitkiä, nelisärmäisiä ja odattomia.[2]
Suomessa on tavattu kahta savuruoholajia, idänsavuruohoa eli savuruohoa (Conringia orientalis) sekä aasiansavuruohoa (Conringia planisiliqua), joista ensimmäistä on tavattu huomattavasti useammin ympäri maata. Kumpaakaan ei tosin ole tavattu enää 1980-luvun jälkeen.[3]
Savuruohojen (Conringia) suku on nimetty 1600-luvulla eläneen saksalaisen lääkärin Hermann Conringin mukaan.[2]
Savuruohot (Conringia) on ristikukkaiskasvien (Brassicaceae) heimoon kuuluva pienehkö kasvisuku. Sukuun luetaan kuuluvaksi kuusi lajia, joiden lisäksi muutamien muiden sukuun kuvattujen lajien taksonominen asema on toistaiseksi epäselvä.
Savuruohot ovat yksivuotisia ja kaljuja ruohovartisia kasveja. Niiden varret ovat kasvutavaltaan pystyjä sekä tavallisesti haarattomia. Varsilehtiä on vain muutamia. Lehdet ovat pyöreitä ja niiden väri vaihtelee harmaanvihreästä sinivihreään. Ylimmät lehdet ovat sepiviä. Verholehdet ovat pystyjä, mutta kaksi niistä on maljamaisesti verhiön tyvellä. Terälehdet ovat kalvaan kellanvalkoisia. Hedelmät ovat lituja, jotka ovat pitkiä, nelisärmäisiä ja odattomia.
Suomessa on tavattu kahta savuruoholajia, idänsavuruohoa eli savuruohoa (Conringia orientalis) sekä aasiansavuruohoa (Conringia planisiliqua), joista ensimmäistä on tavattu huomattavasti useammin ympäri maata. Kumpaakaan ei tosin ole tavattu enää 1980-luvun jälkeen.
Savuruohojen (Conringia) suku on nimetty 1600-luvulla eläneen saksalaisen lääkärin Hermann Conringin mukaan.
Pszonacznik (Conringia Heist. ex Fabr.) – rodzaj roślin należący do rodziny kapustowatych. Obejmuje 6 gatunków występujących głównie w centralnej i południowo-zachodniej Azji, poza tym w regionie Kaukazu i w Europie[3]. Do flory Polski należy jako zadomowiony antropofit pszonacznik wschodni (C. orientalis)[4].
Gorinkia J. S. Presl et K. B. Presl
Należy do rodziny kapustowatych (Brassicaceae), rzędu kapustowców (Brassicales), kladu różowych (rosids) w obrębie okrytonasiennych (Magnoliophyta)[1].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa ukęślowe (Dilleniidae Takht. ex Reveal & Tahkt.), nadrząd Capparanae Reveal, rząd kaparowce (Capparales Hutch.), podrząd Capparineae Engl., rodzina kapustowate (Brassicaceae Burnett), rodzaj pszonacznik (Conringia Heist. ex Fabr.)[5].
Pszonacznik (Conringia Heist. ex Fabr.) – rodzaj roślin należący do rodziny kapustowatych. Obejmuje 6 gatunków występujących głównie w centralnej i południowo-zachodniej Azji, poza tym w regionie Kaukazu i w Europie. Do flory Polski należy jako zadomowiony antropofit pszonacznik wschodni (C. orientalis).
Conringia é um género botânico pertencente à família Brassicaceae[1]. Também conhecidas como Mostardas Orelha de Coelho.
Conringia é um género botânico pertencente à família Brassicaceae. Também conhecidas como Mostardas Orelha de Coelho.
Conringia là chi thực vật có hoa trong họ Cải.[1]
Conringia là chi thực vật có hoa trong họ Cải.
Конри́нгия, или Голу́ха (лат. Conríngia) — род травянистых растений семейства Капустные (Brassicaceae).
Однолетние голые растения, часто сизоватые с цельнокрайними стеблеобъемлющими листьями.
Чашелистики прямые, боковые при основании мешковидные. Лепестки с длинными ноготками, светло-жёлтые, иногда с красными жилками.
Плод — двустворчатый стручок, цилиндрический, 4—8-гранный, реже плоский, длиной 7—12 см[2].
Произрастает в Передней и Средней Азии, Западной Сибири, Сирии, Иране.
Род Конрингия входит в семейство Капустные (Brassicaceae) порядка Капустоцветные (Brassicales).
По информации базы данных The Plant List, род включает 6 видов[3]:
Это заготовка статьи по ботанике. Вы можете помочь проекту, дополнив её. Конри́нгия, или Голу́ха (лат. Conríngia) — род травянистых растений семейства Капустные (Brassicaceae).
线果芥属（学名：Conringia）是十字花科下的一个属，为一年生、少数二年生草本植物。该属共有8种，分布于中欧。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
