Velevrub nadmutý (Unio tumidus) je velký sladkovodní mlž. Lastura je silnostěnná, má vejčitý tvar s jednou stranu zaoblenou a druhou špičatou a s nápadným zámkem. Délka lastury se pohybuje mezi 6,5-9 cm, vysoká je 3-4 cm.[2] Barva lastury je žlutohnědá, občas se zeleným nádechem, tělo mlže je krémově bílé.
Velevrub nadmutý žije v pomalých vodních tocích, umělých vodních kanálech, v rybnících a v zatopených štěrkovnách, preferuje pevný bahnitý podklad, na písčitém, štěrkovém či hodně bahnitém dně je vzácnější. Vyžaduje čistou a dobře okysličenou vodu.[3]
Areál rozšíření velevruba nadmutého zahrnuje prakticky celou Evropu až po západní Ural. V západní Evropě však ustupuje v důsledku ztráty svého životního prostředí.[3] V Německu je zařazen mezi silně ohrožené druhy (stark gefährdet)[4] a je uveden jako zvláště chráněný druh v příloze 1 Spolkového nařízení o ochraně druhů. Chráněný je i v Nizozemsku[5].
V Česku je obecně vzácný, ve větším počtu se vyskytuje na Třeboňsku a na jižní a střední Moravě.[2] Je proto považován za zranitelný druh[6][7]
Obrázky, zvuky či videa k tématu velevrub nadmutý ve Wikimedia Commons
Velevrub nadmutý (Unio tumidus) je velký sladkovodní mlž. Lastura je silnostěnná, má vejčitý tvar s jednou stranu zaoblenou a druhou špičatou a s nápadným zámkem. Délka lastury se pohybuje mezi 6,5-9 cm, vysoká je 3-4 cm. Barva lastury je žlutohnědá, občas se zeleným nádechem, tělo mlže je krémově bílé.
Velevrub nadmutý žije v pomalých vodních tocích, umělých vodních kanálech, v rybnících a v zatopených štěrkovnách, preferuje pevný bahnitý podklad, na písčitém, štěrkovém či hodně bahnitém dně je vzácnější. Vyžaduje čistou a dobře okysličenou vodu.
Areál rozšíření velevruba nadmutého zahrnuje prakticky celou Evropu až po západní Ural. V západní Evropě však ustupuje v důsledku ztráty svého životního prostředí. V Německu je zařazen mezi silně ohrožené druhy (stark gefährdet) a je uveden jako zvláště chráněný druh v příloze 1 Spolkového nařízení o ochraně druhů. Chráněný je i v Nizozemsku.
V Česku je obecně vzácný, ve větším počtu se vyskytuje na Třeboňsku a na jižní a střední Moravě. Je proto považován za zranitelný druh
Die Große Flussmuschel, auch Aufgeblasene Flussmuschel (Unio tumidus) ist eine der großen Süßwasser-Muscheln, die im Deutschland des beginnenden 21. Jahrhunderts als vom Aussterben bedrohte Tierart gilt.
Das Gehäuse der Muschel ist bohnen- oder nierenförmig und ist meist 8 bis 10 Zentimeter lang, in selteneren Ausnahmen auch bis 12 Zentimeter. Die Schale ist meist bräunlich oder schwarz und oft mit Kalk oder einem schwarzen Eisen-Mangan-Überzug verkrustet. Der Weichkörper der Flussmuschel ist hell und am Hinterteil befindet sich die große Einströmöffnung und eine darüber befindliche glattrandige Ausströmöffnung. Das Vorderteil des Gehäuses wird von der Muschel eingegraben, so dass nur die Ein- und Ausströmungsöffnung an der Rückseite herausragen. Sie besitzt zur Fortbewegung einen Fuß, den sie an der Unterseite zwischen den Klappen zur Fortbewegung herausstrecken kann. Die Große Flussmuschel kann sehr alt werden. Einzelne Exemplare erreichen ein Alter von über 50 Jahren.
Sie lebt sowohl in Seen wie auch in langsamfließenden Flüssen auf Sandgründen. Bevorzugt werden jedoch Seen, wo sie besonders häufig in der vom Wellenschlag beeinflussten Uferzone lebt. Sie geht bis in mehrere Meter Wassertiefe. Bekannte größere Populationen bestehen durch die industriebedingten starken Flusswasserverschmutzungen nur noch in den verhältnismäßig sauberen Seen im Norden Deutschlands. So gibt es größere Vorkommen in Schleswig-Holstein im östlichen Hügelland und in Mecklenburg-Vorpommern (z. B. in der Feldberger Seenlandschaft). Hier wurden z. T. noch hohe Bestandsdichten mit bis zu 70 Individuen pro m² beobachtet.[1] Das (ursprüngliche) Verbreitungsgebiet der Großen Flussmuschel erstreckt sich in Europa von Ostfrankreich und der Westschweiz durch Mitteleuropa bis ins nördliche Skandinavien (Polarkreis) sowie im Osten bis zum Uralgebirge, in der Donau kommt sie ab Wien vor.
Die Große Flussmuschel, auch Aufgeblasene Flussmuschel (Unio tumidus) ist eine der großen Süßwasser-Muscheln, die im Deutschland des beginnenden 21. Jahrhunderts als vom Aussterben bedrohte Tierart gilt.
Unio tumidus, the swollen river mussel, is a species of freshwater mussel, an aquatic bivalve mollusc in the family Unionidae, the river mussels. [3]
Its native distribution is European.[1][4]
Unio tumidus, the swollen river mussel, is a species of freshwater mussel, an aquatic bivalve mollusc in the family Unionidae, the river mussels.
Subspecies † Unio tumidus ludwigi Wenz, 1922Kiiljas jõekarp (Unio tumidus) on jõekarplaste sugukonda kuuluv magevees elav limus.
Kiilja jõekarbi levila on Euroopa, kaasa arvatud Euroopa Venemaa osa. Mitmes Euroopa riigis on ta ohustatud liik (näiteks Leedus ja Saksamaal; aga ka Hiinas).
Välisehituselt meenutab ta suuresti piklikku jõekarpi (Unio pictorum).
Kiiljas jõekarp (Unio tumidus) on jõekarplaste sugukonda kuuluv magevees elav limus.
Kiilja jõekarbi levila on Euroopa, kaasa arvatud Euroopa Venemaa osa. Mitmes Euroopa riigis on ta ohustatud liik (näiteks Leedus ja Saksamaal; aga ka Hiinas).
Välisehituselt meenutab ta suuresti piklikku jõekarpi (Unio pictorum).
De bolle stroommossel (Unio tumidus ) is een zoetwatermossel.
De bolle stroommossel komt voor in rustig stromende rivieren, vijvers en meren in Europa. De soort lijkt op de schildersmossel (Unio pictorum) maar heeft een bolvormige schelp en wordt maximaal 8 tot 10 cm groot. De kleur is bruinachtig, met radiale strepen[1]. De mossel kan maximaal een jaar of 15 oud worden.
De bolle stroommossel (Unio tumidus ) is een zoetwatermossel.
De bolle stroommossel komt voor in rustig stromende rivieren, vijvers en meren in Europa. De soort lijkt op de schildersmossel (Unio pictorum) maar heeft een bolvormige schelp en wordt maximaal 8 tot 10 cm groot. De kleur is bruinachtig, met radiale strepen. De mossel kan maximaal een jaar of 15 oud worden.
Skójka zaostrzona (Unio tumidus) – gatunek małża o wymiarach muszli 8–10 cm x 5–6 cm x 3 cm. Muszla w tylnej części klinowato zaostrzona. Gatunek pospolity w jeziorach i rzekach Niżu Polski.
Podgatunki:
Skójka zaostrzona (Unio tumidus) – gatunek małża o wymiarach muszli 8–10 cm x 5–6 cm x 3 cm. Muszla w tylnej części klinowato zaostrzona. Gatunek pospolity w jeziorach i rzekach Niżu Polski.
Podgatunki:
Unio tumidus tumidus (Philipsson, 1788) Unio tumidus depressus (Donovan, 1802) Unio tumidus zelebori (Zelebor, 1851)Spetsig målarmussla (Unio tumidus) tillhör släktet målarmusslor i gruppen sötvattensmusslor. En av de vanligaste arterna i Sverige.
Spetsig målarmussla (Unio tumidus) tillhör släktet målarmusslor i gruppen sötvattensmusslor. En av de vanligaste arterna i Sverige.
