Rdesno (Persicaria) je jeden z rodů rostlin z čeledě rdesnovitých (Polygonaceae) podčeledě Polygonoideae, které mají stejné české pojmenování rdesno. Druhý rod se stejným názvem je rdesno (Bistorta). Tato výjimečnost byla vyvolána přechodem ke kladistickému pojetí taxonomie, kdy došlo mj. k rozdělení bývalého širokého rodu Polygonum a část druhů spolu monofyleticky spojených byla převedena do rodu Persicaria.
Rod je rozšířen převážně v mírném podnebné pásu a částečně i v subtropickém. Vyskytuje se ve všech světadílech zabydlených cévnatými rostlinami, včetně Austrálie. Rozmanitost a dobrá přizpůsobivost mu dovoluje osídlovat trvale zamokřená území a bažiny, vyprahlá pustá místa i obdělávané zemědělské pozemky, kde bývá nepříjemným plevelem.[1]
Jsou to trvalky nebo jednoleté rostliny, s bylinným nebo vzácněji dřevnatým stonkem. Mají kořeny kůlovité nebo vláknité, někdy oddenky nebo stolony. Lodyhy mají vzpřímené, poléhavé nebo popínavé, bývají holé nebo ochlupené, vzácně i trnité.
Listy s velkými palisty jsou opadavé, na lodyze většinou vyrůstající střídavě, s řapíkem nebo bez, s botkou trvalou nebo opadavou, podobnou listu nebo jen papírově blanitou, lysou nebo chlupatou. Listová čepel je vejčitá až kopinatá, šípovitá nebo hrálovitě lalokovitá. U některých vodomilných druhů mohou být listy plovoucí nebo ponořené.
Stopkaté květenství je terminální nebo úžlabní, latnaté, klasnaté nebo hlávkovité. Květy se stopkami nebo bez bývají seskupené ve svazečcích po 2 až 14. Jsou morfologicky bisexuální, některé jsou druhotně funkčně jednopohlavné. Nerozlišené okvětí může být bílé, zelenavé, růžové, červené nebo fialové a mívá zvonkovitý nebo pohárkovitý tvar. Dimorfních okvětních lístků uspořádaných do dvou kruhů je nejčastěji 4 až 5, většinou jsou do 1/3 až 1/2 srostlé, vnější lístky jsou větší než vnitřní. Květ dále obsahuje 5 až 8 tyčinek s nitkami volnými, u báze srostlými nebo přirostlými k okvětí, zakončeny jsou eliptickými až vejčitými žlutými, růžovými nebo červenými introrsními nebo extrorsními prašníky. Synkarpní gyneceum je složeno ze 2 nebo 3 plodolistů, jednodílný semeník má 2 až 3 vzpřímené nebo ohnuté čnělky s kulovitými bliznami.
Plody jsou suché, pukavé nažky barvy hnědé, tmavě hnědé až černé, diskoidního nebo bikonvexního tvaru, bývají kulovité nebo až tříhranné, okřídlené a lysé. Semena mají zakřivená embrya.[1][2]
Rod je tvořen přibližně 150 druhy, z nichž některé jsou od sebe značně odlišné a jiné zase tak podobné, že se vedou spory zda se jedná o druh nebo podruh. Při určování jednotlivých druhů patří mezi znaky viditelné na prvý pohled např. nasedaní botky na lodyhu a její tvar nebo ochlupení, hustota květenství, barva okvětí, tvar a barva nažky, odění lodyhy a tvar, barva a dosedání listů na lodyhu.
V České republice roste těchto 8 druhů, z toho rdesno blešník ve třech podruzích:
Mimoto se v české přírodě vyskytuje těchto devět známých hybridů:
Persicaria perfoliata
Persicaria alpina
Persicaria maculosa
Persicaria glabra
Obrázky, zvuky či videa k tématu rdesno ve Wikimedia Commons
Rdesno (Persicaria) je jeden z rodů rostlin z čeledě rdesnovitých (Polygonaceae) podčeledě Polygonoideae, které mají stejné české pojmenování rdesno. Druhý rod se stejným názvem je rdesno (Bistorta). Tato výjimečnost byla vyvolána přechodem ke kladistickému pojetí taxonomie, kdy došlo mj. k rozdělení bývalého širokého rodu Polygonum a část druhů spolu monofyleticky spojených byla převedena do rodu Persicaria.
