Skrytěnky, též kryptomonády (Cryptophyceae, Cryptomonada), v širším smyslu také Cryptophyta či Cryptista, jsou jednobuněční eukaryotičtí bičíkovci, obvykle dnes řazení do říše Chromista[1] nebo považovaní za eukaryota incertae sedis.[2] Podle některých nových fylogenetických studií jsou blízkými příbuznými kmene Haptista/Haptophyta,[1] jiné molekulární analýzy ukazují na umístění skrytěnek a jim blízce příbuzných katablefarid jako sesterské skupiny archaeplastid.[3] Žijí v sladké i slané vodě, v ČR se objevují již časně zjara, kdy se ještě ostatní fytoplankton nestačil pomnožit. V antarktických jezerech mohou tvořit velkou část biomasy; stejně jako v hlubinných oligotrofních jezerech. Známo je celkem asi 20 rodů s 200 druhy.[4]
Skrytěnky jsou drobní protisté s dvěma bičíky, jedním kratším a druhým delším. Jsou sice obvykle autotrofní – získávají organické látky fotosyntézou – ale na druhou stranu se mnohé druhy vyživují i heterotrofně pomocí fagocytózy a osmotrofie. K fotosyntéze jim slouží chloroplasty vzniklé sekundární endosymbiózou (pohlcením) jisté ruduchy. Uvnitř chloroplastů bývá pyrenoid a někdy i stigma; navíc jako zbytek po endosymbióze i nukleomorf, čily zakrnělý genom oné červené řasy. Obsahují fotosyntetická barviva chlorofyl a a c2, karoteny, xanthofyl alloxanthin a fykobiliny (fykoerythrin nebo fykocyanin). Zásobní látkou je škrob a oleje uložené v cytoplazmě. Rozmnožují se hlavně nepohlavně (dělením buněk), bylo však popsáno i pohlavní rozmnožování.[4]
Některé skrytěnky produkují toxiny, byly zaznamenány i otravy ryb přičítané druhu Cyanomonas americana.[4]
Do dříve monotypického kmene Cryptophyta s jedinou třídou Cryptophyceae či do jeho těsné blízkosti byly v poslední době na základě fylogenetických analýz přiřazeny nové skupiny eukaryotních organismů (goniomonády, katablefaridy, palpitomonády, pikomonády, telonemidi a část slunivek (Endohelea)), což si vyžádalo několikerou změnu systému. Protože takto rozšířený kmen již neobsahuje pouze fotoautotrofní organismy, nedoporučuje Thomas Cavalier-Smith používat dosavadní jméno Cryptophyta a navrhuje namísto toho název Cryptista.[1]
Aktuální (2015) klasifikace:[1]
Skrytěnky, též kryptomonády (Cryptophyceae, Cryptomonada), v širším smyslu také Cryptophyta či Cryptista, jsou jednobuněční eukaryotičtí bičíkovci, obvykle dnes řazení do říše Chromista nebo považovaní za eukaryota incertae sedis. Podle některých nových fylogenetických studií jsou blízkými příbuznými kmene Haptista/Haptophyta, jiné molekulární analýzy ukazují na umístění skrytěnek a jim blízce příbuzných katablefarid jako sesterské skupiny archaeplastid. Žijí v sladké i slané vodě, v ČR se objevují již časně zjara, kdy se ještě ostatní fytoplankton nestačil pomnožit. V antarktických jezerech mohou tvořit velkou část biomasy; stejně jako v hlubinných oligotrofních jezerech. Známo je celkem asi 20 rodů s 200 druhy.
