Ameriski buk (Fagus grandifolia, syn. F. americana, F. ferruginea) je štom z roda bukow (Fagus) znutřka swójby bukowych rostlinow (Fagaceae).
Ameriski buk je w lěću zeleny štom, kotryž docpěje wysokosć wot 20 - 30 m a ma hładku, slěbrošěru skoru.
Schódnje zarjadowane jednore lisćowe łopjena su jejkojte abo šwižnje jejkojte ze zubatej kromu. Jich dołhosć wučinja 60-120 mm, šěrokosć 25-75 mm, dołhosć stołpika 4-12 mm. Horni bok je błyšćaće módrozeleny, delni bok tróšku swětliši.
Lisćo so zbarbi w nazymje do złotožołtych hač kožobrunych wotsćinow a so potom wotmjetuja.
Ameriski buk je jednodomny rózno splažny (monözisch), tuž twori žónske ale tež muske kćenja na tej samsnej rostlinje. Tute so w rozdźělnych, skerje njenahladnych kwětnistwach z łopjenami na młodych wurostach jewja, muske kćenja w hustych, wisacych promjenjach, žónske kćenja zrunane w 4-zapadakowej wobalce, kotraž so z wodrjewjenym płodowym hornčkom (Cupula) nastanje.
Čas kćěwa je wot apryla hač do junija.
Wopróšenje so powšitkownje přez wětr přewjedźe (anemofilija).
Jako płody so něhdźe 2 cm dołhe worjechi tworja, bukwicy. Tute zrawja w septembrje hač oktobrje. Sedźa zwjetša po dwěmaj w płodowym hornčku hromadźe, přez čož typiske třihranita forma nastanje.
Worjechi so wot zwěrjatow rozšěrjeja (coochorija).
Rosće we wuchodnej sewjernej Americe wot Kanady w sewjerje hač k wysokoruninam Mexiska w juhu, w hustych lěsach abo jako měšany lěs wot płoneho kraja hač na něhdźe 1000 m wysoku.
Zwonka jeho domjacych kónčinow rozšěrjenja so ameriske buki jenož rědko kultiwuja.
Jako parkowy štom so ameriski buk skerje rědko wusadźuje. Při składnosći so jako bonsaj plahuje.
Ćežke, twjerde drjewo so w parketowym a meblowym twarjenju, za kontainery, drjewowe přimadła a wšelake předmjety k wužiwanju wužiwa.
Ameriski buk (Fagus grandifolia, syn. F. americana, F. ferruginea) je štom z roda bukow (Fagus) znutřka swójby bukowych rostlinow (Fagaceae).