Mlži (Bivalvia) jsou vodní živočichové, řazení do kmene měkkýšů (Mollusca). Je známo kolem 30 000 druhů mlžů. Patří k nim tak obecně známí obyvatelé mořských a sladkovodních prostředí, jako ústřice, slávky, srdcovky, škeble a perlorodky.
Mlži jsou měkkýši s výraznou bilaterální symetrií. Jsou přitom obvykle silně laterálně zploštělí. Plášť tvoří obvykle dva laloky, každý vylučuje jednu lasturu. Lastury jsou spojeny zámkem, vazy a silnými svaly. S okolním prostředím je vnitřek lastury spojen pouze třemi otvory, přijímacím, vyvrhovacím a otvorem pro vysouvání svalnaté nohy. Hlava je redukována – nenese ani oči či radulu. Přesto se mohou oči na jiných místech těla vyvinout; to samé platí pro statocystu. Uvnitř schránky se rovněž rozprostírá rozsáhlá plášťová dutina.[1]
Dýchají pomocí žaber. Mají srdce, jejich tělní tekutina (krev) se nazývá „hemolymfa“ a obsahuje barvivo hemocyanin, jehož molekuly obsahují měď. Nervová soustava je gangliová. Mlži mají čichové ústrojí, podle kterého se orientují, a hmatové buňky. Vylučovací soustavu představuje jeden pár[1] nefridií.
Pomocí nohy se mlži dokážou zahrabat do písku, nebo se přichytí k podkladu pomocí byssových vláken. Někteří mlži dokážou plavat. Mlži jsou filtrátoři, živí se částečkami potravy, které se zachytí na jejich žábrách.
Mlži jsou obvykle gonochoristé. Mají většinou nepřímý vývin, oplození je vnější. Mlži mohou mít dva druhy larev. Veliger je mořská a glochidie je sladkovodní a cizopasí na rybách.
Klasifikace mlžů je v současnosti v pohybu a málokteří dva autoři se shodnou na jedné verzi.[1] Molekulární studie z r. 2015 analyzující transkriptom mlžů nabízí následující fylogenetický strom mlžů:[2]
BivalviaNíže jsou uvedeny jen příklady zástupců:
Sladkovodní:
Mořští:
Mlži (Bivalvia) jsou vodní živočichové, řazení do kmene měkkýšů (Mollusca). Je známo kolem 30 000 druhů mlžů. Patří k nim tak obecně známí obyvatelé mořských a sladkovodních prostředí, jako ústřice, slávky, srdcovky, škeble a perlorodky.